jiri0330 komentáře u knih

Čtvrtý z dílů za mě velmi vydařené dobrodružné magické tetralogie. I jiné gamebooky ze série Fighting fantasy obsahují kouzelné schopnosti hlavního hrdiny (např. Citadela chaosu, V bažinách škorpionů), tady je systém kouzlení však nejpropracovanější. Sází se na poctivost hráče, který si knihu kouzel (která jich obsahuje poměrně dost) prostuduje před výpravou a během dobrodružství už se do ní nesmí podívat.

Autor dává na výběr hrát za bojovníka (bez kouzlení) nebo za čaroděje, ale ruku na srdce - kdo by nechtěl umět čarovat v seriálu gamebooků, které jsou přímo prosyceny magií? V mnoha ošemetných situacích je na výběr z 5 kouzel, z nichž hráč vybírá to, co si myslí, že je v dané situaci nejvhodnější.

Poslední díl nás provází Mampangskou pevností, kterou musí hrdina projít, porazit hlavního zaporáka arcimága a získat zpět Korunu králů. I když jsem měl vysoké výchozí hodnoty, v předchozích dílech získané magické artefakty a informace usnadňující rozhodování, stejně nebyl průchod tak snadný, jak jsem si myslel. Často jsem "dojel" na špatné rozhodnutí či nečekané pasti.
Obtížnost hry se mi tedy zdá zase o něco vyšší, než předchozí díly Magie (pro představu: na 1. díl jsem potřeboval 3 pokusy, na 2. díl 4 pokusy, na 3. díl 6 pokusů a na 4. díl 14 pokusů). Hru jsem si raději na určitých uzlových bodech "sejvnul", protože to pak omrzí podesáté začínat úplně od znovu.

Prostředí, situace i postavy jsou i zde zajímavé až originální, hrdina sbírá užitečné předměty a hlavně informace. Více než v předchozích dílech tu autor geniálně pracuje se systémem skrytých odkazů, kterých je tu požehnaně (kdo neví o co jde: někde získáte informaci o tom, že když v budoucnu např. potkáte osobu X, tak odečtete 50 od odkazu, kde zrovna budete a získáte tak nový odkaz apod.).

Gamebook lze hrát i samostatně, nicméně silně doporučuji hrát v rámci série až po 1.-3. dílu Magie. Skvělá je provázanost s ostatními díly - zde se dají využít nejen získané magické artefakty, ale také informace od mystických Hadů usnadňující rozhodování.
Je to povinná literatura hráčů gamebooků, zejm. milovníků kouzel. Lze doporučit i začátečníkům, včetně mladších čtenářů.

Plusy: Kouzla, pěkné ilustrace, kouzla, důmyslně propracovaný systém skrytých odkazů, kouzla, alternativní kostka, kouzla, provázanost s ostatními díly, kouzla, úctyhodných 800 odkazů a dozvíte se konečně, co umí kouzlo ZET.

Mínusy: Snad jen, že jsem měl nasbírané skoro všechny předměty ke kouzlení, ale už jsem je neměl šanci využít.

Zábavnost: 10/10
Obtížnost: 8/10

2 09.08.2024

(SPOILER) Třetí z dílů za mě velmi vydařené dobrodružné magické tetralogie. I jiné gamebooky ze série Fighting fantasy obsahují kouzelné schopnosti hlavního hrdiny (např. Citadela chaosu, V bažinách škorpionů), tady je systém kouzlení však nejpropracovanější. Sází se na poctivost hráče, který si knihu kouzel (která jich obsahuje poměrně dost) prostuduje před výpravou a během dobrodružství už se do ní nesmí podívat (i když jedna příležitost by se tu našla, nicméně je dost dobře schovaná).
Autor dává na výběr hrát za bojovníka (bez kouzlení) nebo za čaroděje, ale ruku na srdce - kdo by nechtěl umět čarovat v gamebooku, který je přímo prosycen magií? V mnoha ošemetných situacích je na výběr z 5 kouzel, mezi která jsou "zamíchaná" i kvazikouzla pro zmatení nepozorných studentů magie, což pobaví.
Cesta skrz Bakland v důsledku není moc dlouhá, ale je třeba několik pokusů, abyste trefili nejlepší cestu pro nalezení několika nezbytných předmětů a co nejvíce mystických Hadů. Také se dost ztrácí Stamina (boji, pastmi, kouzlením) a je méně šancí ji získávat. Obtížnost hry je tedy o něco vyšší, než předchozí díly Magie. Párkrát se sice zemře, což ale nevadí, protože čtenář rád prozkoumá další cesty a vyzkouší si další kouzlení. Prostředí, situace i postavy jsou i zde zajímavé až originální, hrdina sbírá užitečné předměty a informace. Gamebook lze hrát i samostatně, nicméně silně doporučuji hrát v rámci série až po 1. a 2. dílu Magie. Geniální je provázanost s ostatními díly - zde se dají využít v Shamutanské pahorkatině a ve městě Kharé nejen získané magické artefakty, ale hlavně stříbrný prsten, nutící Hady prozradit informace usnadňující rozhodování ve 4. díle v Mampangské pevnosti. Podle počtu přemožených Hadů je hrdina na konci oslaben či posílen do dalšího dobrodružství.
Je to povinná literatura hráčů gamebooků, zejm. milovníků kouzel. Lze doporučit i začátečníkům, včetně mladších čtenářů.

Plusy: Kouzla, zajímavě vykreslené postavy (nečernobíle), kouzla, pěkné ilustrace, kouzla, obrázková hádanka, kouzla, alternativní kostka, kouzla, možnost požádat o pomoc v nouzi bohyni spravedlnosti Libru, kouzla, provázanost s ostatními díly a ještě další kouzla.

Mínusy: Žádné.

Zábavnost: 10/10
Obtížnost: 5/10

2 28.07.2024

Druhý z dílů za mě velmi vydařené dobrodružné magické tetralogie. I jiné gamebooky ze série Fighting fantasy obsahují kouzelné schopnosti hlavního hrdiny (např. Citadela chaosu, V bažinách škorpionů), tady je systém kouzlení však nejpropracovanější. Sází se na poctivost hráče, který si knihu kouzel (která jich obsahuje poměrně dost) prostuduje před výpravou a během dobrodružství už se do ní nesmí podívat.
Autor dává na výběr hrát za bojovníka (bez kouzlení) nebo za čaroděje, ale ruku na srdce - kdo by nechtěl umět čarovat v gamebooku, který je přímo prosycen magií? V mnoha ošemetných situacích je na výběr z 5 kouzel, mezi která jsou "zamíchaná" i kvazikouzla pro zmatení nepozorných studentů magie, což pobaví.
Cesta skrz město Kharé v důsledku není moc složitá ani dlouhá. Obtížnost hry je akorát, je třeba najít ty správné indicie k otevření Severní brány. Párkrát se sice zemře, což ale nevadí, protože čtenář rád prozkoumá další cesty a vyzkouší si další kouzlení. Lokace jsou zajímavé, navzdory přezdívce města "bašta zla" hrdina potkává i kladné postavy, sbírá užitečné předměty a informace. Gamebook lze hrát i samostatně, nicméně silně doporučuji hrát v rámci série až po 1. dílu Magie. Velmi se mi líbí provázanost s předchozím dílem - zde se dají využít v Shamutanské pahorkatině získané spřátelené kontakty či nasbírané klíče. A v dalším pokračování Baklandem se zase bude hodit pár předmětů získaných zde. Je to povinná literatura hráčů gamebooků, zejm. milovníků kouzel. Lze doporučit i začátečníkům, včetně mladších čtenářů.

Plusy: Kouzla, zajímavé nestvůry, kouzla, veršované hádanky, kouzla, obrázkové hádanky, kouzla, alternativní kostka, kouzla, možnost požádat o pomoc v nouzi bohyni spravedlnosti Libru, kouzla, provázanost s ostatními díly a ještě další kouzla.

Mínusy: Možná že jeden: obrázky jsou tu méně kvalitní (možná mám nějakou starší tiskovou verzi) a tím, jak některé nejsou jen pro dokreslení atmosféry, ale obsahují hádanky nebo skryté detaily, důležité pro vývoj děje, a jsou méně "čitelné", tak mohou být zavádějící. Třeba u scény s gilotinou bych přísahal, že správná je druhá možnost.

Zábavnost: 10/10
Obtížnost: 3/10

2 20.07.2024

První z dílů za mě velmi vydařené dobrodružné magické tetralogie. I jiné gamebooky ze série Fighting fantasy obsahují kouzelné schopnosti hlavního hrdiny (např. Citadela chaosu, V bažinách škorpionů), tady je systém kouzlení nejpropracovanější. Sází se na poctivost hráče, který si knihu kouzel (která jich obsahuje poměrně dost) prostuduje před výpravou a během dobrodružství už se do ní nesmí podívat.
Autor dává na výběr během cesty používat jen meč a ne kouzla, ale ruku na srdce - kdo by nechtěl umět čarovat v gamebooku, který je přímo prosycen magií? V mnoha ošemetných situacích je na výběr z 5 kouzel, mezi která jsou "zamíchaná" i kvazikouzla pro zmatení nepozorných studentů magie, což pobaví a vybízí ke zvědavosti, co by se stalo kdybych použil to a to.
Cesta napříč pahorkatinou v důsledku není moc dlouhá, najednou jsem byl překvapeně na konci. Obtížnost je příjemná, k cíli se dá dojít různými odbočkami, souboje jsou spíše snadnější a existuje mnoho způsobů jak se uzdravit. Párkrát se sice zemře, což ale nevadí, protože čtenář rád prozkoumá další cesty a vyzkouší si další kouzlení. Lokace jsou zajímavé, hrdina potkává záporné i kladné postavy, sbírá užitečné předměty a informace. Velmi se mi líbí provázanost s dalším dílem, ve kterém může využít zde získané spřátelené kontakty či nasbírané klíče. Je to povinná literatura hráčů gamebooků, zejm. milovníků kouzel. Lze doporučit i začátečníkům, včetně mladších čtenářů.

Plusy: Kouzla, sympatické přírodní prostředí, kouzla, veršované hádanky, kouzla, pěkné ilustrace, kouzla, alternativní kostka, kouzla, možnost požádat o pomoc v nouzi bohyni spravedlnosti Libru, kouzla, provázanost s následujícím dílem.

Mínusy: Žádné.

Zábavnost: 10/10
Obtížnost: 2/10

2 19.07.2024

Po letech jsem se vrátil ke hraní gamebooků a tenhle mi v mládí unikl. A teď si říkám, že to ani tak nevadí. Je to asi nějaká prvotina z r. 1995 vycházející ze stylu Dračího doupěte. Prozkoumávání hradu mi připadalo až nudné, chodí se sem tam po nádvoří, ochozech, strážních věžích a hledají se klíče. Je třeba si kreslit mapku, abyste věděli, kde co je, až zemřete a budete muset jít znovu. Občas se bojuje, hlavně s obyčejnými zvířaty, což mi přišlo kruté. S uspokojením jsem si proto píchnul aspoň do zombie. Systém zbraní, životů a boje je takový těžkopádnější, než v jiných gameboocích a hodně závisí na náhodě. Špatná rozhodnutí se dají celkem předvídat, ale někdy stačí jen smůla (při souboji i při pasti) a je po vás.
Už teď vím, že si ho nikdy nezahraju.

Plusy: Vtipně zveršované způsoby smrti pro zmírnění pachuti hořkého konce (např. Chtěl jsi vládnout silou meče, z tvého těla krev teď teče.). Rozvinutější závěr. Vážím si o to víc lepších gamebooků.

Mínusy: Nezáživné prozkoumávání hradu. Předměty a zbraně často zbytečné (marně jsem se např. těšil, že si vystřelím z nalezené kuše). Uživatelsky nepohodlný a méně logický soubojový systém. V průvodní listině je zbytečná kolonka na peníze. Nalákání na pokračování (Pán orla), které dosud (7/2024) nebylo vydáno.

Zábavnost: 2/10
Obtížnost: 6/10

15.07.2024

V tomhle originálním gamebooku se snoubí autorova láska k pověsti o králi Artušovi a rytířích Kruhového stolu s uměním provést čtenáře-hráče humornou a čtivou formou nejzajímavějšími prostředími (hrad Camelot, ostrov Avalon...) a seznámit jej zblízka (s některými až intimně) s typickými postavami (Lancelot, Merlin, Guenevera...). Gamebook jsem měl kdysi dávno (v telecích letech) v ruce, ale až teď doceňuju všechny narážky a souvislosti. Čtenář je velmi lehce vtažen do role mladého syna knížete vychovávaného na venkově, postupně se stávajícího mužem a rytířem Kulatého stolu, účastníkem rytířského turnaje, zažívajícím milostná dobrodružství a díky oproštění se od světských požitků a zaměřením se na duchovní stránku a hodnoty pravého rytíře nakonec třímajícím Svatý Grál.
Jednotlivá prostředí a setkání jsou zajímavě vykreslena, jsou dobře zapamatovatelná a proto není třeba si kreslit mapu ani si dělat poznámky, což někteří méně systematičtější hráči možná ocení.
Herní systém je jednoduchý. Originální je mj. veličina Milenecké umění, kterou jsem zatím nikde jinde nepotkal. Kvůli (vhodně popsaným) milostným scénám je kniha určena pro generaci 15+, možná i proto autor čtenáři vyká, což také nebývá zvykem (a tady se to hodí).
Systém souboje je možná až příliš jednoduchý, někdy stačí hod jedné kostky a souboj končí (často fatálně i pro hráče). I tzv. skládání zkoušek schopností hodně závisí na hodu kostkami - stačí někde hodit málo a končíte. Proto gamebook řadím spíš mezi ty obtížnější (ne ve smyslu hratelnosti, ale častější úmrtnosti). Otravné je pak začínat stále úplně od začátku a nutí to volit si záchytné body, od kterých se zase "odpíchnout".

Plusy: Prožití doby krále Artuše "na vlastní kůži" se vším všudy (souboje mečem, turnaj s dřevci, kouzelné schopnosti včetně možnosti pohlédnout do budoucnosti, milostné avantýry, záchrana spanilých dívek z nesnází, hledání svatého Grálu...). Originální herní veličiny (Chytrost, Milenecké umění, panoš, schopnost Druhé tváře). Humorný jazyk.

Mínusy: Velký podíl náhody (nešťastný hod kostkou může být fatální). Trochu kostrbatá pravidla rytířského turnaje.

Zábavnost: 10/10
Obtížnost: 7/10

1 12.07.2024

Tenhle kousek jsem si zahrál znovu asi po 20 letech a dýchla na mě samozřejmě nostalgie. Jediné, co jsem si matně vybavoval, než jsem se do něj znovu pustil, byly jakési stáje, kde se dalo leccos užitečného najít, a pak scéna v místnosti s látkou, ve které jsem usnul a pak se měl rozhodnout, zda vstát nebo zůstat ležet, přičemž jedna z možností vedla k zásahu šípem do břicha. A nakonec dojemný obrázek, který se mi po letech připomněl a kvůli kterému všechna ta námaha stojí za to: Tři postavy kráčející vstříc vycházejícímu slunci a ztrácející se v záplavě světla. "Jedna hřmotná a ramenatá, jedna útlá a dlouhovlasá a jedna... jedna gobliní."

Teď po letech (a zkušenostech s jinými gamebooky) mám z hraní rozporuplné pocity. Příběh je bezesporu originální a zajímavý. Herní systém je propracovaný a logický (gamebook je odleskem Dračího doupěte). Oproti Fighting fantasy je prosté Umění boje složeno z více veličin (zbraň, zbroj, sebevědomí - které roste poraženými nepřáteli). Prozkoumávání lokací není jednosměrné - dá se chodit sem tam kudy chcete a opakovaně se vracet. Škoda, že spoustu dveří a místností je tu jen do počtu a jejich prohledávání je většinou zbytečné. Přejít z jedné části chodby do druhé je někdy zbytečně rozfázované a zabere spoustu listování odkazy. Je fajn si kreslit mapu, ať vám průzkum Orlího hrádku a jeho gobliního podzemí nepřipadá tak bezesmyslný a usnadní vám průchod. Ve srovnání s jinými gamebooky není obtížnost vysoká - prohledávání hradu je bezpečné a klíče, které potřebujete, nakonec chtě nechtě najdete. Neexistuje tu riziko náhlé smrti při špatném rozhodnutí. Po soubojích či pastech jde celkem dobře doplňovat ztracené životy.

Plusy: Postupné vylepšování útočné a obranné výbavy (hrdina cítí, jak sílí). Vyslovená možnost si hru "uložit" po první části před sestupem do podzemí. Zajímavě vykreslená postava spojence Episoma (gobliního filosofa, mága a alchymisty v jednom). Autorův smysl pro humor a nápaditost (např. vynález, který předběhl dobu: kolečkové rusle - ne, nejedná se o překlep). Když už se vyskytnou delší textové pasáže (kterých by mohlo být víc), tak obsahují barvité jazykové prostředky. Vhodně naznačená líbačka s Martou. Dva (dobré) alternativní závěry.

Mínusy: Méně soubojů, než bych čekal, kde by se dala nabušená výbava zúročit. Málo předmětů, které by se daly zužitkovat lépe, než je za pár drobných střelit vetešníkovi. Občas překlepy. Hodně hlušiny.

Zábavnost: 7/10
Obtížnost: 2/10

4 10.07.2024

Další sci-fi formát. Nejsem úplně jeho příznivcem, ale příběh mě nakonec celkem zaujal. Na stylu je znát, že to psal zase někdo jiný (Robin Waterfield). Užitečné je přečíst si pečlivě úvodní popis úkolu a informace o třech druzích nepřátelské rasy Arkadianů, protože vám pak správné rozhodování na základě těchto znalostí může leckde zachránit krk. Líbí se mi, že si dal autor práci s poetickou řečí jižních Arkadianů, ve které se skrývají nápovědy ke správným rozhodnutím. Bojový systém je stejný jako vždy, ozvláštněný o boj beze zbraně, který je paradoxně v důsledku efektivnější než se světelným mečem (při hodu 6 je protivník rovnou omráčen nebo zabit). Ale nemusí se na tento druh boje vůbec dostat. Hlavní hrdina cestuje mezi pěti planetami, kde sbírá důležité informace o podobě binárního kódu, jenž mu umožní přístup do budovy centrálního počítače, který musí zničit, aby zachránil lidstvo. Velmi oceňuju šifry, které vedou k rozluštění celého 9místneho kódu (jedna indicie se skrývá v pochodové písni, druhá je obrázková - a je to snad poprvé z celé série, kdy obrázek není jen ilustrační, ale skrývá zásadní část klíče k dokončení hry). Obtížnost se postupně zvyšuje: když to vztáhnu na počet úmrtí, tak na 1. planetě Tropos jsem zemřel/neuspěl 2x, na 2. planetě Radix 3x a na drsné 3. planetě Halmuris 13x (velmi častá smrt kvůli špatné odbočce či rozhodnutí, smůle atd.). Na Troposu také skoro všechny cesty vedou k cíli (= vůdci rebelů), na Halmurisu je jen jediná. Při dokončení mise na jedné planetě to úplně svádí si hru "sejvnout", abyste nezačínali stále znovu.
Plusy: Šifry k rozluštění kódu, poetická řeč jižních Arkadianů, styl boje beze zbraně.
Mínusy: Štvalo mě, že někde se správné rozhodnutí nemá vůbec o co opřít (půjdeš vlevo nebo vpravo?) a přitom je fatální. Na některém místě občas nuda (např. v labyrintu pod muzeem).
Zábavnost: 6/10
Obtížnost: 9/10

2 23.10.2023

Jestli se dá říct, že fantasy prostředí je základní formát, tak tento díl je opět jedním z méně "tradičních" kousků, z moderního prostředí vymyšleného velkoměsta Titan, plného monster a superzločinců. Najdi SMRT je inspirovaný komixy se superhrdiny, odpovídá tomu jak příběh, tak příhodné ilustrace. Zajímavý je výběr jedné ze čtyř superschopností Stříbrného rytíře. Jeho hlavním úkolem je najít indicie, vedoucí k včasnému nalezení místa plánované schůzky zločinecké organizace SMRT a tam porazit jejího vůdce, hlavního záporáka, tzv. Titanového kyborga. Mezitím řeší případy, zachraňuje nevinné občany, zatýká zločince a občas si odskočí do práce ve své civilní podobě. Někteří zločinci mají cenné informace o schůzce SMRTi, nebo o jiných zločinech, někdy je hrdina jen zaveden do slepé uličky. Zajímavé je, že místo a čas schůzky organizace se liší podle toho, jakou má hrdina superschopnost, proto doporučuju hrát s jednou zvolenou superschopností do té doby, než vyhrajete, jinak se vám získané stopy můžou plést. Pro každou superschopnost existuje jiná, specifická cesta. Je tu promyšlený systém přesouvání se na odkazy, ve smyslu "když se dozvíš o tomto zločinci, přičti 50 k odkazu, na kterém zrovna budeš" - proto je potřeba si stopy srozumitelně zaznamenávat. Novinkou je také to, že superhrdina své protivníky nikdy nezabíjí, jen omračuje (snižuje Staminu na 1 až 2), na to je dobré nezapomínat.
Plusy: Výběr ze čtyř superschopností, netradiční systém stop a hledání odkazů, smysl pro humor, ilustrace.
Mínusy: Ze začátku trochu nepřehledné množství jmen či přezdívek, či pochopení systému stop a možností kam se vydat (nejde si tak kreslit klasickou mapu). Body hrdinství, získávané za hrdinné skutky a měřící vaši úspěšnost jsou jaksi něco zbytného, nemajicí vliv na hlavní cíl, což je v úvodu objasněno, ale je to možná škoda.
Zábavnost: 5/10
Obtížnost: 6/10

2 23.08.2023

Než jsem zjistil, že tenhle díl existuje, říkal jsem si, že by měli vymyslet dobrodružství na moři - souboje lodí, hledání pokladů - a ono se mi přání splnilo! Jsem za hrabivého a obávaného kapitána pirátů (a otrokáře), což není úplně kladná role, což ale nevadí, je to změna oproti předchozím klaďasům. Kromě boje FtF jsou tu hromadné bitvy mojí posádky, ať už na moři nebo na souši - ta má svůj ÚDER (jako UB) a SÍLU (jako Stamina). SÍLA posádky tu má ještě jednu důležitou roli - určuje, jak rychle plujete. Rychlost je tu vyjádřena počtem dní v LODNÍM DENÍKU - máte 50 dní na to, abyste se dostali ze severního města Tak na jižní ostrov Nippur a přitom nakradli víc zlaťáků než konkurent Abdul Řezník. Cesta k cíli je celkově severojižní, ale může být pokaždé trochu jiná (odbočky na západ/východ), důležité je najít tu optimální a ekonomickou - zbytečně se nezastavovat na místech, kde nezískáte tolik zlata či otroků (ti se pak dají prodat). Škoda, že otroky nešlo využít pro úsporu času aspoň jako pohon lodi, když už ne v bitvách. Celou plavbu vlastně nevíte, kolik zlata stačí, abyste vyhráli sázku. Já když jsem se konečně asi na 15. pokus dostal na Nippur a celý potlučený a vyčerpaný zjistil, že nemám ani polovinu potřebných zlaťáků, spadla mi brada a měl jsem chuť Abdula Řezníka zabít, což už bohužel hra nenabízí. Gamebook patří mezi obtížnější, jak na těžší souboje, tak na spoustu náhlých neúspěšných konců při smůle či při špatných rozhodnutích, tak na nalezení té nejlepší cesty v přiměřeném čase. Zároveň mě dost bavilo prozkoumávat moře, ostrovy a pobřežní města, takže jsem neztratil motivaci ho poctivě dohrát. Taky musím vyzdvihnout jednoduchou a srozumitelnou mapu, která usnadňuje orientaci. Nejednoznačný mi přišel jen způsob jak získávat Staminu - žádný proviant, žádný lektvar, jen odpočinek - v pravidlech je, že za každý den do LODNÍHO DENÍKU si můžu obnovit 1 bod Staminy, což mi přišlo až moc snadné, protože dny stále přibývají a léčíte se tak automaticky. Druhý výklad je ten, že za každý den napsaný do deníku NAVÍC (flákáte se, nikam neplujete) získáte 1 bod Staminy, což by znělo logičtěji a odpovídalo by to obtížnosti hry. Hrál jsem to tak potom s variantou B a šlo to dohrát. Jen je třeba mít vyšší všechny výchozí hodnoty.
Plusy: Zábavný příběh, zajímavé lokace, smysl pro humor, vtipné ilustrace, pomocná mapka, netradiční souboj s kyklopem.
Mínusy: Nejednoznačný způsob obnovování Staminy a až moc velká obtížnost - stačilo by i poloviční množství zlata, už tak je náročné přežít a stihnout to do 50 dní.
Zábavnost: 10/10
Obtížnost: 10/10

1 25.04.2023

Tenhle díl je pro mě zklamáním a vím, že si ho už nikdy znovu nezahraju. Za mě je to vlastně taková nudná detektivka ve sci-fi kabátě. Pravidla slibují střelecké souboje s blastery a boje lodě proti lodi phasery a řízenými střelami, ale zas tak si jich neužijete. Není to ani tak o soubojích (když jdete určitou cestou, je jich minimum), ani o náhodě, ani o hledání předmětů či nezbytných stop, ani o hádankách, nejčastější je rozhodování, kam se půjde a když neuděláte botu, stejně dojdete vždy na stejné místo. Potkáváte lidi, získáváte od nich informace (které ani pořádně nezužitkujete), snažíte se nebýt zajati/zabiti drogovým gangem. Oproti předchozím gamebookům je tu častější hod na UB, proto se vyplatí mít ho vyšší. Používaná slovní zásoba je na mě moc taková technicko-kriminalistická, až někdy méně srozumitelná, je to nezvyk oproti předchozím dílům. Po dohrání jsem si řekl "Aha, to je jako všechno?" A závěrečný odkaz je velmi strohý, na 3 řádky.
Plusy:
Mínusy: Nudný námět, nudné vyšetřování, nudné ilustrace, minimum soubojů, technický jazyk, při dokončení mise stručné zakončení, nemám pocit radosti z úspěchu.
Zábavnost: 1/10
Obtížnost: 3/10

(SPOILER) Volné pokračování hrdiny, který prošel Prokletým hvozdem do vesnice trpaslíků Stonebridge, kde začíná jeho další dobrodružství. Na cestu ho vyšle starý známý čaroděj Yaztromo. Tentokrát mu místo předmětů nabídne 4 z 10 kouzel (platí se za ně Staminou a některá jsou samozřejmě užitečnější než jiná), která mu mají pomoci (některá mu spíše uškodí - která se samozřejmě dovíte až po cestě) úspěšně se dostat do pouštního města Vatos, najít tam v podzemních katakombách dračí artefakty a zničit je (jen vám jaksi opomene přibalit na cestu něco, čím ty artefakty zničit... ale vše má svůj pravý čas...). Na začátku se krátce projdete i Městem zlodějů a poplujete s piráty na Belladonně. Obtížnost a úmrtnost je v tomto díle vysoká. K úspěchu vede jen jedna cesta. Špatná odbočka na začátku a nezískáte klíčový předmět v druhé části. Spoustu možností úmrtí kvůli špatným rozhodnutím, smůle i v těžších soubojích. Umění boje nepřátel je až nelogicky nevyrovnané - v první části je třeba projít přes obří obludu s UB 10 a Staminou 20! (bez jiné možnosti poražení, takže s nižším UB to ani nemá cenu) a ve druhé části jsou pohodové příšery s UB 4-6. Vysoká obtížnost mě - poctivého hráče - nutila si hru na určitých místech "sejvnout" a po smrti zase "loudnout", abych to nemusel hrát celé od začátku (což jsem stejně pak musel, protože jsem na začátku minul jeden zatracený klíčový předmět).
Plusy: Kouzla (opět trochu jiný mechanismus), zvrácená hra Posla smrti - hledání dračích artefaktů vs. nebezpečí nalezení písmen M R T E V (jinak budete hádejte co).
Mínusy: Nesnáším nepřátele, kteří vám každým úspěšným zásahem snižují UB o 1 bod, no a tady jeden silný je a jde ho porazit jen něčím, co získáte jen když máte štěstí na určitém místě XY odkazů zpátky.
Zábavnost: 5/10
Obtížnost: 9/10

2 19.04.2023

Rozhodně originální námět, zajímavé postapokalyptické anarchistické prostředí, auta upravená na bojová vozidla. Pro milovníky pachu benzínu, rychlých aut a stříleček ideální (já fanda do aut zrovna nejsem, ale bavilo mě to). Auta mají vlastní UB (Palebná síla) a Staminu (Pancíř), s tím souvisí možnost kulometného souboje mezi vozidly, kterého si po cestě užijete dost. Auťák hlavního hrdiny (Dodge Interceptor) má i další vychytávky: raketomet, železné hřeby, olej. Vedle souboje vozidel tu máme další dva klasičtější druhy soubojů: známý face-to-face (pěstmi, nožem, boxerem) a méně obvyklý, ale také již ze sci-fi dílů známý střelecký souboj pistolemi, který ubírá ne 2 body, ale 1k6 bodů Staminy.
Úkol je jasný - dojet do spřáteleného města pro 10 000 l benzínu, což je v tomto světě vzácná komodita - tak nedostatkové zboží, že brzy zjistíte, o co se především musíte na cestě snažit - vlastní palivo vám po cestě rychle dochází a musíte ho několikrát pracně najít, jinak končíte a vracíte se domů pěšky. Říkal jsem si, že to bylo od členů městské rady města New Hope, kteří vás na misi poslali, vlastně dost nezodpovědné a krátkozraké, když vám dali na cestu jen jeden kanystr a přitom věděli, že ten nabušený Interceptor tolik žere. Správná cesta je myslím jen jedna, proto je třeba cestu projet několikrát, než najdete ty zatracené kanystry benzínu, příp. nezbytné či velmi užitečné předměty. Staminu si lze doplňovat kdykoliv tzv. Med-kity, to bohužel neplatí o Pancíři auta, který se častými souboji vozidel opotřebovává - tím víc, čím je nižší Palebná síla. Auto není moc kde po cestě opravovat, až ke konci. Takže je fajn mít větší výchozí hodnoty, a to všechny, včetně Štěstí. Gamebooky jsem se rozhodl hrát poctivě, nicméně po cca 10 neúspěších jsem si tady stanovoval aspoň záchytné body, abych to nemusel hrát pořád od začátku. Úspěch se dostavil až na 18. pokus, proto GB hodnotím jako obtížnější.
Plusy: Neotřelé prostředí, souboje vozidel, Divoký závod, závěrečná interakce se slečnou Amber a Pekelnými psy.
Mínusy: Snad první logická chyba, kterou jsem našel v gameboocích 1-13: Po jedné interakci s nepřátelskými motorkami vás text nutí vyměnit kolo, přitom pokud jste zvolili ideální řešení situace, tak jste vůbec nepíchli. Ilustrace se mi líbí asi nejmíň za dosavadní řadu.
Zábavnost: 8/10
Obtížnost: 9/10

2 12.04.2023

(SPOILER) Další sci-fi prostředí po Raketoplánu Poutník. Preferuju spíš fantasy mód, ale byl jsem zvědavý. Moje očekávání to splnilo tak napůl. Zajímavou novinkou je tu proměnná ZBROJ, používání zbraní jako je granát či gravitační bomba a související mechanismus boje na dálku, který je třeba si pečlivě pročíst, nicméně má svou logiku a střelecký souboj je zábavný. Celkovou obtížnost jsem vyhodnotil jako průměrnou, ne ve smyslu vyváženosti, ale spíš jako průměr extrémů: na jednu stranu jsou souboje vcelku lehké, mnohdy ani nejsou nutné, dají se "okecat", není třeba získat klíčové předměty ani informace či projít jednu určitou trasu, závěrečná interakce a souboj se záporákem jsou až směšné; na druhou stranu je tu spoustu možností náhlých úmrtí kvůli špatnému rozhodnutí, které byly většinovou příčinou nezdaru (zemřel jsem takto asi 7x z 9). Je tu i dost nezajímavé hlušiny, pokud se dostanete z lodi na "planetu", budete si asi kreslit nudnou mapku a snažit se dostat zpět na loď. A když zahnete na jiném místě do špatných dveří, čeká vás taková otravná "hra ve hře", která zabírá taky dost odkazů a nakonec také vede spíše do záhuby.
Plusy: Bojový mechanismus střelby. Jeden pěkný rébus, díky kterému se vyhnete boji.
Mínusy: Spoustu hlušiny, která by se dala lépe využít. Předměty, které se tváří nezbytně, ale buď nejsou třeba nebo dokonce uškodí. Až trapně krátká 400 - jako vážně na 2 řádky? Za tu fušku by si čtenář zasloužil víc.
Zábavnost: 5/10
Obtížnost: 5/10

1 08.04.2023

Tenhle gamebook mi jako klukovi unikl, takže jsem byl zvědavý, jaký bude. Příběh je celkem neotřelý (tentokrát hrdina cestuje mezi světy), mise znovuzískat a donést talisman smrti na určené místo zajímavá, herní mechanismus standardní. Hra na určitých místech umožňuje reinkarnaci hrdiny buď z půlky na začátek nebo z konce do půlky děje, což je zajímavá novinka. Obtížnost je přiměřená, vyvážená, díky získávání vybavení zvyšující UB lze úspěšně splnit i s nižšími výchozími hodnotami. Příležitostí náhlých úmrtí je sice dost, nicméně spoustu se jich může stát kvůli vyloženě špatným rozhodnutím. Hlavní cesta je jedna, která se dřív či později rozděluje a zase sbíhá v uzlových bodech, některé odbočky jsou efektivnější než jiné. Je potřeba získat pár klíčových předmětů a informací. Není nutno si kreslit mapu, spíš si dělat poznámky. Na cestě potkáte jak zloduchy, tak kladné postavy.
Plusy: Možnost reinkarnace, vyvážená obtížnost, smysl pro humor, pěkné ilustrace.
Mínusy: Nenapadají mě.
Zábavnost: 7/10
Obtížnost: 6/10

1 02.04.2023

Opravdu originální kousek z Jacksonovy dílny. Víceméně současná doba, prostředí strašidelného domu a obyčejný, zprvu neozbrojený muž, který postupně zjišťuje, do jakého semeniště ďábla se vlastně dostal a je nedobrovolně donucen stát se hrdinou a porazit Zlo, nebo zemřít. Způsobů smrti či neúspěšného dokončení příběhu je hodně. Do hry vstupuje neotřelá proměnná - STRACH, který se zvyšuje děsuplnými zážitky a pokud dosáhne kritické hodnoty, umíráte strachy (podobný způsob smrti myslím v ostatních gameboocích není). Podstata úspěchu není ani tak založena na vyhraných soubojích, na spoustě předmětech či štěstí, ale na správném průchodu domem, při kterém nesmíte nabrat moc STRACHU, a musíte získat klíčové informace a pár předmětů k poražení Pána domu. Dům obsahuje spoustu místností a odpočívadel, není snadné se v něm vyznat a cestu je proto třeba projít několikrát. Důmyslně a záludně jsou vymyšleny slepé cesty, které jsou dlouhé, různě se větví a vzbuzují ve vás naději, že někam zdárně dojdete, ale autor už dávno ví, že míříte do záhuby. Závěrečný souboj má vtipnou a překvapivou pointu.
Plusy: Originální prostředí, působivá atmosféra, vtipně nazvané pokoje, nový faktor STRACHU, příhodně hororové ilustrace.
Mínusy: Pro mě docela nepřehledný systém odpočívadel, chodeb a dveří.
Zábavnost: 7/10
Obtížnost: 7/10

4 27.03.2023

(SPOILER) Z první desítky FF gamebooků za mě jednoznačně nejhorší kousek, ze kterého si odnáším pocit frustrace. Počáteční mise zabít Yettiho a pak sněžnou čarodějnici jsou zajímavé, ale po jejich (celkem náročném, naněkolikrát) splnění vás čeká studená sprcha, protože se dozvíte, že ještě není hotovo a náhle je před vámi další úkol (nebudu dál spoilovat). Což by se ještě dalo s vypětím posledních sil (zase naněkolikrát) zvládnout, ale najednou další překvapení ve formě další mise - doprovodit někoho někam (opět nechci spoilovat). Velmi demotivující je skutečnost, že vám ten jeden někdo zemře v náručí a musíte ještě najít pomoc pro sebe, abyste vůbec sami nezemřeli. Takže si protrpíte několik nepříjemných prvků očekávání a zklamání. Samotný postup je dost lineární a po případných odbočkách se cesty brzo spojují, takže při poctivém hraní jdete stále stejnými cestami a bojujete stále ty samé boje. Potřebné předměty lze často najít pár kroků před odkazem, nás kterém jsou potřeba, jakoby to tam autor dodatečně vymyslel. Celá kniha tak působí dojmem "rychlou vařečkou umíchané nastavované kaše". Hodně ztrácíte UB a štěstí s malou možností obnovy a ke konci už je smůla fatální. Nepřátelé jsou až zbytečně silní, zvlášť ke konci, kdy můžete mít nízké UB. Poslední souboje už mě nebavily, protože za mě už jsem měl poražením hlavní nepřítelkyně "splněno" a zbytek bylo jaksi něco navíc, co už chci mít za sebou. To, že máte po celou dobu pocit zimy, není zas takový problém, nicméně chladné prostředí ještě umocňuje postupné ochlazování zájmu gamebook poctivě dohrát či vůbec dohrát. Ilustrace také nic moc oproti předchozím dílům.
Plusy: Úsměvně působí odkazy v textu na předchozí gamebooky. Je to spíš reklama na lepší díly.
Mínusy: Spoustu - popsané výše.
Zábavnost: Postupně klesala ze 4 na 2/10
Obtížnost: Postupně rostla že 6 na 8/10

1 25.03.2023

Bažiny škorpionů je moje srdcovka, kterou jsem si pamatoval z pubertálních let. Oproti předchozím dílům je tu několik novinek. Výběr ze tří druhů misí znamená volit trochu jinou taktiku při průzkumu bažin a interakci s bytostmi, takže jste zvědaví na jinou misí a baví vás to třikrát jinak. Můžete pokaždé používat trochu jiná kouzla - což je další ozvláštnění či "novinka". Mechanismus kouzel je elegantně řešený. Kouzel moc není, ale díky některým něco efektivně získáte či se vyhnete souboji mečem nebo ztrátě Staminy. Další novinkou je nelineární způsob průzkumu bažin, můžete jít kam chcete (kam to v tu chvíli jde) a k cíli se tak dostat různými cestami. Další příjemnou změnou oproti jiným knihám je i poměrně dost kladných bytostí, které vám pomohou (když je hned nezabijete). Lze dohrát i s nižšími výchozími hodnotami. Celkem snadný a rychlý průchod, doporučuji začátečníkům.
Plusy: Tři různé mise s různými kouzly, jednoduchý způsob kresby mapy, kladné bytosti, smysl pro humor.
Mínusy: Mnohokrát navštívené stejné odkazy mohou přestat bavit. Škoda, že chybí mýtiny č. 2, 22 a 31 (všechny ostatní 1-35 tam jsou). Terminologická nesrovnalost: Kouzlo Uzdravení je pak v textu jinak - jako Požehnání.
Zábavnost: 9/10
Obtížnost: 2/10

24.03.2023

Ostrov ještěřího krále je podle mě přiměřeně obtížný gamebook se zajímavým příběhem a prostředím. Osobně jsem potřeboval 8 pokusů (smrt většinou v soubojích) a na konci posledního (toho úspěšného) jsem končil bez všeho proviantu, bez lektvaru, s posledními 4 životy. Je třeba vyšší UB, některé souboje vás jinak hodně oslabí. Asi jako vždy, ke zvýšení pravděpodobnosti úspěšného dokončení je třeba zvolit tu nejmíň nebezpečnou cestu, posbírat pár užitečných předmětů, získat pár klíčových informací a mít trochu toho štěstí. Orientace ostrova dle světových stran je tentokrát západo-východní, proto doporučuji kreslit si mapu tak, že západ bude směrem nahoru.
Plusy: Špatná rozhodnutí nebo smůla nejsou tak často fatální jako v jiných gameboocích. Vhodnou kombinací vybavení lze ještěřího krále efektivně oslabit (nicméně předtím musíte projít přes jeho domácího mazlíčka a proti němu vám nepomůže nic).
Mínusy: Škoda, že Mungo zemře tak brzy, byl by to užitečný parťák při soubojích a zajímavý herní mechanismus. Podobně jako v ostatních knihách si ani tady nejsem jistý, kdy můžu jíst (v pravidlech stojí, že bude-li mi dán výslovný pokyn - ten je však dán minimálně), takže jsem jedl většinou po těžkém boji. Stejně tak logicky by mi znělo výslovné dovolení zvýšit si UB ke konci cesty i nad výchozí hodnotu např. pomocí štítu, kyrysu či ohnivého meče, aby se hrdina s nižším UB posílil proti silnému černému lvu.
Zábavnost: 8/10
Obtížnost: 5/10

2 23.03.2023

Labyrint smrti barona Sukumvita jsem hrál HODNĚ dlouho, dílem proto, že patří k těm obtížnějším a smrt číhá všude, a také proto, že jsem ho hrál poctivě a vždy po úmrtí začal od začátku, resp. od odkazu, kde se poprvé háže kostkami. Což často omrzí, proto jsem si dával mezi hraním i delší pauzy. Než jsem jím úspěšně prošel, zemřel jsem 13krát, asi tak z poloviny v soubojích a zbytek kvůli špatným rozhodnutím, smůle nebo nečekaným pastem. Jsou třeba vysoké všechny výchozí hodnoty, jinak to podle mě ani dohrát nejde. Souboje jsou čím dál obtížnější, utrpíte hodně zranění s malými možnostmi léčby. K udržení mého zájmu a motivace to dohrát přispěl humor a zajímavé lokace a nepřátelé. Netradičním prvkem byla i dočasná aliance s jedním ze soutěžících. Nedoporučuji začátečníkům nebo méně trpělivým.
Plusy: Spoustu zajímavých prostředí a nepřátel.
Mínusy: Příliš velká obtížnost, která může odrazovat od poctivého hraní.
Zábavnost: 8/10
Obtížnost: 10/10

2 20.03.2023