jadwiga komentáře u knih
Moc ráda jsem si zavzpomínala na svá školská a dětská léta v první části knihy, ale v té druhé, odehrávající se v dospělosti hlavních protagonistů, mi příběh přišel dosti nedotažený. Postavy po letech, ani jejich problémy, nebo myšlení, mě zkrátka nebavilo. 3 hvězdičky dávám za první dětskou část, která byla perfektní.
Tato románová prvotina autora nebyla zas tak úplně špatná. Jedno z hodnocení na knize láká na psychologický a nadpřirozený horor. Mírné napětí v břiše mě pravda provázelo téměř po celou dobu čtení a závěr knihy by mohl být hoden možná až nějakého pokračování. Během čtení se mi ale často vybavovalo dílo V pasti od Joshe Malermana, což mě trochu rušilo a dost to ubralo z možné originality příběhu, kterou osobně vyhledávám. Já bych tuto knihu označila za lehce psychologickou duchařinu.
GEOstorky jsou vážně moc povedenou knihou.
Popularizátor vědy Petr Brož zde nabízí dvacet pět příběhů, ve kterých vysvětluje různé, a také velmi zajímavé GEOjevy.
V prvním příběhu popisuje například vznik a projevy cunami, a to nejen z pohledu současnosti, co vše o nich víme, ale také z pohledu minulosti, a tehdy často lépe nevysvětlitelných úkazů, než tak, že si lidé mezi sebou ústně předávali nejrůznější příběhy, ve kterých hrály prim zvířata nebo třeba bohové.
V GEOstorkách se dočtete také o písečné bouři, o sopkách, o poušti, o dešti a o tom, jak geovědní jevy ovlivňují lidské životy na celém světě.
Kniha má ke každému příběhu krásné ilustrace. Myslím, že je vhodná jak pro mladší, tak pro starší čtenáře. Já jsem z ní opravdu nadšená. Moc se mi tento počin líbí.
Příběh, jenž se odehrává v oblasti Česka a Chorvatska, je poměrně krátký. Kniha má dvě časové linie, jednu kolem roku 1968, druhou v současnosti. Je to příběh o zamilovanosti, o rodině, o odpuštění, a o jedné velké životní bolesti.
Autorka vypráví trochu stručným stylem, za což jí ubírám hvězdičku. A je to z mého pohledu docela škoda, protože hlavní téma je zajímavé, jestli to můžu takto říct, když mluvíme o bolesti a trápení.
Hana Radulić je chorvatská spisovatelka s českými kořeny. A v příběhu je to znát. Obě země a místa v nich popisuje velmi uvěřitelně.
Pokud máte rádi v příbězích rodinná tajemství, kniha by se vám mohla líbit.
Toto byla neskutečná emocionální jízda. Od prvních stránek cítíte velkou tíhu celého příběhu, která je ale svým způsobem až fascinující.
Autorka si pohrála výborně s charaktery hlavních postav, a také skvěle vystihla jejich vnitřní emoce. Během čtení jsem se vážně nenudila. Občas ve mě některé stránky příběhu rozčeřily tolik emocí, že jsem musela knihu na chvíli zavřít a nechat vše nějak uležet, a trochu si utřídit své myšlenky.
Pokud máte rádi psychologické knihy se zajímavě vystavěnými hlavními postavami a kriminální zápletkou, pusťte se do čtení. Vřele doporučuji.
Kniha Atentát vznikla na základě knižní předlohy, v češtině s názvem Černá vdova, od alžírského spisovatele Mohammeda Moulessehoula s ženským pseudonymem Yasmina Khadra. Černou vdovu jsem nalezla v jednom antikvariátu a hned jsem si ji musela objednat. Komiks mě na ni totiž neskutečně nalákal.
Tento grafický román nás zavádí do oblasti Palestiny a Izraele, a je příběhem jednoho skvělého lékaře a jeho moderní manželky, která je v jeho očích jedinečná, až do té doby, než je, po své smrti, obviněna z atentátu v autobusu, při kterém zemřelo několik desítek lidí. Téma je to těžké a myslím, že bylo také nesmírně těžké jej převést do této grafické úpravy. Já osobně jsem ráda, že se ke mě příběh dostal a těším se na jeho doplnění netrpělivým očekáváním knižní předlohy.
Historická detektivní jedno až dvojhubka. Příběh vás zavede do historického Berouna, kde královský písař Jiří Adam z Dobrodína, který zde má za úkol kontrolu městských účtů, a jeho pomocník bakalář Petr řeší případ smrti berounského kata Raimunda Frantála. Po delším rozjezdu se v příběhu s přibývajícími stránkami rozrůstá počet knižních postav, a to nejen živých, ale také těch mrtvých. Na konci příběhu pan Vondruška až zahlcuje vraždícími hypotézami. Dalo mi docela zabrat s ním udržet krok. Bylo ale docela příjemné se přenést o pár set let v čase zpět.
Dávám 70%.
Tato kniha je prozatím tou nejlepší, která se mi za tento rok dostala do rukou. Vím jistě, že se k ní ještě několikrát vrátím.
Kniha je, řekla bych, velice aktuální svým tématem. Sal a Núr pochází z Pákistánu. Nyní mají svá bydliště v Americe v městě Juniper. Ani s jedním z nich se však život nemazlí, a tak si musí oba proklestit cestu ve svých životech i ve společnosti, před kterou se nejde skrývat. Musí si projít těžkými životními zkouškami nebo dennodenně čelit rasismu. Oba se snaží dokončit střední školu, která má být odrazovým můstkem pro jejich lepší budoucnost.
Autorka nám v příběhu přibližuje mimo jiné úlomky z pákistánské kultury. V textu používá také originální výrazy nebo přísloví, které jsou samozřejmě všechny přeložené, za což patří velké díky. Ne vždy se totiž v literatuře tyto cizojazyčné pasáže překládají.
Román je dojemný, napínavý, ale také strastiplný. A možná Vás přiměje se dívat na okolí jinýma očima.
Varhaník z mrtvé vesnice je druhým počinem česko-polské autorky. Je to příběh jedné malé vesnice poblíž města Karviná, v níž žil a hrál, a také učil varhaník Teodor Szynder. Tato vesnice byla koncem 70.let srovnána se zemí. Časově je příběh umístěn do počátku 60.let minulého století. Autorka popisuje část historie z oblasti karvinska a přilehlých vesnic, které bohužel postihl podobný osud. Zaměřuje se také na otázku víry v Boha a viny. Příběh i vesnice jsou smyšlené, ale mají podklad ve skutečných událostech.
Kniha byla čtivá. Myslím ale, že by mohla mít klidně o nějaké ty stránky navíc. Možná bychom se pak dozvěděli více o příhraničním životě obyvatel.
Během čtení jsem si často říkala, jak může, bohužel lehce, minulost ovlivnit přítomnost, nebo jak je lehké žít v nepochopení nebo zášti přenášené z generace na generaci.
Na téměř 400stranách se rozvíjí příběh lásky a odhodlání, zápasu srdce a rozumu. Je to kniha o boji s předsudky, o vášni, o sexu, ale taky o rodině či dilematech. Je také zajímavou sondou do světa slavných lidí, kdy absence soukromí je vlastně jejich každodenním údělem. Na jednu stranu mají slávu a peníze, ale na straně druhé pro ně může být běžný život něco velmi vzdáleného, až možná i nedosažitelného. Ke knize mě nalákalo také plánované filmové zpracování s herečkou Anne Hathawayovou a hercem Nicholasem Galitzunem.
Kniha se mi zpočátku četla velmi těžce díky předlouhému úvodu, který trval cca polovinu knihy. Docela jsem se trápila a bála se, že knihu snad ani nezvládnu dočíst. Pak ale nastala naštěstí změna a kniha se bouřlivě rozjela. Na konci příběhu jsem měla dokonce slzu na krajíčku.
Do rukou se mi dostala tato nádherná kniha pro děti. Doporučený věk čtenáře dle nakladatelství albatrosmedia je od 4let. Sama mám však roční dvojčata, která knihu milují a koukají se na ni jako na obrázek . Samozřejmě, že koukají prozatím pouze na ilustrace, ale ty jsou tak nádherné! Myslím si, že nepotěší pouze dětské oko, ale taky to dospělé. Musím uznat, že již dlouho jsem neviděla tak krásnou současnou dětskou knížku, a také vtipnou. Nejednou jsem se u ní zasmála. Kniha také získala ocenění v polské literární soutěži jako nejlepší kniha roku 2023 pro děti a mládež.
Maciej Szimanowicz je autorem knihy Skřítci s podobně krásnými ilustracemi jako jsou v této publikaci.
Osmnáctiletá Eira Landanová je nejzavrhovanější učnicí v Čarodějné věži. Stále ji dusí srovnávání s jejím starším bratrem, šepot magie i vzpomínky na nehodu, během níž zabila člověka. Její život se zcela změní, když se rozhodne zúčastnit Turnaje pěti království. Postupně získá pozvání na císařský dvůr, objeví v sobě talent pro zakázanou magii a sblíží se s pohledným elfím velvyslancem. Jenže minulost nezapomíná a nic není bez rizika. Obzvlášť ne tento turnaj, se kterým má kdosi temné úmysly...
Je to takový milý pohádkový příběh. Eira vás štve i baví. Říkáte si, kdy dospěje a přestane být tak důvěřivá a sebemrskačská. Ona se ale celou dobu snaží a vy ji fandíte. Bohužel na mě kniha působila spíš jen jako úvod do velkého příběhu, který může stát za to. Takže ano, jsem zvědavá na další díl.
Moje pocity z knihy jsou ale dosti různorodé. Na jedné straně má autorka pěkně popsané postavy, na které se těšíte a na straně druhé mi trochu chyběl popis fantasy světa, ve kterém se příběh odehrává. Navíc prvních cca sto stran jsem v knize viděla úplně jiný, jíž vymyšlený, a celkem známý fantasy příběh, za což půjde hvězdička dolů. Je to ale určitě fantasy, které neurazí a je čtivé. Stránky se otáčely téměř samy.
Velké léto je příběhem o rodině, o velkém přátelství, o počínajících láskách, ale i o těch trvajících, o laskavosti, o důvěře, o odvaze, o životě. V té knize je snad vše, co se jen do příběhu může vejít. Mé srdce si získala téměř okamžitě.
Ewald Arenz má dar nádherně vykreslit atmosféru všech částí příběhu a je jedno, zda se jedná o popis přírody nebo třeba konkrétní životní situace. Je vtipný, romantický, inteligentní a jemný.
Zčásti je příběh autobiografický a zčásti smyšlený či jinak doplněný. Pro nalákání ke knize vám zde vkládám i odkaz na rozhovor s autorem.
https://kavarna.hostbrno.cz/clanky/s-bestsellerovym-ewaldem-arenzem-o-postavach-a-vunich-z-romanu-velke-leto
Určitě musím ocenit také překlad knihy
Terezou Jůzovou. Myslím, že je velmi vymazlený. :-)
Za nádhernou knihu děkuji Nakladatelství Host
Zajímavou náhodou jsem objevila další, pro mě do té doby neznámou, českou autorku. A vzala mi dech a možná i slova..
Nutno říci, že po přečtení anotace jsem vůbec nečekala to, co později přišlo. Kniha má dvě stě stran, takže není nijak dlouhá. Těšila jsem se, že příběh tedy slupnu jako malinu. Když jsem se ale pustila do čtení, malina postupně začala narůstat na své velikosti. Musela jsem dělat pauzy a jednotlivá slova nechat působit, a někdy i trochu odeznít.
Příběh je inspirován válkou v Bosně a Hercegovině, která proběhla v letech 1992 - 1995. Není to ale kniha popisující přesná historická fakta, ačkoli se zakládá na autentických příbězích skutečných lidí. Je to kniha převážně o lidech. O společnosti, o krutosti, o domnělé převaze, o nepoučitelnosti, o osamění, ale také o síle a odvaze. Je to kniha o stínech lidstva. Je to kniha o stínech jakékoli války. Všechny tyto stíny autorka zajímavě propojila s prvky fantastiky.
Příběh doporučuji všem, kdo se nebojí velkých příběhů, ale také surovosti.
Tato prvotina od brněnské autorky byla vážně dobrá! Očekávala jsem odpočinkovou a nenáročnou četbu, ale to jsem se velmi spletla.
Autorka nám nabídla rodinný příběh čtyř žen. Matky Milady a jejich tří dcer Kristýny, Magdy a Ivy. Každá z nich si nese v životě svůj pytel trápení a rozdílné představy, jak žít svůj život. Společně se v těchto představách ale míjí.
Je to příběh plný křivd, nevyřčených i vyřčených slov, předsudků, nenávisti, tužeb, ale také lásky. Je to příběh, který nebudete moci po dočtení pustit z hlavy. Možná vám po něm zůstane i tak trochu pachuť na jazyku těch všech životních nedorozumění, která v životě, a hlavně v rodinách, existují.
Pokud máte rádi společenské romány z ženské perspektivy, kniha se Vám bude jistě líbit. Postavy v knize jsou krásně vykreslené, převážně z psychologického hlediska.
Anotace a následně i ukázka z knihy mě navnadila. Z ní na mě vykouknul osobní příběh autora, který si prošel různými druhy závislostí, depresemi, sebeodmítáním, či v dětství chudobou. To vše jej poznamenalo do pozdějšího života. Balancoval na tenké životní hraně, ale jak se v knize dočtete, vše dokázal ustát a nyní se vydal na novou cestu, cestu uzdravení, cestu sebepřijetí. A že to není jednoduchá ani rychlá cesta je čtenáři určitě jasné.
Jack Kornfield, autor knihy Cesta srdce, píše, že kniha je nádherným povzbuzením k péči o své srdce, a že je cestou k nalezení pohody tolik potřebné pro to, abychom mohli být v našich životech součástí všeho, na čem nám záleží. S tímto komentářem velmi souzním.
Čtení to mnohdy není jednoduché. Ne proto, že by autor používal těžkou terminologii, ale proto, že se Vám může stát, například jako mě, že se prostě jednoduše ponoříte sami do sebe a začněte vzpomínat, uvědomovat si a následně trochu sebereflektovat. A pak si možná řeknete, jako já, to je krásně napsané, toto si musím podtrhnout a časem, ale ne dlouhým, si to znovu přečíst. Z knihy prostě čiší pozitivita a velké povzbuzení. Tedy alespoň pro mě.
Takže všem přeji krásné a srdečné čtení, pokud se do knihy rozhodnete pustit.
Dávám 3,5/5, tedy 70 %, ale bohužel tu nejde hvězda napůlit.
Do rukou se mi dostala nádherná komiksová kniha s hlubokým příběhem, jenž se inspiroval nedávnou historií.
Jistě plno z vás čtenářů tento příběh litevské autorky Ruty Sepetys zná. Nakladatelství CooBoo tento příběh nyní vydal i jako grafický román. Myslím, že zpracování knihy se jim povedlo tak,že zaujme jak mladšího čtenáře, tak i méně mladšího.
Autorka v této knize vypráví příběh o osudu Litevců a jiných obyvatel pobaltských zemí. Děj se odehrává ve 20.stol. v období 2.světové války, kdy bylo plno z těchto lidí deportováno do pracovních táborů, ve kterých je čekalo z velké části pouze utrpení, hrůza a smrt.
Ruta Sepetys příběhu vtiskla lidskou stránku a dává do popředí jednu lidskou vlastnost, a to LÁSKU.
Kdo s přečtením ať už klasicky zpracované knihy nebo nového grafického románu váhá, nechť neváhá. Opravdu stojí za to. Je to silný příběh. Já za sebe knihu ráda půjčím, ale z knihovny se jí nevzdám.
Občas se mi stane, že ze přečtu knihu, která má 500 stran a nejméně polovinu bych umazala, protože byla o ničem. Protože to byla pouze knižní vycpávka. V této knize ale měla každá stránka svůj smysl, svůj význam. Bylo to prostě dokonalé. Během čtení jsem vystřídala tak velkou škálu pocitů. Byla jsem zvědavá, naštvaná, znechucená, obdivovala jsem, pociťovala jsem sklíčenost atp. Často se mi při čtení vybavovalo dílo Josefa Formánka - Úsměvy smutných mužů. Toto dílo byla za mě velká emoční jízda. Další česká autorka, která je prostě fantastická! Těším se na její další knihy.
Tak už se dostalo dílo Simona Mawera i ke mě a musím říct, že jsem vážně překvapena v kladném smyslu. Simon Mawer je výborný vypravěč. Myslím, že v jeho podání by byl skvěle napsaný jakýkoli manuál na použití třeba nějakého spotřebiče.
Anatomie rodu je knihou o historii rodiny Mawerů. Příběh je podložen historickými fakty, rodinnými příběhy, a z části i autorovou fantazií. Ne jednou jsem si během čtení silně uvědomovala, jaké máme v dnešní době štěstí a možnosti. Matka samoživitelka není odsouzena společností k nekonečné hanbě a nejsou jí odebrány děti, které porodila, jen proto, že přišla o manžela, a tudíž nemá peníze, díky kterým by mohla svým dětem zajistit alespoň jídlo a šaty. Pro mě je Annie Mawerová hrdinkou.
Myslím, že pokud máte rádi historii a skvělé příběhy, tak s touto knihou nebudete litovat. Já si připisuji dalšího úžasného autora na svůj seznam. Už teď se těším na jeho další knihu. A musím vyzvednout také překladatele a jazykovou korekturu.
Děkuji za úžasný zážitek!
Román o podstatě přátelství mezi ženami. Román o mateřství, lásce, ženské intimnosti a rozličných osudech.
Kniha je příběhem nekolika žen. Je příběhem Anny, Margot, Elizabeth, Corrie a Marisol, jejichž osudy se v určitou chvíli prolnou, a pak zase rozplynou. Témata těchto žen jsou těžká, niterná, hluboká, velmi citlivá a taky velmi odvážná. Vždy mě překvapí, jak dokáží být ženy silné, co vše unesou na svých bedrech...
Příběhy jsou psány bohatým a poutavým jazykem. Občas jsem se musela hodně soustředit, aby mi nic neuniklo. Nebylo to úplně lehké nebo odpočinkové čtení, ale rozhodně nemůžu říct, že by kniha nestála za místo v mé knihovně. Všechny příběhy byly velmi čtivé a zajímavé. U příběhu Corrie se mi ani nechtělo věřit, ze by někdo mohl takto prožít své dospívání nebo u Marisol, že se dokázala vlastně celá darovat bez podmínek.
Jen jedno bych asi vytkla. Na přebalu knihy je slíbeno, že se jedná o román o podstatě přátelství mezi ženami. Na mě působil spíše jako román o ženské duši, mateřství nebo o sourozenecké lásce.
To, co musím ale pochválit, je krásný přebal knihy.
Pokud se zajímáte o ženská témata nebo máte rádi ženské romány, které nejsou tuctové, tak vám s radostí doporučuji tuto knihu.