karvak komentáře u knih

Zajímavá kniha se zajímavým námětem. Zajímavý nápad, že veškeré zlo na světě je naším produktem a bohové jsou stvořeni námi (se vším egoismem a krvelačností) a nikoliv naopak. Kniha pro mě však byla místy nesrozumitelná nebo mi unikaly souvislosti, což jsem někdy prostě nechal být a někdy se musel vracet. Vyskytují se v ní pasáže, které bych nazval vatou, místa, kde se nic neděje a prostě se jen vypráví, co se dělo, když zrovna nebyl hlavní hrdina součástí hlavního dění. U kapitol z minulosti, kde je popsáno, jak se do Ameriky ten či onen bůžek dostal, jsem se spíš nudil a těšil se až skončí; navíc jsem zřídkakdy zaznamenal, že by nějak přímo souvisely s dějem nebo byly nějakým způsobem zásadní. Některé zajímavé vztahy hlavního hrdiny mi přišly nedotažené – třeba s otcem, s manželkou, s dívkou, které na konci koupil kytku a já nepochopil proč vlastně a ani jsem necítil potřebu po tom pátrat. Rozhodně se z toho dalo vyždímat mnohem víc.
Nicméně musím říct, že knihu jsem přečetl se zájmem, že jsem byl zvědavý, jak se to vyvrbí a jak to nakonec dopadne a poslední cca čtvrtinu jsem přečetl téměř najednou. Taky se mi hodně líbil styl psaní, je to pěkně plynulé a hezky se to čte, prostě žadná rozdrobenina na jednoduché věty ve stylu slabikáře pro děti.
Při čtení knihy jsem z nějakého důvodu absenci mainstreamových bohů vůbec nezaznamenal, uvědomil jsem si to až zde při čtení komentářů a ano - skutečně knize velice ubírá na důvěryhodnosti fakt, že v ní není ani zmínka o žádném mainstreamovém bohovi, ale chápu, že se tomu autor radši vyhnul, zejména v americe.
Zvláštní je, že kniha mě bavila a rád jsem se k ní vracel, ale když jsem si pak sedl s tím, že o ní napíšu krátký komentář, napadala mě samá negativa a to se obvykle snažím hledat spíš to pozitivní. Tři hvězičky je málo a čtyři až moc, takže u mě za 70 %.

1 09.03.2018

Výborná kniha, plná zajímavých informací, které dohromady dávají smysl.

3 03.08.2017

Myslím, že tato kniha osloví skalní fanoušky propracovaných sci-fi, ale není pro někoho, kdo od tohoto tématu očekává strhující akční drama. Kladivo boží totiž není ani o akci ani o postavách a má spíše formu balancující na hraně dokumentu či smyšlené literatury faktu.
Větší část příběhu je složena z útržků popisujících budoucí život v osídlené sluneční soustavě - historii vzniknuvších náboženství, osidlování planet o a podobně. Ve dvěstěstránkové knize se až do strany 130 nic moc neděje, autor dělá jednu velkou odbočku za druhou a neustále odbíhá od jediné alespoň hrubě načrtnuté postavy kapitána záchranné lodi a od hlavního děje – blížícího se vražedného asteroidu (přičemž historie náboženství a další skvěle zpracovaná témata samozřejmě s dějem více či méně souvisí). Ve druhé polovině se posléze rozjede popis toho, jak odvracení katastrofy probíhalo a co se při něm zkomplikovalo. Vše je popsáno formou spíše vyprávěcí než akční nebo dramatickou, přesto musím říct, že jsem rozhodně neztrácel zájem o to, jak to dopadne (v tomto případě doslova). Budoucí svět je samozřejmě v clarkovském stylu - skvěle vymyšlený a popsaný stylem pro laika bez problému stravitelným.
Když se nakonec v doslovu dozvíme, že tento román vznikl přepracováním vlastní povídky autora a to v situaci, kdy měl rozpracováno šest dalších knih a několik desítek televizních programů, nezbývá před ním než znovu smeknout.

2 17.12.2013

Velmi promyšlená kniha o cestování časem, změnách historie a nečekaných dopadech, které toto zahrávání si, ač neškodně vypadající, může mít v těch nejširších souvislostech. První půlka je spíš statická a obsahuje spoustu úvodních informací. Vysvětluje, jak změny historie probíhají, kdo je provádí a kdo propočítává možné výsledky, popisuje jak cestování časem funguje a jak se žije lidem zdržujícím se ve Věčnosti. Skrze tuto část jsem se tak trochu prokousával, v druhé půlce se však samozřejmě ukáže, že nic z toho nebylo samoúčelné. Děj se začne zaplétat a není nouze o nečekané zvraty a překvapivé rozuzlení. Celkově se jedná o skvělou sci-fi, prostě stará dobrá klasika; jedna z knih, o kterých si troufám tvrdit, že můžou bavit ještě několik dalších generací.

1 19.11.2013

Příjemná kniha pro celou rodinu, nejlépe pro dospívající mládež. Příběh o rodině, která se vydala na výlet po osídlených planetách sluneční soustavy. Jako obvykle Heinlein krásně popisuje princip cestování kosmickou lodí s ohledem na vzdálenost a dobu oběhu planet kolem Slunce, jinak žádné velké zápletky či filozofování, prostě vyprávění o kosmickém cestování po sluneční soustavě. Oddechové a přitom poučné.

1 29.09.2013

Do půlky se to tak nějak rozjíždí, druhou polovinu knihy jsem dočetl doslova na jeden zátah. A to jsem předtím viděl film a zhruba věděl, co se bude dít. Skvěle vymyšlené, krásně popsané, kam se může ubírat vývoj civilizace, krásně zachycená atmosféra osamělosti dvojice astronautů v kosmu, umělecky popsaná kosmická tělesa, které míjejí, a dění kolem nich. Tato kniha musí nadchnout každého snílka o cestování vesmírem.

2 25.08.2013

Úžasná myšlenka, jak by mohl fungovat vztah člověk-bůh, jak mohl vznikout život nebo dokonce jak mohl vzniknout bůh, v rámci vesmíru, jak ho známe. Pěkně vymyšlené a popsané pokročilé technologie. Bohužel je kniha trochu zmatená a rozsekaná do krátkých epizodek a protože se postavy objevují jen občas a na chvíli a navíc jsou rozesety do různých časových období a kultur, není prostor na to se s nimi ztotožnit, takže kniha působí tak nějak věcně a neosobně, což je velká škoda. V knize není nic co by tlačilo děj kupředu a na její konec jsem se prokousal spíše ze zvědavosti z případné pointy.

04.08.2013

Celá kniha je o tom, co se dělo před a po transplantaci mozku finančního magnáta do těla jeho sekretářky, jejíž duch se rozhodl, že v těle zůstane. Tohoto úvodního spojlerování se jen tak mimochodem nemusím bát, protože tyto tři skutečnosti (probuzení v ženském těle, zjištění čí je to tělo a následné zjištění, že duch je stále přítomen), které autor zjevně zamýšlel jako nečekané překvapení, prozradil vydavatel (netuším jestli náš nebo původní) zcela stupidně v anotaci.
V první řadě nemůžu říct, že bych se u téhle knihy kdovíjak bavil. 80-90% textu jsou dialogy (většinu z toho tvoří vnitřní rozhovory mezi hlavním hrdinou a jeho sekretářkou učící ho, jak být ženou), žádné gradování, pointa ani finále. Jedná se spíš o těžší čtení, kniha nemá spád a vlastně ani skoro žádný děj. Na druhou stranu – precizní, skvěle propracované a absolutně uvěřitelné. Autor propracoval všechno do detailu - jak se řešily soudní problémy kolem dědictví a kolem uznání identity výsledné bytosti, jestli je po transplantaci výsledná bytost on, ona nebo obojí, a v neposlední řadě vztahy ke starým přátelům, které se s výměnou těla můžou zdát místy značně ujeté.
Nechybí samozřejmě ani autorův typický pohled na vztahy, poselství o nesmyslnosti snahy o monogamii, kázání o tom, že nic jako nevěra neexistuje, a jak už to v jeho knihách bývá, všichni jsou k sobě milí a tolerantní, pozorní a empatičtí, nechybí jim pochopení, nadhled a pozitivní přístup, přičemž spolu všichni navzájem sexují a nikdo se kvůli „podvádění“ nezlobí, přestože o něm všichni ví. A přitom to celé to působí naprosto věrohodně a přirozeně, prostě typická utopie, která si mimo jiné klade za cíl přinutit nás pochybovat o zaběhlých společenských stereotypech a vyzdvihnout skutečné hodnoty nad stereotypy vyzdvihované naší kulturou.
Pro Heinleina prostě nic jako nevěra nebo podvádění neexistuje, a znovu staví na hlavu povinnost sexovat stále dokola s jedním člověkem, přičemž více než kdy jindy bourá veškerá dogmata a rozporuje všechno na co jsme zvyklí. V čem je podstata lidství a kde se centralizuje - v mozku, v celém těle, v duši nebo ve všem současně? Má tělo svou vlastní paměť? Kdy jsme vlastně muž a kdy žena, je to v hlavě, v těle, v hormonech nebo v čem vlastně, a dá se mužství či ženství naučit? Je člověk složený z mužského mozku a ženského těla homosexuál se ženami či s muži? A záleží na tom vůbec? Co je vlastně incest, když ho za určitých specifických podmínek můžeme spáchat sami se sebou?
Tak nějak jsem váhal mezi 4 a 5 hvězdami; na jednu stranu nejde zrovna o čtivou knihu, ale na stranu druhou jde o knihu geniální. Pro někoho nuda, pro někoho geniální filozofická studie a pohled do lidské duše. Kdo má rád strhující akční jízdy, tato kniha rozhodně není nic pro něj. Kdo má rád hluboké propracované knihy, které nás nutí k zamyšlení, rozhodně by mohl této knize přijít na chuť.

1 07.05.2013

Dvě nápadadité a čtivé sci-fi novely o magii. V první autor vypráví o znovuobjevení magie v budoucnosti svérázným vědcem a velice věrohodně vysvětluje její princip, ve druhé už je magie běžnou součástí světa a obchodních praktik (a to poctivých i nekalých). První novela je spíše technická sci-fi, ve druhé autor zabrousil částečně do vod fantasy. Nechybí zde cesta do Polosvěta, setkání s démony, různé druhy kouzlení a magie. Myslím, že fanoušek příšlušných žánrů touto knihou rozhodně zklamán nebude.

09.04.2013

Tak takhle kniha mě naprosto dostala. Jednoduše řečeno - čtivá filozofická jízda ve stylu Cizince v cizí zemi. První polovina není kdovíjak úžasná, prostě propracované vyprávění, v němž je hlavní hrdina chaoticky přenášen mezi světy, přičemž on je na stejném místě, ale svět kolem něho se změní v alternativní realitu s jinými dějinami. Autor mistrovsky porovnává duchovní i technologické rozdíly (někde má církev moc obrovskou, jinde žádnou a podobně), rozebírá, co je to vlastně morálka, když co je někde špatné je jinde naprosto normální. Příběh postupně nabírá na obrátkách, je pořád zajímavější, a vyvolává další a další otázky, jak tohle vlastně může dopadnout a co za tím vším je. Poslední třetinu jsem pak přečetl prakticky v kuse. Velmi propracované, nechybí rozmluva s Hospodinem i Satanem, rozebírání citátů z bible a zamyšlení nad tím, jaký je vlastně ten který bůh a ti, co v něj věří. Milovníkům promyšlených filozofických knih vřele doporučuji, pro mě naprostá lahůdka.

7 04.04.2013

Příjemná a pěkně napsaná kniha, v níž se sice objevuje pestrá paleta jmen z legend o králi Artušovi a rytířích kulatého stolu, ale autor si vymyslel svůj vlastní příběh; příběh uvěřitelný, bez zbytečného násilí a brutality, takový, který si se zájmem přečte jak dospělý tak dospívající mládež (a dost možná i starší děti). Myslím, že tato kniha zaujme každého, kdo je fascinován rytířskými příběhy a legendami o Excalibru.

13.03.2013

Už je to nějaký ten pátek, co jsem tuto knihu četl, ale musím říct, že kdykoli něco dočtu (obzvlášť, když jde o záležitost ne úplně vydařenou), říkám si, že k ní někdy prostě musím napsat komentář, protože si to zaslouží a protože mi hodně dala.
Cizinec v cizí zemi je velice promyšlené ba přímo mistrovské dílo, které se lidem otevřeným úvahám o přirozeném běhu věcí a pochybujícím o správnosti a prospěšnosti společenských dogmat či stereotypů prostě musí dostat pod kůži.
V první části se kniha tváří jako standartní sci-fi o návštěvníkovi z Marsu, příběh se rozjíždí postupně a jde v něm spíše o navození atmosféry a vyvolání dojmu, že je možné, aby hrdina na Zemi přežil, aniž by ho někdo zlikvidoval kvůli majetku, zneužil na pokusy a podobně.
Druhá část je pak hlubokou filozofickou (a přitom velmi čtivou) úvahou a postupně nám odkrývá skutečnou podstatu dobra a zla v nás. Je obžalobou dogmat a společenských stereotypů ve kterých jsme vychováváni, našeho hluboce zakořeněného pokrytectví ke kterému jsme jako děti výchovou naprogramováni, ať už rodinou, společností nebo církvemi. Je trpkou pravdou o tom, že pro většinu z nás jsou prioritou frustrující společenská dogmata místo přijetí sebe sama a své přirozenosti.
A ten závěr… nechci prozrazovat spoilery, zmíním jen, že je završením smutné pravdy o tom, jak se zachováme, když v nás někdo svou nevinnou přirozeností, nezkažeností a nevyvratitelnými fakty vyvolá pocit ohrožení; paniku z toho, že když přijmeme jeho nebo část z toho, co vyjadřuje, podkope to základy, které nám vštípila společnost jako „pravou morálku“ a zhroutí se nám tím celé vnímání světa.
Není žádným překvapením, že by společnost ve své době tuto knihu nepřijala, a jsem potěšen, že se zbývající text zachoval a že jsem měl tu možnost přečíst si autorovu verzi v původní nezkrácené podobě.

Velmi čtivá kniha. Skvělý nápad s přijímáním odkazů vlastností jiných lidí, vnášející promyšleně pohádkový prvek o bojovnících vládnoucích silou několika mužů. Princip je pěkně propracovaný - rychlí bojovníci s odkazy rychleji stárnou, poměry odkazů musí být vyrovnány a podobně. Zajímavé a uvěřitelné postavy se kterými nebyl problém se ztotožnit, jednající navíc „nečernobíle“, volbou menšího zla a podobně. Postupně vygradované do strhujícího závěru. Rozhodně doporučuji.

2 06.03.2013

Tahle kniha mi byla doporučena jako skvělá, ale musím říct, že jsem se u ní nudil a dočetl jí s největším sebezapřením. Pár dobrých nápadů a spousta vaty, hlavně to natáhnout na co nejvíc dílů, aby to víc vyneslo. Věrohodnost mizerná, postavy se místy chovají stupidně prostě proto „aby zápletka“ a skoro na každé stránce mě ze čtení dialogu vytrhl nějaký do očí bijící blábol ve stylu „co to žvaní?“, „to by nikdy neřekl“, „to by nikdy neudělal“, „cože, v téhle situaci?“. Místy laciná snaha šokovat a udělat z hlavních záporáků maximální sadistická prasata věštěním ze živých vnitřností nebo pojídáním mozku, srdce a varlat mladého chlapce z důvodu „aby temný rituál“. Druhou půlku prvního dílu číst nehodlám, knihy typu „hlavně, aby seriál“ prostě nejsou nic pro mě.

1 06.03.2013

Milá nenáročná kniha, která se pěkně čte. Tentokrát žádné technické podrobnosti, žádné složité zápletky, prostě pohodové vyprávění jednoho z telepatických dvojčat vyslaných ke hvězdám hledat obyvatelné planety. Pěkně zpracováno dvojí plynutí času při přiblížení rychlosti světla ze kterého vyplyne sentimentální až mírně depresivní závěr.

2 27.11.2012

Po úvodním přečtení nadšených ohlasů kritiků na přebalu jsem měl od této knihy velké očekávání a bohužel musím přiznat, že tahle heinlenovka mě prostě nebavila. Na začátku vražda, nějakých dvě stě stránek se to vůbec neřeší, dvojice hlavních hrdinů někam prchá a prchá, akce za akcí, to vše proloženo spoustou dialogů, kde se dvojice hlavních hrdinů jen tak škádlí. Pak nastane zlom, najednou se objeví spousta nových postav (mimo jiné hrdinové z předchozích Heinleinových knih), které se mi pletly. V poslední třetině románu pak spousta vysvětlování, přičemž důležité informace se často objevují v náznacích nebo jsou jednou zmíněny v rámci na první pohled nedůležitého dialogu, takže méně pozorný čtenář je lehko přehlédne a ztratí se.
Jinak samozřejmě skvěle popsaný budoucí svět a jeho fungování, skvěle propracované po stránce faktů (nouzové přistání na Měsíci s veškerou odpovídající fyzikou a podobně). Skvělá myšlenka fungování vesmíru.

1 13.11.2012

Kniha, která rozhodně neurazí, ale ani nenadchne. Tak nějak jsem jí plynule dočetl, nijak zvlášť mě nezaujala a nic ve mě nezanechala. Scény na sebe často nenavazují a přechody mezi nimi jsou místy tak křečovité, že jsem musel vrátit a ujistit se, co se tam vlastně stalo. Poslední čtvrtina je pak zcela bez napětí, popis malých epizodek sloužících už jen za úvod k pointě, která je nakonec jen tak zmíněna a vyzní do mrtva. Zajímavý nápad se společností, která funguje na principu toho, že když každý nosí zbraň, lidé se k sobě chovají slušněji, společností, kde se děti geneticky plánují a spory se řeší gentlemanskými souboji. Po vynikajících dílech tohoto autora pro mě spíš zklamání.

13.11.2012

Kniha o napadení a zotročení Spojených států Panasiaty a o následném vedení partizánské války hrstkou přeživších vojáků skrze náboženství ve spojení s převratnou technologií pomocí které lze vytvořit prakticky cokoliv. Spíše akční vyprávění bez hlubších filozoficých úvah, s občasnými nástiny myšlenek v rámci děje. Čtivé a jako vždy až utopicky fungující a promyšlené. Nechybí ani Heinleinova obvyklá postava archetypu či inteligentního vůdce, v tomto případě stratéga velícího celé akci.

1 04.06.2012

Podrobná fikce o kolonizaci Ganymeda očima dospívajícího chlapce, který je členem jedné ze dvou rodin rozhodnutých odejít z přelidněné Země a stát se kolonisty. Zhruba polovina knihy je popisem jejich cesty v kosmické lodi, co dělali ve volném čase, jak pozorovali vesmír, jak se mládežníci na palubě rozhodli pokračovat ve skautingu i na Ganymedu a podobně. Velmi propracované po faktické stránce - co a jak funguje, od pohybu těles ve sluneční soustavě, funkčnosti lodi a různých technologií po vysvětlení jakým způsobem byl Ganymedes přetvořen pro život a farmaření. Jinak holé vyprávění téměř bez zápletek a kromě popisu cesty nebo pozorování vesmíru se přinejmenším až do poloviny téměř nic neděje. Na jednu stranu kniha jen potvrdila můj velký obdiv k tomuto autorovi, na druhou stranu jsem se při jejím čtení příliš nebavil a tak trochu se skrze ní prokousával, protože je na rozdíl od mých oblíbených románů z autorova pozdějšího období mnohem méně čtivá. Po faktické stránce je však geniální a cenu Retro Hugo, kterou zpětně dostala, si rozhodně právem zaslouží.

18.05.2012

Tradičně skvělý Heinlein. V první polovině je část lidské populace pronásledována pro svou dlouhověkost obyčejnou většinou lidstva, druhá je pak popisem mezihvězdného putování a setkání se zvláštními civilizacemi. Kniha je současně napínavým příběhem o velkém útěku a filozofováním o smyslu života v jeho rozličných formách. Jako obvykle obsahuje propracované principy cestování nadsvětelnou rychlostí či navigace a to formou více než stravitelnou. Čtivé, promyšlené - typ knihy, který vás v průběhu čtení i po jeho ukončení přinutí zamyslet se nad nekonečnými možnostmi vesmíru a tajemstvími, která se v něm mohou ukrývat.

3 21.04.2012