kulibunda komentáře u knih
Naprosto skvělá kniha, jedná z těch co chcete mít doma. Chytrý, inteligentní pohled na vztah různých ras, morálku,..., vysvětlován rozhovory otce s dětmi a situacemi v malém městě ve 30 letech 20. století.
Dlouho jsem o této knize věděla, ale nějak furt nebyl čas. A najednou po přečtení, konečně chápu, co se celým tím Velkým Bratrem míní a spousta situací zapadla a je to přímo děsivé. Skvělé promyšlené.
Karin Lednická má skvělý styl psaní, čte se velmi příjemně a celý Šikmý kostel je kniha, která mi ukázala dějiny tak, jak jsem o nich neměla tušení. O této oblasti jsem nikdy nepřemýšlela a jsem moc ráda, že se autorka pustila - velmi úspěšně - do seznámení nás neznalých, s touto oblastí.
Čte se naprosto lehce, krásné, čtivé. Rozhodně stojí za přečtení.
Už je to pár dní co jsem knihu dočetla, ale stále na ni myslím a chtěla bych ji číst dál. Jít se na mlýn za bratry podívat.
A jejich logika - proč elektriku. Abyste mohli poslouchat rádio. My ale nemáme rádio. A kdybyste měli elektriku museli bysme si je koupit. Atd atd. Určitě si knihu přečtu ještě někdy znovu.
Kniha, která se čte příjemně, velmi příjemně. A ten příběh k tomu. U knížek se silným příběhem si vždy uvědomuji, jak strašně jsme dnes zhýčkaní a jak je potřeba vážit si toho co je kolem nác.
U této knihy jsme objevila autorku a rozhodně bude víc knih, které si od ní přečtu.
Dřív jsme chtěla mít plnou knihovnu knížek. Dnes už chodím hlavně do knihovny. Ale toto je kniha, kterou si jisto jistě koupím. Jsou prostě knihy, které by člověk měl mít doma a tuto si určitě přečtu ještě jednou, jednou.
Tak toto by si měl přečíst každý. Neuvěřitelné čeho byl komunistický režim schopen.
Když jsem začala knihu číst, byla jsem trochu zklamaná. Neměla jsem náladu na nějakou motivační knihu, která mi bude vykládat jak Mám na vybranou, čekala jsem román o životě autorky. Ale po přečtení pár stran jsem si řekla že přečtu aspoň teda první část a pak to případně odložím. Neodložila! Skvělá kniha, vlastně to je román o životě autorky, ale je prokládaný i příběhy jiných lidí. A musím říct, že mě tato kniha v životě bude provázet. Protože po přečtení mám pocit, že na vybranou opravdu máme vždy a za každých okolností.
Už u minulé knihy jsem se zařekla že Radku Třeštíkovou už nikdy. Potom dojela kamarádka a že ji má půjčenou, tak jestli si ji nechci taky přečíst. Dávám ráda nové šance a tak jsme ji dala i Bábovkám. Za mě je to asi nejlepší co jsme od autorky četla, ale nemění to nic na tom, že kdybych to nečetla nic by se nestalo. Nezanechalo to ve mě nic, ale vůbec nic.
A mě se to líbilo. Ano je tam spousta věcí, které už člověk někde slyšel, četl,... Ale opakování mi nevadilo, řečené zase trochu jinak a hlavně mě celou dobu provázek úsměv na tváři. Za mě milé čtení.
Skvělé, kdyby šlo dát víc hvězdiček dávám. Určitě si knihu koupím a bude to kniha, kterou dokáži otevřít na kterékoliv stránce a hned se začtu.
Mám ráda příběhy obyčejných lidí, které mě zavedou tam, kam už není možné se podívat. Uvědomuji si u toho, že někteří lidé měli opravdu těžký život a to jen proto, že žily v určitě době a někdo měl těch "těžkých dob" za život víc. O to je obdivuhodnější, jak se dokázali s životem prát.
Ale ano i mě trochu mrzí, že poslední dva příběhy nebyly podrobnější.
Volání Kukačky bylo skvělé, druhý díl byl - nudáááá, a toto se zase vydařilo. Ale nedám plný počet, je to čtivé, člověk chce vědět jak to dopadne, ale místy se to natahuje úplně zbytečně, stále dokola Strik nemá nohu, bolí ho, nemá peníze, atd. atd. atd., to stejné s Robin, některé stále dokola omílané situace, mít to o sto stran méně, má to ode mně plný počet hvězd a není co vytknout. Další díl si zase vypůjčím, i když mě děsí že to má zase víc stránek než toto.
Druhá kniha od autorky a její schopnost psaní a vyjádření pocitů mě dostala. Kniha je velmi čtivá, chvilkama se mi stahoval žaludek. Původně se mi do knihy nechtělo, odrazoval mě přebal, ale jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, rozhodně to stálo za to.
Mě se to moc líbilo. Některé popisy míst bych klidně zkrátila. Čtivé, napínavé, žádný krvák...
Jdu na další díl.
Objev, na knihu jsem narazila v knihovně. Měla jsem pocit, že ji znám, že o ní někdo mluvil.... To bylo úžasné, ten jiný styl psaní, přečteno hned a Petra Soukupová se u mě zapsala mezi oblíbené autorky.
Něco tak hrozného jsme už dlouho nečetla, přečetla jsem to jen proto, že jsem na dovolené neměla už jinou knihu. jako film to možná bude dobré, ale kniha je ztráta času.
Kniha má dobrý nápad, ale provedení se mi teda nelíbilo. Oddechovka - ano, snadno předvídatelné - ano, ale chybělo tomu to, aby jste tu knihu chtěla přečíst celou a hned.
Tak toto fakt nešlo. čekala jsem lehkou oddechovku, žádné dílo, ale toto bylo děsné.
Přečteno, ale mě to zase tak moc nenadchlo. Řekla bych, že to bylo průměrné.