Khamul1 komentáře u knih
Udělal jsem chybu, že jsem si před přečtením této knihy důkladně neprostudoval Kanta, Fichteho, Spinozu a Leibnize, jejichž znalost je k pochopení tohoto díla takřka nezbytná. K tomu se musí přičíst ještě vědomosti o tehdejší klasické newtonovské mechaniky. Navzdory svému základnímu povědomí o zmíněných myslitelích jsem se místy ztrácel, ale když jsem se opět našel, nestačil jsem žasnout nad pronikavostí Schellingova myšlení. Hlavní myšlenkou díla je identita subjektu a objektu (člověka a přírody), které se spojují v absolutnu. Nejprve Schelling postupuje od objektu k subjektu, což nazývá filosofií přírody, a pak opačným směrem od subjektu k objektu, což nazývá transcendentálním idealismem.
Obecně to není vůbec jednoduché čtení. Občas jsem se sám sebe ptal, zda ještě čtu filozofické dílo, a ne spis o biologii nebo fyzice, který pasáže o filosofii přírody lehce připomínají.
První část knihy není tak záživná, ale dvě další jsou fakt intelektuálně napínavý. Meadovo vysvětlení jáství, morálky a vědecké objektivity je neuvěřitelně zajímavé, i když si nejsem stoprocentně jistý, zda je ve všech ohledech správné. Každopádně knihu doporučuji všem zájemcům o filozofii mysli.
Moc dobré, jen škoda že autoři opomenuli například Emmanuela Lévinase.
Z hlediska scientistů se zcela jistě jedná o kacířskou knihu, která v přírodě podobně jako Friedrich Schelling, Henri Bergson a jiní vidí živelnou prasílu, nikoli pouze suchopárný mechanismus. Téma této knihy přesahuje do velkého množství oborů a odkazuje na všechno možné z dějin (nejen) západního myšlení (stoiky, kabalu, zednáře, Hérakleita, Platóna atp. atp). Pro mě byla zdrojem neuvěřitelné inspirace. Zaujal i rozbor překrásných ukázek z Nietzscheho a Goetheho na konci knihy, oba totiž mají v pojetí přírody k Neubauerovým názorům velmi blízko. Zajímavé je také srovnání západní koncepce čtyř živlů s čínským systémem pěti živlů a Jungovou teorií čtyř kognitivních funkcí. Velkou část díla zabírají poznámky, bohužel jsem neměl sílu si je všechny projít souběžně s čtením hlavního textu. Za sebe knížku vřele doporučuji.
Souhlasím s komentářem níže. Budil v knize představuje zejména kulturní antropologii, lingvistiku, psychoanalýzu, religionistiku a částečně sociologii.
Vynikající úvod do kulturní antropologie. Způsob, jakým autor antropologické poznatky prezentuje, totiž přes jednotlivé významné antropology, mi moc vyhovuje. Doporučuji kombinovat s četbou Mýtus, jazyk a kulturní antropologie od Iva T. Budila.
Nejlepší díl celé Narnie, který celý cyklus posouvá do úplně jiných rozměrů. Je to fakt velkolepé a fascinující zakončení.
Čtivé a poutavé. Autor má vynikající argumenty. Jeho závěry mi jsou moc sympatické, zejména řešení problému mysli a těla. Knihu podle mě lze použít i jako úvod do filozofie mysli.
Dobrý úvod do filozofie Karla Jasperse. Velmi inspirativní.
Extrémně složité, ale pochopit se to dá. Četl jsem to pro jistotu víckrát za sebou, při každém dalším čtení jsem objevil něco nového. Určitě se k této okouzlující knížce ještě vrátím. Hodně mi dala.
Hlavním tématem díla je především symbolický jazyk. Fromm tvrdí, že by se symbolický jazyk měl na školách vyučovat stejně, jako třeba angličtina, což je velkolepá myšlenka. Mimo to podává konstruktivní kritiku mých oblíbenců Freuda a Junga, což také není k zahození, a představuje novou interpretaci snů, s níž v mnoha ohledech nesouhlasím, ale za přečtení stojí. Zvlášť mě zaujal návod na výklad snů a psychonanalytická interpretace různých děl a mýtů na konci knihy. Navíc se to moc dobře čte. Zhltnul jsem to za jeden večer.
Autor se věnuje jednak metaforám ve vědecké mluvě, jednak paměti, potažmo celému mozku. Knížka doslova překypuje úžasnými informacemi. Hlavní téma je proloženo odbočkami k fonogramů, fotografii, hologramům, počítačům, knihám atp., takže se někdy ztrácí nit celého díla.
Trochu mě to zklamalo, dvě třetiny knihy jsou statistiky, statistiky a statistiky. Čekal jsem spíše nějaké nenáročné shrnutí, jak se žilo, přesto zajímavá kniha.
Velmi inspirativní a poutavé. Eliade čtenáře nezatěžuje složitou terminologií, ani typickými rozkecávacími pasážemi, a míří rovnou k meritu věci. Navíc dobře napsáno.
Extrémně zajímavá kniha pojednávající o nejtemnějších zákoutích lidské duše. I přes svoji maximální odbornost mě rozhodně nenudila. Radikálně ovlivnila můj pohled na lidské chování a psychiku, umění, mytologii, vědu, mě samotného i svět obecně.
Hezké drama s geniálně vystihnutou pochmurnou atmosférou a tragickým koncem.