kapr komentáře u knih
Vynikající - byť trochu neskladná - číst se dá spíše u stolu, než třeba vleže. Určité výhrady jsem měl k některým ilustracím.
I přes to hodnotím 4,4 - 4,5.
První dojmy:
Nádherná kniha, určitě velmi užitečná pro každého, kdo se chce skutečně naučit maďarsky. Z tohoto hlediska by to bylo za 5 hvězdiček.
Naopak z hlediska cestovatele, turisty, který se chce seznámit se základy jazyka jak pasivně, tedy tak, aby byl schopen se orientovat ve všech nejčastěji nabízených textových informacích, (různých bezpečnostních pokynech a upozorněních, jízdních řádech a jídelních lístcích, a aktivně, (v krizových situacích, dopravě a ubytování,) je na tom podstatně hůře.
Ve stručnosti, pro souborné heslo vlak, (zahrnující zřejmě vše související se železniční dopravou,) si tento slovník vystačí s jedinou dvoustranou, na pojem místenka mu jaksi prostor nezbyl. Naprosto stejný rozsah je věnován zvlášť například každému z následujících pojmů: (americkému fotbalu, tenisu, golfu i baseballu.)
Podobných příkladů bych mohl již po stručném prolistování uvést celou řadu.
Samozřejmě i pěší turista si v tomto slovníku najde celou řadu užitečných slov, bohužel však ztracených mezi horami, z jeho pohledu zbytečného balastu.
Doposud jsem ve všem co se týkalo maďarštiny velice postrádal výslovnost. Ve výslovnosti hlásek zapisovaných dvěma písmeny se už celkem orientuji, přinejmenším s tím začínám. U výslovností vycházející ze skupin třech písmen se naprosto ztrácím.
Asi by pomohlo ke každé existující kombinaci uvést nejméně deset, ale lépe sto příkladů. Až by si je zájemce dobře zapamatoval, další problémy by už neměl.
Pokud se chcete pohybovat po Maďarsku jako po kterékoliv jiné zemi, používáte různé jazykové varianty tohoto slovníku a pamatujete si zhruba, které pojmy v něm naleznete a snad i dokonce na které stránce, tento slovník vám bude naprosto vyhovovat.
Pokud se chcete naopak s Maďarskem seznámit, a zajímáte se o všechna jeho specifika, o to čím se vyznačuje a odlišuje od ostatních zemí počínaje přírodou a konče třeba kuchyní, je pro vás naopak prakticky bezcenný.
Pro mne osobně, z hlediska mých potřeb, je užitečnost této knihy téměř na úrovni odpadu.
Pokud svůj první dojem shrnu, tak dávám jednu hvězdičku.
Národní knihovna uvádí, že jde o publikaci vázanou. Ve skutečnosti jsou desky z polokartonu, a tak bych řadil publikaci spíše mezi brožované.
Už zařazení souborného hesla "užitečné informace" na samý konec publikace vypovídá hodně o vhodnosti titulu pro toho, kdo se chystá Maďarsko skutečně navštívit.
- - -
2020 09 18
Nakonec jsem včera především vzhledem k přiměřené ceně 59Kč v Levných knihách kapituloval a knihu si pořídil. Ovlivnila mne především absence toho co bych opravdu potřeboval na našem trhu. Krásná publikace, pro cesty po Maďarsku bohužel pravidelně zhola nedostatečná. Přesto i tak užitečná pomůcka. Přidávám tedy k první hvězdičce, i tu druhou. Je možné, že po dlouhodobějším a zevrubnějším seznámení ještě hodnocení dále upravím.
Tak mám dočteno. Pan autor si rozhodně zaslouží po hvězdičce za odvahu, i za pečlivost s jakou navázal na geniální předlohu. Autor by nám měl asi chtít něco sdělit, a tentokrát se ono sdělení scvrkává do toho, že dokázal perfektně navázat, a dodržet nárysy jednotlivých postav. Chybí něco jednotícího, co by původní příběh obohatilo, rozvinulo, a bylo pro čtenáře zapamatovatelné. Tu a tam mne to potěšilo, mnohdy a vcelku bohužel zklamalo. Řekl bych, že autor je vcelku na dobré cestě. Jen si myslím, že trochu podcenil, že se pouští do pokračování asi nejoblíbenější, nejmilovanější české knihy. Chtělo by to pilovat, pilovat, a zase pilovat, a hlavně dát tomuto druhému dílu nějaký nosný příběh, který by čtenáři milovali a hlavně si jej také zapamatovali, a získali tak důvod se ke knize opakovaně, (nejlépe po celý život,) vracet. Nyní, zhruba po měsíci od dočtení, si už z knihy prakticky nic nepamatuji, snad jen spoustu prázdných stránek a hlavně notoricky se opakující ilustrace, které mi (upřímně řečeno) nijak nesedly. To je podle mého názoru trochu málo. Autor rozhodně osvědčil své nemalé kvality, ale knížka se mu rozpadá do sbírky anekdot. Myslím si, že měl na ní dalších (nejméně) deset let pracovat. Prostě skutečný nadčasový bestseler se nedá napsat po chvilkách "strávených v čekárně u zubaře." U mne je výsledkem veliké, byť přiznejme si očekávané zklamání. Hodnocení ponechávám i nyní s odstupem času beze změny, i když povědomí o knize se tak nějak propadá, a ztrácí, a zážitek, tak ten téměř zmizel.
Pokud porovnávám se svými oblíbenými Třemi muži ve člunu, tak anekdoty, mikropříběhy ty tam zastoupeny jsou, ale tak nějak mi tu chybí přístupně podaná životní moudra, a hlavně nosný příběh, který by vypovídal mimo jiné i o tom proč kniha byla vlastně napsána. I když upřímně, mezi námi, ona tato kniha jako celek o tom vlastně nakonec skutečně vypovídá, jen to bohužel autorovi ve finále není v tomto případě přičteno právě k dobrému.
Knihu si určitě ještě přečtu s ročním odstupem, nikoliv však pro radost, spíše se snahou objevit její dobré stránky, a udělat si na ní víceméně konečný názor.
Myslím si ale, že naděje na to, že bych hodnocení této knihy převratně změnil, zvláště kladným směrem, je bohužel minimální.
-
Nakonec hodnocení snižuji a dávám hvězdičky jenom dvě.
Vynikající, byť na můj vkus trošku příliš depresivní. O knížku se budu zajímat i nadále. Představuje pro mne do určité míry reprezentanta maďarské literatury pro mládež, i maďarské literatury jako celku. Rád bych se pokusil postupně zhlédnout i všechna její filmová zpracování, je jich totiž povícero, a snad najdu i čas abych sem informace z wiki a filmových databází přenesl. Kniha mimo mnoha menších vrcholů má ještě dva závěrečné, pro které není prakticky možné na ni zapomenout. Mám na mysli jak osud Nemecska tak i osud ohrady, klukovského hřiště, kolem které se děj celé knihy točí. Pokud trošku znáte Budapešť, a podíváte se na mapu, na místa kde se příběh odehrává, uvědomíte si ten skok, jak se město za to zhruba století rozšířilo. To se samozřejmě týká většiny měst. Pamatuji se jak mi otec vyprávěl o dětských hrách v Mozartově ulici na Smíchově pod Bertramkou, kde vyrůstal v době, kdy tu Praha prakticky už končila, a dále už byly jen zelené stráně. Přiznávám, tehdy jsem mu tak trošku nevěřil. Dnes v těch místech už končí samotné centrum města, a za dobu co jsem na světě jeho okraje poskočily prakticky snad o 10 km dál.
Knihu hodnotím asi tak na 3,8/5, dám jí tedy trošku nerad jen ty 4 hvězdičky. Mám prostě raději knihy úsměvnější, zatímco v tomto případě jde o silný dramatický příběh, jakkoli vychází z osudů chlapecké dětské party z níž nejstarší členové jsou již právě na hraně dospívání. Pokud budete číst knížku večer před spaním, tak si nad závěrem zřejmě, společně se všemi zde komentujícími čtenářkami společně zapláčete.
Jsem šťasten, že se mi podařilo čirou náhodou získat za symbolickou cenu první české ještě předválečné vydání. Možná se pokusím pro zajímavost o něco podobného ve slovenštině, mám dojem, že slovenský překlad předběhl české vydání asi o tři roky.
Předpokládám, že se ke komentářům ke knize ještě vrátím, a jak ta filmová zpracování, tak to první slovenské vydání upřesním.
Kniha vás v každém případě zaujme. UFO, těžko říct, osobní zkušenost nemám, z okruhu osob které jsem znal, už by se nějaké svědectví našlo. Já sám jsem přesvědčen, že může i v 90 - 99% jít o vědomé i nevědomé podvody a omyly. Ale přesto, i to pouhé jediné procento, či promile stačí k tomu, aby na tom s vysokou pravděpodobností něco bylo. Domnívám se, že jde ve všech těchto případech o směs všeho možného, čemuž už nasvědčuje skutečnost, že jsou tyto objekty navzájem přinejmenším tvarově velmi odlišné. Zřejmě jde o směs pozemských technických vynálezů pocházejících z mnoha známých i neznámých zdrojů, projevů pozemských i mimozemských cestovatelů v čase nebo postoru. Mne tato otázka zase tak moc neoslovila, spíše mne zaujaly nálezy předmětů jejichž účel si dokážeme dnes jednoduše vysvětlit, při tom jde nejčastěji o předměty nalezené v podzemí ve vrstvách které doposud nebyly pokud je nám známo v posledních stoletích narušeny, zvláště pak jde o předměty, které byly nalezeny přímo zarostlé v hornině. Samozřejmě, opět je možné argumentovat různými podvody, ale opět stačí to jediné procento, nebo promile, k tomu abychom si položili onu vtíravou otázku. Kolikrát už kdysi byl na této planetě život, kolikrát už zde byla společnost na naší, nebo i vyšší úrovni, a kolikrát již byl tento život, často mnoha různými způsoby zničen. Velice se těším, i když se toho zcela jistě nedočkám, co nám odhalí Antarktida po tom, až se zbaví ledového příkrovu. Samozřejmě to bude velká zkouška pro lidstvo. Onen ledový příkrov se změní ve vodu a hladina oceánů odpovídajícím způsobem stoupne, což vyvolá obrovské, pro nás dosud nepředstavitelné stěhování národů. Současně se probudí k životu dávno zapomenuté, a pro nás vlastně dosud neobjevené organismy, zvláště ty nejmenší, které pro nás současně budou i těmi nejnebezpečnějšími. Celý, pro nás nový kontinent bude jednak odhalen, ale nelze vyloučit, že po ztrátě tlaku ledového příkrovu se současně možná i poněkud zvedne. Možná tam nic zajímavého neobjevíme, já si ale myslím, že i za těch nejpřízemnějších předpokladů půjde o mnohé epochální objevy. I když budeme uvažovat jen o pro nás zaniklých, nebo zpravidla nikdy neexistujících formách života, rostlin i těch nejdrobnějších živočichů, půjde o nepředstavitelný přelom vědeckého poznání.
Je ovšem otázkou, zda v takovém okamžiku bude naše lidská společnost ještě vůbec natolik životaschopná, aby mohla tuto příležitost využít.
Knihu rozhodně doporučuji každému kdo ji doposud nečetl. Ale, ... buďte kritičtí, a o každém z předkládaných faktů nezapomeňte pochybovat!
Jedna z nejlepších Čapkových knih. Je to sci-fi, je zábavná, ale i poučná a varující. A, ... obávám se, že se stává v současné době bohužel velmi aktuální. Stěžejní dílo české i světové literatury, rozhodně doporučuji.
Knihu právě pročítám a přímo si ji užívám. K samotnému autorovi mám dost komplikovaný vztah, současně záporný i kladný. Ilustrace mne velice zklamaly. Samozřejmě každé setkání s oblíbenými postavami je úžasným zážitkem. Na druhé straně podruhé vstoupit do téže řeky ... Mám tendence být velice kritický, a tak v tomto okamžiku je moje hodnocení ponejvíce neutrální. Knihu budu určitě číst opakovaně. Jako saturninomil moc doufám, že po dalším přečtení budu moci hodnocení zvýšit o další hvězdu, či hvězdy. Může to samozřejmě dopadnout i opačně. V každém případě jde o knihu, kterou by žádný čtenář neměl ponechat nepovšimnutu, zvláště pokud původní dílo patří mezi jeho oblíbené. Já jsem její četbu co nejvíce odkládal v obavách, že mne pokračování může zklamat.
Autora jsem kdysi potkal na Můstku v podchodu u stanice metra.
I přes to, že jde o knihu velmi smutnou a depresivní, musím ocenit příběh, který byť ze zcela jiného pohledu, je podobně průlomový jako Wyndhamova Noc Trifidů, nebo Weissův Dům o tisíci patrech. Jen se obávám, že průměrnému konzumentu sci-fi bude příběh příliš vzdálen, a nedokáže jej dočíst do konce. Kniha se mnou tehdy pořádně zacloumala.
-
2019 12 09
Asi nejsilnější kniha, co jsem kdy četl.
Čtenářská výzva 2019 - Kniha, která vás zaujala svou obálkou. Okamžitě se mi vybavily klasické Verneovky v nádherných dodnes bohužel jen chabě napodobovaných vazbách a se skvělými rytinami uvnitř. Přesto jsem si souběžně vybavil jedno z nejstarších brožovaných vydání, které jsem kdysi držel v ruce, a samozřejmě také opakovaně přečetl. Knihu jsem kdysi měl, a nejspíše jsem o ní i při vykradení přišel. Netuším už dnes zda šlo o vydání z roku 1913, 1914 nebo 1922. Nejspíše šlo o to poslední, to už tátovi bylo dvanáct, a takováto kniha by se přímo nabízela. Mohlo jít ale také o knihu mého dědečka, v každém případě to byl on, kdo nejspíše knihu koupil. Na děj knihy se už dnes příliš nepamatuji, ale snad i tou autentičností knihy vydané na samotném začátku 20.století se mi vryla nesmazatelně do paměti. To cizokrajné jméno, ta lodička na obálce, to bylo něco pro fantazii malého kluka. Za to si dobře pamatuji ten úžasný nezapomenutelný pocit který ve mně kniha tehdy vyvolala. Dnes jsem si našel na nkp, že autorem oné kresby na obálce byl nejspíše Jan Angelo Zeyer, synovec Julia Zeyera. Nová, poválečná vydání Verneovek mne už později zdaleka tolik nepřitáhla, snad jen Tajuplný ostrov a Na vlnách Orinoka, která jsem ze starších vydání bohužel neznal. Rozhodně knihu doporučuji, ale podle mne u všech verneovek, stejně jako u mnoha dalších knih platí, že čím starší vydání budete číst, tím víc si to budete užívat.
Samozřejmě podobné pocity ve mně vyvolaly zpravidla knihy ještě daleko starší, ale v případě, kdy jsou u knih na DK zobrazovány obálky posledních vydání, namísto těch prvních, jsem se obával, že by mé pocity v takových případech už nebyly dost dobře sdělitelné jejím ostatním uživatelům.
Opět výborná kniha, která vás seznámí s drogovou problematikou. Musí být velice těžké se rozhodnout a takovou knihu napsat. Samozřejmě smutné a depresivní, proto ty tři hvězdy. Rozhodně doporučuji, zvláště mladším ročníkům toužícím po experimentech.
Vynikající. Oblíbená kniha oblíbené autorky, co dodat. Na rozdíl od například Agathy Christie, jsou její příběhy situovány spíše do poválečného období, připadají nám tím tedy méně pohádkové, a jejich problematika je nám tím bližší. Pro seznámení s její tvorbou mohu tuto knihu jen doporučit.
Pohled evropana na Tibet i celou jeho problematiku. Velice zajímavá a poutavá kniha, která vám zemi tak odlišnou od té naší přiblíží. Tomuto tématu se věnují mnozí, málokdo z nich ale prožil v této zemi tak dlouhou dobu, aby mohl říci, že ji skutečně poznal. Rozhodně doporučuji.
Pokud si chcete připomenout pana Horníčka, a jeho jemný a inteligentní humor, neznám nic lepšího než tuto knihu. Moc mi dnes chybí. Mimochodem, měl jsem jej daleko raději než pana Wericha, kterého si samozřejmě vážím.
Výborná, odvážná, a hlavně poučná kniha. Opět smutné a depresivní. Když jsem knihu četl poprvé, netušil jsem jak brzy tento problém přeskočí k nám. Ne, že by tady dosud nikdy nebyl, jen jeho dopady nebývalo tak snadné nahmatat. Pamatuji se, že když jsem byl ještě malý, těsně po válce, říkalo se o jednom panu doktorovi, že si občas něco bere. I za socíku se mnohá důchodkyně krmila hrstmi prášků na to či ono. Zvláště bolesti hlavy se v té době léčily jednoznačně návykovými léky vyvolávajícími trvalou závislost. Pokud si někdo ze současné dětské generace tuto knížku přečte, a kdyby jen každému stému z nich pomohla vyhnout se byť jen drobným potížím s tímto problémem souvisícím - díky p.Felscherinow. Velmi oceňuji otevřenost se kterou autorka, matka hlavní postavy, k tomuto tématu přistupovala. Těch, kterým pomohla jsou už dnes nepřehledné zástupy. Bohužel těch kteří jí nečetli, nebo si ji nevzali k srdci je rovněž dost. Přesto autorce patří má úcta, obdiv a veliký dík.
Dávám hvězdy tři. Hlavním kriteriem mých hodnocení je to jak se po přečtení knihy sami cítíte. Kniha prolomila veliké tabu, a zaslouží si některé z prvních míst mezi těmi, které vás seznámí s drogovou tematikou.
Dávám čtyři hvězdy. Celá řada se pohybuje mezi 3,51 a 4,49, spíše mezi čtyřkou a pětkou - mnohé okamžiky se pohybují na 4,51 a výše. Nejsem sice příznivcem rugby, zato Irsko je mi země přinejmenším sympatická. Slasti a strasti začínajícího venkovského lékaře často připomenou podobné příhody veterináře, nám tak známé z jiných knih opět psaných srdcem. Ano, mám na mysli p.Herriota (p). Nátura hrdiny knih p.Taylora je sice samozřejmě trošku jiná, srdce má ale opět na správném místě. Když si přečtete tuto knihu, nebo kteroukoliv z této řady, rádi se začtete i do autorových dalších. Přeji hezké večery.
Móóc líbilo, nejoblíbenější kniha oblíbeného autora. Život si s námi hraje a připravuje nám pravidelně nejrůznější překvapení.
Komentář k vydání z roku 2012, (nakladatelství Edika). Začínám číst paralelně několik různých vydání. Vzhledem k tomu, že jsem doposud do konce přečetl pouze toto, vztahuje se můj komentář pouze k němu. S jeho anglickou částí jsem doposud zhruba v polovině. Nakonec jsem neodolal, a dočetl si českou část knihy do konce. Jde o velmi smutný a depresivní, přesto však krásný příběh. Až dočtu i anglickou část, svůj komentář samozřejmě doplním. Uznávám, že jsem nakonec zvolil tu nejjednodušší, a zároveň nejhorší cestu k tomu abych se seznámil s tímto vzácným klasickým dílem anglické literatury. Prozatím hodnotím 3,49 - tedy 3 hvězdy. Předpokládám, že po dočtení anglické části své hodnocení zvýším. Přes to všechno se velice těším na to, až konečně dočtu i nezkrácený překlad do češtiny. Bylo by určitě krásné si přečíst plnou verzi díla i v originále, se svými omezenými znalostmi angličtiny se ale zaměřuji spíše na četbu knih podstatně menšího rozsahu.
Knížku začínám číst opět po mnoha letech. Patřila v dětství, stejně jako autor, mezi mé oblíbené. Knížku chci paralelně přečíst i v originále tak, abych si němčinu trošku připomněl. Rád bych zkusil v originále i audioknihu. Skutečný komentář napíši, až dočtu poslední stránku, knížku zavřu, vrátím a ohodnotím. Prozatím mám určitý problém s ilustracemi Galiny Miklínové, na které jsem v knize narazil. Za ty bych knize přisoudil dvě hvězdy, ale při hodnocení dám nejspíše přednost hodnocení textu a to bude vysoké, nebo dokonce nejvyšší.
Na to, že šlo o knížku od mnou poměrně oblíbené dvojice autorů, mne příběh poněkud zklamal. Přiznávám, že i co do vystupujících postav jsem měl poněkud zmatek.
-
Hodnocení 2,6 - tedy tři hvězdy.
Prozatím ... - viz diskuze.