Knihomlok2015 komentáře u knih
Ten nápad, že vám někdo zavolá v den vaší smrti mi teda přijde spíš jako mučení než něco, co by mě uklidnilo nebo donutilo k velkým věcem - hold jsem spíš Mateo než Rufus.
Ale ta knížka je jinak naprosto skvělá.
PS: Ke komentáři níže, taky jsem do poslední chvíle doufala, že je to jen marketingový blábol :-(
Většinou mám ráda divné knihy, ale tahle na mě už byla až moc divná.
Začíná mi docházet, že jako nájemný vrah a králův muž stojí Fitz za starou belu, ale jako člověka toho kluka prostě nemůžu nezbožňovat.
PS: A to, že vím, proč když myslí na Moly vidí Burriche, to je prostě .....:-)
Tak jo, už to nevydržím. Já to prostě řeknu. Prostě se zeptám.
Můžete mi někdo říct, proč si každý rok kupuju tolik nových knih, když očividně všechny ty nejlepší už mám dávno doma? (ano za pět. Joo :-)
Právě jsem zavřela čtvrtý díl a začínám si uvědomovat, že těch stránek je opravdu hodně (za mnou i přede mnou:-) a ještě ke všemu se na nich zatím nic moc neděje.
Ale zároveň s tím mi hlavou běží jen jediné - nevyškrtnula bych ani slovíčko, ani jedno mi totiž nepřipadá zbytečné.
Asi to bude znít divně, ale Jack je můj princ na bílém koni - a jsem si jistá, že je mezi námi čtenářkami jen málo žen, které by to měli jinak - je to totiž tak neuvěřitelně sympaticky napsaná postava, že to prostě ani jinak nejde.
A možná právě o to víc, mi v tak dobré společnosti došlo, že triller nikdy nebude můj šálek kávy a neměla bych s tímhle žánrem příliš často koketovat. (alespoň pro mě to bylo až příliš průměrné čtení:-(
Páni, mě samotnou překvapuje, jak rychle to zvládám louskat a jak najednou nacházím časové okénka vhodná ke čtení, v místech, kde jsem to vůbec, ale vůbec nečekala. (konečně přicházím tomu čtení v mobilu na chuť)
Ale ono se od toho doopravdy nedá vůbec odtrhnout.
Chtěla jsem tu prezentovat opravdu odvážné tvrzení, ale nechám si to na další díly, určitě k tomu bude ještě nejméně sedm dalších příležitostí. Teď řeknu jen jedno - čtu to podruhé, takže několik zásadních dějových zvratů mi ulpělo v paměti (dokonce jsem si pamatovala jednu větu prakticky do posledního písmene včetně diakritiky - ano, jsem na to dostatečně hrdá:-) a víc než pár maličkostí se ztratilo v čase. Ale ono ani nejde o to, co jsem si zapamatovala nebo zapomněla, jde o to, že to oboje stále ještě perfektně sedí k sobě a ten příběh mě zase neuvěřitelně okouzluje. A mám takové tušení, že až se znovu rozhoupu, číst to potřetí a počtvrté a pak znovu, bude to naprosto stejně dokonalé.
Protože jsme s velkým nadšením zjistila, že nám s listopadu vychází další dílko od téhle velmi šikovné paní (Fragment jedeeee…), tak jsem se pustila po cca 8 letech do opětovného čtení téhle série. A opravdu, ale opravdu vám nekecám, je to pořád stejně dobré jako před těmi lety. (no popravdě už jsem načala druhý díl a je to lepší než poprvé - fakt:-)
Některé knihy jsou jako ohňostroj - září a vyráží vám dech, plní vaši duší úžasem, jsou dokonale sladěné v rytmu vaší oblíbené hudby a nutí vás zvednout nevěřícný pohled do nebe. Jsou dokonalé a tahle rozhodně nepatří k žádné z těch mých.
Ještě nikdy se mi totiž nestalo, abych si třičtvrtiny knihy v duchu říkala - tak už to sakra dočti, tak už to sakra dočti, tak už to dočti, ať je konec a ty se můžeš vrhnout na něco lepšího. (opravdu nedokážu knihu nechat nedočtenou jinak bych to už vzdala dávno)
Protože kromě jedné jediné osamělé světlice, která opravdu vyletěla vysoko na to nudně šedivé nebe - aneb jak udusit prince za pomocí jednoho sousta z jablka (ten nápad mě opravdu pobavil) - to bylo opravdu k nedočtení.
Do trojky nejdu rozhodně a jestli někdy v budoucnu zatoužím po tom, abych se dozvěděla, koho že si to Lia nakonec (ne)vezme, z předchozí zkušenosti jsem si jistá, že mi bude stačit pět minut v knihkupectví na prolistování posledních pěti stran.
Román pro tři pornoherce a jednu asistentku? To určitě. Tohle byl koncert pro čtyři již zmíněné a jednoho čtenáře k tomu. Jinak řečeno, ještě nikdy jsem si ze sledování porna neodnesla tak příjemný zážitek. :-)
PS: A taky máte takovou chuť zadat jména některých těch pornofilmů do vyhledávače a zároveň se bojíte, že všechny opravdu existují?
Řeknu to asi takhle, zatímco na film se během svého života nejspíš ještě několikrát kouknu (řekněme si to popravdě - jako dcera autobusáka k tomu mám víc důvodů než jen jeden), tak tuhle knížku už asi neotevřu nikdy.
Já toho chlapa prostě miluju.
Ove byl naprosto geniální, Babička pohádková tak akorát, Brit-Marie otravná jen trošičku, Každé ráno krátké příliš a Co by měl můj syn vědět hřejivě vtipné až dost, ale Medvědín, ten je prostě rozcupoval na kousky úplně všechny.
Ale jestli mi ve druhém díle zabije Benjiho (vlastně krehýhokoliv z těch čtyř) - tak ať si mě nepřeje. (sakra já nechci znát budoucnost za deset let)
No pro mě to byl takový průměrný sci-fi film, který si člověk pustí v nedělní odpoledne, aby nějak zabil zbytek dne. Ale i tak bych se na další díl klidně s chutí podívala. (bodejť by ne, když to vlastně celý zůstalo otevřený)
Vždycky mě tak trochu rozčilovalo, když někdo v komentáři užíval to zatracené spojení - na prvotinu to není vůbec špatné (vždycky jsem totiž měla pocit, že to tu knihu spíš shazuje než oceňuje) - ale tentokrát se tak trochu nechám taky zlákat tím protivným tvrzením - protože jestli je tohle jen "ta zatracená" prvotina, musím říct, že už se moc těším na další knihy od téhle autorky, protože tohle bylo opravdu velmi příjemné počtení. (né opravdu nedodám, na prvotinu:-)
Páni. Věřte mi, kdybych mohla napsat víc, udělám to, ale nedostává se mi slov - jak moc mě tahle kniha dostala. Takže prostě a jednoduše jen - PÁNI. (a víte co, jsem neskutečně ráda, že jsem a nejspíš i navždy budu v té skupině pravověrných čtenářů téhle knihy)
Asi nezačnu příliš dobře, ale já si prostě po dočtení tohohle velmi povedeného dílka, musím postesknout. A víte proč? Protože tahle malá knížečka (čteno v paperbacku - takže ještě umocněno i formátem) přeci na tak obrovský příběh nemůže stačit. (nebo ano?)
Já bych si prostě a jednoduše přála, aby každá jedna jediná postava (muži i ženy bez rozdílu) z toho příběhu měla vlastní malou knihu, stejně dobrou a stejně objemnou jako je tahle, a pak bych byla opravdu spokojená - protože teď po dočtení toho příběhu jsem si jistá, že si každý nich vrchovatě zaslouží víc než se mačkat společně na těch necelých 400 stranách.
Já vám nevím. Ještě tak dvacet stran před koncem jsem byla na beton přesvědčená, že dám o hvězdičku víc než prvnímu dílu, protože tentokrát jsem četla s opravdu velkou chutí. POZOR asi si teď trochu zaspojleruju - tahle variace na Mr. a Mrs. Smithovi mě totiž bavila mnohem víc než ta Wanted(ovská) pointa na konci prvního dílu - kdo by nemiloval tu fintu jak otrávit manžela při něčem tak prostoduchém jako je vyplňování formuláře, o milostném likvidování všemožných zařízení hotelů apod. nemluvě.
Ale. Ano opravdu teď přijde ale. (nečekali jste to co?:-) Na samém konci mi totiž díky jedné téměř nepodstatné větě došlo (vlastně k tomu stačilo jedno jediné jméno - Edgar J. Hoover), že celou tu dobu jsem vlastně obětí toho naprosto Pitomého americko-patetického Patriotismu na různé téma od začátku až do konce.
Né vážně - ale shodit téměř všechny ty objednané vraždy jen na to, že milí zlatí šéfové škodí drahé skvělé Americe - ať už prodejem zbraní, drog nebo vládních tajemství mi přišlo jako omluva za něco, co by se v knize o nájemném vrahovi vlastně vůbec omlouvat nemělo - neomluvitelně slabé. (ta zmínka o sběru osobních informací ještě z dob Edgara J. Hoovera to prostě a jednoduše zabila)
Takže bohužel zůstávám za dvou hvězdičkách.
Děláme to všichni. Vypisujeme si úryvky (no v době technologické si je fotíme alespoň do mobilu:-) a to místo zabírající na paměťové kartě tentokrát vybojovaly dvě krátké věty, které mi zůstanou v podvědomí celý život - doufám.
"Nemůže to přece být s větový rekord, když jsou to dva kluci. To pak není světový rekord."
A víte proč? Protože tyhle dvě věty svou hloubkou (i hloupostí) definují nejen celou tuhle knihu, ale i mě samotnou. Protože po přečtení téhle knihy záleží jen na jednom, jestli s těmi slovy souhlasím nebo ne.
Hurá, konečně žádný milostný trojúhelník. To opravdu oceňuju. :-)