Jonny komentáře u knih
Místy děsivé, místy temné, občas absurdní až k popukání. King umí psát, tak se není čemu divit.
škoda té cenzury Charlesova syna, Darwinovy rodinné poměry mě zajímaly docela dost. Kniha není kdovíjak čtivá ale informací obsahuje dostatek.
Zajímavé časy jsou zatím moje nejoblíbenější dílo od Pratchetta. Mrakoplaš je postava s pohnutým osudem, natolik až mi jeho životní peripetie připomínaly můj vlastní život.
Maškaráda má silnější a slabší chvilky. Děj mě moc nepohtil. Anežka Nulíčková je dívka která má spoustu kvalit, ale není zcela doceňovaná, protože je tlustá. A já jsem nedokázal s Anežkou soucítit, stačlo jí aby zhubla - což bylo v její moci. Asi hlavně proto mě děj nepohltil.
V knížce je jedna myšlenka která stojí za povšimnutí, a sice: "Co bych dělal kdybych se ničeho nebál?" Zbytek považuji za postradatelný. Samotný příbě se sýrem je zajímavý. Ale nechápu proč kvůli němu vydávat knihu o stu stránek.
Hned záhy jsem si Lisel oblíbil, nejsem ale cílovka co se prostředí příběhu týče. Předchozí knižku od Zusaka (Posel) jsem četl s větší chutí.
Prostě Pratchett. Co k tomu říct víc. Je to krásná odpočinková literatura. Žasnul jsem jak krásně vystihnul Anguiny úvahy... myslím že takhle nějak podobně ten ženský mozek funguje (leč uznávám že necharakterizovatelné zkrátka nelze charakterizovat).
Hodně silný a čtivý příběh. Pěkně nastiňuje jak jedna věc může z různých pohledů působit zcela odlišně. Vykreseluje situaci kdy je "všechno špatně", ale tak nějako samo od sebe - bez hmatatelných vyníků. Janusze mi bylo líto, chvílema míň, chvílema víc. Snažil se dělat všechno tak jak se má, správně, čestně, poctivě, ale k ničemu mu to nebylo... Tedy snad až na sklonku příběhu, repsektive po skončení knihy. Tak doufám že si té vysloužené spokojenosti dosyta užívá.
Jsem nadšený, ale nevím jestli mě víc nadchnul autor nebo překladatel.
Třeba slovotvar "inhumovat" používám tak často jak je to jen možné.
Není to nic hlubokého, spíš oddychovka. Ale moc se mi líbí že se architektura příběhu vymyká standartním postupům. Jasně, není to otočené o 180 stupňů, ale nejlepší egyptský počtář nebo Ankh Morporský knihovník mě dost zaskočil.
Ten Formánek, ten vám ale umí psát!
Celou dobu jsem trnul zda-li si to všechno vymýšlí, nebo jestli se to fakt stalo... mno... pořád nevím... (Nebudu přeci věřit tomu co je na přebalu) :-)
Bylo to silné, jen mi trochu nesedělo, jak je příběh hlavního hrdiny přerušován autorovými dojmy a výlevy.
Není to s těmi tygry jednoduché - to bezesporu. Ale je pravda, že bez nich by to bylo docela o ničem.
Nevěříte? Tahle jednodechovka (cca 1 hodina čtení?) vás dost možná nahlodá.
Čekal jsem že to bude něco jako "Démon alkohol" akorát z jiného pohledu. Tahle predikce vyšla u 10 procent knížky. U těch 90% jsem se nestačil divit. Dlouho mi přišlo že toho mám s Jackem Londonem dost společného, díky Námořníkovi na koni jsem našel dost a dost odlišností a jsem za to rád.
Na to, že jde o "nudný životopis" se to čte jedním dechem, ale je pravda že Jack svým aktivním až šileným životem Irvingovi dost nahrál.
Svět Stinu větru je zajímavý, temný a pro mě byl často hrůzunahánějící.
Příběh obsahuje spoustu myšlenek s kterýma nesouhlasím (osudovost, femme fatale...), a o to víc mě to čtení bavilo.
A Daniel se místy choval jako tele, až jsem z něj rostl (Ale co může člověk chtít po sedmnáctiletém výrostkovi...)
Do knížky jsem byl vtažen jak už dlouho ne.
Ta knížka je dobrá. A pokud nejste "osamělý člověk bloudící světem, nenacházející něhu" tak si ji přečtěte.
Nástup knížky se mi líbil, rozkreslení toho světa je napsáno dost dobře. Druhá půlka už je trochu monotematická. Závěr mě zklamal - zkazilo mě to celý dojem. Hlavní hrdina se celou dobu může přetrhnout... a ONA ho stejně ignoruje, a pak to má takový pohádkoidní konec.
Pěkný úvod a obecná teorie. Jsou zde dobře popsané již zkolabované civilizace. Nicméně je to odborný text, a tak můj laický zájem zasytil úvod a prvních pár kapitol.
Mno... Po přečtení prvních tří stránek se už dalo odhadnout jak to skončí. Ale to mi bylo jasné už při pohledu na přebal knížky. Věděl jsem do čeho jdu a byla k tomu potřeba odvaha. Je to proslazené a plytké. Ale přesto... ten konec mě rozněžnil a ne že ne.
Já jsem tuhle knížku asi nepochopil. Je obrovsky náročný udržovat si přehled o ději, postavách a příběhu. A přitom se odměna za námahu nedostaví. Některé pasáže se mi líbily a byly čtivé, jenže vzápětí se hrdina vyskytl úplně jinde a v jiné situaci. Zkrátka, byl jsem rád když jsem si mohl říct: už je to dočteno.
Pěkná oddychovka, která mě utvrdila v postoji vůči pokladním.
Samotný obsah knížky je přínosný, ale ta "americká progresivní motivační" forma mi skřípala mezi zuby.
Co si budeme povídat... Tahle knížka se Formánkovi povedla. Nedokázal jsem se vcítit do hlavní postavy, ale vůbec ničemu to nevadilo. Myslím že je to dílo mimo žánry a škatulky které stojí za přečtení, ale možná je můj dojem umocněn tím, že jsem do knížky mnoho nadějí nevkládal.
Silný čtenářský zážitek. Kniha mě svou syrovostí často zasáhla. Bylo tam spousta postav do kterých jsem se lehko vciťoval. Četba ve mě vznítila spoustu úvah, a díky ní zase pochybuji o tom co je to štěstí...