KnihovniceVěra komentáře u knih

Pohodové vyprávění o životě Jolany se mi četlo velmi příjemně. Zaujaly mě vzpomínky na Stardance a pobavilo mě, že si její dcera stěžovala, že musela na natáčení retro seriálu nosit vytahané tepláky. Nádherné fotky z výletů jsou lákavé, věřím, že projdu aspoň některé z navržených tras.

21.01.2019

Krátké kapitoly zakončené modlitbou či prosbou k Bohu na mě zapůsobily uklidňujícím dojmem. Jako nevěřící jsem se částečně s obsahem sdělení míjela a tak úplně nesouzněla s těmito kázáními.

1 16.01.2019

Obdivuji, že již ve starověké Indii byla láska a rozkoš chápána jako jedno z umění, a vážím si toho, že po staletích cenzury mám v knihovně toto dílo v původním nezkráceném rozsahu. Samozřejmě z dnešního pohledu není text příliš prakticky použitelný , ale obrázky jsou pěkné.

2 03.01.2019

Totální slátanina vyplozená zfetovaným mozkem, snůška nesmyslných blábolů s neuvěřitelným koncem obaluje sexuální podstatu Dětí ráje napájených navíc i tequilou.

3 18.12.2018

Název a obálka nic moc, naštěstí selská rebelie ("tanec rabů") je popisována a oslavována jen na samém úvodu a v závěru knihy.
Hlavní hrdina Jakub Krčín z Jelčan si získal moje sympatie jako energií nabitý člověk, dnešními slovy workoholik, kterému práce pomáhá překonat nezdar v lásce. Román je psán historizujícím jazykem, který se skvěle hodí k obsahu, obsahuje řadu historických postav a faktů, navíc není přecpaný dějem, vše se spíše vleče a díky popisu prostředí působí romanticky. Na svoji dobu zdařilé dílo, čtivé i dnes, ke kterému se nejspíš ještě vrátím.

2 16.12.2018

Na knize legendární cestovatelské dvojice H+Z je znát, že v době jejího vzniku byli už tak slavní a žádaní, že ji spisovatelsky odbyli, resp. místy poskládali z reportáží o svých cestách a z komentářů k článkům z místního tisku. Z dnešního pohledu je k smíchu, jak se na všechno dívají svrchu přes ten svůj vědecký světový názor, jak pohrdlivě píšou o všem americkém a o józe a jak by celou Indii nejradši převychovali v komunistickém duchu. Když si odmyslím tyhle nadbytečné kapitoly, které ohlodal čas, zbude přece jen asi půlka cestopisu, která stála za přečtení.

2 03.12.2018

Dojemná a pravdivá, není co dodat, všecko už bylo řečeno v komentářích ostatních čtenářů.

2 08.11.2018

Čekala jsem fantazy příběh a ejhle! ona to sonda do temné duše děkana katedrály. Trvalo mi se začíst do zdánlivě jednoduchého děje, který běží v 1 časové ose, odehrává se asi na 1 km2 a hlavní postavy se dají spočítat na prstech 1 ruky, protože děj se odehrává převážně v děkanově hlavě.
Zahltily mě komplikované úvahy, pocity a představy. Kniha mě donutila k zamyšlení nad hranicí mezi zdravě ctižádostivou a fanatickou vizí a co posouvá hranice lidských možností. Jako bonus jsem si uvědomila, proč se říká, že je něco zlatý hřeb. Vcelku mi ale kniha optimismu nepřidala a přenechám ji nábožensky a duchovně více vyspělým čtenářům.

3 08.11.2018

První povídka La bella Boema je příjemná oddechovka, kde děj lehce klouže od jednoho obrazu k druhému jakoby na filmovém pásu. Bohužel nebyla zfilmována za autorova života, ale námětu se chytil až Miloš Forman za mořem a vznikl Amadeus, jak píše Petruse21.
Ve druhé části už to zadrhává o socialistické rovnostářské myšlenky lékaře v lázních, které patří pracujícím. Bohudík tenhle román autor nedokončil.

08.11.2018

Kniha byla první, kterou jsem od autora četla, bohužel se minula s mým očekáváním, že jde o populárně naučnou knížku. Autor, sám bezpochyby velmi erudovaný v oblasti vědeckého výzkumu činnosti mozku, do ní zahrnul jak vědecky ověřená fakta o činnosti jednotlivých částí mozku (vědění, mozek..), tak i své názory na oblasti a společenské jevy, které evidentně vědecky dokázat nelze (bůh, víra ...), na některá povolání (filozofové, herci) a vše zpestřil svými vzpomínkami a názory na hudbu, poezii a divadelní hry. Vadilo mi, že neodděluje fakta od svých názorů, strohost jazyka, v některých pasážích přehuštěnost fakty.
Souhlasím s autorem, že jde o souhrn toho, k čemu během života došel, určený pro vnoučata. Nezdá se mi, že jde o knihu o svobodě, neboť autor předkládá fakta většinou jako hotová, jakoby neoddiskutovatelná.

3 26.10.2018

Tato kniha, která má být reportáží, mě připadá dnes spíš karikaturou komunistické propagandy. Protože jsem se u ní u zasmála, neoznačuji ji přímo za odpad. Autor knihu píše v množném čísle - to jako my soudruzi, nebo já a můj agent? Píše reportáž a přitom popisuje události na tajném setkání bývalých německých důstojníků, o zákulisí mocenské hry za 2. světové války atd. - odkud to asi ví, pokud není sám agentem placeným Moskvou? Dále jsem se dozvěděla, jaký byl rozdíl mezi zlým západním a uvědomělým východním Němcem. A opravdu zábavné bylo, proč východoněmecká mládež nosí modré šátky - protože rudé si ještě nezaslouží! Paradoxně autor horující pro komunismus sám po roce 1968 emigroval do západního Německa. Ha ha!

1 23.09.2018

Vyprávění pubertálního syna o matce - trhovkyni v Dublinu a životě v chudé rodině se šesti dalšími sourozenci se mi nelíbilo, místy je tam laciná vulgarita, místy stupidní, dělají z vlastní hlouposti přednost. I když se tam dotýká smrti a boha, styl je ubohý.
A tahle mamka to dotáhla až do Irského parlamentu! A spisovatel si na tom založil sitcom a je nejpopulárnější irský komik. Show must go on!

20.09.2018

Nadchlo mě, že už na straně 12 v básni Syn lidu jsou verše "Můj otec strávil ve zdech města Brna svých osm roků", tudíž spadá do čtenářské výzvy, kvůli které jsem to četla. Další zmínka o hřbitově v Brně je v notoricky známé Na břehu řeky Svratky.
Poctivě jsem dočetla až do konce. Nezvalovy verše se mi dobře četly, i když místy u mě vyvolaly úsměv, připomněly mi totiž školní četbu a nedělní chvilky poezie v televizi. Básně, do kterých Nezval nemontoval socialistickou propagandu, jsou dosti poetické a něžné. Těžko hodnotit sbírku jako celek (spíš horší průměr bohužel, jen některé básně se mi líbily).

3 18.09.2018

Zajímavé, ale pro mě příliš mnoho mrtvých a neuvěřitelný konec. Prostě nejsem milovníkem amerických thrillerů, kde jsou do zločinu zapleteny nejvyšší kruhy včetně prezidenta a vše zachrání jeden statečný hrdina, který několikrát o vlásek unikne smrti.

17.09.2018

Lyrické vyprávění o pocitech Václava IV. mě sice nenásilnou formou připomnělo některé momenty z historie, ale vyznívá velmi depresivně. S uspokojením jsem si přečetla v létě u vody, ale na podzim by to k dobré náladě nepřispělo. Chápu, že autor to psal v době nacistické okupace, což se odrazilo v celkovém ladění knihy.

1 21.08.2018

Autorem knihy je můj tatínek, který se posledních 15 let věnoval pátrání po historii v archivech a vše doplnil osobními vzpomínkami. Kniha mě přenesla do dětství, kdy jsem trávila prázdniny u babičky ve Starém Smolivci a přinesla mnoho dalších informací a vzpomínek na rodiče a prarodiče. Je unikátní a cenná pro rodáky a místní patrioty.

1 13.08.2018

Dobré počtení, lepší průměr.

31.07.2018

Zajímavý příběh Casanovy vyprávěný bohužel nepříliš poutavě mě chytl až od závěrečné třetiny, v níž hrdina utíká z vězení. Aldingtonův styl a překlad je plný zbytečného poučování, naopak milostné scény proslulého milovníka jen naznačeny a doslov Františka Resla povinnou úlitbou komunistické cenzuře v době vydání 1949.
Přesto díky Casanovovi - knihovníkovi na zámku Duchcov jsem splnila další bod čtenářské výzvy.

27.07.2018

Pěkná holčičí knížka, která mě hlavně v druhé půlce chytla několika silnými momenty, ale místy zas zklamala triviálními hláškami. Takže za mě vcelku dobrý, pro ženský tak do 35 let vynikající.

12.07.2018

Dobře realisticky napsaná nadčasová kniha s velkým množstvím postav mi připomněla Zdivočelou zemi. Zachycuje celý kaleidoskop charakterů a splétání jejich osudů při doznívání války v polském Ostrovci, kdy si ještě lidé vyřizují osobní účty a komunisté se derou k moci. Autorův nic neříkající úvod, kde se jakoby omlouvá, jak to napsal, mně příliš nenaladil, ale nakonec jsem knihu přečetla na jeden zátah. Nad lživým propagandistickým doslovem Otakara Baroše se už lze jen pousmát - taková byla doba.

3 04.07.2018