jarmik komentáře u knih

Velice jsem přivítal, že p. Suk se téměř úplně vyhnul otázkám soukromého života p. Havla a pokusům o psychologické rozbory, ledaže tyto záležitosti měly přesah do jeho veřejného působení (například v diskusi s exilovou Nadací Charty 77 na téma, zda milostné aféry některých disidentů neškodí jejich společné věci). Takový postup mi připadá jednak čestný a jednak prospěšný hodnotě knihy.

Dost jsem se obával toho, že velká část je věnována podrobné kronice převratu na konci roku 1989. Ale nakonec i pasáže o sametovém převratu byly snesitelné. Je však pravdou, že s výhodou znalosti dalších tří dekád čtenář docela trpí, když si čte, jak vzbouřenci byli zmatení, drželi se šíleně při zdi a vymýšleli nesmyslné kompromisy s končícím komunistickým režimem.

1 15.09.2017

Panu Tesařovi se podařilo ukázat období Mnichovské dohody a Protektorátu v novém a dle mého názoru v zásadě správném světle. Empaticky oceňuje široký rozhled a dobré vedení ze strany p. Beneše. Ukazuje, že většina české elity (natož širší veřejnosti) nebyla dostatečně morálně a intelektuálně vyzrálá, aby byla schopna optimálně sehrát obtížnou pozici, z níž bylo - i přes naši slabost - možno získat více, pokud by naši předci byli houževnatější, systematičtější a měli své konání lépe promyšleno. Působivé je absolutní vyznání, které podává k činům odboje.

2 28.06.2017

Hlavní hrdina je dost nesympatický. A tématem této současné české beletrie je to první klišé, které vás napadne: psaní současné české beletrie a protagonistou je mladý český spisovatel. Přesto se mi kniha líbila. Už proto, že je zcela současná, takže věrně zobrazuje určitou vrstvu reality, jak ji prožíváme; včetně okamžité dostupnosti všech filmů, fascinace druhou světovou válkou (zejména nevysychajícím proudem stále dokonalejších TV dokumentů o válce) a včetně samozřejmosti, s níž se mnozí průběžně sebeprezentujeme na sociálních sítích.

Pan Vyskočil má velice osobitý styl: propracovaným hraním se dostává občas k moudrosti. Mouder se však nejraději jen lehce dotkne, že je čtenář jen na chvilku zahlédne při hraní.

6 07.06.2017

Jestli jsem to správně zaregistroval, kniha 2084 - Konec světa vyvolala i určité politické reakce a kontroverzi. Důvodem patrně je, že totalitní náboženství v ní (zvané Gkabul) nese řadu vnějškových rysů islámu a v knize se naznačuje, že se sice jedná o nové náboženství vytvořené vládnoucí kastou Abistánu, ale k jeho vytvoření vedl v historii proces, který započaly některé islámské skupiny.

Pokud by však někdo čekal anti-islámské čtení, bude nejspíš zklamán. Celé ladění knihy je osobní, tlumené a jemné.

2 03.05.2017

Podle mého názoru nejlepší českou knihou mimo beletrii jsou skripta od p. Karla Půlpána Nástin českých a československých hospodářských dĕjin do roku 1990. Doporučil mi je kamarád v r. 1993, když se z nich učil na FSV, tak jsem si je tam šel tehdy koupit. Od té doby je všude s sebou tahám a koukám do nich.

Skripta p. Půlpána nasadila pro mĕ velice vysoko laťku v požadavcích na psaní o historii, jak by se mi jakožto čtenáři líbilo. Od té doby při každé četbĕ na toto téma v duchu porovnávám s prací p. Půlpána, ale zatím zůstává v mých očích pořád neporažen. Nástin je především učební materiál, ale je napsaný jasným jazykem, který odráží přesné myšlení a vypointované názory. Informace plynou rychle, soustředí se jen na to hlavní. Ale v tom je kouzlo této knihy: to hlavní je rozebráno zase do detailu a především do čísla. Kde má autor volbu, vždy mlčí a nechá místo výkladu hovořit jen tabulku se statistikou. Tabulky zabírají obrovskou část tohoto textu.

Co však cením úplnĕ nejvíce, je důsledné psaní v širokém kontextu. V této knize se vždycky dbá na to, aby určité období nebo jev bylo promptnĕ dáno do souvislostí celých českých dĕjin a současnĕ - a to je dle mého názoru v dĕjepisné produkci vzácné - porovnáno se situací v zahraničí.

23.03.2017

Kniha je celkově krásná, každému ji vřele doporučuji. Škoda, že neznáme přesný příběh jejího vydání, patrně by byl též zajímavý. V každém případě si dnes těžko představíme, že podobná publikace by vyšla v nákladu 130 000 výtisků, jako tomu bylo v r. 1971.

1 18.03.2017

Knihu doporučuji. Vedle výborného čtení pro fanoušky dr. Kafky sborník myslím (hlavně ve stati o znalosti češtiny jeho a jeho spolužáků) poskytuje na malém prostoru další plastický obrázek poslední fáze monarchie, který mi běžný dějepis v této podobě zatím nezprostředkoval.

1 09.03.2017

Četba studií p. Patočky vyžaduje od čtenáře uvedení se do stavu, který mi dosti připomíná meditaci: musel jsem se aktivně zdržet zabíhání myšlenek mimo čtení. Bylo potřeba maximálně soustředit veškerou pozornost právě jen na aktuální slovo a aktuální větu, a s touto aktuální větou pokud možno splynout.

Jako laik si z nich odnáším spíše okrajové postřehy, samotné filozofické rozbory jsou pro mě převážně průtokové. Hlavně jsem si zapamatoval poznatek, že p. Patočka vysoce cenil dílo p. Máchy. Zejména ve starší studii z doby protektorátu je cítit vzpruha, kterou p. Patočka čerpal od starého národního velikána.

05.03.2017

Nejvíce mě zaujala patrně kapitola o tom, kdo je největším fotografem bretaňské krajiny: komerčním králem je evidentně p. Philip Plisson, který organizuje velkolepé fotografování z vrtulníku a jeho dramatické snímky majáků a pobřežních skalisek jsou prý všudypřítomné v kavárnách celého světa. P. Šmíd zvolil jeden takový snímek p. Plissona i pro obálku této své knihy. Výrazným soupeřem a protipólem p. Plissona byl již zesnulý p. Thersiquel, lokální matador, který zemřel v chudobě a celý život se zaměřoval na zachycení všednější (a možná realističtější) tváře bretaňského regionu.

Kniha se mi nakonec líbila. K naladění před dovolenou v Bretani ji mohu doporučit.

26.02.2017

Náhodou se u mĕ ocitla kniha z rodičovské knihovny od p. Jana Suchla s názvem Cesta končí pod Huascaránem z roku 1970. Popisuje tragický osud československé horolezecké výpravy do Peru konané téhož roku.

26.02.2017

Kniha Ar-Men je krásný čtenářský zážitek, určitě ji doporučuji. Knížka je tenká - má 117 stránek řídkého textu, který je členěn do krátkých kapitol dle jednotlivých dnů. Jde o deníkové zápisky autora, který se v rámci hledání sama sebe zapsal kolem r. 1960 do práce na nejnáročnějším mořském majáku na skále u bretaňských ostrovů v Atlantiku. Zápisky pokrývají jednu zimu, od listopadu do počátku května.

Nedovedu styl Ar-Menu nějak stručně charakterizovat. Předně vypravěč popisuje, co přesně dělal v rámci pracovních povinností při provozu majáku; dále pak sepisuje úvahy o životě, které jsou poezií v próze.

1 26.02.2017

Přes dílčí výhrady je pro mě hlavním důvodem, proč číst Cestu k charakteru, hlavně to, že p. Brooks píše o tématu, kterým se zabývám. A neméně je mi blízký i jeho způsob myšlení a podání problému. Když jsem knihu otevřel, cítil jsem se jedním rázem jako doma.

Kde dneska dostanete na každé stránce nálož sentencí jako třeba: --Život je v podstatě morální událost, nikoliv hédonistická. --

1 02.02.2017

Katalog bych každému vřele doporučil. Je krásně provedený, nádherně se čte. Mapuje dílo slavného architektonického páru. Jejich realizace patří k nejznámějším českým stavbám z doby 60. a 70. let. Jsou autory čtyř hlavních staveb: hotelu Thermal v K. Varech, obchodního domu Kotva, Domu bytové kultury na Budějovické a československého velvyslanectví v Berlíně.

05.01.2017

Skvělá publikace, nabitá krásnými formulacemi, ke kterým se už nyní vracím a budu se k nim vracet dál. Česká krajina a baroko je přesně jedna z těch malých, ale fajnových knížek, které mám doma na speciální poličce, aby byly vždy po ruce.

10.12.2016

Velkolepé dílo. Autor popisuje podrobně vybrané jednotlivé lokality, kde proběhl archeologický výzkum. Pro laika - jako já - jsou pak nejpoutavější ty pasáže, když dílčí poznatky p. Klápště rozvádí do obecných souvislostí: kde jsou kořeny našeho životního prostředí, na čem se zakládá náš blahobyt a jakou roli v jeho vytvoření hrála podnikavost a právní řád. Zvláštní přínos pro mě byl též v evropské perspektivě, kterou kniha poskytuje.

1 30.10.2016

Vypravěč potkává na své cestě lidi, pro které kniha není především zdrojem potěšení, jakým je pro nás, prosté spotřebitele. Profesionální literární provoz s sebou přináší mnohé problémy, které se příliš neliší od jiných odvětví hospodářství.

1 26.10.2016

Anglie, totalita, propaganda, tísnivá atmosféra, chudoba, násilí - to je stejné. Co se liší? Namísto 1984 je 1997, namísto socialismu je fašismus, namísto Winstona S. je superhrdina V a namísto rezignace je revoluce.

6 09.10.2016

Jsem zřídkavý čtenář komiksů a hledám v nich spíše únikovou zábavu. Mýty jsou pro mě skvělou volbou: vtahují mě do děje, mají zajímavé postavy, neurážejí mou inteligenci, ale přitom mě ze čtení nebolí hlavinka.

09.10.2016

Velice se mi líbil hlavní motiv knihy, a sice příchod hlavní protagonistky (kterou je pozemšťanka, která přichází na Aku jako pozorovatel, v zastoupení mezihvězdné organizace Ekumen) do tradičního podhorského městečka. Tam se hrdinka setkává s přežívajícími exotickými duchovními a kulturními tradicemi. V poklidném tempu sledujeme vyprávění, jak si kupuje si v zašlých krámcích léčivé bylinky, čte staré nápisy na zdech domů, chodí na meditační cvičení, která vedou místní duchovní učitelé (nazývají se "máz"), kteří jsou hlavním povoláním třeba prodavači v železářství apod. To vše se odehrává pod tlakem totalitní komerční nadvlády všemocné Korporace, což je organizace, která se snaží na planetě Aka dohnat ostatní civilizace a ve jménu tohoto pokroku ničí usilovně všechno, co připomíná staré místní tradice a vzdělanost. Stará moudrost na Ace dost připomíná duchovní nauky východní Asie.

Tato setkání se zašlou nenápadnou exotikou mi silně připomínají podobné motivy například z literatury kolem r. 1900, která se zabývala kouzlem staré Prahy.

2 28.09.2016