kniholka komentáře u knih
Typicky Gaimanovské, ale s tím rozdílem, že u jeho ostatních knih jsem se jakžtakž chytala, ovšem u této jsem měla neodbytný pocit, že vlastně vůbec nesejde na tom, jak se to celé vyvine. Prostě jsem si tak říkala, proč mi ten příběh vůbec je vyprávěn? Už dlouho se mi nestalo, aby ve mně kniha zanechala jen neurčitý pocit, který mě k ničemu neposouvá, ani nesměřuje...
Oproti Záhadě hlavolamu nepatrně slabší, ale stále bezva čtení.
Trochu si neumím představit, jak děti dokáží zpracovat všechny ty emoce, které na ně Gaarder nemilosrdně chrlí. Místy mi přišlo, že zbytečně moc tlačí na pilu, naopak pasáže mezi dopisy bych vynechala úplně, jen brzdily hlavní příběh. Rozpačité pocity, přesto si myslím, že stojí za přečtení.
Naleznete v ní zásadní představení, recenze, komentáře, ale hlavně spoustu senzačního humoru dvojice S+Š.
Poutavě vylíčené životní příběhy beat generation, které ukazují, jak obtížná a rozhodně ne růžová, byla cesta k jejich slávě. Trochu mě mrzel náhlý a useknutý konec, ale jinak tahle kniha beatniky rozhodně čtenáři přibližuje.
Příjemně hororózní čtení pro děti, osvěžující pohádka pro dospělé :-).
Silné, bezesporu velké humanistické dílo, ale pro mě místy poněkud rozvleklé.
Poprvé v životě jsem letěla vzducholodí. A litovala jsem, že let nemůže pokračovat ještě alespoň jednou tak dlouho.
Knížka plná symboliky, která nic nevnucuje, jen skrze příběh vypráví jednu éru rumunských dějin a nechává čtenáři prostor, aby se nad vším zamyslel. Hodně zvláštní kniha, která ale dokonale dává smysl a vtahuje.
Hodně zvláštní kniha, dost hořká, ale místy na můj vkus až příliš přitažená za vlasy.
Jak báječné je chodit z hochy z Rychlých šípů a prožívat všechna ta úžasná dobrodružství!
Jasně, kanibalismus je přinejmenším fascinující, stahování z kůže jakbysmet, ale...Přišlo mi, že tu psychologii do toho autor cpe místy až násilně (a ne příliš obratně) a ne jednou mi to přišlo poněkud zdlouhavé. Hlubší než film, ale podruhý by mě to už nelákalo.
Nejenže Green skvěle vykresluje studentský život se vším, co k němu patří laskavým způsobem sobě vlastním, přidává ale i něco navíc. Zabývá se tím, co s námi udělá to, když se nám někdo usídlí v srdci, které si na něj bude pamatovat navždy. Konfrontuje své hrdiny s pocitem viny, nepochopení a neustávajícím hledáním, kterým sice můžeme procházet ve skupině, šanci nalézt nám to však nijak nezvýší.
Nemá cenu tuhle knížku srovnávat s Hvězdami, každá vypráví svůj příběh. Obě to ale skrze svého autora dělají zatraceně dobře.
Vzhledem k věku autorky je to trochu jiná knízka o anorexii. Autorka se zaměřuje na problémy ve své hlavě a příběh dokresluje cestopisnými pasážemi. Škoda, že se často opakuje, ke konci už to knize ubíralo na čtivosti.
Začátek Holmesových a Watsonových dobrodružství, která většinu lidí přinutí, aby se na Baker Street vydali opakovaně.
Kde by byla detektivka bez Doyla a jeho Sherlocka...
Depkoidní mi to nepřišlo, spíš skvělý pohled do duše dvou osamělých lidí, kteří jsou si tak blízko, a přesto (nebo právě proto) tak daleko.
Začátek a konec výborný, v prostředku jsem se místy ztrácela v tom množství jmen a vztahů, ale jako celek to opět bylo parádní počtení.