karol.cadex komentáře u knih

Sice jsem si občas při čtení říkala, že asi už mě na tyhle thrillery pomalu přechází chuť a že jsem jimi přesycena, ale kniha je to prima.
Trochu mě mrzí, že manžel promiskuitní a mrtvé Amandy nedostal víc prostoru, protože se mi zdál jako dobrý chcípák. Jen mi trochu vadilo ke konci, že když už byl někdo zadržený a obviněný, tak najednou jako čertík z krabičky musel vyskočit nový podezřelý a rázem jich bylo šest. Líbilo se mi prostředí, mám ráda tyhle horní střední vrstvy na předměstí, knižní kluby, drbající kamarádky a unuděné synáčky (protože v týhle třídě nikdy nebudu, haha).

7 11.05.2020

Líbí se mi originalita příběhů od Hanišové i to, jak je dovede zpracovat.
Stejně jako u Houbařky i Anežky je i tady Eliška poznamenaná svým dětstvím a i tady se pokouší s minulostí a vlivem minulosti na její aktuální stav srovnat. Bohužel někdy se prostě přes zažité hrůzy člověk přenést nedokáže.
Jednu hvězdu jsem ale ubrat musela - nalezla jsem pár hluchých míst a občas se autorka nechala unést, což čtenáře posune úplně jinam. Knize by rozhodně prospělo méně stran. Téma je hutné samo o sobě, což třeba Dvořáková krásně smrskne do 200 stran.

4 09.05.2020

Taková mladší ségra Temného léta, Zimního přízraku, It a Těla. Velmi povedená! Žádný prvoplánový thriller, spíš detektivka s psychologickými prvky. Napjatá jsem byla od začátku do konce! Konec jsem teda tušila, ale to ničemu nevadilo.
Dannyho starší bratr je tu perfektně vykreslený jako psychopat pár exeláns, tyran zvířat a mladších kluků, úchylný sadista a jednoduchý magor. Bohužel pro všechny čtyři kluky, kteří jinak v dětství jednat nemohli, než že Calumovo šílenosti krýt a pak deset let v dospělosti trpět. Danny navíc celé dětství až do dospělosti musí poslouchat kecy zmatené matky, jak byl jeho bratr skvělý.
A kluci se po deseti letech sejdou, dají pár pivek a zahrají scrabble a postaví se minulosti tváří v tvář.
Fakt moc povedená kniha.

5 06.05.2020

S psychicky poznamenanými dětmi pracuji v rámci studia a doufám, že s nimi budu pracovat i později. Autorka má na tyto děti velmi zajímavý pohled a i přes některé přešlapy to s nimi opravdu umí a rozumí jim. Bohužel ať už v USA nebo tady v ČR není často možné přes legislativní a byrokratický kolos takovým dětem pomoci. A moc bych si přála to změnit.
Kniha je smutná, úsměvná a kdo se s dítětem s rizikovým chováním nebo jakýmkoli postižením nesetkal, nechť si knihou otevře oči. Za vším je původce, který dítěti ublížil, ať už ve formě rizikového rodiče nebo nemoci.

5 04.05.2020

Welshe mám moc ráda, ale tohle... Marabu si mě vůbec nezískal, hlavní hrdina je debil úplně jiným způsobem než jsme u Welshe zvyklí a velmi mě nebavil. Snové pasáže jsem přeskakovala, prakticky jsem přečetla tak půlku knihy, víc se nedalo.

02.05.2020

Pokud budete číst knihu s hodně velkou nadsázkou, tak nebudete zklamáni. Ba naopak já se docela bavila. Za sebe bych toto neoznačila jako thriller, ale spíš jako divokou tragikomedii. Opravdu!
Phoebe je asociální zbohatlice, která jen chlastá a válí se u bazénu a narostla jí prdel. Manžel z ní chce továrnu na děti, což ona odmítá. Vztah jim neklape, tak si začne s osmnáctiletým synem sousedů, kteří se kdovíproč přistěhují s finančními problémy a pronajmou si velký dům naproti. Do toho všeho má Phoebe stihomam, že jí sleduje osoba v autě přes ulici. No a ejhle, ono se to všechno zamotá do sebe, pak si tam pár lidí umře, Ferrari za tři mega dolarů čeká v garáži, jestli ho někdo projede nebo co se s ním stane, pár lidí se tam navzájem vydírá, přijede i nedůvěřivý detektiv, bum a je konec, který je překvapivě z celé knihy nejpropracovanější a i docela chytře vymyšlený. Tradá, jak málo stačí.

2 01.05.2020

Asi úplně jsem nedostala, co jsem chtěla, ale i tak jsem spoko.
Něco málo se čtenář dozví o Japonsku, reáliích a pověrách, něco málo se čtenář dozví o hlavních hrdinech, kteří se na svůj věk všichni chovají nevyzrále a zastydle, něco málo se čtenář dozví sám o sobě - jak by ve které situaci chtěl zareagovat on. Já bych se sice do takovéhle situace nikdy nedostala, ale budiž, s klidným srdcem mohu říci, že nejsem úplný labil.
Měla jsem ze čtení i trošku mrazeníčko, dialogy mi úplně nevadily, konec jsem nečekala a líbil se mi, kniha mě ani trochu neurazila. I když bych si ji radši přečetla v trochu jiné formě.

2 30.04.2020

Naprosto se ztotožňuji s komentářem pode mnou. Tu knihu museli psát dva autoři. První polovina skvělá, vtipná, zajímavá. Druhá polovina unylá a otravná.
Při čtení jsem si často kladla otázku Proč? a Jak? Autorka rozjela super příběh, ale pak čtenáři jen vymáchá v nějakém útržku čumák a víc se čtenáři nezajímej, já jedu dál.
Dějová linka Ute (mrtvé sestry) a Elsy - proč jí tedy rodiče schovávali? A to ani nemluvím o sestřině smrti - prostě si nepíchla injekci, prostě proto.
To samé matčina smrt - prostě o nich Němci věděli. Tečka. A víc se nestarej.
Scéna s nahou Elsou? Kocour letící ze světlíku? Elsa a zelená barva kolem huby?
Já nevím, jestli jsem tak nechápavá a měla jsem víc číst mezi řádky nebo jestli to byl jakýsi umělecký záměr. Nevím.

2 27.04.2020

Knihu mi doporučila kamarádka a ze začátku jsem o sobě měla pochybnosti, jelikož od první stránky jsem byla knihou unešena a fascinována - opravdu se mi tento typ literatury líbí? A od kdy? Na druhou stranu on to opravdu není žádný brak, sice příběh v kostce “Stella je společensky úplně mimo a najde si prostituta, aby ji naučil sex a vztah, Michael je díky svému otci zamindrákovaný prostitut bez peněz, tihle dva se do sebe zamilují a žijí šťastně až do smrti”, ale jinak je kniha svěží a vtipná, obohacená reáliemi světa ekonometristů a vietnamské rodiny a hlavně psychologie člověka s Aspergerem je tu rozvinutá jednoduchým, avšak přesvědčivým způsobem. Jen tedy sexuální scény jsem od půlky knihy přeskakovala, autorka poněkud zacházela i za moji komfortní zónu a nějak jsem úplně neměla nervy číst o Stellině vlhké “číče” (tohle kdyby přede mnou někdo vyslovil???) každých dvacet stran.
Opravdu jsem se bavila!

4 26.04.2020

Jedna ze slabších Kingovek. Četla jsem ji asi ve třinácti letech poprvé, tak jsem si znovu chtěla Kingův postapo svět připomenout po patnácti letech, když si svou mini apokalypsu zažíváme i my teď.
Výjimečně mi zde nejsou postavy úplně blízké a sympatické, nějak jsem si k nim nedovedla udělat vztah. Prakticky ani k prostředí a příběhu. Samozřejmě, že je to masterpiece a podobnou knihu neznám. Ale na Kinga kladu jiné nároky než na ty “druhé” knihy.

4 25.04.2020

Úplně mě autorka nepřesvědčila. Spíš jsem v knize viděla Šefaru a jeho Podsvětí, ale tohle je taková jeho mladší nedotažená sestra.
Postavy jednaly vcelku nesmyslně, spousta vaty všude kolem a vážně je to spíš pro mládežníky než dospělé čtenáře.

1 23.04.2020

Neskutečně roztomilá jednohubka.
Napadá mě jen, jestli Blanche byla opravdu taková naivka nebo to jen překvapivě dobře hrála, až na to dojela? A jak se bude žít Stelle i po narození dítěte s magorem Kowalským?
A hrozně bych si přála vidět naživo scénu “Steeeeeelloooooo!”

2 21.04.2020

Po přečtení musím říci jen jedno - Barker je génius. Celá série je masterpiece. A po Samovi Porterovi se mi bude velmi stýskat (rozněžnil mě i autorův doslov). Mrzí mě jedna jediná věc - že jsem sérii nečetla najednou, ale jak vycházela. Čtenáře pak brzdí časové prodlevy a věci do sebe nemusí zapadnout možná tak, jak by měly.
Šesté dítě je vyvrcholení. Orgasmický zážitek. Do poslední strany jsem si říkala "do prdele, jak tohle dopadne???". A dopadlo to. Šíleně.
Sam je tady nehorázný chudák, Bishop ještě větší magor než v předchozích dílech. Chemie mezi postavami pracuje úplně zběsile. Deníkové záznamy dotváří atmošku a vysvětlují, co by jinak zůstalo nepochopené. Barker si hraje mezi vraždami ještě se SARSem, což s ohledem na aktuální situaci ve světě je docela úsměvné, a obchodem s dětmi.
Tohle není jen tak ledajaká thrillerová série. Tohle je šílenost v tom nejlepším slova smyslu.

15 20.04.2020

Původně jsem chtěla dát dvě hvězdy, ale pak jsem se teda slitovala se třemi. (Edit: hodnocení jsem po chvíli opravila na dvě. Na tři hvězdy kniha vážně nemá).

Dialogy - šroubované, strojené, zbytečné, nijaké.
Postavy - protivné, hloupé, mimo. Sojka jako frajeris z Prahy a erotoman (to jeho sexuální chování a snídaně do postele, tomu jsem se normálně musela smát, co to bylo?), Karel Koutný se tak jako ztrácí sám v sobě, chvíli je nahoře a chvíli zas dole, pak mnoho naprosto zbytečných postav, co jen blbě melou.
Děj - zhruba do půlky, když si odmyslím ty dialogy, bych knihu možná dočetla i s chutí a netrpěla, jelikož děj hezky odsýpal, Kohout mezitím pěkně popisuje pár historických perliček Branišáku, policejní práci a postavy představuje vcelku zajímavě, ale potom to autor kdovíproč zlomil, nic se nedělo, Les Bor úplně ztratil svůj původní význam a postavy si tam něco ševelí sami pro sebe.
A ty anglické texty písniček na každé druhé straně, prosím pěkně, to mělo znamenat co? To si pamatuji, že používala naposledy Lenka Lanczová v roce 2001 při psaní dívčích románků, aby dodala důraz většího smutku a melancholie patnáctileté puberťačce po ztrátě panenství. Tady to na mě mělo podobný efekt, kdy jsem se vlastně cítila za autora podobně trapně.
Napsala bych k tomu ráda ještě daleko víc, protože tohle je opravdu jen hrubý nástin toho, jaká je to kravina, ale spíš si to rozdýchám sama v sobě a nebudu tu více na autora kydat.

Do Branišáku chodím venčit psa pravidelně, v Budějcích bydlím x let a tahle věc mě prakticky urazila a rozhodně nepotěšila. I když mě dost pobavila, bohužel nikoli pozitivně pro autora. A myslím, že čtenáři pode mnou nečetli tu samou knihu.

6 16.04.2020

Nepopírám, že události v knize nejsou příšerné. Jen mě to bohužel nepřesvědčilo. Adelaida je taková ztracená bludička a chvílemi jsem si přála, aby nejen její, ale hlavně moje utrpení ze čtení skončilo.

5 15.04.2020

Nádherná kniha plná smutných osudů dost těžké a složité doby.
Autorka mě neskutečně překvapila, napsala opravdu mnohovrstevnatý román, kroniku, sociologickou práci, ta kniha je prakticky všechno. Je v ní bída, tvrdá dřina, zvláštní nátury lidí díky době, ve které vyrůstali a se kterou se museli sami popasovat, popisy přírody a bylin a neštěstí v šachtách.
Kniha mě hodně zasáhla, obzvlášť optimismus hlavních postav, které si po tolika letech a po tolikátém neštěstí nezapomněly říkat, že teď už bude dobře... A nebylo. Vyprávění se čte dobře i přes použitou hantýrku, čtení odsýpá, jako by jej čtenářům vyprávěla do ucha babička. A to navozuje takový ten příjemný teplý pocit známého i přes to, že nás dělí od popsané doby více jak 100 let.

22 13.04.2020

Knihu doporučuji všem, komu se líbil seriál Black Mirror. Sice jsem se chvílemi nudila a dialogy byly na můj vkus příliš strojené, a nikoli u robotky, ale u Tima, jež mi byl nesympatický od prvních řádků, ale i tak se jedná o fakt zajímavý thriller. A konec? Ten mě velmi překvapil!

3 11.04.2020

Z Grady mám více naučné literatury, ale tahle patří k nejslabším. Informace jsou v ní v pořádku, to jistě ano, něco málo jsem čerpala i ke státnicím, ale nějakým způsobem mi kniha nesedla (oproti třeba Sociální politice, která je od Grady super).

09.04.2020

Na to, jak je kniha rozsáhlá a hutná, je dobře čtivá. I když jsem se chvílemi ztrácela v postavách a vůbec v ději.
Silné a smutné vyprávění. Když čtu něco podobného, vždy se strašně stydím za lidi - za jejich předchozí i aktuální chování. Děly se a dějí odporné věci, ale člověk je vždy nějak v tu chvíli umí omluvit.

Jedna z nejsilnějších autobiografií, které jsem kdy četla. Vzhledem k tomu, že nejvíc na světě se mi příčí nespravedlnost a bezpráví, jsem u většiny pasáží skřípala zuby a říkala jsem si "doprdele, co s tím kdo udělá???".
První rána pro mě byla autonehoda Westoverových, kdy maminka s masivním úrazem hlavy se léčila týden sama ve sklepě. Ale všem to přišlo v pořádku. Navíc takových a ještě horších úrazů je v knize nespočet.
Druhá rána jsou fanatické kecy Tařina otce. Já chápu, když někdo věří, ale mormonský výklad Bible je naprosto zcestný a (jak se ve škole po x letech dozvídá i Tara) mormonský výklad světových událostí je naprosto zpátečnický (viz kdo byli Židé).
Třetí ránu mi zasadil Tařin bratr, ze kterého se vlivem výchovy, úrazů hlavy, absolutně žádného sebevědomí a stoprocentně psychické poruchy (tu podědil po tatínkovi) stal ultimátní magor a tyran. Pomalu se rozkládající rodinu psychopatů zničil psychopat největší.
A nakonec samotná Tara - samozřejmě chápu, že vyrůstat v mormonské rodině bláznů musí člověka poznamenat. Ale mám v sobě takové semínko pochybností a nevím, jestli je to jen mou povahou nebo tím, že si neumím připustit, že je to všechno pravda.
Kniha je ale velmi čtivá, šokující, smutná a je příjemným osvěžením mezi všemi těmi thrillery dnešní knižní doby.

6 07.04.2020