Kaik komentáře u knih
Snad každý autor hard sci-fi má svého bludného kosmonauta, který hledá cestu ven z mimozemského labyrintu. Tento vypadal zpočátku nadějně, ale jak už tu zmiňují jiní, potenciál rozhodně nebyl naplněn. Od autora určitě další knihy zkusím, ale z této uspokojen nejsem.
Tahle série mě začíná bavit a docela vzbudila moji zvědavost. Oproti předchozímu dílu znatelné zlepšení v kvalitě, příběh je velmi napínavý, přitom kompaktní a propracovaný, bez slabších míst a četl se mi dobře. Joona opět působí o něco lidštěji, vyprávění v přítomném čase jsem už taky asi přivykl, takže není co řešit - hodnotím naplno a těším se na pokračování.
Čas od času není špatné si dát Houellebecqovu verzi světa. Přes všechen ten kousavý cynismus a neúprosný nihilismus je kniha plná zajímavých myšlenek, jen je člověk musí mezi tím vším trochu pohledat. Líbilo se mi, jak se v závěru obě dějové linky spojily a dotvořily kompletní obraz budoucnosti. K autorovi se určitě ještě vrátím, ale až za nějakou dobu.
Tohle není jen skvěle napsaná kniha o vyřešení nejtěžší matematické úlohy všech dob. Je to fantastický příběh o nezdolnosti lidského ducha, který se nezastaví před žádnou překážkou. Grandiózní čtení.
Murakami je nepochybně skvělý spisovatel. Nikdy mě nepřestane udivovat jeho schopnost jednoduchými slovy přehledně vyjádřit složité věci, poetická přirovnání a pohledy pod povrch. Ovšem tato sbírka vzpomínkových esejů mě nikterak hlouběji nezasáhla a tentokrát tomu nepomohl ani vysvětlující doslov. Rozhodně se ale těším na nějaký jeho plnohodnotný román, kterých mi v zásobě ještě pár zbývá.
Výborné. I přesto, že jsem měl celou dobu mrazivě klaustrofobický pocit, nedokázal jsem přestat číst. Chválím chytlavě vymyšlené prostředí, kde moje představivost dostala záhul, a skvělý závěr. Má druhá kniha od Pavla Fritze a dávám si ho mezi oblíbené autory. Naprostá spokojenost.
Poslechnuto jako audio v rámci čtenářské výzvy. Dobrovolně bych se do toho nepustil, ale bylo to strašidelně krátké a přežil jsem to bez následků. Doufám.
Když pominu můj neoblíbený přítomný čas, ve kterém je příběh napsán, a to, že některé policejní dialogy působily dost naivně, nebylo to zlé. K Joonovi si stále trochu hledám cestu, přijde mi příliš dokonalý, bezchybný a málo emotivní. Uvidíme dál. Velmi se mi naopak líbila hudební tématika celé knihy, zajímavá byla postava Axela a strhující závěr. Další díl zkusím.
Přečteno v rámci čtenářské výzvy. S Ábíčkem jsem prožil významnou část svého dětství, takže bylo zajímavé nahlédnout pod pokličku toho, jak se tvořil legendární časopis v období socialistické normalizace. Kniha je to vzpomínací, plná subjektivních pohledů šéfredaktora nejen na tehdejší dobu, ale hlavně na činorodý chod redakce úspěšného dětského časopisu. A já se díky ní na chvíli do těch časů vrátil.
Po letech návrat na měsíční Arkádii a opět jsem se skvěle bavil. Neffův styl psaní je chytlavý, děj akční a zábavný, hlavní postavy nezapomenutelné a jazyk úchvatně bohatý. A chci taky svého osobního Ronina!
Na prvotinu to rozhodně nebylo špatné. Ze svého pohledu bych klidně ubral na explicitní brutalitě, snaha šokovat čtenáře byla evidentní. Také při představování geniálního detektiva Huntera jsem se musel trochu ušklíbat - nevím proč mi před oči naskočil obrázek Nicka Cartera z filmu Adéla ještě nevečeřela. Na druhou stranu bylo osvěžující mít pro jednou vyšetřovatele ve skvělé formě bez vnitřních démonů a (velké) závislosti na alkoholu. Ale aby to nevyznělo negativně - kniha byla napínavá, četla se dobře a další díl určitě časem zkusím.
Přečteno v rámci čtenářské výzvy, která mi už mnohokrát příjemně rozšířila čtenářské obzory. Ne však v tomto případě.
Výhrady nemám ke způsobu psaní, naopak, četba proběhla rychle a bez zádrhelů. Problém mám z tématem. Zpočátku jsem hrdinovi fandil, aby úspěšně zaplnil vnitřní prázdnotu a dokázal začít nový život. Ovšem zvrat v půli knihy děj nasměroval způsobem, který se mi vůbec nelíbil a čtení mi pak bylo i trochu nepříjemné. Také se nemohu zbavil pocitu určitého klišé. Příště si musím lépe zjistit, do čeho se pouštím.
Vyšetřovatelské trio Stein, Barbarič a Jaroš opět v akci, tentokrát v atraktivním prostředí staré Prahy za vlády Rudolfa II. Majestátní paláce, temné podzemní labyrinty, židovské ghetto, tajuplné uličky, divoké hospody, děsivé vraždy... prostě paráda! Je znát, že postavy už našly svoje místo a krásně se doplňují. Příběh byl tentokrát více detektivní se zakončením úplně jako od Agáty.
Zločince a jeho motiv jsem opět odhadl velice záhy, ale to vůbec nevadí. Nesbo je pašák, a ačkoli si se čtenářem umí pohrát podstatně víc, četlo se to skvěle. Zajímavý byl originální způsob vrahova počínání a bavily mě Harryho a Øysteinovy slovní hádky ohledně hudby. Strhující závěr je už tradice. Po předchozím dílu jsem měl ohledně série trochu obavy, ale tohle bylo Prima!
Je neskutečné, jakou sílu dokáže mít dlouhodobá a cílená propaganda. A jakou škodu páchá skrytá informační válka. Snyder si se sběrem podkladů musel dát hroznou práci. Velmi aktuální kniha, vhodná pro pochopení kontextů nejen evropských událostí.
Hodnotím nejen knihu, ale i fantastickou výstavu výtvorů HR Gigera na zámku Hluboká, kterou jsme v létě navštívili a kvůli které kniha vlastně vznikla. Obrazy a sochy jeho surrealistických biomechanoidů jsou prostě unikátní a nesmrtelné. Ještě bych vyzdvihl výživný dovětek (uměleckou reflexi) na konci knihy, který jsem si musel přečíst dvakrát, abych ho alespoň částečně vstřebal.
"Záchrana lidstva před totálním vyhynutím zdarma."
Typický britský humor v ryzí formě. A ve stejné formě i Douglas Adams, který se při psaní musel skvěle bavit. Začátek knihy mi přišel mírně nepřehledný, ale pak už to byla jízda a já se celý zbytek čtení těšil na osud pohovky. Možná jen je trochu škoda, že postava Dirka nebyla svým excentricky výřečným stylem úplně nepodobná Doctorovi Who. A vlastně Richard byl takový Arthur Dent. Ale co.
Klasická severská detektivka - zasněžená, ponurá a drsná. Zpočátku mi chvíli trvalo, než jsem se začetl, ale pak se děj rozjel a bylo to výborné. Úplně fajn nebyl přítomný čas většiny vyprávění, nemám ho rád a kazí mi dojem. Ale na prvotinu spisovatelského dua to vůbec nebylo špatné a na další díly se těším.
A pak že nejde napsat zábavnou a nápaditou fantasy! Na prvotinu to bylo výborné - odvázané i nostalgické, místy docela hluboké, plné černého humoru, nadsázky a lehkosti, kterou ocení každý stárnoucí hrdina. Úžasně sympatické postavy, zcela jasný (sebevražedný) úkol, do kterého by se však nepustil jen ten největší necita. Vůbec jsem nečekal, že mě to tak chytí.
Děkuji čtenářce Metle za prima tip.
Nečekaně zapůjčená kniha, která se mi hodí do výzvy... a úplně nevím, jak ji ohodnotit. Nejsem zjevně cílovka a kromě pobavení jsem z ní moc využitelných informací nezískal. Navíc je psána takovým tím americko-populárním stylem, kdy autor vyzobal historické zmínky, které se mu hodily do tématu a proložil je hláškami typu "někteří vědci se domnívají...", což nemám rád.
Výborné však byly uvedené recepty a rozhodně oceňuji, že většinu z nich na sobě (a pár dobrovolnících) sám autor vyzkoušel, aby podal objektivní hodnocení. Tenhle nápad považuji na díle nejlepší. A celkově to bylo docela zábavné.