JaLenka
komentáře u knih
Sydney
Tereza Horváthová
Mě bohužel kniha spíše zklamala, příběh smutný a silný, ale zpracování mě tolik nezaujalo.
A souhlasím, že tisk v barvě se hůře četl!
Vačice, která se nesmála
Frank Tashlin
Platí stejné, co o Medvědovi, který nebyl, úchvatná kniha!
Medvěd, který nebyl
Frank Tashlin
Já i děti (9 a 4) jsme si knihu moc oblíbily a čteme opakovaně, jeden ze skvostů do každé knihovny, doporučuji i originál verzi (a film!), pro děti dobře srozumitelná angličtina!
Bertík a čmuchadlo
Petra Soukupová
Trochu prvoplánově výchovné, četla jsem jako rodič a neumím si moc představit, že by bavilo dceru.. Ale i tak zůstávám velkým fandou autorky:)
Svědectví o životě v KLDR
Nina Špitálníková
Čtivé, forma rozhovorů vůbec neruší příběh, tak akorát informací, za mě super
Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji
Barbara Demick
Četla jsem po Svědectví.. od Špitálníkové a na mě zde už bylo příliš mnoho faktů, přesto knihu doporučuji
Karlík a továrna na čokoládu
Roald Dahl
Hezký nápad a začátek, samotná továrna už mě (dospělou) tolik nebavila, “vytrestání” dětí mi taky nepřišlo nejlepší. Vlastně se mi výjimečně líbil víc film (shlédla jsem až po přečtení), kde byla navíc linie s otcem Willyho Wonky.
Kalle Blomkvist zasahuje
Astrid Lindgren
Za mě nejlepší z příběhů o Kallem, krásně napsané!
“Je to zvláštní,” řekl. “Do čeho se vždycky dostaneme!”
“To je fakt,” přikývl Anders. “Co se stává nám, o tom se píše jenom v knihách.”
“Možná že tohle je nějaká kniha,” řekl Kalle.
“Jak to myslíš?” namítal Anders.
“Snad ani nejsme,” zasnil se Kalle. “Možná že jsme jen dva kluci v knize, kterou si někdo vymyslel.”
Čekání na spoušť
Lidmila Kábrtová
..není koncem čekání na román Lidmily Kábrtové:) Přesto skvělá kniha!
Noci běsů
Kateřina Šardická
Líbil se mi popis pověr, názvy bytostí, slova ochranných modlitbiček.. Trochu mi ale vadila neurčitost času a místa - mnohdy mi neseděly “reálie”, chvÍli se zdálo, že jde o dobu dávno minulou, najednou téměř moderní (asi nechápu správně žánr). Četlo se mi ale dobře, i když nemohu říct, že bych se bála. (Zmizení Sáry Lindertové bylo pro mě děsivější, tato druhá kniha autorky se mi ale i tak líbila víc..)
Tapetář
Ema Labudová
Proč 50. léta v Anglii?! Příběh se stejně tak mohl odehrávat kdekoliv jinde a jindy nebo v neurčitém čase a místě a čtenáře by tak nerušily četné chyby a nepřesnosti. Bez nich by byla kniha hodně dobrá, ale za to přirovnání s Brnem (a je tam toho fakt krutě víc) prostě nemohu dát víc jak 3 hvězdy (proč to proboha po autorce někdo nerevidoval?! možná kdyby bylo vydáno jinde..)
Srdce Evropy
Pavla Horáková
Ani já nemám ve zvyku knihy nedočítat, tak si zatím namlouvám, že se k ní ještě vrátím:)
Prokletý kraj
Michaela Klevisová
Hodně čtivé, ale obávám se, že stejně rychle, jak jsem knihu přečetla, na ni také zapomenu. (Některé motivy mi přišly povědomé z dřívějších knih autorky..)
Lada u ledu
Ema Labudová
Kniha se mi nad očekáváni hodně líbila - už samotný nápad s novotvarem glaciatismus, také zvolená du-forma, ale hlavně naturalistický popis jídel, která do sebe Lada pod dozorem rodičů tlačí, výborně volená, odpor vzbuzující slova a přirovnaní, obdobně platí pro pohled Lady na vlastní tělo, klobouk dolů!
Méně věrohodně už na mě působilo prostředí té doby, myslím, že zasadit příběh do socialismu bylo zbytečné a význam má jenom proto, že mělo jít o “novou nemoc”..?
Osobně bych také mohla postrádat část se Sonjou a odchodem do Prahy, byť to bylo stále čtivé, vzhledem k hlavnímu tématu už to bylo trochu navíc.. Přesto, a se zohledněním věku(!) autorky, ode mě 5 hvězdiček:)
Spálená křídla
Karla Kubíková
Vlastně moc nevím, co napsat, jsem z knihy rozpačitá stejně jako z postav…
Tajemství
Radka Třeštíková
Nová Radka Třeštíková pro mě milé překvápko, jen ten konec bych víc rozebrala, po těch téměř 500 stranách by už to autorku nezabilo:)
Lehčí než předchozí kniha, líbilo se mi rozdělení na dvě části s retrospektivou, dalo to příběhu “něco navíc”…
Winterbergova poslední cesta
Jaroslav Rudiš
Winterbergovi nejprve nebudete rozumět, brzy vám začne lézt na nervy, ale postupem času a nejpozději na konci knihy ho nemůžete nemít rádi. Hodně jiná, hodně dobrá knížka, která vás naučí dívat se skrz historii…
Ikabog
J. K. Rowling (p)
Kniha se mi nelíbila. Za mě zdlouhavý a nudný příběh bez většího spádu nebo napětí, dočetla jsem jen kvůli dceři a snad i z úcty k autorce.
Krkolomná jména a názvy, předčítala jsem dceři nahlas a lámala si jazyk. Zastaralá a neobvyklá slova, která jsem musela osmileté dceři vysvětlovat - je tedy nemyslitelné, že by četla sama a to čte od 5 let a má velkou čtenářskou zkušenost. První hvězda za ilustrace dětí, druhá za nahrobení a taky z povinnosti (vždyť je to Rowlingová!!?) a v naději, že kvalita textu mohla utrpět překladem, ve kterém se zřejmě ztratilo i kouzlo příběhu..
Tohle město, tahle řeka
Martina Leierová
V knize jsou zajímavé myšlenky i krásný jazyk, nezajímavý není ani příběh samotný, jako celek to ale stoprocentně nefunguje… a nepodařilo se mi zjistit proč…
“Za mým ne-pláčem hledají něco svého, dokážou si tam dosadit jen něco ze zásobníku vlastních provinění.
Já se tu nebudu hroutit jen proto, abych dokázala, že jsem svoji mámu milovala jako nikdo jiný. Pohřební dramata jdou nejlíp lidem znecitlivělým, smutečním hereckým profíkům. My neherci jsme ubožáci, co mají problémy pohřby ustát. Mami, můj život se tvojí smrti úplně vylidnil.”
“Je nutné přeměnit energii, která vzniká z trápení, v něco zajímavějšího. V tvůrčí, nikoli destruktivní sílu.”
“Je lepší spojovat nemožné s pravděpodobným než možné s nepřesvědčivým, řekl Kláře Šimon o psaní básní.”
“Málem do mě vrazí kluk, který hypnotizuje mobil v ruce. Určitě pozná druh telefonu z dálky, žádného ptáka ale nevidí, ani kdyby se vedle něj koupal v listí, nemá na to čas, člen generace sklánějících se hlav, osvícenců tajemným modrobílým světlem, ze kterého zkouší vyčíst, co se děje metr od něj.”
Klárka a 11 babiček
Olga Černá
Tak trochu (a hezky) jiná knížka pro děti. Pro mě hůře zasaditelná do konkrétního času - topení uhlím v bytě versus “fértrejd kafe” nebo tiramisu v cukrárně