karaliene
komentáře u knih

Nápad skvělý, provedení...uondané? Nemastné a neslané? Místy jsem se až nudila, což si téma se svou závažností rozhodně nezaslouží. :(


Líbí se mi, jak kniha kloubí faktografii s lidskostí. Je příjemné vidět, že ne všichni kriminalisté nasákli cynickým odstupem.


Goffa a Terenc si mě získali před pár týdny a opět dokázali, že zcela oprávněně.


Lehce mě rušilo nedodržování chronologie, devadesátek (kvůli kterým jsem po knize sáhla) jsem vzhledem k anotaci čekala více, vadil mi nespisovný jazyk.
Ale číst se knížka dala, určitě ano.


Jde o nejlépe graficky zpracovaný komiks, který jsem kdy držela v ruce. Literární zpracování mě zaujalo podstatně méně, dějové linii chybí logika, zato obsahuje věci du až triplicitní (hlavně teskné myšlenky), jazyk je nesourodý nejen co do rodu (což je vysvětleno v předmluvě), ale i stylu.


Místy k pláči, místy k smíchu, většinou obojí zároveň. Knížka je psaná pěkně, odlehčeným stylem, který čtenáři nedovolí se do ní emočně ponořit tak, aby byla i k vzteku. (Ne, všechny čtyřicátnice se opravdu nechovají jako puberťačky.)


Ani úplně naučné, ani úplně populární. Trocha teoretického výkladu, trocha kazuistik, trocha vlastních názorů, to vše doplněné konkrétními praktickými doporučeními.


Uondaný příběh o pomýlenosti stárnoucího muže, ve kterém nenajdete ani logiku, ani napětí, ani sympatickou postavu.
A přesto na mě z knihy dýchl smutek, protože přesně takhle pomýlení, nelogičtí a nesympatičtí lidé leckdy jsou. A život sám též.


Hodně dobré! Takový autor mi na poli české literatury chyběl!
Oceňuji průhledy do budoucnosti.


Kniha se četla velmi dobře, ale vadilo mi, že nevím, kde fakta přechází v uměleckou licenci a naopak. Něco doplnil Google, něco zůstalo nezodpovězeno.
Prostředí gymnastiky znám, zmíněné tvrdé praktiky mě překvapily méně než popsané propojení vrcholového sportu s politikou. A v tomto ohledu na mě Nadiyn příběh měl jeden zajímavý a nečekaný dopad: respekt, který jsem chovala k Věře Čáslavské, ještě mnohonásobně vzrostl.


Takové příběhy píše jenom život...a autorka je vypráví až obyčejně lidsky, bez zbytečných příkras a zbytečných dramatizací, s nadhledem člověka, který je žil. Tahle autenticita až bolela.


Po psychothrillerech jsem si přála něco romantického a místy jsem trnula, zda jsem nevědomky nesáhla zase po thrilleru, ale ne...za mě jde o čtivou a nenáročnou oddechovku. A letos navíc i do výzvy.


Autorka píše nenáročným stylem, čtenář nemusí vyvinout přílišnou pozornost, protože vše důležité je několikrát zopakováno. Za literaturu pro fajnšmekry bych její dílo neoznačila, ale jako chytlavou oddechovku ano.


(SPOILER) Napětí a atmosféra se příběhu upřít nedají, ale protože jsem během četby zvyklá rozvíjet vlastní hypotézy, vždycky se cítím podvedená, když je vrah po většinu vyprávění totálně upozadněný a nastupuje na scénu až v samém závěru.


Až příliš mnoho mrtvol, až příliš mnoho explicitního násilí, přestože autorka umí dokonale chytlavý příběh napsat i bez této postradatelné omáčky.
Poslední dvě knihy z autorčina pera mě vyloženě zklamaly.


Když si občas nejsem jistá, zda můj bezprostřední úsudek není ovlivněný zjitřenými emocemi, nechám mezi dočtením a komentářem uplynout nějaký čas (po němž někdy zjistím, že komentář už knize ani věnovat nechci - což ovšem není případ této knihy).
Tato kniha si komentář zaslouží: Jde o úžasně strhující, dokonale propracované, milé překvapení!!!
V hodinách literatury bychom se jistě zamýšleli nad důvodem přejmenování hrdinů v názvech kapitol, a se vzpomínkou na paní profesorku musím konstatovat, že mi interpretací naskočilo víc a že tento autorčin úmysl považuju za promyšlený a výborný (a nejen proto,že si dnes vybavuji hrdinky právě jen pod jejich přezdívkami, přičemž jména už jsem dávno zapomněla).


(SPOILER) Vedle těch, která v knize vícekrát padla (sex, násilí, umění), příběh charakterizují i tato: povýšenost a svévole vs. láska a boj.
Body strhávám za nedovysvětlení mnoha více i méně důležitých témat (např. odporné chování otce k Louise, proč se Kain objevil na scéně až po tolika letech) a explicitní popisy násilných scén. Asi už jsem opravdu stará.


Myslím, že u autorky je ohromný rozdíl v kvalitě nápadu (top!) a jeho podání (slabota...).
(Hodnotím na základě dvou přečtených knih, ale hodlám pokračovat, originalita myšlenky mi za tu úmornost čtení stojí. )


Spoiler: To je tak otrepane tema, az mam chut rict klise. Ale! Palec nahoru za 2 vrahy.


Jako jo...špatné to není...být mi o 20 míň, budu nadšená, ale...asi už opravdu stárnu.
