Kaik komentáře u knih
Velmi příjemné pokračování Skály, která na mě zapůsobila ještě o chloupek víc. Největším plusem knihy je opět ucelený až komorní příběh se skvěle vykreslenými vztahy mezi postavami, kde se prolíná současnost a minulost, a tvrdé nelítostné prostředí Vnějších Hebrid, po nichž si tentokrát trochu zacestujeme. Některé momenty a rozmary počasí dokázal May popsat opravdu magicky. Četbu určitě doporučuji, a tak nějak tajně doufám, že bych si někdy na ostrov Lewis mohl naplánovat výlet.
Opět mě čtenářská výzva vyhnala do míst a časů, kam bych sám asi nezabloudil. Nelituji toho ani trochu, atraktivní prostředí jsem si parádně užil a další příhody nesourodé dvojice Stein & Barbarič si rozhodně nenechám ujít.
(Mimochodem - kapitán pochází z mých končin a jsem docela rád, že se to tu od středověku alespoň o něco zlepšilo ;)
Napínavá vesmírná jízda bez výrazně hluchého místa. Přečteno jedním dechem, bavilo mě po literární, dějové, fyzikální i technické stránce. Mnoho skvělých nápadů. A líbí se mi, jak Weirovi hrdinové nevzdávají žádnou šlamastyku.
Jako seznámení s metodou zettelkasten je kniha dostačující. A jakkoliv mě Luhmannova prokódovaná kartotéka s 90000 papírovými kartičkami upřímně děsí, proti moderní softwarové variantě nic nemám. Téma znalostního managementu mě zajímalo a doufám, že z něho vytěžím něco užitečného do života. Knize ale musím ubrat bodíky za celkovou rozvleklost - druhá půlka byla k nepřežití - a za malý důraz na praktické rady pro začínající zettlery.
Nastavená kaše. Zatímco první díl byl nápaditý, zde hrdinové pobíhali ve virtuální realitě po různých hrách, filmech apod., kde plnili questy, které ocení hlavně američtí nerdové. Kniha na mě působila jako komerční produkt spíchnutý horkou jehlou. Škoda.
Krátká, skoro povídková záležitost o mezilidských vztazích s téměř pozitivním vyzněním. Scottův přístup k jeho fenoménu byl sympatický, nicméně kniha mě jinak příliš hluboko nezasáhla. Do čtenářské výzvy dobré, ale příště si od Kinga vyhradím čas na něco plnotučného.
Krásně napsáno. Moc se mi líbila doba první republiky, ve které se děj odehrává - knihy z tohoto období moc nečtu. Postavy mi okamžitě přirostly k srdci a docela mě mrzí, že se s emancipovanými ženskými hrdinkami musím rozloučit. Když ještě vyzdvihnu hezkou obálku a chuť na sladký černý čaj, jež u mě čtení vyvolávalo, není co řešit. Opět děkuji čtenářské výzvě, že mě přiměla opustit komfortní zónu a pustit se do skvělé knihy, po které bych normálně nesáhl.
Naprosto dokážu pochopit čtenáře, kterým Murakamiho styl nesedne. Vše je pomalé, hrdina pasivní a věci se dějí tak nějak pozvolna. Ačkoliv jsem autorův věrný příznivec, vím co mě čeká a obvykle se snadno nechám vtáhnout do jeho abstraktních světů (a užívám si je), tady jsem lehce bojoval. Hrdinovo tápání v prostřední tokijské části příběhu mi přišlo už lehce úmorné a myslím, že zkrácení o pár stránek by nebylo od věci. V hodnocení sice pod čtyři hvězdy nepůjdu, protože dílo mělo své naprosto skvělé pasáže a protože Murakami, ale tentokrát je to s odřenými zrcátky od subaru.
Klasická fantasy napsaná příjemným podmanivým stylem. Fanoušci Harryho Pottera budou pravděpodobně nadšeni. Kniha se mi hodí do výzvy, četlo se to hezky a rád bych se dozvěděl další Kvothovy osudy, ale váhám, zda mi ta spousta klišé za to stojí...
Čtyřka s odřenýma zádama.
K četbě mě nejspíš zlákala provokativní obálka, která naznačovala, že tohle bude hodně otevřené. Houellebecqovy postřehy ohledně západní civilizace jsou podnětné a vyzývají k zamyšlení, závěr je nečekaný. To celé přehledně zabaleno do krásné jazykové formy - velmi příjemně se to četlo, byť vyznění bylo lehce cynické až dekadentní. Sexuální scény zapadaly do kontextu a nevadily mi, ačkoliv určitý pocit prvoplánovitosti a snahy provokovat jsem cítil. Celkově Platforma příjemně překvapila, čtení bylo osvěžující a svým způsobem i inspirující, vůbec ne hloupé. Pátá hvězda v hodnocení unikla jen o prsa thajské masérky, hlavně kvůli pár hluchým pasážím. K autorovi se ještě vrátím.
První půlka mě bavila moc, hvězdu ubírám za neuspořádanou druhou polovinu a hlavně odfláklý závěr. Pár věcí nevysvětleno. Jinak tradičně skvělé dialogy a prostředí, jen těch povolných dívek a "kočiček" tam nemuselo být tolik, ubírá to na důvěryhodnosti. Ale nakonec - kdo by nechtěl být správcem takové bouřlivé Továrny?! Na další knihy od PH se rozhodně těším, mám co dohánět.
Limitovanou edici knihy vázanou v kůži Anastázie Pildebrandtové, nositelky Nobelovy ceny za literaturu, jsem sice nesehnal, přesto to byly brutální pekelné orgie.
Myšlenkově nenáročná literatura mi v hektickém předvánočním čase přišla vhod. Textu je sice mnoho, ale je odpočinkově zábavný, hezky odsejpá a obsahuje mnoho popkulturních odkazů na filmy, hry apod. Škoda, že navzdory délce se dějové schéma dost opakovalo - hrdinové se někam museli přesunout, tam se urputně bojovalo, a opět přesun. S tím souvisí moje druhá výtka a tou je totální nezničitelnost hlavních postav. Jejich nesmrtelnost byla tak absolutní, že už mi při čtení bylo jedno, co se s nimi děje, a kniha tak ztrácela napětí. Hrdinové přitom byli skvěle vykresleni, charakterově výrazní a snadno se mi zapsali do paměti (Chorozon!).
Přes svoji délku mi tedy četba rychle utekla (to je dobré znamení) a závěrečné apokalyptické "maso" vytáhlo hodnocení na čtvrtou bulvu. Opět jen škoda použitého přítomného času.
(SPOILER) Tentokrát půjdu trochu proti proudu. Bude to delší s pár spoilery.
Simak stvořil nepochybně filozofické přemýšlivé dílo plné myšlenek a vizí. Celé je to smutné, melancholické, hodně se vzpomíná a opakuje. Ovšem než čtenář pochopí směřování "děje", uběhne půl knihy. Až po Jupiter jsem zápasil s formou i obsahem, návaznost textu mi unikala, psí komentáře mezi kapitolami byly marné.
Avšak pak se situace zlepšila, druhá polovina byla silná a závěr působivý, byť pocitu určité bezvýchodnosti se zbavit nedokážu.
Popsaná budoucnost je z mého pohledu velmi nereálná. Během čtení mě napadalo mnoho nezodpovězených otázek na fungování načrtnutého světa, např. ohledně globálního krmení mírumilovných zvířat - opravdu by ten systém fungoval v celosvětovém měřítku? Stačí jedna hladovějící nespolupracující skupinka a pravidla jsou v háji. A Jupiter - jak by se tam celé lidstvo dostalo? Čistě logisticky ultranákladné peklo. Chápu, že bych to neměl posuzovat tolik materialisticky, ale nereálná vize kazí můj čtenářský dojem.
A na závěr možná už trochu přehnaný postřeh, který jsem však během čtení zaregistroval a pak se ho nedokázal zbavit: autor v knize celkem třicetkrát popisuje vítr a jeho skotačení - "vítr hovořil drsným hlasem", "vítr šeptal na šindelové střeše", rovněž šeptal, "když kráčel ve větvích stromů", dále, prevít, "bičoval kouř", "vysál hrdlo krbu", "zatančil v okapech", "čuchal jezevcovi srst", ale hlavně, a to sedmkrát, "sténal v lomenicích"! Vítr má rozhodně nelehký úděl, bez ohledu na letopočet. O Větroplachovi nemluvě.
Knihu jsme měli už nějaký čas doma v knihovně, ale nenašel jsem odhodlání se do ní pustit. Ačkoliv proti východním filozofiím nic nemám, téma mě až tak nebralo a přišla mi i dost tlustá (byť hezká). Opět to změnila až čtenářská výzva, já se rozhoupal... a byla to láska na první pohled!
Čtení bylo lehké a pohodové, kniha je plná krásných fotek a pozitivní energie. Byť feng šuej pojmenovává věci, které vlastně všichni podvědomě známe, pro otevřené duše je nesporně inspirující. Doporučuji.
Skvělá mrazivá jízda plná akce, napětí a zvratů. Obzvlášť oceňuji omezené působiště děje, kde je zřejmé, že se hrdinka bude muset spolehnout jen na to, co je na místě. Autor to výborně prokombinoval bez jakýchkoliv hluchých pasáží. Opět jedna z knížek, kdy se čtenář zakousne a skončí o půlnoci, protože prostě nejde přestat číst...
Nenáročná nenápaditá duchařina. Jako oddechový proklad mezi obtížnějšími tituly dobré. Nebylo to naštěstí dlouhé a hodilo se mi to do výzvy. A dozvěděl jsem se něco o pečení koláčů.
Naprosto skvělé sci-fi povídky, o kterých jsem se domníval, že od dob Neffa na něco podobného v české literatuře už nikdy nenarazím. Obálka navnadila, obsah nezklamal a většina povídek mě vyloženě nadchla. Za mě velké překvapení a Pavlu Fritzovi držím palce do dalšího psaní!
Davida Rakera mám rád, ale tenhle příběhový spletenec mě úplně neuchvátil. Samostatný román bude opět lepší.
Nesmrtelný román od nesmrtelného autora (trochu paradoxní označení, když knihu používám pro čtenářskou výzvu do tématu "Kniha, jejíž autor už nežije" ;).
Přehledně a napínavě popsané objevování neznáma, pro mne plné nostalgie, byť jsem si z prvního čtení před cca 35 lety už téměř nic nepamatoval. Průzkum vnitřního prostoru Rámy byl fascinující a docela náročný na prostorovou představivost. Fajn vesmírný zážitek.
Fajn povídky o nešťastné lásce se skvělými závěry. Některé byly slabší, ale pár naprosto skvělých.
A pokud dobře počítám, v tuto chvíli mám přečteny všechny Nesbovy knihy, které v Česku vyšly (včetně Doktora Proktora)! Nejspíš to oslavím konzervou tuňáka.