Kenan komentáře u knih
Příběh ve stylu Survivora, který je ale víc naostro. 15 dobrovolníků je vysazeno na ostrově. Mají dosáhnout určitého cíle s vidinou mnohamilionové výhry. Jenže zde neplatí žádná pravidla a zákony. Postupem poznáváme jednotlivé soutěžící, jejich odlišné charaktery i jejich minulost. Napětí a brutalita při překonávání nástrah roste a 15ti členná skupinka se stále zmenšuje. Vůbec jsem nečekala to, s čím se soutěžící museli potýkat. Nebyla to už soutěž, ale boj o přežití, kdy očekáváná výhra zdaleka není to hlavní. Důležité je přežít. Popisy brutálních scén jsou opravdu líčeny podrobně, takže nedoporučuji tomu, koho tohle děsí. Já jsem si tenhle dobrodružný příběh užila. Klobouk dolů před autorem.
Není to kdovíjaký čtenářský zážitek, spíš stěžování si na všechno možné a asi to člověk ani nemůže pochopit, když ničím takovým neprošel. Je to ale upřímné a dokazuje, že není všechno zlato, co se třyití.
Fiktivní příběh založený na skutečných událostech z oblasti vzniku vůní, parfémů, parfumérských domů. Setkáme se tady i se jmény Coco Chanel nebo Brigitte Bardot. Moc mně bavil popis vzniku prvních vůní založených vyloženě na sběru květin a následnou ruční výrobou vonných olejů až po vznik synteticky vyrobených vůní. Vývoj od prostých sběračů levandule až po velké parfumérské dynastie. Milé, romantické čtení.
Kuba ztratil své plyšové prasátko Pašíka, a to zrovna v době, kdy se rozešli jeho rodiče a prasátko se pro něj stalo stálicí, která jediná v jeho životě zůstala stejná. Protože ho má moc rád a nechce o něj přijít, vydává se ho hledat do Země ztracených věcí.
Jasně, je to dětská knížka, ale moc ráda jsem si ji přečetla a obdivovala v Zemi ztracených autorčinu fantazii, jak krásným, ale i dost strašidelným a poučným se tento svět pro děti stává. Doporučuji dětem i dospělým. :)
Tohle bylo opravdu krásné! Osudy řeckých uprchlíků, kteří se dostali do Československa v r. 1948, v době občanské války v Řecku. Sotiria, Koula, Janis, ale i spousta jiných, prochází u nás obdobím komunismu až po sametovou revoluci a jejich osudy jsou vylíčeny až do r. 2018. Ocitnou se u nás jako děti, které neznají jazyk, neví, kde jsou jejich rodiče a co s nimi bude. Všichni dělají chyby, chovají se naivně, poznávají místní mentalitu, ale řecký původ jejich chování stále ovlivňuje. Nejvíc jsem fandila Sotirii, i když i ta si prochází horším obdobím. Super je, jak se vyrovnávají s naším jídlem. neustále jej kritizují, nechápou naše knedlíky, chybí jim čerstvé potraviny a koření. Tato kniha mi vyloudila i slzičky a četla se úplně skvěle. Přečtěte si o historii, o které jsem třeba já, před přečtením tohoto příběhu, vůbec nevěděla.
Literatura faktu s beletristickými vsuvkami příběhů obyvatel Životic, odehrávajících se v srpnu roku 1944. Kniha zahrnuje i spoustu fotografií a novinových článků, kterými se příběhy stávají osobnějšími. Spisovatelka znovu předvedla, jak dokáže poutavě přiblížit historii tohoto kraje, i když je to hodně smutné čtení. Pocházím ze severní Moravy a jsem moc ráda za p. Lednickou, která už Šikmým kostelem přiblížila pozapomenutou historii Karviné a jejího okolí širšímu okruhu lidí a v její nové knize v tom pokračuje.
Další případ komisařky Teresy Battagliové, starší ženy s červenými vlasy, neustále žmoulající nožičku brýlí na čtení mezi rty, s nekonvenčním způsobem vyjadřování a jejího mladého asistenta Massima Mariniho. O obou se v tomto díle dozvídáme mnohem víc z jejich soukromí, které ukazuje jejich komplikovaný život, ale i to, co se skrývá za drsnou skořápkou.
Při pátrání 70 let staré vraždy se dostáváme do osady lidí, kteří mají svůj jazyk, stále hledají svůj původ a žijí si svým životem, nepostrádajícím staré zvyklosti a oplývající mnoha tajemstvími. Je zde hodně možností, kdo za vším stojí, ale já jsem to až do konce příběhu neodhalila. Přidanou hodnotou, jsou až poetické popisy přírodních scenérií.
Mladá Židovka Ada prochází po válce špatným obdobím. Zjišťuje, že komunisti se k židům chovají stejně jako nacisti. Navíc přichází o veškerý majetek, je nucena odejít ze školy a i když pracuje v nemocnici, jsou se svou matkou na hranici chudoby, často bez jídla. Jedno její rozhodnutí může ovlivnit její další život a Ada je tak postavena před otázku, zda chce vylepšit svůj i matčin život na úkor svého svědomí nebo zda dál bojovat s čistým svědomím ve své dosavadní cestě. Líbila se mi věrně vykreslená atmosféra dané doby i nápad s buď a nebo, což bylo za mně super vymyšleno. Jazyk knihy je jasný a srozumitelný, takže se kniha čte velmi dobře. S rozuzlením jedné záhady čekala autorka až na samý závěr a udržuje tak napětí až do samého konce. Navíc jsem nevěděla nic o postavení židů po válce, takže pro mně byla kniha i poučná. Mně trochu nesedl ten konec, ale jinak super kniha k přečtení.
Tohle bylo hezký :). Příběh se mi odvíjel před očima jako film. Xavier, krásný francouzský miliardář, navenek dost nesnesitelný a architekta Josephine, Američanka, která příjme po výpovědi z práce roli vychovatelky Dauphine, Xavierovy 10ti leté dcery. Obě hlavní postavy mi byly sympatické, ale i posádka lodi stála za to :). Navíc prostředí francouzské Riviéry a luxusní jachty. Co víc si u romantického příběhu přát. Ano, to kam se bude příběh ubírat jsem odhadla už asi na 16. stránce, ale přesto jsem jej celý zhltla. A ano, na konci jsem se neubránila slzám dojetí. Hlavně kvůli Dauphin. Hezky se to četlo.
Od začátku víme, že Bunny zemře a my sledujeme dobu před a po. Vypravěčem je Richard, který se dostal při vstupu na americkou univerzitu do elitní skupiny, izolované od ostatních studentů, studující klasickou řečtinu. Děje v tomto rozsáhlém díle je pramálo. Zaměřuje se na odhalení okolností, které vedly ke smrti a následků, se kterými se musí pachatelé vyrovnat. Kniha je hodně pomalá, ale velice atmosferická. Psychika jednotlivých postav je rozebrána opravdu do hloubky. Je spíš tíživá, setkáváme se v ní s manipulací, úzkostí a ukázkou vlivu prostředí na chování, ale vše je velice uvěřitelné. Četla jsem ji dlouho, nebylo to lehké čtení a nejsem si jistá, jestli bych si ji přečetla znovu, ale v hlavě mi každopádně zůstane.
Milá kniha o plnění vánočních přání, návratu k tradicím, ochotě pomáhat a v pozadí s úžasným oslem a kočkou :)
Baltimorští jsou hlavně tři kluci - Marcus, Hillel a Woody. Časem se k jejich partě přidávají Scott a Alexandra. Celý jejich příběh sledujeme z pohledu Marcuse. Jejich dětství bylo kouzelné. Navzájem se podporovali a pomáhali si, trávili spolu spoustu času. A jejich vzájemná soudržnost byla opravdu často velice dojemně vylíčena. Sledujeme jejich životy až do dospělosti, kdy se jejich osudy i osudy jejich rodin začnou hroutit a Marcus se snaží vypátrat příčiny těchto pádů a tragédii. Kniha na mně hodně zapůsobila a moc mně bavila. Postavy jsou popsány velice skutečně a při čtení jsem měla pocit, jako bych je z povzdáli pozorovala. Určitě by si zasloužila víc než 5*.
Spousta knih je o 2.světové válce, ale jen málo jich píše o poválečném období, o řešení německé otázky v našem pohraničí. Mně se líbilo podání příběhu dvou rodin, jedné české a druhé německé, který tento problém zasáhl. Kniha ukázala, že není jen ten špatný Němec a ten dobrý Čech, ale zjednodušeným pohledem, můžeme říct, že vždy je to o lidech, co je uvnitř nich.
Detektivní případ z Beskyd, český autor, hezká obálka - jasný kandidát k přečtení :).
A nelituji. V malé horské osadě byla nalezena mrtvá dívka, která má před svatbou. Vyšetřování se chopí oddělení kriminalistů z Ostravy. Do příběhu se částečně prolíná i soukromí jednotlivých vyšetřovatelů. Tady jsem měla trochu problém se jmény. Autor používá někdy příjmení, někdy jméno, a jelikož nejde o jednoho vyšetřovatele, ale o celé oddělení, měla jsem na začátku problém se zapamatováním kdo je kdo. Zajímavé bylo vylíčení vztahů jednotlivých obyvatel malé osady, kteří žijí osamoceni v horách. Závěr byl trochu už na hranici uvěřitelnosti, ale celkově hodnotím knihu pozitivně a jistě si od autora něco dalšího přečtu.
Tři, to jsou tři kamarádi Nina, Adrien a Étienne. Ve škole je to nerozlučná trojka, procházejí spolu své dětství, ztráty, sny i radosti. Poté se jejich osudy rozdělí a každý z nich prožívá svůj dospělácký život jinde a jinak. Jsou ale stále v kontaktu, stále jsou spolu spojení a i když dochází k různým střetům a léta o sobě třeba neví, stále je jejich pouto natolik silné, že se k sobě vracejí. Kniha obsahuje hodně dějových linek a jednou z nich je i nález vraku s pozůstatky lidského těla v jezeře, u kterého "tři" prožívali své dětství. Je to krásné čtení o přátelství, životě, ztrátách, smrti. Je plná překvapení a já ji mohu jen doporučit.
Po pomalém začátku jsem se do knihy začetla a přečetla ji za dva dny. Celou dobu jsem podezírala úplně všechny a až v závěru knihy, ale opravdu v úplném závěru, začaly do sebe věci zapadat. Konec byl překvapivý. Výborný psychologický thriller.
Já vím, že hodnocení přes 90 % tady na Databázi knih něco o knize vypovídá, ale já z ní tak nadšená bohužel nejsem. Příběh je bezesporu silný, ale nelíbil se mi, někdy zmatečný, způsob jak byl napsaný, místy jsem přeskakovala odstavce. Tahle kniha mi prostě nesedla, i když možná neprávem.
Tohle bylo milé. Brala bych takovou kavárnu, kde se setkávají lidé, kteří se vzájemně podporují a pomáhají si. Odpočinkový příběh, do kterého jsem se ponořila, chtěla vědět víc o obyvatelích městečka Wicklow a držela jim palce.
Chvilku mi trvalo se začíst, ale nakonec krásný, smutný, poetický příběh o silné ženě a jejím nelehkém osudu s nádhernými popisy přírody.
Příběh plyne pomalu, ale mně to vůbec nevadilo. Celou knihou se vine zápletka vyšetřování úmrtí ženy a tří dětí na Šťědrý den roku 1959. Jde o záhadná úmrtí a nelze odhalit zda jde o vraždu nebo sebevraždu. V r. 2018 má Jess, která nyní žije v Londýně, problém s prací a navíc se dovídá, že její babička Nora, leží v nemocnici, a tak se vydává zpět na panství, kde ji Nora vychovala. Až teď se dozvídá o minulosti své rodiny. Při čtení knihy "Jakoby spali" se snaží vypátrat nejen to, co se stalo, ale chce také pochopit proč ji opustila její matka. Krásná kniha.