Janettaku
komentáře u knih
Temné léto
Dan Simmons
Nádherně popsané pouto mezi pěticí kluků dychtícím po slyšení posledního zvonění školního roku a vylítnout vstříc letním dnům, navíc s myšlenkou, že se již do této budovy nikdo nikdy nevrátí, protože škola zavírá své dveře nadobro. Škola je velmi stará, nese sebou velký kus historie a to i v podobě zvonice Borgiů.
Líbil se mi ten zápal kluků, vrhnout se po stopě tajemství co skrývá jejich stará škola Old Central. Od prvních řádků, mě neopustilo pomyšlení, co se stalo jejich žákovi Tubbymu, před posledním školním zvoněním. Nikdo jej neviděl vycházet se zvoněním ven. Zůstal tedy za zdmi školy ? Někdo jej unesl ?
Na scénu přichází i neznámý voják, který se objevuje a záhadně mizí, ale co má společného voják s pěti dvanáctiletými dětmi ? A kdo by chtěl přejet dvanáctiletého kluka se psem ? Kafilerní vůz možná jen nepřeváží mršiny zvířat...
Bylo zde hodně krásně popsané prostředí ve kterém se kluci nacházeli, ať už venku při hrách, ježděním na kole toulkami po ulicích, nebo ševelení cvrčků v kukuřičném poli.. Děj vás vtáhne do letních dnů, kdy si představíte letní kino s partou přátel za velmi teplého večera se směsicí vůní všeho možného, třeba popcornu, nebo i pachu krve ? Je to možné, nevylučuji to. Dan Simmons je opravdu přeborník v napětí, vtáhne vás do děje jako spodní proudy moře a nepustí, dokud se nedozvíte celou pravdu a nepoznáte každého jednoho z oněch chlapců. Budete znát jejich návyky, jejich uvažování, předvídat co udělají se svou povahou, stanou se z vás kámoši až za hrob. Budete mít pocit, že trávíte léto společně s nimi a nic vám neuteče. Ani vítr ve vlasech, ani adrenalin z klukovského rozmaru při ohrožení mířením brokovnicí druhému do hlavy. Budete se potit, budete se bát, nebudete dýchat, jen číst dál a dál...
Proto i já vás nechám v napětí se spousty otázek, tak jako to mě udělal spisovatel Dan Simmons. DOPORUČUJI !!
( Kniha je obsáhlá, má nějakých 660 stran. )
...............
Severské pověsti
* antologie
(SPOILER) Nádherně zpracovaná antologie mýtů a pohádek severu. Každá jedna z nich mě neskutečně vtáhla do děje a bavila! Hltala jsem každou stránku, každého příběhu.
Dozvíte se zde třeba, jak si synek jednoho sedláka našel v lese nevěstu v podobě myšky, která se stala princeznou, panečku, jak ta umělá tkát a péct chleba. ( Lesní nevěsta)
Nebo příběh o daleké, předaleké cestě, kde cesta vede na východ od slunce a na západ od měsíce. Nádherné putování za láskou.
Hildur, královna elfů, kdy jela na pastýřovi do své země, aby viděla svůj lid, byť jen na chvíli, nikdo však netušil, že tato krátká návštěva vždy přinese úmrtí (oběť ) jednoho pomocníka ze sedlákova hospodářství.
Je zde spousta nádherných příběhů, které mě zahrálo u . Jsou tak milé a roztomilé až vás to vtáhne a nepustí. Spousty příběhů jsem slyšela prvně a tak jsem se těšila na další a další příběhy. Tuhle knihu vřele doporučuji snad úplně všem.
Knihu zdobí mnoho krásných barevných ilustrací finské malířky Ully Thynell. Tyto ilustrace jsou překrásné a vždy autentické příběhům.
Navzdory překážkám
Lucie Beatrice J.
Co přinese romantika na třetí?
Tak za mě určitě velkou dávku romantických epizod, plno nespoutané vášně po sobě dychtících milenců a spoustu vřelých a vlídných slov.
Líbí se mi, že první a druhý příběh měl mezi sebou spojitost a šel vidět příběh i z jiného pohledu, to bylo překvapující a milé. Vůbec jsem to nečekala u hraběcích gentlemanů to nebylo.
Tady na celé té knize a vůbec sérii těchto knih jako je romantika na třetí se mi líbí hlavně pokora a úcta mezi různými rody, jak vele vážení a urození pánové mají etiketu, morálku a vychování, jak dohlíží na ty své milované hraběnky. Ne vždy se jedná o nalezení dívky z vyššího rodu, nu což, postavení a hodnost přeci není překážka pro lásku.
Strašně jsem se na tuto knihu těšila a věděla jsem proč. Nezklamala, tak jako předchozí mě - uchvátila.
Vážně doporučuji!! Jistě nebudete litovat, ba naopak najdete třeba něco, co vám osobně ve vašem vztahu schází.
Dům hlasů
Donato Carrisi
" Pro dítě je rodina to nejbezpečnější místo na světě, anebo to nejnebezpečnější, to každý dětský psycholog dobře ví. Akorát že dítě ten rozdíl nepozná. "
Kniha mě mile překvapila dějem, četla se mi možná trošku hůře než kterákoli jiná, ale později se myšlenky utřídili a šlo to jako po másle. Musela jsem se hodně soustředit na tu posloupnost dějů, kdo je s kým jak spojený ať už v minulosti nebo v přítomnosti. Jak jsem tomu přišla postupně na kloub, bylo to víc a víc napínavé a vzrušující.
Jak jednoho dětského psychologa dokáže dostat třicetiletá žena do rozpaků a zároveň ho přivést na takovou " nečekanou" cestu k vyšetření jeho vlastní osobní cesty za předpokladů, že má pomoci pacientce, avšak přitom zjistí i jiné okolnosti a spojitosti s ním samým... Únos dítěte, psychiatrická léčebna, záměna, falešná identita rodičů, dětská fantazie?
Všechno tohle zde najdete, je to napínavé!
PS: pořád myslím na Silvií
Paralelní světy: Poslední potomek
Jana Filičková
"Nicota je budoucnost. Nicota je život.
I když mé rozhodnutí znamenalo zradit a přejít na stranu temna. "
Musím říct, že tato kniha je mou prvotinou, alespoň co se zasvěcení do žánrů fantasy - scifi týče.
Nikdy jsem nic podobného nečetla. Za to marvelovky zbožňuju. Takže, když se ke mě dostala tato krásná novinka s ještě úžasnější anotací, neváhala jsem. Opravdu mě kniha velmi mile překvapila svou dravostí a neustálým napětím v příběhu.
(Edes,Yades) - Různé světy, překážky, nástrahy, nedůvěra a taky hodně zklamání a bolesti....
Postavy mezi sebou utvářeli a uzavírali jakési silné pouto a táhly za jeden provaz, až teda na vyjímky.
Od samého začátku se mi líbilo postavení Melona a tak nějak jsem doufala, že není špatný vládce - syn Sirény. Nebo že by jim nebyl ? Ovšem o Siréně jsem měla rozporuplné dojmy. Musela jsem si o každé postavě udělat obrázek zvlášť, abych jejich povaze propadla a zjistila to propojení mezi nimi a hlavně co každá z postav zamýšlí a zda se dotyčnému dá věřit.
Rozhodně to bylo velmi, velmi poutavé a napínavé čtení! Musím opravdu moc poděkovat autorce, za její bujnou a zářnou fantazií, která mě svedla na cestu poznání i jiného žánru.
Tajemství sídla Craven Manor
Darcy Coates
(SPOILER) Kniha se mi četla krásně, byla napínavá a za sebe si troufnu říct, že byla lepší než duch domu Ashburnů. Zde bylo daleko více tajemna a akce. Aspoň pro můj apetit.
Opět zde nechyběl kocourek, jen trošku v jiném pojetí. "Měnič. "
Líbilo se mi hlavně to, jak se Kane seznamoval se sídlem a jeho obývajícími přeživšími/ mrtvými. Tajemství historie rodu byla skvěle promyšlená.
Velké napětí přinesla část, kdy Kane překvapil jeho vlastní závistivý bratranec na návštěvě právě v tomto sídle, kde vlastně ani není nikdo další než Kane vítaný.
Proto jakékoliv porušení pravidel, vede jisto jistě ke špatnému záměru. Zde tomu nebylo jinak. Hold, pravidla nejsou od toho aby se porušovali, že ?
PS: Annalise se mi líbila od samého začátku svou nevinnou dětskou stránkou, jak byla autorkou popisována, působila i jako duch velmi příjemně a přátelsky. Podobný názor jsem měla i na Brana věřila jsem, že je správný člověk.
Eliza - tady nechci komentovat...
Závěrem, pěkný, povedený, napínavý! Splnilo mé očekávání.
Hraběcí gentlemani
Lucie Beatrice J.
Láska, co dovede neutuchající láska vyvolat v tom druhém. Ať jste jakékoliv barvy pleti, či národnosti nebo společenského postavení, láska si najde cestu vždy, bez ohledů na pomluvy zlých jazyků a řečí.
Tři nádherně vyprávěné příběhy, třech žen ať už obyčejných služebných až po hraběnky.
Každá z nich toužila po jediném a to po lásce. Musím říct, že jsem ráda že žijeme v tomto století co se volnosti a volby týče. Dříve za dívky rozhodovali rodiče v panství ... toho si vezmeš! Protože se dříve posílali dcery před oltář šlechticům co měli honosné majetky, pole, půdu a taky uznávaný rod. Každý hrabě přeci potřeboval svého dědice.
V této knize se mi líbila avšak ta vnitřní stavba rozpoložení citů nad rozvahou sňatku. Tyto tři příběhy, každá z nich byla unikátní v tom, že si šla bezhlavě po svém štěstí ať za překážkou stálo cokoliv.
Mám strašnou radost z této knihy, že se mi dostala do povědomí a že jí vlastním. Která z nás by nechtěla mít dnes a denně po svém boku pravého, slušně vychovaného gentlemana?
I dnes mezi námi stále takoví jsou, třeba můj nastávající manžel je takový a věřím, že na světě je spousty podobných. Ale jedno vám řeknu s jistotou, takoví gentlemani už svou pravou lásku mají tudíž nejsou k mání.
Pod Ďáblovým mostem
Loreth Anne White
"Většinu života se bojíme vlastního stínu."
"Rozhodně si ale myslím, že naše stíny jsou zlé - jeho i můj. " Velké, temné a opravdu nebezpečné.
Tahle knížka byla svým způsobem pro mě dost zvrácená ve smyslu hlavního aktéra v roli učitele.
Pohled na to, kým byl učitel, otec pro ostatní žáky. Byl i výchovným poradcem a ten přeci nejlépe ví o čem mluví, co je správné pro dospívající žáky. Učitelé by nikdy neměli navázat osobnější vztah se svými žáky více než je přípustné a už vůbec ne, ten intimní. Stává se to ? Myslím, že ano, mezi námi přibývá mladších učitelů ( ať už jsou sebe mladší, zkušenosti pro výkonnost dělat tuhle profesi mají) Jsou- li atraktivní a vzhledově přitažlivý, to je věc druhá, ale láska roste v každém věku. Co když, se provinilý, zvrhlý a násilnický učitel ocitl 24 let za mřížemi za úplně jiných okolností, než za vraždou 14 leté studentky? Bylo dřívější vyšetřování správně nastavené? Bylo i nebylo. Každý čin, je třeba vidět z více úhlů. Kniha je velice poutavá do samotného konce. Zde a to se nestává často, bylo rozuzlení vážně až na konci a do té doby jste si mohli klást otázek plno a vinit z oné vraždy kohokoliv. Knihy na bázi true crime zažívají své nejlepší období, lidi lákají vraždy, ta touha vědět, jak, kde a kdo. Takže za mě... Doporučuji
Divé ženy
Emilia Hart
Kniha divé ženy, mě neuvěřitelně bavila, pojí se zde silné pouto mezi třemi ženami.
Nejen že mi dodala pocit vnímat okolní svět malinko jinak, jak bych to řekla, očima motýlice?
Zkrátka, zastavit se a vnímat vůni přírody a děj kolem nás, který se v přírodě a všude kolem dnes a denně odehrává. Ta spleť vůní přírody s harmonií hmyzu a všemu tomu zrození každičký den. Po přečtení knihy, jsem vyrazila do lesa a ucítila hnilobný, avšak příjemně nasládlý vzduch listí a hlíny, cítila jsem vůni smrků a borovic. Vnímala prostor lesu trochu jinak, příjemněji, než kdy dřív. Nikterak mě nevadilo kroužení hemžícího hmyzu kolem. Přemýšlela jsem a vnímala jako Altha, Violet i jako Kate. Čím dál tím víc se mi líbí knihy s propojením přírody, líbí se mi poznávat určité druhy bylin a jejich schopnosti. Myslím, že žijeme v době, kdy se rádi opřeme o rady z dřívějších časů a vyhledáme pomoc a sílu v bylinkách a květin. (Příroda je mocná čarodějka.) A miluju krákání vrány, značí to příchod mého oblíbeného období.
Chci si uchovat na paměti jednu větu z knihy :
"Tahle divost v nás nám vtiskla jméno".
Severní úsvit
Lukáš Kosař
Tak tahle knížka, byla jízda !
Vážně, bez jakéhokoli váhání jí řadím mezi ty "mé" top knihy z kterých vyzařuje napětí, originalita a humor spojený se sexismem.
Fakt, že kniha pojednává o okultismu a sektě mi absolutně nevyvrací názor na to, že by si ji mohl přečíst každý i ten kdo není tímto tématem nijak zasvěcený. A co si budem i v našem reálném světě se tohle děje....
Lidi se chtějí škatulkovat do různých skupin či okruhu lidí a přátel, jde jen o to, v co člověk věří, někdo v Boha někdo v sám sebe..
Detektiv Dawson to je úplně jiná kapitola. Šarmantní a charismatický detektiv s mnoha letými zkušenostmi a různými případy, od vražd po zkušenosti se seancemi v okruhu okultismu a nadpřirozených jevů. Tím vším vás provede tento příběh. A je to boží..A je sexy...
Jsou zde pasáže kde se člověk i zasměje a možná i zamiluje, právě do onoho detektiva Dawsona.
Kniha má sílu menhirů.
Budete chtít pátrat společně s detektivem, kdo má na starost okolní dvě vraždy dvou dívek v místním zapadakově, který ani není značený na mapě.
Já už se dopátrala a víte co ? Asi takhle: Káže vodu, pije víno! Víc k tomu nemám co říct, protože nechci úplně prozradit o co všechno jde v knize, nejradši bych vyžvanila úplně všechno, ale to bych vás obrala o kouzlo a podstatu knihy.
Kniha je útlá a čte se vážně skvěle, musím tedy znovu připomenout, že když já říkám že je kniha top, tak je top a musíte si ji prostě ihned přečíst ! A ty ilustrace v knize.
Závěrem bych chtěla vyzdvihnout jednu větu, která je v knize a upoutala mou pozornost do poslední stránky knihy. " Semeniště zla skrytá za pozlátkem."
Strom čarodějnic
Elena Collins (p)
Tak toto byl báječný, krásný a přímo očarující, silný příběh.
Příběh dvou žen, Grace a Seleny se mi hodně líbil. Ta prolívanost mezi dávným žitím a dnešním souzněním ve vztahu a přesto tak hluboký kořen lásky v obou případech.
Doba kdy vystihovala žití Grace, se mi strašně líbila. Samotná Grace mi přilnula k srdci svým dobrosrdečným chováním, jak byla laskavá vůči svému okolí a myslela to vždy s každým dobře. Přála všem poznat jaký to je pocit neutuchající lásky, mezi matkou a dítětem, jak sama později zažila.
Doba kdy dojila krávy, otec tvrdě pracoval na poli, pomyšlení na vdavky, lidi se mezi sebou pomlouvali, ale ne jak v dnešní době, dříve lidi vážili více slova, předtím než slova vyřkli.
Ovšem jde s té doby zároveň strašně cítit ta váha a síla slova mezi lidmi, buď se vážně uctívali a měli rádi, nebo se k smrti nenáviděli a proklínali. , zloba a nenávist se mezi lidmi šířila i v sedmnáctém stolení. Moc mě zamrzel osud Grace a babičky Bett mi bylo strašně líto. Čekala jsem různé scenérie, jak by se asi děj mohl odehrávat nadále, dokonce jsem si říkala několikrát, tak a teď umře ten a ta ...
Neee, autorka to má skvěle promyšlené a nádherně spoutané ať už procítěním mezi postavami, tak nádherně popsanou krajinu okolí Chaty Trnky.
Sídlo hrůzy
Lee Mountford
Dům do kterého se nastěhovali Chloe, Sarah, Emmička a Andrew se mi z popisu vážně moc líbil, takové to obrovské panské sídlo s přebytkem pokojů a velkou síní, jo, dokážu si představit tam žít. Ale.... Konkrétně tady, to nechceš.
Hodně krát jsem se v příběhu dostala do situace, kdy jsem si sama říkala, že taky potřebuji takovou " studovnu" s mahagonovým nábytkem. K jádru věci...
Obdivuji obě sestry za iracionální myšlení v tíživých a velmi zapeklitých situacích, včetně nástrah, které si pro ně onen dům přichystal.
Proč nevzali nohy na ramena dřív ??? Krucifix...
Jak Chloe, tak Sarah nechali někde v postranní strach i obavy a doplatili na to ?? .... Nu, myslím že jste na špatné cestě, pokud si myslíte, že to bylo tak jednoduché a prosté.
U této knihy je to vlastně taková zkouška každého z nás, naší bujné fantazií a vlastnosti si věci umět po svém představit, je to přesně ten příběh, kdyby naráz mělo sto lidí namalovat své pocity z příběhu a představu o postavách, naskytla by se nám neskutečná podívaná lidské představivosti v plné své kráse, ale i bizardnosti.
Třpyt, vášeň a slzy
Andrea Červenková
(SPOILER) TOHLE BYLO GENIÁLNÍ!!!
Dějová linka je strhující a dech beroucí, to myslím vážně!
Hodně jsem soucítila s Desdemonou až jsem pocítila chvílemi skličující pocit, že tohle všechno co se jí dělo a odehrávalo v jejím životě, ovlivňovalo prostředí panoptiku, jako bych byla všude přítomná spolu s ní. Našla jsem tu vnitřní krásu uvnitř v ní, nýbrž zevnější krása - není všechno.
Přála jsem jí krásný a šťastný život po kterém prahla a nakonec jí bylo po vůli a dopřáno. Albert byl v mých očích pro ní jako stvořený. Když odcestoval a nechal Desdomonu samotnou ...... To vám snad ani nemůžu říct, ty pocity byly ty tam, zloba, nadšení, napětí co teda bude co vše autor přichystal. Musíte si tuhle knihu přečíst, aby jste pochopili mé řádky.
Chvílemi jsem se nemohla zbavit špatného pocitu, který se mě dlouho držel. Měla jsem strach a obavy o samotnou Desdemonu, protože být po boku s někým, kdo holduje alkoholu a jak jej ovlivňuje, mění se, není nic příjemného. Ale kdo ví ? Jak to vlastně všechno bylo ?
Jaaaa, já to vím a vy to budete vědět taky, když sáhnete po tomto skvostném dílu.
Dlouho jsem nezažila něco takového, všechnu tu směsici pocitů ať už příjemné, dojemné, nebo skličující a smutné.
PS: Panoptiku, Desdemono, Alberte, Geralde - dlouho budete v mé paměti.
Začínáme na konci
Chris Whitaker
(SPOILER) Na začátku mi dělal problém styl psaní, jakým byla kniha psaná, ale později jsem si přivykla. Přes co jsem se stěží dokázala přenést, bylo vyjadřování samotné Duchess v pubertálním věku a její způsob, jakým se chovala. Avšak zpětně vidím, že je to v pořádku, patří to k ní. Je to přeci psanec, to se ví!
Má to v krvi...
Po celou dobu čtení, mě děj neskutečně bavil čím dál tím víc a víc!
U některých částí knihy, jsem radši zadržovala dech, abych neschytala ránu ráže 357 magnum.
Dítě, by nemělo zastávat funkci "matky" a už vůbec plnit role některého z rodičů, avšak v tomto případě to bylo v pořádku, očekávalo se to od ní. Dokázala jsem se vžít do situací, kterými různé postavy čelili. Ať to byl Walk, Star, Hall nebo životem poznamenaný Vincent King. Jakmile došlo na ztrátu blízkého v Montaně, lámalo mi to srdce, čekala jsem tu úlevu, ten konec neuspořádaného života a utíchající žár v malých duších, tomu se mi však nedostalo a osud dvoum malým dětem rozhodil karty po svém.
Nádherně a poutavě napsaný příběh, který toho v sobě skrývá mnohé. Nic není tak, jak se na první pohled zdá.
Psanec vždycky plní své sliby.
(Můj IG: janett_books)
