kaja77 komentáře u knih

Žít dál je povídková kniha, kterou člověk čte se staženým hrdlem a slzami na krajíčku. Povídky jsou takovou směsicí krásy, smutku a hrůzy zároveň... velkolepá krása krajiny, okolních hor, nádherný broskvový sad, sem tam recept na tradiční arménské jídlo, na které se čtenáři sbíhá slina, poklidné výjevy z běžné péče o domácnost....a v dalším odstavci bolest, trauma, hrůza a děs, které si jednotliví obyvatelé Berdu odnesli z válečného konfliktu.

6 31.05.2024

Knihy p. Soukupové mám moc ráda, vyhovuje mi styl jakým píše, baví mě vyprávění, kdy spisovatelka nabízí pohled na stejnou situaci různými postavami. V této knize byly mé sympatie, veškeré pochopení a soucit věnován hlavní postavě Veronice. Asi je to tím, že jsem stejně jako ona ta sendvičová generace, která má jednak děti i rodiče. I ty přijímačky na střední jsme loni absolvovali. Mě bylo Veroniky tak líto, když se na ní všechno valilo. Její paní matka byla neskutečná, to měl člověk až husímu jak to bylo nepříjemné. Výčitky, obviňování a výčitky, komentáře a výčitky. Přiznám se, že jsem měla celou dobu hrozný strach, že přijde i problém s manželem....ale naštěstí ji spisovatelka ušetřila. Knihu si zařazuji do čtenářské výzvy 2024, kniha, kde postava pracuje v knihovně.

6 25.02.2024

Nakonec jsem si to moc užila a bavilo mě to. Strávit ty přemoudřelé, naduté a učené debaty léčených pánů korunované znaleckým hodnocením žen, bylo pro mě z počátku náročné, ale zvykla jsem si, pak už jsem se těmi jejich teoriemi spíš bavila (zpočátku mě teda ty dobové názory na ženy poměrně popuzovaly, ale myslím si, že někteří "samečkové" budou o ženách podobně smýšlet i dnes). O horor jako takový rozhodně nešlo, snad nejvíce hororové byly v knize vybrané gastrozážiky např. tradiční kachní polévka czarnina, tzv.bílé nudle či gulášek že srdíček.... Líbilo se mi, jak umně do textu PANÍ spisovatelka vložila nádherný popis krajiny, přírody, ten podzim, ty barvy listí, mlhy a tak....... líbily se mi i pasáže, které popisovaly Mietkovy vzpomínky na dětství apod.

6 20.01.2024

Byl to velmi zajímavý a zase takový jiný pohled na problematiku Sudet z jiné strany než jsme zvyklí..očima Němců. Velmi mě zajímal ten proces jejich naštvání, pocitu pokoření a postupného nadšení pro vůdce a jeho vizi světa. Knihu doporučuji, mě osobně rozšířila obzory.

6 05.11.2023

To bylo tedy slušně ponuré čtení - nálada knihy odpovídá dost přesně obálce. Líbilo se mi jak kapitolu knihy vypráví svýma očima Unni a kapitolu Kåra. Nejvíc mě asi zasáhl vývar z hýla a ta děsivá bída, ve které Unni s rodinou přežívala. Kåra byla nebezpečný šílenec a nedokázala jsem ji chápat nebo litovat ani chvilku. Brrr. Celá kniha je typický seversky ponurá, i ten popis krásného lesa, mechu a přírody vyvolává pocity šera, vlhka a mlhy.

6 14.10.2023

Daniela byla složitá, jiná, přecitlivělá a úzkostná holka odjakživa, každou banální situaci rozpitvávala a zkoumala s náruživostí molekulárního vědce, samozřejmě že její matinka byla dáreček a manipulátor, otec typ obeť, ségra Jana ty matčiny projevy dokázala strávit s komentářem "matka byla prostě taková" a nerozpitvávat to do nekonečna..... ale jak Danielu nakonec dokázal převálcovat Štěpán, to bylo něco naskutečného. Naštěstí jsem se s tím v reálu nikde nesetkala, ale věřím, že i takové extrémní případy psych.násilí mohou být.

6 17.08.2023

Nechci-li dalším čtenářům prozradit o čem příběh je, musím psát obecně. Vše,co si musela Greta prožít, bylo strašlivé. Člověk o němcích nebyl zvyklý přemýšlet jako o obětech. Kniha byla moc zajímavá, člověk se dozví nové informace z poválečné historie, věci o kterých neměl ani tušení.

6 19.06.2023

Příběh mě velmi zaujal, sice s blížícím se koncem došlo ke změně žánru z původního "historický román" na "pohádka" ale co už. Každopádně města Zlín a Luhačovice musí přímo jását, když se jim dostává takové skvělé propagace... Co mi kniha dala? Hlavně chuť navštívit Zlín a prohlédnout si baťovskou architekturu :)

6 15.04.2023

Knihu jsem dostala za "výborný prospěch" jako dárek k vysvědčení ve 4. Třídě od třídní učitelky .. neskutečně se mi to líbilo a četla jsem ji jako dítě snad 3x. Úplně si vybavují, jak mě naprosto nadchla představa krámku se starožitnostmi a pak ty pobyty v minulosti...to bylo super

6 10.09.2022

Nemůžu najít vhodná slova, abych popsala své dojmy z knihy Doživotí. Velmi se mě to dotýkalo, všechny tři příběhy byly nesmírně smutné, místy až depresivní, zároveň ale povzbudivé a lidské. Za mne tedy plný počet. Billy OCallaghan je PAN SPISOVATEL.

6 20.08.2022

Synáčka 6let to před spaním bavilo a žádá si další díl.. takže asi to funguje i dneska. Mě tedy pan Neználek se svojí povahou přijde dost protivný, ale zase do čtenářské výzvy 2022 se mi hodí.

6 25.07.2022

Líbilo se mi to moc, přečteno jako knižní jednohubka:) paní Lukášková se stává mou oblíbenou spisovatelkou. Paní Lenka (matinka) byla tedy materiál... sobecké stvoření brrr... já hrozně ráda čtu knihy, kde je děj popisovaný očima několika postav. Mám ráda i děj v různých časových rovinách...no zde mi bylo všechno dopřáno mírou vrchovatou.... střídal se rok 2017, 1952, děj popisovala Tereza, její matka, otec....no super.

6 20.05.2022

Spisovatelku mám opravdu moc ráda, ale v tomto případě mi tam něco chybělo...to něco byl asi příběh. Jednotlivé úvahy byly fajn, některé mě zaujaly opravdu moc, ale prostě to pro mě nebylo to pravé ořechové :) musela jsem se do čtení nutit a dávat si závazky abych to dokončila ....věřím ale, že jiní to mohou mít jinak.

6 15.02.2022

Skvělé čtení. Velmi se mi libí, jak spisovatelka do svých knih vplétá reálné historické postavy a události. Celá ta ruská dějová linka, ty "Nachthexen", ženský pluk v čele s Marinou Raskovou a jeho vznik, to vše bylo skutečné. Bezvadné rozšíření obzorů. Moc doporučuji

6 17.01.2022

Wow. Nakonec se mi kniha vážně líbila. Z počátku se mi děj zdál poněkud rozvláčný...ale nakonec to stálo za to. Drsňáka Phila jsem prokoukla poměrně brzy, ubohé Rose jsem tedy fandila a přála jí, aby se dokázala "vzmužit", z dnešního pohledu nepředstavitelné spolužití v jednom domě... každopádně se mi moc líbily popisy krajiny, přírody, nálady, velmi uvěřitelné i představitelné byly i scény z honáckého s rančerskeho prostředí.Bezvadný byl i doslov, kde bylo vše shrnuto a vysvětleno vč. autorovy inspirace k příběhu.

6 28.12.2021

Já tu Olive asi miluju.to byla taková nádhera.to bylo tak báječné čtení. Chtěla bych dát nejméně deset hvězdiček. Spisovatelka je neskutečně citlivá a vnímavá. Stejně jako v prvním díle mě moc bavilo číst povídku za povídkou, v každé z nich narazit na kousek Olive a skládat si z nalezených střípků mozaiku. Doporučuji

6 16.12.2021

Docela příjemné fejetony, autor má někdy tendence drobátko přehánět, ale často jsem s ním i souhlasila a lecos si vzala k srdci.

6 04.12.2021

Tak užila jsem si tento svůj narozeninový dárek mírou vrchovatou :) četlo se to vážně skvěle, kniha je takovou přívětivou a čtivou formou nabitá informacemi, zajímavostmi někdy až pikantnostmi. Celou rodinu jsem co chvíli seznamovala s nějakými neuvěřitelnostmi, předčítala jsem jim, prostě mi to nedalo. A asi to nakonec zaujalo i teenagera :) moc se mi líbilo, že autor tehdejší zvyky, názory apod. Čtenářům rozklíčoval i v Shakespearových dílech.

6 25.11.2021

Kniha Vlaštovka v bublině je velmi čtivá. Ani jsem se nenadála a byla jsem u konce a moc se mi to líbilo. Zaujalo mě střídání časů, chvíli rok 2018 a chvíli r. 2045 vůbec ta myšlenka toho "uzdravování se mysli a skoky do vzpomínek" byla super, moc mě bavila i spisovatelčina vize jak to může vypadat za nějakých třicet let (nedostatek vody, káva jako extra luxus, eko záchody, zákaz létání, pokrok v medicíně apod.) ale zase konstatování že pro úředníka je papír papír a to je nejvíc :D to bylo fajn a bohužel je to pravda...bavily mě i jednotlivé postavy a jejich psychologický rozbor. Celkově hodnotím jako prima oddechovku

6 20.10.2021

Líbilo se mi to. Byl to poměrně dokonalý mix poetična, laskavosti, přátelství ale i reality bídy, hladu, strachu ... některé kapitoly působily úplně jako filmový scénář...ty mikroskopické rozbory mikrosvetů.. opravdu moc zajímavé. Velmi mě překvapilo, že M. Osorgin knihu napsal před téměř sty lety... V podstatě se člověk takovou uměleckou formou ponoří do reality všedních dnů Ruska těsně po VŘSR...kdy si nebyl opravdu nikdo ničím jistý

6 17.08.2021