kniho_terka komentáře u knih
Tato série mě tak pohltila, že hned po dočtení prvního dílu jsem se vrhla na druhý. Nemohla jsem se dočkat Bridget a Rhyse.
Kniha je rozdělena na dvě části. Obě mají něco do sebe, ale více čtivá byla ta druhá. V první Bridget dostane nového bodyguarda Rhyse. Ze začátku se ti dva pošťuchují a poznávají. U toho se nešlo nesmát. Později přišla ta romantika, která byla očekávaná. Jiskřičkou tam však byla cítit už od začátku.
V druhé části přišlo něco vážnějšího. Přeci jen princezna a bodyguard...no, myslím, že si to dokážete domyslet. V té první to byla spíš taková klidná, pěkná romantika. Tady romantika nechyběla, ale přišly nepříjemné problémy.
Ana Huang se stává mou oblíbenou autorkou, protože ta má tak chytlavé knihy (Nebo alespoň teď ty první dvě knihy). Ta tak dobře píše ty romantiky. A rozhodně v nich nechybí dost spicy scének. Tady třeba taková Costa Rica, nebo scéna u trůnu...
Twisted games není tolik záživná jako Twisted love. Rozhodně tedy love vede před games. Kdybych ale měla hodnotit mezi mužskými postavami, tak Rhys vede nad Alexem... I když já vlastně vůbec nevím. Oba jsou stejně boží.
Anu Huang byste rozhodně neměli minout. V jejích knihách je tolik romantiky, u které se budete usmívat od ucha k uchu. Nechybí chvilky, které vás rozesmějí, ale i naopak rozbrečí. Její postavy se dají tak snadno oblíbit. Autorka taky má ke knihám bonusové kapitoly. Velké plus beru i angličtinu. Právě té jsem se opět bála, ale těžká nebyla! Rozhodně ani ne 100% lehká, ale z textu se tomu vždy dá porozumět.
To bylo tak super, že pěkně dlouhou dobu nemám slov k tomu, abych vytvořila recenzi. Na mé tempo jsem to měla celkem i rychle přečtené.
Všichni tvrdí, že Čtvrté křídlo je boží a je to must read. Po přečtení s nimi musím souhlasit. Ten příběh opravdu obsahuje vše, co se píše v recenzích. Draci, enemies to lovers a nějakej Xaden. Tohle jediný jsem o knize věděla, když jsem si ji koupila. Vůbec jsem nevěděla o čem ten velký hit je, i když recezne mi něco prozrazovaly.
Netrvalo dlouho, a já se po nějakých sto stranách začetla do příběhu, až se mi nešlo odtrhnout. Takže těch 500 stran uběhlo docela rychlím tempem.
Zamilovala jsem tu do všeho. Do draků, do Xadena, a taky do toho světa. Autorka ho postupně vysvětlovala, ale já tomu popravdě moc nevěnovala pozornost. Mě hlavně zajímal děj, ve kterém se stále něco dělo.
Co říct o Xadenovi? Je to takovej druhej Rhysand, takže hodně dobrý. Ale Xaden je za mě lepší. Vztah mezi ním a Violet byl boží už od začátku. Stal se z nich můj nový oblíbený knižní pár.
Draci. Na ty jsem čekala a pořád nevěděla, kdy se vlastně objeví. S jejich příchodem se poté příběh stal hustým. Teda mega hustým.
Těším se na druhý díl, který má vyjít v září, protože konec skončil zajímavě. Je to takovej ten tip nepříjemného konce, kdy se chcete dozvědět co bude dál, ale ještě to nejde.
Kniha, která mě zaujala hned jak vyšla, ale časem moje chuť na čtení této knihy vyprchala.
Šestnáctiletá Joan přijede na své další prázdniny k babičce, jenže se ukáže, že je opravdu tou nestvůrou jak ji babička říkávala.
Od první kapitoly se to pustí do děje a jenom to jede a jede. Je to opravdu hodně čtivý, a když k tomu přidáte cestování časem a Aarona...tak je to pecka!
Příběh se mi strašně líbil, i společně se světem. Ten se odehrává v Londýně. Jsou tam dobré popisy, takže není problém si místa představit.
Všechny postavy jsem si oblíbila. Dokonce i Nicka, který má být asi ten špatný. I když hned od začátku je jasné kým je, byla jsem překvapená při jeho odhalení. Aaron je úžasnej. Občas mě teda štval svou štítností, ale ta se k němu vlastně hodila.
Milostný trojúhelník tu nechybí, ale tentokrát jsem na vážkách. Aaron nebo Nick? Oba dva mají něco do sebe... Více jsme teda poznali Aarona, takže v tuhle chvíli říkám Aaron, ale kdyby se víc ukázal i Nick, možná by to bylo jinak.
Byla to dokonalost. Spojte cestování časem, historii, milostný trojúhelník, hate to love, nestvůry, Londýn a spoustu dalšího a máte tady Jenom nestvůru. Prostě dokonalost.
4,5/5
Nechce se mi věřit co jsem to přečetla. ,,Tak tohle mě nebude bavit" byla první věta, kterou jsem řekla po dočtení první kapitoly. Bylo to zbytečně unáhlené. To jsem bohužel zjistila až o pár stránek později.
U téhle autorky jsem měla premiéru a na její styl psaní nemám žádnou výtku. Bylo to tak živé a uvěřitelné, až jsem si vyhledávala na googlu Evelyn Hugo. Taky mě omrzela pravda, že je to jen smyšlené... ,,Co? Jako fakt?"
-Mladou novinářku Monique si vyžádá samotná Evelyn Hugo, pro údajný rozhovor o šatech. Proč právě ji? Tomu nikdo ani Monique nerozumí, do té doby, než se objeví na sedačce před ní. Evelyn ji vypráví o svém životě a Monique ji jen naslouchá. Později se ukáže, že je v tom něco víc a novinářka tam není jen tak...-
Příběh o sedmi manželech a začátcích Evelyn v její kariéře mě úplně tolik nepohltil. Ale zároveň vlastně ano. Při čtení jsem nepřemyšlela a jen kousavě proplouvala dějem. Určitě taky máte knihu, která vás nenadchla ale má v sobě něco, co vás prostě učarovalo. Pro mě je to přesně tahle kniha.
Posledních sto stran mě přesvědčilo o tom, že je to opravdu dobrá a dojemná kniha. Asi spíš taková emoční jízda při které se mi vháněly do očí slzy. Na konci mě z toho všeho bolelo srdíčko a chtělo se mi brečet. Ale to jsem si uvědomila až po zavření knihy...
Dojemná kniha o životě ženy, která si stavěla vlastní kariéru, ze které spadla a dál upadávala, ale přesto se vždy postavila na samotný vrchol. O ženě, která hledala rodinu a lásku, a obojí nakonec našla. O ženě, která to kolikrát neměla lehké a údajně se rozhodovala špatně.
Kniha si vzala část mého srdce a řekla bych, že je tou jednou z nejlepších co jsem kdy četla. I když ji nedávám plný počet hvězdiček.
,,Nikdo ti nic nedá, pokud si o to neřekneš. Zkusila jsi to. Nevyšlo to. Vyrovnej se s tím."
,,Vidím co vidět chci, a můj pohled je založený na vědomí toho, jak to celé dopadne."
-Svět vám věci nedává, musíte si je vzít.
-Před muži kteří si potřebují něco dokázat se mějte na pozoru.
Po smrti dědečka, se Rowan stane na půl roku ředitelem Dreamlandu. Má za úkol vymyslet nový projekt do zábavního parku. Na první schůzce zaměstnanců pozná Zahru. V tu chvíli ale netuší, že pro něj bude něco víc.
Jsem tak ráda, že se to stalo. Po pár kapitolách jsem se stala závislou a těžko se mi od ní dostávalo. Prostě jsem potřebovala víc.
Zahra je hodně sympatická postava. Je laskavá, usměvavá, a taky má spousty pozitivní energie, se kterou se mi četlo mnohem lépe. Rowan je bohatý muž, kterému záleží jen na práci. Nic jiného pro něj ani není. Je uzavřený a jakékoliv pocity jsou pro něj problém. Možná to bude tou minulostí... Ze začátku působí jako pyšný snob, ale později se na povrch dostanou pocity, které byly ukryty hodně hluboko.
Jiskření mezi Rowanem a Zahrou začlo hned. Bylo roztomilé pozorovat, jak Rowan dělá nepatrné výjimky pro Zahru. Jiskření se změnilo v něco víc a oni spolu začali randit. Řeknu vám, to bylo něco. Rande s milionářem (nebo kdo vlastně je) v NY bylo něco. Prostě cute. Kdo si rád potrpí i na milostné scénky, pár jich tu pro vás je.
Užité čtení to rozhodně bylo. A že bylo rychlé. Čisté romantiky moc nečtu, ale tato mi za to rozhodně stála.
Epilog knihy byl taky roztomilej. Prostě je krásný ty postavy vidět hezky spolu a bez starostí. Rowana se Zahrou mám za sebou, ale určitě se chytám na další dva bratry z rodiny Kane.
Konečně nějaká upíři fantasy. Tahle je ještě k tomu na způsob Hunger games. Napínavý upíři turnaj, kterého se zúčastní i lidská dívka Oraya, aby už nebyla kořistí mezi lovci.
Po nějaké padesáté straně jsem se začetla. Od knihy se nešlo vůbec odtrhnout a já klidně přečetla sto stran v kuse. Je to pořádně nabité akcí. Sama Oraya si musí dávat pozor, ale ta je ostražitá dost.
Oraya mi jako postava sedla. Patří mezi ty postavy, které jsou silné povahy, drsné a nebojácné. Je úžasná! Dále Raihn. Toho si musíte zamilovat. Jedná se o upíra, který má křídla. Je to samej sval a nebezpečí se nebojí. Další úžasná postava tohoto příběhu.
Samozřejmě by to nebyla pořádná fantasy bez romantiky. Řekla bych, že tady se jednalo o pomalou hate to love, ale zato to mezi nimi bylo cítit. I tím, jak se k sobě chovali. Ze začátku si Oraya držela velký odstup, ale postupně se ta mezera zmenšovala. Plusově zde nechyběl nějaký ten spice.
Stránky plynuly a já se najednou ocitla na konci knihy. Tam přišel takový zvrat, kvůli kterému se těším na další díl. Konec se předvídat nedal, stejně tak jako zbytek knihy.
Já se zamilovala do nové knihy. Romantasy jak vyšitá. Přesně něco, co jsem potřebovala číst na krizi!
Téma Národního obrození mě při dějepisu hodně bavilo. Když jsem se dozvěděla, že tato kniha se odehrává v té době, dokonce i s detektivní a romantickou zápletkou, věděla jsem, že si to musím přečíst.
Sice byl začátek pomalejší na začtení, ale jelikož tohle je opravdu jednohubka, to začtení netrvalo dlouho.
Děj se tu točí okolo několika postav z 19 století. Máme tu třeba Havlíčka, Němcovou, Nerudu, Tyla... I když v hisorii to bylo možná jinak. Tohle celé je spíš napsané smyšleně, ale zato opravdu dobře.
Nejvíce mě bavil děj okolo Havlíčka. Kór jeho vztah s Němcovou. U toho jsem se až culila, takže kdyby někdo napsal jen fanfikci s Havlíčkem a Němcovou, tak sem s ní. Kdo by řekl, že si tu dokonce lze oblíbit Karla? Já ne, ale stalo se.
Poté mě docela bavily kapitoly o Němcové, kdy to bylo spíše jen o tom, kdy se stěhuje a jak to má se svým manželem. Dále tu byl Neruda, který jako kluk chtěl přijít na kloub malostranskému vrahovi.
Detektivní zápletka byla zajímavá, ale zároveň taková zvláštní. Přijde mi, že během pátrání se nepřicházelo na nic nového kromě toho, co už se vědělo. Na konci jsem přesto byla překvapená kdo za tím vším stál a proč vlastně.
Autorka tuto knihu napsala dobře, až jsem si opravdu připadala jako v 19. století. Už v květnu má vyjít druhý díl, který nejspíš nedokážu vynechat.
Pustit se do této knihy byl pro mě opravdu velký krok. Přeci jen je to v angličtině a toho jsem se nejvíc bála. Po veškerém doporučování a ujišťování, že angličtina tu je opravdu lehká, jsem se do knihy nakonec pustila.
A nelituji! Už od první kapitoly jsem si všimla, že začíst se nebude problém. Jak z hlediska angličtiny, tak i děje.
Josh, bratr Avi, odjíždí na nějakou dobu pryč, a tak svého nejlepšího kamaráda poprosí, jestli by se "postaral" o jeho mladší sestru...
Střídají se tu dva pohledy- Ava a Alex. Osobně mě bavily oba pohledy, ale Alexův byl kolikrát o něco těžší na porozumění.
Příběh Twisted love mě bavil. Několikrát jsem se smála, ale kolikrát mi bylo i do pláče. Je to taková ta klasická romantika, kde se hlavní postavy na začátku potkají, později se dají dohromady a poté se něco pokazí. Takže klasika, ale přesto to bylo něco jiného. Neřešila se tu jen láska, ale i tajemství a trauma z dětství.
Alex je boží>>> Konečně jsem poznala toho Volkova, kterej mi pořád vyskakoval na tiktoku. Vztah Alexe s Avou je úplně že aww. Samozřejmě tu ani nechybí spicy scény.
Četlo se to tak strašně dobře i přesto, že to bylo v angličtině. Zamilovala jsem si snad všechny postavy. Hlavně kamarádky od Avi. To se těším na jejich knihy a jejich vlastní romantické příběhy. Celkově bych to brzy viděla na novou oblíbenou knižní sérii.
Na konci jsem hodně přemýšlela o hodnocení, ale poté, jak jsem si přečetla bonusové kapitoly, jsem se rozhdola tomu dát plný počet hvězdiček.
Každý díl této série má své kouzlo. Rychlost čtení. Tohle jste opravdu schopni přečíst za jeden den. Přečtete si první kapitolu, a je víc a víc těžší se od děje odtrhnout.
Nemuseli jste se ani nijak ztrácet, protože první strana začíná přesně tak, jak skončil druhý díl...
Na závěrečný díl série Dark Elements jsem se neskutečně natěšila. Možná až moc. Dostala jsem to co jsem očekávala, a to mě možná trochu zklamalo. Celé je to takové klišé a docela předvídané. Samozřejmě jsem se kolikrát divila ale myslím, že předchozí knihy to kouzlo měly silnější. Tady prostě dostanete spokojeně ukončenou sérii, a uznávám, že to bylo takové zvláštní to ukončit. Z části jsem ten svět už chtěla opustit, ale něco se mě tam snažilo zdržovat o něco déle.
Romantika je zde pikantnější než kdy dřív, a pro spousty z vás dokonce s tím, koho očekáváte. Dle mého to ale už od druhého dílu bylo jasné. Taky se Layla nijak nezdržovala, což jsem fakt ocenila.
Miluju všechny pokrevníky, hlavně Bambi.
Miluju Rotha, ale to snad většina z nás.
Ano, bylo to klišé ale ta série si mě před nějakou dobou získala, a nedokážu ji dát neplný počet hvězdiček. Na druhou stranu si nejsem jistá, jestli ji plný chci taky dát.
KAŽDOPÁDNĚ se nebojte, a vraťte se na poslední dobrodružství společně s Laylou, Rothem a Zaynem. Zamilovávejte se do démona a strážce. Pátrejte po pravdě s hlavní hrdinkou a užívejte si tu sérii. Když jste ji ještě nečetli, tak se na to vrhněte. Já už mohu jen popřát: Užijte si čtení
Pod jakým slovem si můžete představit knihu Náhodou? Jedním slovem prostě dokonalost. Tahle dokonalost má všechno dokonalý Není nic, s čím bych nebyla spokojená. Na první pohled vypadá nádherně už jen díky obálce. A to co obsahuje vnitřek je snad ještě lepší.
Když jsem se o knize dozvěděla, říkala jsem si jestli princezna a basketbalista není trochu blbost, ale to rozhodně NENÍ. Hned co jsem knihu otevřela a začetla se, nemohla jsem se odtrhnout. Mimo děj v tom měl taky prsty styl psaní autorky, který je hodně čtivý.
Příběh má skvělé prostředí a naprosto úžasné postavy. Obě hlavní postavy Elenu a Nathana jsem si oblíbila hned. Ty jsme měli možnost lépe poznat díky kapitolám, které se střídaly v jejich pohledech. Ze začátku jsem se jich teda trochu bála...
O Eleně jsem si myslela, že to bude opravdu typická princeznička ale hned se ukázalo, že to tak není. Nebála se říct co si myslí, a náhodou s ní byla sranda.
Nathana jsem očekávala trochu mírnějšího ale i přesto jsem si ho hned oblíbila. Basketbalista jako vyšitej, teda s menším průšvihem. V basketbalu se vůbec nevyznám ale bylo to popsáno dobře k pochopení.
Mezi úžasnými postavami nechybí pohodová hate to love romantika. Zdála se být trochu pomalejší, ale při čtení se mi to ani nezdálo. To tam byly i menší peprné scény. V tomhle případě to bylo naprosto dostačující a kolikrát i roztomilé .
Děkuju @petra_martiskova za poskytnutí recenzního výtisku @cooboo_redakce @albatrosmedia #spoluprace
Připravte se na pořádnou jízdu tímhle dílem. Říkám vám, že jakmile začnete, nebudete se moct odtrhnout. Nenachází se tam strana, která by byla bez akce.
Z pekla do pekla jsou slova, které přesně vystihují děj. Ten skákal z místa na místo společně s Brexley. Narozdíl od prvního dílu to nebylo klid, bum, klid a dokola. Ne, tady to bylo jedno velký BUM!
Děj mě sám o sobě překvapil, protože nic z toho jsem nečekala. Kolikrát jsem si říkala proč to tak je? No hlavně na konci. -Varování, nepočítejte s uzavřeným koncem, to prozradit mohu.-
Mimo akci dostame slušnou romantiku, která je o něco jiná než minule. I když není nijak zvlášť velká, stále se to vynahrazuje už jenom těmi chvílemi kdy je Brex s Warwickem. Opět tu nechybí ani nevyřešené otázky ale dočkáme se i vysvětlivek, které dokážou ohromit. Spíš jsem tím myslela, že se dozvíme něco víc o Brexley, Warwickovi, dalších postavách a o říši.
Ukázaly se nové postavy, ale i ty staré. Některé mé zklamaly, protože ne všechny vypadají, tak jak se zdálo. Cenu za nejlepší postavy získávají Opie a Mrňouska. Ostatní postavy jako Warwick, byly skvělé ale některé naopak ne.
Na rozdíl od prvního dílu byl druhý více čtivý hlavně dějem a napínavostí. V knize nechyběl humor, který od určitých postav dokáže rozesmát. Na konci jsem z toho byla úplně zmatená a prostě už nutně potřebuju další díl.
Pokud jste čekali až vyjdou všechny díly, s radostí vám říkám, že se do toho můžete vrhnout. Celá tahle trilogie za to určitě stojí. Díky tomu si získala u mě speciální místo.
Začátek knihy se odehrává v momentě, kdy skončil druhý díl. Tím se zabývá polovina knihy. Vztahem Emilie a Iry. Jejich vztah byl z pohledu Emilie celkový zmatek, ale v tomhle díle bylo jasno. Mezi nimi to začne jiskřit ještě víc, a tak ani nechybí dost spicy scén.
Samozřejmě se tam děje i něco jiného, než jen vztah mezi nimi. Do aktualit se dostane jedna kletba a záhada, které provázejí děj celé knihy. Emilie se dozvídá pravdu o svém životě a o sobě samé. Kolikrát mi ji bylo líto, z těch všech lžích co jí tajili. Nebudu to popisovat dál, jinak je možný, že bych vám dala spoilery.
Za mě se děj netáhl, stále se tam něco dělo i přesto, že tam někdy nebyly úplně chytlavé pasáže. Některé věci bych natáhla, a naopak některé zkrátila o pár stran. Sama jsem jednu chvíli dostala blok, a nechtělo se mi pokračovat.
Konec jsem trochu předvídala ale i tak mě něco překvapilo. V posledních čtyřiceti stranách jsem si připadala jako v pohádce, která končí. Při tom to žádná pohádka není, ale konec skončil tak, jak by si to zasloužili všechny knihy. Prostě hezky. Možná bych ho jen o pár stránek zkrátila, ale na jednu stranu jsem ráda, že jsem tam strávila čas o něco déle.
Jak už jsem zmiňovala, celou sérii jsem si zamilovala a tak mi bylo líto opouštět ten svět společně s Irou a Emilii. Se světem se ale nemusíme loučit na dlouho, jelikož autorka napsala příběh o jednom z dalších princů, který je zatím v angličtině. Měli bychom se dočkat překladu, už příští rok.
Tuhle sérii jsem si zamilovala hned od prvního dílu. Jsou to knihy plné magie, dobrodružství, romantiky, zrad, čarodějek a démonů, záhad a vyšetřování... Prostě tohle musíte zkusit a já doufám, že si to taky zamilujete.
Tahle série je opravdu každým dílem lepší a lepší. Vždy se dozvíte něco nového ze světa, postavy jsou o něco lepší a akce je o něco napínavější.
Zase uplynulo pár měsíců, co jsem naposledy četla předchozí díl. Při začátku knihy jsem byla kolikrát zmatená a nacházela jsem slepá místa, kvůli kterým ten začátek byl těžší.
Na Massovou je ale spoleh, takže se není třeba bát toho, že by se v knize nic nedělo. Akce se táhla od nějaké části knihy, až do té konečné. Ale ta na konci? To bylo něco. Tam se to četlo opravdu skvěle a svižně.
Jedno další mínus, které se u mě táhne už asi od druhého dílu, jsou pohledy jiných postav. Tady to byla konkrétně Manon. Ta postava mě vůbec nebavila a přišla mi nezajímavá. Omlouvám se všem, km kteří tuto postavu zbožňují, ale její části byly fakt mínusem pro mě. ALE! Ke konci, při velké akci, mě její postava chytla a doufám, že se to tak bude držet i dále.
Strašně se mi líbí vývoj Celaeny. Od prvního dílu to je úplně někdo jiný. Její části mě nikdy nezklamou. A když do nich přidáme i Rowana, vznikne něco, od čeho se nejde odtrhnout. Musim ale podotknout, že čekání na něj bylo urputné. Ale poté to bylo lepší a lepší.
Tento díl se mi líbil zatím nejvíc. Nejspíš hlavně vztahy, které k sobě postavy měly, ale samozřejmě i tou akcí to bylo něco. Těším se na další díl. Těším se, jak se to vyvine s Rowanem a Aelin, co čeká Doriana a co předvede Manon.
Mráz je krátká fantasy kniha. Máme zde Avu, která po rozchodu s přítelem skončí v baru. V tu dobu se tam objeví i vílí král, který hledá víly na turnaj o jeho ruku. Jenže Ava ho urazí a druhý den s ním uzavírá domluvu.
Tady to pěkně odsejpalo. Kniha nemá ani 300 stran, což vlastně nevadí. Je to ideální čtení když nemáte zrovna náladu na bichle. Styl psaní mi sedl hned a čtení knihy mi zpříjemnil. Přesto mi tam něco chybělo.
Romantika zde byla cítit a že byla super. Nečekejte tu však spice. Chemie mezi Avou a Tarinem byla hmatatelná od začátku. Chvíli převládala údajná nenávist, ale pak bylo z obou stran cítit rozhodně něco jiného.
Přirovnala bych to k Selekci a menším Hunger games, tak jako ostatní. I když se zde bojuje o život a trůn královny, autorka to napsala tak, abyste se zasmáli. Romantika byla boží a já bych jí potřebovala více mezi těmito postavami. Všeho bych potřebovala víc!
Mráz jsem si užila, ale jsem z toho trochu zmatená. Něco mi tam chybělo, nejspíš to bude tou délkou a tím, že všechno se dělo opravdu rychle. A ten konec? Pokud se do knihy budete chtít pouštět, tak si to rozmyslete. Rozhodně ji doporučuju, ale po dočtení budete chtít možná docela hodně další díl.
(SPOILER) Už podle obálky a ořízky tato kniha vypadá kouzelně, a tak trochu temně. Na první pohled je tedy vidět, že to nebude jen tak obyčejný příběh.
Beladona je hodně doporučována kniha, která byla doporučena i mně. Anotace zní chytlavě a nutí vás zjistit, co se skrývá dál.
Signa není obyčejný člověk. Lidé kolem ní umírají, ona vídá duchy, nedokáže se zranit a ke všemu tomu vídá smrt. Jednou ji však cesta zavede do Thorn Grove, k její nové rodině. I tam se však objevuje nebezpečí a opět se Signa stane mostem mezi životem a smrtí.
Ani nevim, jestli jsem se na knihu těšila. Byla jedna věc, kterou jsem si jistá byla. Těšila jsem se na Smrtonoše :) . Klasika...
Začátek mě nějak moc nechytil. Avšak děj se tou dobou už nijak nevláčil. Po pár kapitolách nás děj uvedl do situace v domě Thorn Grove a seznámil nás s ostatními postavami.
Kniha má takový tajuplný nádech. Ideální na detektivku, která zde byla hodně rozvinuta. Mě samotnou na konci překvapil výsledek člověka, který stál za všemi těmi činy.
Smrtonoš je rozhodně má oblíbená postava v této knize! Nový knižní boyfriend. Smrtonoš je -asi nejde říct božský, když je smrt- dokonalý, tajuplný stín, který pod nimi skrývá něco víc než jen smrt. Myslím, že každý by si ho oblíbil.
Po konci jsem rozhodnutá, že druhý díl se pokusím neminout. Protože už jen tou jeho anotací...
Pokud tuto sérii ještě neznáte, děláte velkou chybu a musíte ji napravit. Máme tady totiž už třetí díl a stále ten konec není za rohem. Což vůbec nevadí, protože si nedokážu představit tento svět opustit.
Brexley se po druhém díle objeví v Praze. Ano je to ten díl, o kterém jsou dobrá doporučení. A ano! je to ten díl, kdy se jiskření mezi Brex a Warwickem dostane na povrch.
Nato, že jsem na knihu nějakou dobu čekala, tak jsem ji dočetla za necelé dva dny. Od děje se totiž nešlo vůbec odtrhnout! V tom má tato série speciální kouzlo. Autorka rozhodně ví, co je v dané situaci potřeba.
Jak jsem již zmiňovala, jiskření tu rozhodně nechybělo. A že ho nebylo málo. Třeba taková scéna v Kostnici...
Nový díl a nové postavy. Nové obavy o to, že ty oblíbené umřou. A samozřejmě taky nové otázky a odpovědi. Z nich jsme tady právě toho dostali nejvíc, ale stále ne dostatek.
Já na tom miluju všechno! Postavy, děj, prostředí a ty obálky? Aaa boží! Co teda moc nemiliju jsou autorčiny oblíbené otevřené konce:). Takže má otázka zní...Kdy se dočkáme dalšího dílu s nádhernou obálkou?
Kniha je od autorky, která napsala Láska po Španělsku. Přesněji se zde jedná o volné pokračování, ale o jiných postavách. V Lásce jsme měli Linu a Aarona, kteří jsou mimochodem božští, zato tady máme Rosie a Lucase. Rosie se už několikrát objevila v prvním díle, a to jako nejlepší kamarádka Liny. Lucas je zase Linin bratranec, takže krása
Elena Armas je úžasná autorka. Mohu říct, že miluju její knihy. I když to jsou takové romantické klasiky, ona z nich dokáže udělat něco, co vás prostě baví. Stejně tak to je zde. Kniha je vtipná, někdy opravdu dost, jiskření tu máte jisté. Ta romantika je totiž fakt něco. Taky je to trochu emocionální, jak sama autorka zmiňovala v poděkování.
Všechny postavy jsou úžasné. Rosie je plná energie, laskavá, vtipná a všechno možný. Lucas je ze Španělska, umí hodně dobře vařit a taky serfoval. Jejich vztah byl něco. Líbilo se mi, co vše Lucas pro Rosie udělal ohledně těch experimentálních rande. No prostě boží.
Víte co je ještě lepší? Objevili se tady Lina s Aaronem. Normálně bych si přála, aby autorka napsala nějakou bonusovou novelu z jejich líbánek, protože v Lásce mi ti dva vůbec nestačili. Vlastně rovnou novou knihu.
Tato kniha je v žánru romantiky s tématem falešný vztah. Což by to celkem vystihovalo. Pokud vás právě toto láká, tak se to nebojte číst.
Milostný experiment byl úžasný, ale na Lásku po Španělsku to prostě nemá. Ta hate to love tam s tím něco má. Prostě doporučuji obě dvě.
Uplynula doba od přečtení prvního dílu, který jsem si moc oblíbila. I když jsem po druhém díle sáhla po nějaké době, příběh nešel zapomenout.
Tento díl krásně navazuje na konec předešlého. Callypso s Desmondem se ale přemístí do Jinosvěta, kde stále zůstává nevyřešená záhada. Čeká je však ještě oslava Slunovratu. Ta ale neprobíhá podle jejich představ, protože každému dvoru mizí stráže a nikdo neví kam.
Děj je chytlavý už od začátku, takže se kniha četla velmi rychle. Bohužel zde pro mě byly slepá místa, kvůli kterým jsem knihu několikrát odkládala.
Nic mi tu nechybělo. Byl tu dostatek romantiky, na kterou jsem se těšila nejvíc. Nová zápletka taky nezklamala a nové prostředí mi taky vyhovovalo. První díl je za mě však o něco lepší.
Konec knihy jsem nečekala a rozhodně vím, že třetí díl mě nemine.
Tuto sérii můžu rozhodně doporučit. Je jednou z mých oblíbených.
Miluju maluju!
Kdo by kdy řekl, že si takové prostředí tolik oblíbím. A kdo by řekl, že si oblíbím někoho jako je Karel Havlíček Borovský?
Začátek není úplně tak růžový jak by se očekávalo po prvním díle. To mě celkem bolelo, protože jsem se nejvíc těšila na Borovského s Němcovou, ale ten byl ve vyhnanství... Ale později se mi to velmi vynahradilo!
Jak se řeklo v prvním díle, tak se zde shledaly všechny hlavní postavy. Tentokrát však nehledaly žádného vraha, ale způsob zlomení kletby. Světlou stránkou toho všeho je právě alespoň to setkání.
Hlavní postavy jsou všechny úžasné a dobře zpracované. Můj oblíbenec, byl a stále je Havlíček. Toho nikdo v tomto příběhu nepřekoná. Ani Neruda, který je v tomto díle dospělí a dostal větší prostor. A ten Havlíčkův vztah s Němcovou? Znovu miluju maluju!
Co ten konec? Já tomu opravdu věřila, až mě to rozbrečelo. Pak otočím stránku, čtu a najednou koukám s otevřenou pusou a skoro nedýchám! Naštěstí mi to zvedlo náladu.
Národní opruzení doporučuju všem. Jsou to boží, dvě skvěle napsané knihy, které se čtou rychlým tempem, protože jsou krátké. Já sama tento díl zhltla za jeden den.
Víc takových knih!
Ze začátku jsem hodně o tomto díle pochybovala. Nehrnula jsem se totiž dvakrát tolik na Joshe a Julse.
Na začátku, do nějaké sté strany, se mi to moc nelíbilo a vůbec se mi nechtělo pokračovat ve čtení. Julse mi v té době nebyla moc sympatickou postavou. Josh byl o něco zajímavější, ale celkově na tom u mě nebyl o moc lépe než Julse.
Po čase náročného čtení se to pro mě změnilo první spice kapitolou. Těch tady je snad nejvíc ze všech dalších dílů. I když mi toto moc nevadí, po čase toho bylo lehce moc.
Vztah mezi postavami byl ideál hate to love. Na obě postavy jsem změnila názor a náhodu si je oblíbila. Nedokážu však říct koho mám radši. S Joshem se hodně nasmálo. U Julse se mi líbila její kuráž. Objevily se tady i jiné postavy z předchozích dílů, ale nejlepší z nich byl Alex. Ten se choval úplně jinak, než v jeho díle.
Konečný plot twist jsem až tak nečekala. Věděla jsem, že se stane něco, kvůli čemu někteří přestali mít rádi Joshe. Já spíš nechápala chování obou postav. Po jistém incidentu se věci srovnaly, za což jsem byla ráda.
S Twisted hate jsem se potrápila, ale užila jsem si ji. I tak jsou předchozí díly o něco lepší, ale zase si jsou všichni v patách. V této sérii je pro mě opravdu těžké si vybrat oblíbence.