kniha_je_laska komentáře u knih

,Co když je konec hry pouhým začátkem?"

První díl série jsem nečetla, ale to nevadí, v ději jsem se neztratila.

Teagan si přeje studovat na univerzitě design počítačových her a jelikož její otec s tím nesouhlasí, protože chce, aby šla studovat něco jiného, tak si na studium musí našetřit sama. Po nocích streamuje hry a během jedné z nich opakovaně porazí jednoho hráče, ze kterého se nakonec vyklube Parker, oblíbený gamer, který má spoustu sledujících. Začnou spolu hrát i jiné hry, potom si píšou, setkají se na jedné sešlosti pro hráče a přestože je dělí velká vzdálenost a budoucnost je nejistá z několika důvodů, tak je to k sobě táhne.

Romantika z prostředí počítačových her. Dobře napsané seznámení, vývoj vztahu, pochopitelné myšlenky, pocity, flirtování – všechno reálné, co se může stát. Líbilo se mi, že Teagan se za sebe uměla postavit, nakonec se rozhodovala tak, jak chce ona, co cítí, že je pro ni nejlepší, vyřešila si vztah i s jinou blízkou osobou, přestože nevěřila, že to půjde. Parker byl milý kluk, v jejich světě celkem slavný, a přitom úplný pohodář, ale ani on to neměl vůbec jednoduché. Jeho spolubydlící byli boží, takový chaos doma, ale byli si všichni velmi blízcí, jak bylo vidět a hlavně v jednom momentě i dokázali svým jednáním. Na konci jsem plně souhlasila s rozhodnutím, které udělala Teagan, nejspíš bych se zachovala stejně.

Přestože kniha má něco málo přes 400 stran, tak místy se čte opravdu hodně rychle, jelikož stránky jsou popsané pomocí textových zpráv. Až na jednu takovou záležitost, která mohla být zmíněna víc a pár malých drobností se mi to líbilo, moc hezká romantika

08.03.2024

„Protože knihy jsou to nejkrásnější, co na světě je. Odnáší nás pryč od reality, do světů, kde můžeme být kýmkoli a čímkoli si jen zamaneme. Nechají nás plout pryč od našich problémů.“

Hezký nápad, na kterém je kniha založena. Ocitnout se po vyslovení určitých slov v knize, kterou zrovna máte u sebe a nebýt už jen čtenář, ale hlavním hrdinou příběhu. Akorát jedna věc je být hrdinou v příběhu, který jste četli a znáte ho a druhá ocitnout se v knize, u které nevíte nic o světě, do kterého jste spadli, o poměrech, které tam panují, o postavách, jaké se tam vyskytují – prostě nic. A tohle je případ jednoho z našich hrdinů.

Kromě dvou dějových linek, které vypráví Avery a Twain, je tu také pár kapitol z pohledů ostatních postav. To se mi líbilo, byla tak možnost poznat o něco více i ostatní - jejich myšlenky, pocity, pohnutky, které vedly k jejich činům. Díky tomu nebylo možné některé postavy jen tak zaškatulkovat mezi hodné nebo zlé. Vyskytly se tu různé zvraty, které dokázaly, že nic není jen černobílé.

Ten konec mi dal. Takových věcí, co se tam stalo. Doufám, že bude brzy pokračování, chtěla bych vědět, jak to bylo dál.

1 05.03.2024

Hunter udělá průšvih, díky kterému s ním jeho otec ztratí trpělivost a dá mu ultimátum. Buď bude 6 měsíců sekat dobrotu s tím, že na to, aby to dodržoval bude někdo dohlížet nebo se může rozloučit se svým dědictvím. Sailor, kterou jeho otec určí jako chůvu s tím chvíli váhá, ale dají ji nabídku, kterou nemůže odmítnout.

Upřímně mi nějak chvíli trvalo se začíst, nevím jestli mě na začátku vytáčel Hunter (jeho myšlení, neustále narážky) nebo tam bylo ještě něco, kdo ví, ale bylo to tak. Sailor se mi líbila, to jak mu dala brzy najevo, že s ní zametat nebude? Například její malá pomsta po úklidu celého bytu? To jsem se pobavila. Postupem času jsem začala poznávat víc i Huntera, který během knihy prošel změnou, která mu svědčila a pomalu jsem na něj začala měnit názor. Díky tomu mě kniha celkem chytla a bylo to už lepší.

Chtěla jsem zjistit co stojí za rivalitou Sailor a její soupeřky, to byla dlouho záhada. Naopak jednu postavu a její úmysly jsem odhadla a ke konci se mé podezření potvrdilo.

Byla to má první kniha od autorky, na níž jsme slyšela hodně chvály, a přestože příběh nebyl úplně takový, jaký jsem asi čekala, tak chci zkusit ještě nějaký její další příběh.

1 04.03.2024

4,8
Byly uneseny dvě holčičky, které jsou nejlepšími kamarádkami a jejich rodiny jsou si velmi blízké. Až moc se to podobá nevyřešenému případu z minulého roku, kdy byly také unesené dvě holčičky, ale vrátila se jen jedna, zatímco druhá se nikdy nenašla. Rozbíhá se vyšetřování, kdy se Kim a její tým zároveň snaží blíž prozkoumat minulý případ, který vyšetřoval někdo jiný, zda tam nenajdou nějaké vodítko, ale zjišťují, že spousta informací chybí. Kim nechce ani slyšet o tom, že by to nemuselo dopadnout dobře, má v plánu zachránit a vrátit domů živé obě dvě. Začíná závod s časem...

Tohle byl opět skvělý díl, mám pocit, že jsou čím dál lepší. Kapitoly jsou krátké a mně osobně se líbí i postavy.

Jen jedné věci na konci jsem úplně nevěřila, nejsem si jistá, že by to bylo reálné, ale to byla drobnost a jinak se to četlo opravdu skvěle a už se těším, až si přečtu další díl

9 01.03.2024

Ona už seděla u stolu a jedla. Rozhlédl jsem se, ale svůj talíř jsem neviděl.
,,Kde mám snídani?"
Posměšně se na mě podívala. ,,V kuchařce na straně patnáct."

Tuhle knihu jsem měla na seznamu už celkem dlouho, slyšela jsem na ní hodně chvály, takže jsem ji na svůj TBR přirozeně přidala a konečně jsem se k ní dostala.

V příbězích o mafiánech to je jedna z nejlepších knih, co jsem četla. Bavila mě od začátku do konce a měla jsem ji přečtenou na jeden zátah v sobotu.

Hlavní hrdinka byla skvělá, to jak si nenechala nic líbit, nedala Nerovi nic zadarmo a občas ho i vychovávala slušnějšímu chování? To bylo parádní, místy jsem se hodně usmívala. Byla jsem také hrozně zvědavá, co ji potkalo, že odešla ze světa, do kterého se narodila a ve kterém byla vychovaná. A Nero? Ten se mi líbil s přibývajícími stránkami čím dál víc.
Vedlejší postavy byly také super - třeba kuchařka, Nerův strážce...

Určitě to nebude má poslední kniha od autorky.

4 27.02.2024

Upřímně jsem nevěděla, co od téhle knihy čekat, zda se mi bude líbit, jak se mi bude číst. Hlavně kvůli tomu, že knihy z období války nečtu, tak jsem sama na ni byla zvědavá a víte co? Bylo to skvělé čtení. 

Děj je rozdělen do dvou časových linek. První v minulosti v období druhé světové války, kdy je příběh o pilotce Sky a několika jejích přátelích a druhý v současnosti, kde je hlavní hrdinkou Kat, která zjistí, že její babička má v Anglii dům, o kterém ani nevěděla, a co víc, ve skříni v tom domě najde 65 šatů od slavného návrháře a neumí si představit důvod, proč jí o tom babička nikdy nic neřekla. Mají tyhle dvě linky spolu něco společného? A pokud ano, tak co? Na tyhle otázky a spoustu dalších se odpovědi čtenář dozví v knize.

Zezačátku mě víc bavila linka o Sky, ale později se mi už líbily obě dvě. Tyto linky se po pár kapitolách střídají a většinou každá odhalí něco, na co pak druhá linka, která ji vystřídá, naváže.

Příběh o obětavosti, silných přátelstvích, neuvěřitelné lásce, předsudkách a bojování proti nim a spoustu dalšího - to vše lze najít na těchto stránkách.

8 25.02.2024

„Láska není vždycky hezká věc, Tate. Někdy strávíte všechen svůj čas nadějí, že se něco změní. Že to bude lepší. A než se vzpamatujete, jste zase na startovní čáře, a někde cestou jste ztratila srdce.“

Tate se stěhuje ke svému bratrovi, než si najde své vlastní bydlení. Jeho sousedem a zároveň kolegou je Miles, oba pracují jako piloti. Oni dva mají zajímavé první setkání, které není zrovna příjemné, ale po tom se dohodnou, že začnou znovu. Netrvá dlouho a Tate začne jejich mlčenlivý soused zajímat. Miles nemá zájem se zamilovat, vyhýbá se jakýmkoliv vztahům, radši chce být sám. Ale přesto je to k sobě táhne a nakonec se dohodnou, že mezi nimi půjde jen o fyzickou stránku vztahu, kdy Miles má dvě pravidla - Neptej se mě na minulost a nečekej žádnou budoucnost. Tate souhlasí, i když postupem času si už není jistá, zda to dokáže dodržet

„Štvalo mě, že nemám ponětí, co se mu honí hlavou. Nikdy se neusmívá. Nikdy se nezasměje. Nikdy neflirtuje. Jako by měl na obličeji věčně přilbu se staženým hledím, které skrývalo jeho pocity před zbytkem světa.“

Kniha je vyprávěna z pohledu obou hlavních hrdinů, přičemž z pohledu Tate je to v přítomnosti, ale u Milese většinu knihy v minulosti. Při čtení jeho kapitol prostě víte, že se stane něco hrozného, kdy na jednu stranu to chcete vědět a pochopit ho, a na druhou stranu máte strach zjistit, co se mu stalo, ale nedá to a čtete dál.  

Postavy se mi líbily, jak hlavní tak vedlejší. Hlavně Kapitán byl skvělý.

Mně se četla dobře, opět to byl silný příběh, který vyvolá hodně emocí, ale přesto se mě tahle kniha nedotkla tolik jako jiné od autorky.

1 22.02.2024

,,Ani nikdy jsem ho neviděla tak vážného, jako když mi popisoval, jak má správný banán vypadat. Alespoň 25 centimetrů. Pevný. Žádné otlačeniny. Nic nezralého. Dokonce mě přinutil spojit prsty na rukou, abych mohla poměřit délku a postarala se, že bude dost velký, ale zase ne moc. Spíš to připomínalo instrukce ke zneškodnění bomby ve sklepě mateřské školky."

#bingovyzva uspíšila mé seznámení s autorkou, jelikož téma na únor znělo "smíchem k lásce", a po přečtení anotace bylo jasné, že to bude tahle kniha splňovat

Byla to milá oddechovka plná dvojsmyslů přesně dělaná na páteční večer.

On milující svůj řád a pořádek, neměnný každodenní režim a ona nepořadná, nedochvilná, kapánek neohrabaná, dívka na kterou se lepí všechny možné katastrofy. Dívka, co chce dokázat i ostatním, že za něco stojí a proto přijme úkol, kdy má zjistit, zda šéf jedné společnosti něco neskrývá.

1 17.02.2024

„No jo, draci a jejich cetky. Rozhodně mají slabost pro lesklé věcičky.“

Příběh o měňavcích mě zaujal a dala jsem si ho na seznam TBR, že si to přečtu.

Děj začíná hned na první stránce, není žádný úvod do světa, a vše se čtenář dozvídá postupně. Kniha je čtivá, měla jsem ji přečtenou za jeden večer. Má celkem málo stran, což mě trochu překvapilo, u fantasy to není obvyklé. V tom je asi i nevýhoda, jelikož některé věci postrádaly hloubku, děj byl jednoduchý, žádné spletitosti, jak jsem u fantasy zvyklá.

Líbilo se mi, že se zvíře, ve které se proměňovali, projevovalo i na jejich povaze, chování. Od začátku je jasné, že i Tessa je něčím zvláštní, a jsou náznaky u ostatních z tlupy, že i je v minulosti něco potkalo, o tom se určitě bude psát v dalších dílech.

Beru to jako pěkný začátek série, který mě zaujal, nechyběla ani bonusová kapitola, kterou je možné si stáhnout a kouknu se někdy na Boona, na kterého byla i na konci knihy ukázka.

16.02.2024

3,5
„Drahý Aarone, jmenuju se Ruby Santosová a přidělili mi tě přes nadaci Pomoc vojákům.“

Jak se píše v anotaci, Ruby dostane z nadace na dopisování Aarona, vojáka, který je na misi. Během měsíců se z cizinců stanou blízcí přátelé, kteří se svěřují tomu druhému se vším možným, i s takovými věcmi, které nevědí ani lidé, co je znají celý život. Když Aaron po dlouhé době dostane volno a může jet domů, má s přáteli domluvené výlety. Zeptá se Ruby, zda by se k jednomu jejich programu nechtěla přidat. Ta, po chvíli váhání nakonec souhlasí, i když neví, zda dělá dobře. Přeci jen se nikdy neviděli, ani fotku si neposlali, neví, zda si budou rozumět i osobně. A taky je tu problém v tom, že zatímco Ruby se do Aarona zamilovala, tak má za to, že Aaron ji bere jako mladší sestru. Doufá, že ji na tomto výletu zamilovanost přejde a bude ho brát jen jako kamaráda. A jak se jí to podaří? Co se bude dít?....

Na tuhle knihu jsem slyšela hodně rozporuplných názorů, ale měla jsem ji na seznamu už dlouho a chtěla jsem si ji přečíst. Pro ty, kdo od Zapaty nějaké knihy už četli, tak Ruby je sestrou Jasmine – hlavní hrdinky knihy S láskou, Lukov (která patří k mým oblíbeným od autorky).

Kniha je z poloviny psaná formou e-mailů a krátkých zpráv, kdy si Ruby a Aaron dopisují. To jsem věděla a čekala jsem to a přestože se mi e-maily líbily, tak pak mi to přišlo už trochu dlouhé a těšila jsem se na jejich osobní setkání (které bylo kouzelné) a na to, jak se to mezi nimi bude vyvíjet dál. Celkově se mi příběh líbil, až na pár drobností. A pak ten konec? Ten mi přišel takový zrychlený, useknutý, klidně mohl mít ještě pár stránek navíc a trochu víc ho rozepsat.

„Všechno chce svůj čas. Všechno, co je důležité a dobré a co za to stojí, vyžaduje čas.“

2 16.02.2024

„Sotva v životě stihly něco zažít, a přitom toho viděly až příliš. Jedna je poznamenaná životem a druhá smrtí...“

Zažité informace, že jsou všichni před Strigoji přes den v bezpečí se rozplynou, když se objeví vyvražděná skupina Morojů i s jejich strážci a důkazy říkají, že to udělali Strigojové, ale nebyli na to sami. Pomáhali jim totiž lidé, což je něco, co se ještě nestalo. Lidé nemají žádné omezení, mohou se pohybovat na slunci, i ničit magické obrany. Díky tomu není už nikdo v bezpečí. Je čas před vánoci, kdy normálně všichni jezdí na návštěvy, ale teď má spoustu Morojů strach cestovat. Nabízí se řešení – jet po vánocích do luxusního lyžařského střediska a užít si svátky tam. Bude zde víc rodin i se svými strážci pohromadě, takže by to mělo být bezpečné. Jenže tenhle klid a pohoda netrvají dlouho, jelikož Strigojové někde znovu zaútočili

V tomhle díle se objeví pár nových postav, které sehrají důležitou roli.

Druhý díl se mi líbí o něco víc. Není tady potřeba tolik seznamování se světem, a tak se díky tomu zde toho děje mnohem víc. Oceňuji i to, že se děj přesunul na jiné místo, než je akademie. Pouto mezi Rose a Lisou je hrozná věc, ani jedna nemá žádné soukromí, i když Lisa je toho trochu ušetřena, jelikož neví, co všechno Rose vidí. Někteří se tady chovají hodně naivně a ohrožují tím ostatní, bohužel někdy to má následky

Jelikož je to pro mě rereading, tak vím, co se přibližně stane, ale i tak se mi tahle série stále líbí, a přestože nedávám plná počet, tak VA doporučuji.

„Lásku si nemůžete vynutit, napadlo mě. Buď tu je, nebo není. Ale když tu není, musíte být schopni si to přiznat. Pokud se ale láska dostaví, musíte dělat, co je třeba, abyste své milované ochránili.“

14.02.2024

,,Vypadá to, že mi Jake Connelly právě vyhlásil válku."

Uuu, tohle bylo skvělé. Na Brennu a Jaka jsem se hrozně těšila. Po jejich setkáních v jedničce bylo jasné, že to mezi nimi úžasně jiskří a jejich příběh bude super. A bylo to tak.

Líbila se mi povaha obou hlavních hrdinů, oba dva byli sebevědomí, nebo tak aspoň působili. Věděli, co chtějí a šli si za tím. Nic si nedarovali, ale zároveň bylo vidět, jak se oboum ten druhý dostává pod kůži. Jenže ti dva by se vůbec neměli stýkat, jelikož Brenna je dcerou trenéra briarského týmu a Jake hraje za tým soupeře, je tedy jasné, že se spolu utkají v zápasech, kde půjde o postup na mistrovství a rivalita je obrovská.

Děj je trochu zahalen oblakem tajemství ohledně jednoho z hrdinů a čtenář se později dozví o co se jedná. Zároveň je tu řečeno i pár vážných témat. Dál ukázka toho, jak rychle se může něčí život změnit rovnou o 360°, z hvězdy být najednou na dně. Co všechno se může stát, když mezi lidmi zůstávají některé věci, které jsou nevyřčené a přitom by se o nich nemělo mlčet

8 11.02.2024

4,5
Fuerza. Familia. Verdad.
Síla. Rodina. Pravda.

Na Lucase jsem se hodně těšila. A musím říct, že se mi tento díl líbil o něco víc než Marco  Lucas a Val tu měli mnohem víc prostoru, kdy se mohli poznávat. On, drsňák, který se nechce vázat, si myslí, jak má svůj plán promyšlený, ale zjistí, že nepočítal s Valentinou a tím, že ho okouzlí. Ona, která miluje módu, moc neřeší otcovo „podnikání“, život a bohatství si užívá plnými doušky. Zezačátku se jevila jen jako rozmazlená mafiánská princezna, která se stará jen o sebe a zábavu, ale časem se ukázalo, že to tak úplně není. Nejen to, Val má ostrý jazyk a nebojí se ho použít. Ti dva byli super, párkrát jsem se bavila díky jejich střetům 

„Nechtěla by ses obléct?“
„Hele, ty asi nebudeš nejostřejší tužka v penále, viď? Jako ta kabelka, co jsi viděl, není kabelka Hermiony Grangerové z Harryho Pottera. Nemám v ní sprcháče, dokonce ani oblečení, natož abych tam nosila něco jako pyžamo. Což jsi viděl sám, když jsi mi z ní vytáhl telefon.“

A ta bonusová kapitola? Tak tu si rozhodně nenechte ujít  Ta byla kouzelná 

3 08.02.2024

„Měla jsem pocit, jako bych zavírala knihu, která se dotkla mé duše, knihu, kterou si budu navždy pamatovat Cítila jsem tu lítost, že jsem dočetla kouzelnou a neuvěřitelnou knihu a že je jedno, jestli ji budu moct číst znovu, nikdy to nebude jako poprvé. Tam, toho rána, jsem uzavřela důležitou kapitolu svého života. Kapitola, ano ale nesmíme zapomínat, že po kapitole vždy následuje další kapitola nebo třeba epilog.“

Noah sžírají výčitky svědomí z toho, co udělala a touží to nějak napravit, ale Nick s ní nechce mít nic společného, mučí ho představy a myšlenky na to, co se stalo. Přestěhuje se pryč, a oni se znovu střetnou skoro po roce na svatbě jejich společných přátel, kde to vypadá, že se nic nezměnilo, že čas rány nezhojil. Po několika dalších událostech a řečených slov Noah pochopí, že už nemají naději a snaží se nějak žít dál. Oba bolí, že by ten druhý měl být s někým jiným, ale vrátit se k sobě nedokážou. Ale pak se přihodí něco, co ani jeden nečekal a co by mohlo některé věci změnit

Asi tak třetinu knihy jsem měla pocit, jak kdyby to byla nějaká telenovela. Oba se snažili nějak překonat, co se stalo, Noah toužila být zas s ním, Nick nemohl, byl pak i s někým jiným, ale když se potkali, jejich city vyplavaly na povrch a přitažlivost byla stejná jako dřív a někdy jí podlehli, pak se odloučili, že to nic nezměnilo a takhle to párkrát bylo. Chápu jejich pocity, to s čím se měli vyrovnat zamává s nejedním vztahem, ale někdy to jejich chování bylo takové, jak kdyby se nijak nepoučili.

Na jedničku to dle mého nemá, ale bylo to lepší než dvojka. Mohlo to být kratší o pár stránek a méně překombinované - hlavně na konci se toho pak dělo hodně a něco dle mého bylo už zbytečné. Na druhou stranu se to četlo dobře, autorka umí psát, je zde postupně vidět nějaký posun, který oba hrdinové prodělali oproti prvnímu a druhému dílu. Například se mi líbila snaha Noah o nezávislost, přestože její nevlastní otec byl velmi bohatý, ona stejně pracovala i při studiu a tak.

4 07.02.2024

4,5

,,Ka Mate Haka je to, co předvádíme před každým zápasem. To, co nás pohání a stmeluje, to, co nás donutí cítit se spojení a silní. To, co dělá z jednotlivých hráčů rodinu."

Nejdřív bych chtěla zmínit tu nádhernou obálku, upoutala mou pozornost okamžitě, ale až při čtení se stejně jako u Haky ukáže, jak dokonalá je - krásně vystihuje děj je famózní

Henry uzavře sázku, kterou prohraje a musí si nechat udělat tetování. Jen to má háček - hrozně se bojí jehel, ale nikdy z žádné sázky necouvl a nechce ani teď. Jinak má nečekaný koníček, který by u něj nikdo nehádal , ale to se mi líbilo. Yumiko se přestěhovala z Japonska, v Novém Zélandu žije už 6 let a konečně se jí začíná dařit, pracuje v tetovacím salónu, kam chodí i rugbyovský tým. A právě ji Henry požádá, zda by mu udělala tetování. Snaží se mu pomoct překonat strach, najít motiv, který by se mu líbil a mezitím se poznávají a nacházejí v sobě zalíbení, ale pak se to začne komplikovat....

I tento díl se velmi dobře četl. Líbí se mi, že se tu objevují i ostatní postavy z předchozích dílů. Děj je vyprávěn z úhlu obou hlavních postav. Jejich chemie je uvěřitelná, nechyběl ani humor, několikrát jsem se při čtení pobavila. Jsou tu lehce zmíněna vážná témata jako rasismus a předsudky. Ze série se mi stále nejvíc líbí Haka, ale tenhle díl je také super

Čekala jsem, že se Yumiko za sebe v určité konfrontaci postaví víc a Henry byl skvělý chlap, chápavý, a tak všechno, že to je snad jen v knihách

Líbilo se mi, že postavy zmínily různé významy některých tetování, měly nějaký důvod, proč si je nechaly udělat, co pro ně  znamenají. Sama to tak mám, mám dvě tetování, a obě jsem si nechala udělat z nějakého důvodu, jako připomínku, vystihují pro mě něco důležitého

2 03.02.2024

„Kolik dívek musí zmizet, než si toho někdo všimne?“

Moje první setkání s autorkou a její sérií, takže jsem poznávala nejen případ, ale i detektiva Josie Quinnovou.

Případ, který se v prvním díle vyšetřuje je hodně popsán v anotaci (kterou jsem nečetla, takže nic nebylo vyzrazeno ), při čtení jsem přemítala a čekala, až se dozvím víc, nejen o případu, ale i o detektivovi – Proč ji suspendovali? Co se jí stalo, když byla malá? A spoustu dalšího. A většina byla postupně odhalena.

Přišlo mi, že od půlky se s různými odhaleními snad roztrhl pytel, jelikož  jich bylo hodně. Pak i když už čtenář věděl, kdo je za tím, tak detektivové posledních několik stránek potřebovali na to, aby vše mohli dotáhnout do konce, a stejně se našlo ještě pár nečekaných odhalení či některé drobnosti byly ještě dovysvětleny.

Kniha je čtivá, má krátké kapitoly, které nutí číst dál a dál, až se dostanete na konec. Co mě zarazilo, byly určité kapitoly týkající se jisté osoby a Josiin velitel. Jeho chování na začátku a na konci bylo odlišné – byla to předtím jen přetvářka nebo opravdové a pak prozřel a změnil chování?

Ale líbilo se mi to a zařazuji si autorku na seznam a postupně bych si chtěla přečíst všechny její knihy

4,5

„Očekávání a realita jsou dvě naprosto rozdílné věci. A pravda je obvykle někde uprostřed.“

Oba dva hlavní hrdinové se už objevili v předchozí sérii Off-Campus, takže kdo to četl, tak ví, o koho jde. Summer přechází na jinou školu, jelikož na předchozí se stal jistý indicent, kvůli kterému musela odejít a hledá bydlení. Její bratr Dean ji pomůže a domluví, že může bydlet s jeho bývalými spoluhráči, kteří čirou náhodou shání čtvrtého spolubydlícího. Jenže jeden z nich je Colin, do kterého se Summer zakoukala už v díle, který byl o jejím bratrovi, kde ho potkala poprvé. Ti dva jsou úplně odlišní. Summer je veselá, společenská, přitahuje pozornost kam přijde a Colin je spíš tichý typ, co nemá rád být středem pozornost, pokud není zrovna na ledě a navrhuje videohry. Ale jak se říka - „Protiklady se přitahují“ a v tomhle případě to platí.

Kniha se četla opravdu dobře, s touhle autorkou mám dobré zkušenosti, její knihy se mi líbí. Summer mi byla sympatičtější, než Colin. U něj mi dávala trochu zabrat ta jeho nerozhodnost a z ní vyplývající chování, ale měl i světlé okamžiky, kterých s dalšími stránkami přibývalo.

Už teď se těším na další díl, který bude o Brenně, kterou jsem si tady oblíbila

3 29.01.2024

„Nikdy nenajdeš sebe sama, když se předtím ztratíš v někom jiném.“

Minulý rok jsem si řekla, že bych si postupně chtěla přečíst knihy od CoHo, hlavně ty, které jsem ještě nečetla, přestože vyšly už před nějakou dobou. A tahle je jedna z nich.

Hned na začátku jsem zjistila, co Fallon prožila a s čím se musí vyrovnat. Setkání Fallon a Bena bylo snad osudové, oběma je 18 let, ale Fallon se za pár hodin stěhuje do New Yorku, což je od Bena hodně daleko a i bez toho ani jeden není připraven na vztah. Přestože se znají jen pár hodin, tak představa, že by se už nikdy neviděli je bolestná a uzavřou dohodu – budou se přesně na den, tedy 9. listopadu, scházet na domluveném místě v určitý čas, ale po zbytek roku nebudou spolu nijak v kontaktu. A takhle to budou dělat 5 let, dokud jim nebude 23. Během té doby budou žít, poznávat sami sebe, získávat zkušenosti, ona zkoušet pokračovat v herectví a on bude psát knihu inspirovanou jejich příběhem a budou doufat, že to pro ně nakonec skončí happy endem.

Jak už je CoHo zvykem, tak mě to okamžitě vtáhlo do děje. Upřímně po letmém přečtení anotace jsem měla teorie o některých věcech, ale sekla jsem . Moc se mi líbila maminka Fallon, to jak ji podporovala, chovala se, ale i to, co v jeden okamžik řekla, s jejím otcem to bylo horší, jejich vztah na začátku za moc nestál. Fallon jsem v hodně věcech chápala, rozuměla jejímu chování, Ben byl zlatíčko, to jak se díval pod povrch, i když po chvíli bylo znát, že i jeho něco trápí, že něco skrývá. A pak začalo poznávání jejich příběhu Čte se vlastně jen o jednom dni v roce, 9.11., kdy se setkávají, vyprávějí si, co zažili a pak se musejí i různě vypořádávat s některými událostmi (na konci mě trochu zaskočilo, že se čekalo zas na 9.listopadu, než se to vyjasnilo, rok se trápit, minimálně aspoň dodrželi dohodu, co se týče doby trvání, ale teda )

Bylo to úžasné čtení, plno emocí jsem u toho zažívala -

3 24.01.2024

3,8
Je to už pár let, co jsem tuhle sérii četla, a řekla jsem si, že by to chtělo #rereading. Je to asi série spíš pro mladší, než jsem já, ale i tak se mi to líbilo

V tomhle díle je spoustu věcí, které čtenář musí poznat, jako to už u prvních dílu bývá, což může zapříčinit, že některé části v knize nejsou úplně záživné, jak se všechno různě popisuje, nicméně pro celý děj jsou tyto části důležité. Ale plus je, že děj začíná hned první stránkou, a tyhle informace se člověk dozvídá postupně, takže jsem neměla pocit, že by těch informací bylo najednou moc

Rose má složitou osobnost, na jednu stranu se chová na svůj věk, ale na druhou některé věci bere mnohem vážněji, než někteří mnohem starší. Ale mě se líbí, umí se omluvit, když udělá chybu, je spontánní, impulsivní a spoustu dalšího.

Líbí se mi obě romantické linky, které se tu objevily.

21.01.2024

„Tak těsně spjato je mé srdce s tvým, že vlastně je jen srdcem jediným.“

Přiznávám, že jsem tady nečetla anotaci, knihu jsem měla na seznamu, protože jsem četla předchozí dva díly a chtěla jsem sérii dočíst, znát příběh Briony. Při přípravě obrázků na příspěvek jsem zjistila, že je dobře, že jsem anotaci nečetla. Dle mého toho o ději prozrazuje až moc.

Myslím, že tuhle sérii je lepší číst popořadě, minimálně tento díl číst až po Poznej & důvěřuj, jelikož tam se stalo pár věcí, na které navazuje děj tady. Kniha je vyprávěna z pohledu obou hlavních hrdinů a objevují se tady i postavy z minulých dílů.

Briony a Sebastian spolu hrají v divadelní hře jedny z hlavních rolí. Chemie mezi nimi, souznění – to vše se projeví skoro hned na začátku, přestože v tu chvíli se pořádně neznají, naopak jejich poslední setkání nedopadlo nejlépe. Při přípravě na role a zkoušení se ale postupně sbližují. Je tu několik replik z jejich nadcházejícího představení Snu noci svatojánské.

Oba trpí problémy, které velmi ovlivňují jejich život a přesto se to snaží před ostatními skrývat. Jsou si velmi podobní ve svém jednání. Je tu znát Brionin posun, jak se s tím vypořádává, přiznává postupně, co potřebuje. Sebastian má strach se svěřit, jak to má on, přestože sám je velmi chápavý, co se týče jejích problémů, myslí si, že ty jeho by neskousla a tak se snaží předstírat, že s ním nic není.

Kniha se dobře četla, je tu zmíněno několik vážných témat, které se můžou týkat kohokoliv. Také naznačeno, že bychom neměli soudit ostatní, nikdy nevíme, s čím se dotyčný vypořádává.

1 19.01.2024