katynka78 komentáře u knih

Závěr této trilogie musím prohlásit za více než povedený. Autorka se každou knihou zlepšovala a všechny tři díly mě opravdu bavily.
Vždycky říkám, že je velice příjemné číst českou kriminálku či detektivku, protože se vše daleko lépe pamatuje, líp se rozeznají osoby, místa, je často poznat česká mentalita, která je mi tím pádem blízká a tak nějak víc rozumím i postavám. Laura s Adamem mi byli sympatičtí od prvního dílu a rozhodně jsem měla pro jejich styl života a jejich myšlenkové pochody a názory pochopení.
V tomto posledním díle se jejich cesty na chvíli rozdělili a více je v popředí Laura, která řeší vraždu mladé rodiny včetně tříleté holčičky. Ukazuje se plno variant, nějaké motivy, ale díky Lauře a Veronice, která je její novou parťačkou, se začínají ukazovat skutečnosti, které z počátku byly naprosto skryty.
Víc prozrazovat nechci, je tam dost nápadů, dost osob a možností, takže bych případné další čtenáře o toto ochudila. Zkrátka tento kriminální případ se mi líbil a i jeho postupné odkrývání.
Co se týče linie Laury a Adama, tak tady taky nebudu nic prozrazovat.
Jen chci říct, že paní autorka Trpková má ohledně některých názorů na kriminalitu, tresty, na odsouzené a na to, co čeká poškozené, stejné názory jako já a tím pádem jsem byla v závěru knihy velmi mile překvapena, protože to použila a já si říkala:" Jo, to je dokonalé, to je dobře, že je to někde napsané, že si to nemyslím sama. " Ale bohužel mě zároveň konec knihy moc a moc bolel, ale není to tím, že je to díl poslední. Kdo četl, moje hodnocení pochopí a ostatní ať si přečtou.
Doporučuju.

29 04.07.2023

Anotace k tomuto příběhu je velmi lákavá a její slova mne opravdu upoutala natolik, že jsem neváhala si tu knihu koupit. Miluju psychologické romány či thrillery a tady to vypadalo více než slibně.
Dopředu jsem se nachystala, že to bude zřejmě složité a tudíž jsem tím nebyla zaskočená.
Po dočtení jsem si říkala, že to se krucinál fakt povedlo!!! To čtení bylo takové, jaké má být. Napínavé, strhující, napínající, poutavé a nenechávající v klidu. Zároveň jsem si ale chtěla tu bravurní psychologii postav vychutnat, tak jsem se v tempu čtení i trošku krotila.
S každou kapitolou a každým jedním pohledem postavy jsem si k nim získávala své sympatie či antipatie. Překvapil mě vánoční čas, který umocňoval o to větší smutek z úmrtí Markéty. Pak mě překvapila i pestrost povolání a prostředí, do kterých jsme se díky oněm postavám dostali.
Nesmím opomenout i hlavní téma knihy, které nebudu prozrazovat, ale jeho odhalení bylo v dobré části knihy a bylo velmi překvapující. Musím ale trošku namítnout, že nevěřím některým skutečnostem, že by měl ten motiv takové pařáty, ale vlastně co já vím, kam všude to může sahat, jsem asi naivní.
Líbilo se mi, že žádná z postav není vykreslena jen hezky a nebo naopak jen zle. Prostě každý máme svoje dobré i horší stránky a autorka na toto rozhodně myslela. I přesto si dovedete k některým utvořit kladný či záporný vztah.
Na konci mi sice zůstalo pár otázek, ale jsou tak malé, že mi závěr knihy rozhodně nekazí. Rozuzlení je výborné a pachatel naplňuje název knihy tím, že se prostě motal v kruhu, protože proč se namáhat hledat nové a nové místa, když měl vše tak dokonale propojené.

15 29.06.2023

Shari Lapena patří mezi moje oblíbenkyně a touto knihou mám od ní přečteny všechny. Je ale i pravdou, že má výkyvy a některé jsou slabší a některé výborné. Přesto všechny velice čtivé.
Ale toto byla vrcholná forma autorky! Takto miluju Shari Lapenu! Typický příběh, který byl už v tolika filmech a knihách, příběh o pracháčích, kteří jsou tak zaujatí sami sebou, myslí si, že jsou pány tvorstva a za vše mohou opravdu peníze a sobeckost. A přesto je to napsané tak, že máte pocit, že jste toto ještě nikdy neviděli a nečetli. Vtáhne vás to do děje a podezíráte snad naprosto všechny. A Lapena to tak proplétá, rozplétá a zase zamotává, vytahuje indicie, pak je zase vysvětlí a najde další vodítka, která v zápětí opět ukáže jako slepou uličku. Už i ten kriminalista je naprosto zoufalý a vy s ním.
Bravurně napsané, psychologicky vyvedené a troufám si tvrdit, že i když se konec tváří, že je částečně neukončen, tak vlastně ukončen je, protože tam Lapena dá větu, která vede k nepopiratelným krokům.
Opravdu jsem velice spokojená, byla to paráda.

23 21.06.2023

Musíte odpustit mou vlídnou zaujatost nad lékařskými tématy. Toto bylo tak milé, čtivé, napínavé, lidské, uvěřitelné. Mám skoro samé superlativy a jsem moc ráda, že mám tuto knihu doma ve své knihovně.
Tento příběh tří generací porodních bab mi dělal společnost ve chvíli, kdy jsem byla v nemocnici a zvolila jsem dobře.
Paní Hepworth má opravdu talent, četla jsem od ní už dvě knihy a každá se mi líbila, takže věřím, že její knihy jsou záruka dobrého čtiva a příjemně stráveného času. U Tajemství porodních bab to tak rozhodně bylo. Doporučuji.

14 21.06.2023

Miluju B.A.Paris, její knihy se pro mne vyznačují naprostou psychologickou propracovaností jak postav, tak daných situací a zatím (a to ani tady) se mi nestalo, že bych měla nějakou nezodpovězenou otázku. Vše dokáže vysvětlit a to i tehdy, když máte pocit, že je to zamotané.
B.A. Paris je vyznačována jako autorka psychothrillerů, ale řekla bych, že ty ji nejvíce proslavily a dostaly do určité škatulky, ze které se, jak se zdá, snaží trošku dostat. Třeba takové Dilema bylo hodně lidmi nízce hodnoceno, protože očekávali thriller, ale ono je to rodinné drama.
A to stejné je to dle mně u této novinky. Jak je uvedeno už níže, je to takový mix. Podle mne se autorka snažila o román s prvky napětí, protože základní osnovu bych charakterizovala jako typický příběh chudé dívky, která se vlivem osudu dostala do elitní společnosti, ve které se neuměla pohybovat a díky tomu se dostala do řádného průšvihu. A musela se v tom zorientovat velice rychle, aby přežila.
Ta osnova sama o sobě je vždy méně uvěřitelná, ať je to román, erotický román či detektivka. Ale Paris se podařilo do této osnovy dostat situace a psychické stavy, které skutečně existují a které se dějí a to je to, co tuto knihu zachraňuje. Můžete se do toho ponořit z tohoto hlediska a rozhodně nebudete zklamáni.
Co vás však může zklamat (a mě jako její fanynku teda rozhodně zklamalo) je, že se prostě nechala strhnout touto typickou pohádkovou osnovou plnou klišé. Spojení tohoto prostě nefunguje tak dobře, jak by si možná autorka přála.
Co ale oceňuji opravdu moc, tak žádná otázka mi nezůstala nezodpovězena, vše vysvětleno a to jsem ráda, protože to je můj osobní požadavek od autora, že když si vymyslí zápletku, tak ať mi ji laskavě vysvětlí. A Paris to tak dělá a já ji mám za to moc ráda.
Je to čtivé, má to logiku, ale je to překombinované a pro mne je to zatím od ní nejslabší kousek. Ale nelituju, že ji mám doma a letěla jsem pro ni jako splašená těžkotonážní laň. Prostě když máte svého oblíbeného autora, tak jeho knížky prostě chcete vlastnit. A ruku na srdce, pokaždé to není top, pokaždé se to nepovede, ale to neznamená, že autora ihned odstřihnu. U mě tomu tak není a nikdy nebude.

12 05.06.2023

Tak jo. V první řadě chci uvést, že názor píše člověk, který neholduje romantice a milostným zápletkám tak často jako jiní, takže je nutné brát můj dojem s rezervou, pokud tomuto žánru naopak holdujete moc a rádi.
Proč jsem to tedy četla?
1) osobní výzva pro květen, když je ten měsíc lásky, tak by to chtělo přeci něco jemnějšího
2) občas zvolím něco lehčího z důvodu, že to chce zvolnit a dopřát mozku oddech od krimi, psychotrilerů a vážných témat
3) miluju lékařská témata a věci s tím spojené, takže akademická půda a vědecký výzkum mě nalákaly
4) a taky na mě zapůsobila kruci ta obrovská reklama a jak to všichni vychvalovali a jak se každý rozplýval a ujišťoval, že toto fakt musíte číst ( a to já většinou na toto nedám, odolala jsem i tomu Sedm manželů Evelyn Hugo)

A co teda ve výsledku na to, já cynik?
Nemohla jsem se začíst, trvalo mi to dlouho, ale na druhou stranu je to fajn oddechovka. Je tam strašně toho milostného a zápletkového klišé, které odhadnete i tehdy, pokud tento žánr nevyhledáváte jako já, ale vůbec to nevadí.
Naopak mě bavilo, jak je to čitelné a jasné už od začátku, že víte, co a jak bude, jen je otázka kdy.
Takže jsem si to vcelku užila a byla ráda, že dočetla.
Jo a ta erotická scéna byla fakt dobrá, ale stačilo, další už nemusím.
Zkrátka a dobře - pokud tento žánr milujete a čtete často, knížka se vám bude líbit - je tam vše, co potřebujete a dokonce i navíc zápletka jiného charakteru než milostného.
Pro ostatní jako já - je to typická romantická kniha o tom, jak je holka sice naprosto dokonalá, ale ona si to nemyslí a potká prince na bílém koni a krouží kolem sebe až nakonec naštěstí k sobě najdou cestu.
Prostě pohoda.

14 28.05.2023

Musím říct, že tuto knihu jsem si musela pořídit do vlastní knihovny. Jednak je to proto, že miluju komiksy, jednak proto, že právě tato kniha dokonale spojuje teorii psychologie s řádným příkladem. Tudíž to není žádná suchopádná teorie, které často nerozumíte, ale je to teorie doplněná příběhem jednoho pacienta, který dochází na sezení a na kterém je ona teorie krásně prezentována a uvedena do praxe.
Dost se člověk dozví a pochopí. Doporučuji.

11 10.05.2023

Helen Fieldsovou jsem objevila v době, kdy jsem potřebovala zaměstnat svůj mozek i jinými myšlenkami než na to, co se děje v mém životě. Začala jsem variantou audio a velmi jsem si tak oblíbila nejenom poslouchání knih, ale hlavně autorčin styl.
Od té doby je Helen moje favoritka. Jasně i tady jsou nějaké nedokonalosti (občas takové neuvěřitelné přežití hlavních hrdinů - normálně by asi umřeli:-) ), ale pro mě je to autorka, která umí zaujmout, má dobrý styl, dovede zapracovat romanci tak, aby mi nevadila a rozhodně neopomíná to, že i do tragédií a celkově do života patří humor a smích.
A toto je pro její "bokovku" mimo sérii Dokonalá typické. Naprosto mě nadchla spojením světa britského a amerického. Miluju totiž suchý, ale trefný britský humor a spisovatelka jej tady velmi dobře a hlavně nenásilně používá.
Hlavní hrdinka Connie je hned sympatická, perfektně upřímná a přitom se vám to moc a moc líbí a nechcete jinak. A je to vidět i na ostatních hrdinech knihy. Zkrátka upřímnost s lidskostí a hlavně velkou odborností letí a nikdy neurazí, spíše pomůže.

Případ v této knize je velice zajímavý, a pokud si nepřečtete spoilery, tak budete při čtení opravdu velmi přemýšlet, co to je za šílence. Pointa, motiv je překvapivý a moc mě to bavilo. Ale případ je šílený a nebylo mi z toho dobře. O to mrazivější je, že se to může stát.
Za mě prostě Helen umí a až tak moc mi nevadí ta její "brutalita", která je ale více typická pro tu její hlavní sérii.
Těším se na každou její knihu, její případy mě zkrátka a dobře velmi baví. Doporučuju.

15 02.05.2023

Půjdu proti proudu, ale nemůžu jinak. A je tady jen jeden komentář, co má taky ten názor, co já.
Chápu záměr, rozumím té myšlence a uznávám snahu. Ale nejsem na stejné vlně. Komiksy miluju, ale tento není graficky dobře provedený - formát knihy nepraktický a na tolik textu, co tam je, úzký. Písmo malé, světlé, těžko čitelné. A co do obsahu - uchopeno zle, oboustraně spíše ponižující a trapné, než abych řekla: "Jó, to znám, to je trefné!"
Mrzí mě to, ale ani do druhého dilu nepůjdu. Mě to nesedlo a znám plno jiných, kde se zasměju. Tady mi bylo z toho spíš smutno.

12 01.05.2023

Už dávno nepatřím mezi YA čtenáře, ale někdy se v této sféře objeví témata, která mě upoutají a zasáhnou mé osobní nitro a mou podstatu. Tato kniha totiž naprosto vystihuje mé pocity ohledně možného konce světa. Možná je troufalé to tady psát, ale už jako malá jsem vnímala život trošku jinak než děti běžné vnímají a má představa o životě se hodně zakládala na mém osobním pocitu a potřebě konečna.
Proto mne naprosto fascinuje, že se našel autor, který toto dokázal popsat tak, jak to celé roky vnímám já a tolik myšlenek a pocitů bylo pořád stylem: "Tak to cítím, tak jsem nad tím přemýšlela, tak jsem to řekla!" Je to směšné, já vím, ale co víc potřebovat, než souznění s autorem.
Cesta ke konci světa je protkána několika hlavními postavami, které řeší své osobní problémy a teď zjišťují, že na to nemají tolik času, jak by si mysleli. Jak je v knize uvedeno "vše je zhuštěné". Detektivní zápletka mi nevadila, protože je na ní dobře ukázáno, jak je mladý člověk křehký a zranitelný a taky, že u dospělých lidí tomu není jinak. Ve světle blížící se komety a nevyhnutelného zániku se každý stává zranitelným ještě víc než dosud byl.
Za mě - autor dokonale vystihl situace a řešení v takové chvíli. Neopomněl žádná témata, která dnes každého tíží či o nich slyšíme.
Rozhodně se ale držel trendu, že v žádné současné knize nesmí chybět LGBT problematika a pomalu všechny národnosti. No co už, to se nedá nic dělat, překousnu.
Co je podstatné pro mne jako člověka, který nad tímto často přemýšlí, že spisovatel se nebál žádných témat - těhotenství, stáří, lásky, smrtelné nemoci, násilí, zoufalství, všech vyznání, dalších tragédií, které se děly pod tíhou této knižní skutečnosti. Nic nevynechal a čtenář tak dostává možnost se nad tím vším zamyslet. A to pak ty emoce jen lítají a ukazují, zda jste opravdu pořád lidští a nebo je vám to jedno.
Každopádně ač věřím, že na toto téma jsou i jiné a možná lepší knihy, tak ke mě přišla tato kniha a pro mě se stává srdcovou záležitostí.

10 01.05.2023

Pro mě bylo mít knihu Milénium nutností. Jednak teda máme doma základní knihy Retro 1-3, které teda nejsou od autorky, jednak už od autorky máme Devadesátky a tím pádem mi přišlo do této řady logické přidat i to Milénium.
Považuji totiž tyto knihy za takové jakoby alba. Nemusíte si lovit v paměti, co a jak bylo, stačí sáhnout po těchto knihách a už se vám vybavují historky, vzpomínky, události.
Za mě byly super Devadesátky, kdy jsem byla puberťák, ale i to Milénium mě dostalo.
Myslím si, že je to perfektní základní přehled toho, co letělo v různých oblastech společenského života a to se mi moc a moc líbí.
Proto jsem za to ráda, že autorka píše, protože není snadné dát dohromady tyto okamžiky a nějak to ucelit, aby to dalo hlavu a patu a nebyl to jen výčet. Tady se to povedlo a já autorce děkuju.

11 16.04.2023

Moc děkuju paní Lachnittové, že má takový smysl pro humor a své historky barvitě popsala. Její kniha mi přišla opravdu vhod.
Tak jednak miluju vše z lékařského či medicínského prostředí a toto není až tak daleko, no ne?
Jednak miluju lidi, co umí vtipně ale ne trapně podat životní situace.
A miluju, když se můžu zasmát a tady se to opravdu povedlo a to tak, že jsem se řechtala na celé kolo až mi slzy tekly.
Na její " a játra šla napřed" nikdy nezapomenu. I teď, když to píšu, se tlemím jak lečo. :-)

A příjemným bonusem bylo vysvětlení různých pojmů, postupů a taky přehledy léků, co vzít na dovolenou a na co si dávat pozor.
Děkuju moc, bylo to bezva.

18 16.04.2023

Miluju komiksy a letos jim dávám opravdu velký prostor, respektive k nim hlásím návrat. Jsem ráda, že se ke mně dostala i tato knížečka, protože přišla v době, kdy jsem měla opravdu splín a její čtení mi pomohlo. Jednoduchý nápad vzít každodenní situace a zobrazit je pěknými a hlavně vtipnými kresbami.
V tolika situacích se člověk poznal a nebo si to pamatoval.
A u tolika z nich jsem se smála tak, až jsem slzela. A směju se i teď, když si na ně vzpomenu. Takže doporučuju.

9 16.04.2023

K autorovi jsem se vyjádřila u dílů Hovor se smrtí a Noční lovec. Takže to nebudu psát znova, jen potvrdím, že i tento díl mě přesvědčil v tom, co si o něm myslím.
Tady mě akorát zaráží jedna věc a opravdu nechci pátrat, jak to je, protože toto bylo opravdu moc a moc kruté a nechutné.
Když jsem tu knihu poslouchala v audioverzi, tak jsem měla deja vu. Byla totiž až na pár drobností stejná jako film, který jsem před pár lety viděla a to Smrt online. Z tohoto filmu mě mrazilo a nedokázala jsem to dokoukat, protože to bylo zrůdné. A toto bylo přesně ono, takže nevím, zda film byl dříve a nebo kniha byla dříve. No každopádně vím, jak to dopadlo a tentokrát mě pachatel vůbec svým utrpením nepřesvědčil, že bych měla aspoň trochu chápat to, co udělal. Ne, nechala bych mu zkusit všechny jeho pasti. Fuj.
Toto bylo na mě moc a můj počet Carterových knih se zatím ustálil na počtu 3. Ale tak nějak tuším, že časem mi bude po Hunterovi a Garciovi smutno.

15 15.04.2023

Vůbec netuším, proč to poslouchám. Vím, že ty brutality nesnesu číst, měla bych to tak nějak před očima víc než když to mám jen jako audio. Ale i tak se občas zarazím, jak strašné to je. Carter je za mě totální magor, který ale umí opravdu bravurně psát a to je asi to, proč je tak oblíbený.
Má to spád, žádné zbytečné kafrání, veškeré popisy mají svůj důvod a obrovským plusem celé této série je ústřední dvojka Hunter a Garcia. Jo a aha, tak proto to poslouchám, já vlastně miluju tyto dva. Jsou nejlepší z mnoha knižních kriminalistů, naprosto mi vyhovují.
Ale i přesto vím, že všechny díly číst neboli poslouchat nebudu.
Plusem je taky to, že to vlastně nemusíte číst popořadě, protože Carter vám v každém díle vysvětlí, proč je Hunter takový, jaký je. A to je fajn.
Ale pořád si myslím, že je to opravdu trhloň, teda myslím Carter :-) A já tím pádem taky, protože to s napětím poslouchám. Líbí se mi totiž taky to, že Carter opravdu vysvětlí motivy pachatelů a nenechá své čtenáře na pochybách a to je taky obrovská výhoda jeho knih.

19 15.04.2023

Pro mě je Bruce Willis hercem číslo jedna. Miluju jeho styl hraní, jeho pohled, jeho drážky kolem úst, které se umí krásně usmát a nebo udělat takový zvláštní úšklebek, který je pro něj jako herce charakteristický.
Miluju ho ve Smrtonosné pasti, v Armageddonu, v Šestém smyslu, v Posledním skautovi, prostě ve všem. Jeho charisma je neskutečné a to i dnes, kdy je mu už hodně přes šedesát.
Mrzí mě jeho nemoc a právě proto jsem si tuto knihu koupila na Databázi, abych jako správná fanynka měla doma o něm knížku.
A byla výborně napsaná. Spousta hlášek, ale i přiznání, že ani můj idol není bez chyb. Moc se mi líbila a jsem ráda, že ji mám.

Drž se, náš Poslední skaute Měsíčního svitu, kde je Armageddon a Poslední zůstává se Šestým smyslem je to proto, že je Vyvolený, který dostane Druhou šanci a překoná každou Smrtonosnou past. Na dostřel bylo 12 opic, které měly Pulp Fiction: Historky z podsvětí i Schůzku na slepo. Zjistilo se, že Smrt jí sluší a to když má Vražedné myšlenky s Mým sousedem zabijákem. Bohužel Hartova válka vyvolala Slzy slunce.

13 15.04.2023

Než si přečtu ostatní hodnocení, kterými se nechci nechat ovlivnit, tak sem hodím své čerstvé pocity po přečtení.
Nutno přiznat, že jsem dost ovlivněna osobními zkušenostmi, takže možná se mě ta kniha dotkla jinak než většiny čtenářů.
Nechci ale spoilerovat, takže možná budu psát trošku v náznacích, abych ostatním nezkazila dobrý pocit ze čtení.
Paní Karolová se stala mojí velmi oblíbenou českou spisovatelkou a nezměnila to ani tato kniha.
Jde totiž o to, že umí každou svou knihou dodat naprosto jiné emoce a rozhodně vás nenechá v klidu a pocitu, že je vám to jedno.
Zatímco jedna kniha mi přišla více filosofická a nesla se v duchu úvah a to jsem byla blahem bez sebe, tak druhá mě donutila se bát, skoro nedýchat a toužit po tom vědět, co za tím může být a to ono mi vyrazilo dech a já byla ráda za ono vysvětlení.
O novince Jiné místo však může každý uvažovat jinak. Tím, že mám určité zkušenosti s tím, co autorka v této knize odhaluje, nese mi to spíše pocity smutku, zmaru, občas beznaděje a můžu říct i pocity zoufalství. A tyto pocity můžete mít v jakékoliv situaci v životě, takže vám vlastně neprozrazuju, co se v knize děje, co je ten wau efekt.
Hlavní hrdince Monice se děje totiž naprosto obyčejný život, ničím nevyčuhuje, je spíše šedá myš a tak nějak si "spokojeně" pluje každým dnem svého bytí.
Až do okamžiku, než se objeví Oliver, kluk, který jí přinese nové podněty a zároveň tolik potřebnou jistotu, že i ona je pro někoho zajímavá a chtěná.
Poprvé s ním jede na dovolenou. Má určitá očekávání, která se však začínají na vybraném místě v Luhačovicích rozpadat a Monika je zklamaná. Ale snaží se to nekazit, nebrblat a být vděčná za to, že vlastně vůbec někam jela. A tak poslouchá, co Oliver řekne. A i když po dlouhé cestě z Prahy nechce ještě ten den na cyklovýlet, tak prostě jede. A to neměla dělat. Ani náhodou to neměla dělat, protože to, co ji čeká, to si nepřeje nikdo. Fuj zážitek, mrazivý, hororový, nečekaný, prostě tam fakt nechcete být.
Jenomže nic není tak, jak se zdá a autorka nás svým vyprávěním z pohledu hlavní hrdinky provádí zažitými společenskými dogmaty, postoji a slepými zarytými předsudky.
A to mě právě na konci knihy totálně rozsekalo a rozbrečelo. Jak dovedeme odsuzovat, tupě věřit jen tomu, co je prokázáno a co je obecně přijímáno.
Takže i když tentokrát mé srdce neplesá, tak nutno říct, že mě paní Karolová zase totálně dostala. Jemným, plynulým povídáním, které není potřeba roztahovat do 450 stran, ale parádně stačí ten rozsah, co použila, mě dostala do roviny úvah a rozhodně na tu knihu nezapomenu. To nejde, pokud jste lidští, tak na ni taky nezapomenete, protože je to smutné a zasáhne to vaše srdce.
Tak to paní Karolová umí a já tleskám.

24 22.03.2023

Srdcerváči jsou moje taková lgbt láska. Já jsem hetero, už mám trochu věk, ale přeci jen chci i tomuto trochu rozumět. A protože mě nebaví číst zamilované lgbt romány v klasické verzi, tak jsem si zvolila tu verzi klasickou, neboli komiks. A to je fakt paráda!
Slečna Alice Osemanová umí kreslit moc hezky, působí to roztomile a její pojetí tohoto světa je zkrátka lidské, milé, jemně podané i s problémy.
Mám přečteno z této série vše a ročenka je taková třešinka, kde jsou její pocity, jak se komiks vytvářel a jak tvoří.
A musím říct, že i ten seriál na Netflixu je velice povedený a vyzařuje na mě stejné pocity jako původní psaná verze.
Prostě si myslím, že líp jsem si vybrat nemohla.

13 10.03.2023

(SPOILER) Vydavatelství Katto je machr na detektivky a thrillery. Anotace u této knihy mě tak zaujala, že jsem neváhala a koupila si knihu domů. Ale než se na ni dostalo, tak to chvilku trvalo. Jak jsem ale začala číst, tušila jsem, že to bude jízda.
Asi takto - kdo mě zná, tak ví, že naprosto nesnáším nelogické věci (nemyslím nadpřirozené, ale nelogické z hlediska postupu normálního fungování) a to, co se vzpírá tomu, co by každý normální člověk udělal. No tady toho bylo docela dost a musím přiznat, že i jedna dost zásadní věc, která mne při čtení trkla a svedla na cestu, že tenhle vrahem opravdu není. Jenomže! Jak mě tyto věci vadí, tak tady mě čtivost, napětí a touha po výsledku tak přesvědčili, že jsem to prostě přešla.
Přešla jsem to, že Naomi v jednu chvíli cítí naprosto vše a v zásadních chvílích jí čich asi nefunguje, protože by jinak dávno věděla, kdo je pachatel a to i bez toho, že nevidí.
Přesla jsem to, že spáchané trestné činy by dle mého nikdy nemohl udělat nevidomý člověk, ale policie tento fakt naprosto přehlíží. Jako určitě může být nevidomý člověk vrah, ale tak tipuju třeba jed v jídle, ale určitě ne přesné řezy nožem na krku, to je naprosto nemožné! Ještě jako oběť běhá po lese a nevidomý člověk ji dožene a podřeže? Jako co?????????? A protože šlo o policajty naprosto blbé, tak jsem to tady autorovi odpustila, protože to mělo jednu podstatnou úlohu v příběhu - zkorumpovaná policie až běda. Navíc jsem tam sama pro sebe objevila postavu kriminalistky, která dlouho povede 1. místo v nejprotivnější postavě za hodně dlouho dobu, tak mě štvala a to je slabé slovo, odporná baba. Nesympatická, nelidská, nelogická, sobecká, postoj k ní mě neobměkčil ani tím, jak mektala, že je v práci furt.

Zatím to vypadá, že píšu spíše negativně, že? Ale jak jsem uvedla, ony ty nelogičnosti měly v příběhu svou úlohu. Vysvětlila jsem si to tak, že Naomi ve strachu prostě necítila to, co měla cítit, policajti chtěli mít obětního beránka. Bavilo mě to strašně moc a ty příběhy postav a to, co se jim všechno stalo, to bylo uvěřitelné, parádní, dokonalý kruh, který se uzavřel.
Bavila mě i stránka ohledně lidské společnosti, která umí být nesmlouvavá a v jednu chvíli vás lituje, v druhou miluje a ve třetí nenávidí.
A konec? Úžasný! Obrovská pochvala! To chtělo koule to takto uzavřít. A navíc vůbec nepochybuju, že to takto může dopadnout, že to takto může vyjít, že se to i občas v jistých obměnách stane. Autor navíc byl na čtenáře velice hodný, protože všechno dokonale vysvětlil a to se mi líbilo.
Takže doporučuju!

17 06.03.2023

O knize jsem věděla, že nebude o soutěži, v níž byl Tomáš účastníkem. Ale paradoxně právě díky Survivoru, kterého naprosto zbožňuju a sleduju, jsem Toma více poznala jako divačka a tím, jak se na ostrově choval a jednal, si mě získal. A proto jsem do knihy šla. Byla jsem zvědavá, zda do této útlé knížky dokáže dát ze sebe to, co na nás skrz obrazovky vyzařoval.
A povedlo se, za mne je to velmi povedená povídková sbírka, která na základě předmětů odvypráví spoustu historek, které rozesmějí, zahřejí u srdce a citlivé duše dojmou.
Jsem moc ráda, že je knížka součástí mojí knihovny. A to je k podivu, protože většinou jsem u povídkových knih zklamaná a nebaví mě, ale u Tomáše jsem udělala ještě výjimku a udělala jsem dobře. Mám ráda jak knihy, tak televizi, mám ráda známé osobnosti a když někomu fandím, tak prostě fandím a zajímám se i dál o jeho tvorbu. A Tomáš mezi tyto osobnosti patří.:-*

16 28.02.2023