Kopretina_aku komentáře u knih

Pohodové čtení, občas zajímavý tip na výlet. Čekala jsem asi víc humoru, hezké ilustrace a celkově pěkné zpracování .

3 27.12.2022

Líbil se mi styl psaní, který byl až překvapivě lehký, hlavní hrdinka si na pozadí válečných událostí zachovávala svou mladickou nerozvážnost a svůj osobitý pohled na svět a muže. Zajímavé bylo jednou pro změnu číst o osudech obyčejné české, nežidovské rodiny, i když musím uznat, že to byla velmi zvláštní rodina.

3 17.03.2022

Líbilo se mi, jak to pěkně bublalo pod povrchem, i když očekávání jsem měla větší. Předvídatelnost po pár desítkách stránek mě trochu zklamala. Jako celek moc táhlé, hlavní tři aktéři ve mně žádné sympatie nevyvolali. Průměrný thriller, který když čtete, tak máte pocit, že už jste všechno někde četli.

3 24.02.2022

Trochu mi chyběl hlubší pohled do života řeholnic, ale jinak byla kniha zajímavá a historie řádu Boromejek byla podána obsáhle od historie, až po současnost. Více na mne ale zapůsobilo, jak Angelika dokáže porozumět chlapcům ve výchovném ústavu a jejich problémům. Rozhovor působil velice lidsky a upřímně. I řádové sestry jsou jen lidi, což dokazuje i příklad, kdy může skončit na psychiatrii a antidepresivech.

3 15.09.2021

Ale jo, já mu ty 3* dám. Baví mě jeho sebeironie a kupodivu tentokrát převyšovala nad sebechválou.

3 02.09.2021

Upřímná výpověď rodičů o životě s autistickým dítětem. Kniha ukazuje v jakém stavu je v některých příkladech české zdravotnictví v oboru dětské psychiatrie. Kniha která ukazuje, že v tomto státě přístup k rodinám s postiženými dětmi není zcela dostačující. Doporučuji shlédnout dokument, o kterém se v knize píše- Děti úplňku.

3 05.02.2021

Krásně zpracovaná kniha plná tradic a folklóru. Inspirativní recepty. Tematicky rozdělené na roční období.

3 02.02.2021

Milé čtení pro milovníky koček vyprávěné číčou Rozárkou. Asi bych to zařadila do literatury pro děti, jistě by to bylo dobré čtení před spaním. Styl psaní by tomu odpovídal.

3 19.06.2020

Zajímavý román vyprávějící příběh z obou stran - příběh chlapce v ghettu a zároveň příběh německého vojáka. Nicméně takových příběhů o varšavském ghettu jsem četla mnoho a tento jako kdyby si z každého něco posbíral. Líbil se mi nápad s loutkami, které prožívaly těžkosti s lidmi a zároveň přinášely radost do těžkých životů. Druhá část ze Sibiře mi připadala málo uvěřitelná a přes veškerou snahu autorky jsem se nedokázala postavit na stranu Maxe a soucítit s ním.

3 13.05.2020

V této knize mi chybělo to, díky čemu jsem ráda četla knihy paní Pawlowské, to je humor. Od půlky jsem se těšila, až bude konec.

3 29.10.2019

Kdybych nečetla celou sérii postupně, asi bych byla dost mimo a nevěděla bych nic o postavách, které prošly všemi díly. I takto jsem na začátku trochu tápala v nových postavách a jejich propletencích. Tato kniha byla sice nejobsáhlejší, ale jako už to u Camilly bývá, bylo tam dost zbytečností a tou nejhlavnější byla linka s uprchlíky. Vůbec nechápu, proč tam byla a vlastně to ani vědět nechci, ale autorka k tomu asi nějaký důvod měla. Za mě hvězdička dolů za tahání politiky do knih. Celkově hodnotím jako zdařilé zakončení série o Erice a Patrikovi, i když opět předvídatelné. Přesto bych byla docela ráda za další knihy, je ale zřejmé, že už byl šlo spíše o kvantitu na úkor kvality. Což se ukázalo u Zlaté klece.

3 07.10.2019

Velmi povedená kniha. Všechno vlastně vyslovila v intermezzu vlčice. Lidé zapomínají, že žijí proto, aby žili. Ano všechny ženy v rodině byly lapeny ve svých pocitech, kterým nerozuměly. I muži vlastně na tom byli velmi podobně. Mírek prožil stejný, téměř na vlas podrobný život jako jeho otec. Tak jako Jana a Emilka a před Emilkou Mírkova matka. Jistě to bylo i tím, že všichni žili v jiné době, ve válkách, za socialismu a neměli možnosti, jak své životy výrazně změnit. Nešlo prostě jen koupit letenku a utéct se osvobodit. A přes to všechno si člověk přece jen uvědomí, že krev není voda.

3 16.01.2019

Časy Výchovy dívek v Čechách, Báječných let pod psa a Účastníků zájezdů jsou asi již definitivně minulostí. Nicméně čekala jsem to horší a musím přiznat, že jsem se párkrát i zasmála a oba příběhy se četly dobře.

3 14.09.2018

Tento díl se mi líbil mnohem více než přechozí. Takže dávám o hvězdičku víc. Děj byl obsáhlejší, zajímavější a velmi mne bavil retro návrat do 70.let včetně přidělování bytů, prvomájového průvodu, prostě léta, která znám jako "Husákovo dítě" z vyprávění rodičů, kteří v té době byli stejně staří a zažívali stejné starosti jako Sylvie a Oldřich.

3 30.12.2017

Téma zajímavé, příběh pěkný, ale obsahově bych uvítala tak o 100 stránek víc. Celé mi to přišlo takové zjednodušené, málo podrobné a předvídatelné. Nemohu si pomoci, ale Elodie a její kamarádka působily svým zapojením do odboje a nasazením naivně a braly to spíše jako hru, kterou vyplňovaly své volno a u které nedomýšlely, co všechno by je mohlo potkat.

3 06.03.2016

Kdo by nezažil to, co hrdinka knihy? Asi každá matka dětí, které končí rodičovská dovolená zažívá stejné pocity. Myslí si, že padá na ústa, že je v jednom kolotoči a stejně ví, že fungovat musí. Myslím, že podobný příběh by dokázalo popsat mnoho žen. Ale nevím, jestli je zajímavé o tom ještě i číst. Nic jiného, než právě tu všednost, jsem v knize neobjevila. Určitě už paní Keleová-Vasilková napsala mnohem lepší knihy.

3 14.06.2015

Četla jsem všechny knihy postupně a možná proto mám pocit, že z každé předešlé si autorka něco vzala, splácala to dohromady a byla Andělíčkářka. Jinak skvěle a poutavě napsané jako vždy, ale už mě nebaví číst v každé knize, jaký způsobem Gösta odděluje sušenku od náplně nebo jak si Patrik namáčí toust s kaviárem do kakaa. Možná by nebylo od škody některé zvyky hlavních hrdinů vypustit, určitě hodně čtenářů čte víc knih po sobě a už se s postavami seznámili dokonale.

3 16.05.2015

Milá kniha, řekla bych spíše než příběh, je to průvodce po Beskydech, Islandu a Vysočině. A mezi tím cesty mezi Prahou a chalupou. Kniha na mne působí, že autorka píše hlavně pro sebe nebo pro svou kamarádku, kdy jí popisuje běžné dny na chalupě, houbaření a eskapády s matkou.

3 17.04.2015

Z mého pohledu nejlepší díl. Konečně jsme se dozvěděli, jakou minulost měla Eriky matka, protože se v tomto příběhu zaujímá hlavní roli, proč se ke svým dcerám chovala tak chladně a jak obtížné může být pochopení vlastní matky. Líbilo se mi propojení s obdobím 2. světové války a zároveň současností. Bohužel se také ukazuje, že i v současné společnosti existují skupiny nebo jedinci, kteří se staví na stranu nacistické ideologie.

3 22.03.2015

Opět jsem spokojená. Sice bych měla výhrady k práci policie, proč je už dávno nenapadly některé skutečnosti a jestli ve Švédsku neexistuje něco jako rejstřík trestů, aby si ověřili minulost obětí a co by mohli mít společného. To byla asi první, co mě během čtení napadalo. Tentokrát mě pobavil ředitel policejní stanice a jeho románek a stejně tak se vždy těším i na další soukromé osudy policistů a hlavních postav. Myslím, že je to příjemná vsuvka, kdy si člověk při čtení chvílemi odpočine od všech těch činů psychopatů, kterými se to v knihách jenom hemží. Trochu mi vadila reality show, která se ve městě točila, připadala mi zbytečná, i bez ní by byl příběh napínavý a o nic bychom nepřišli.

3 08.02.2015