kusma komentáře u knih
Námět byl moc hezký, bohužel zpracování bylo pro jinou věkovou skupinu než jsem já. V pubertě bych si to asi užila víc. Kniha v mnohém jde s moderním trendem dnešní doby, já jsem ale asi holt trišku staromódní čtenář. Každopádně fanoušky si stoprocentně najde.
Kniha mě zaujala popisem a hezkou obálkou. Bohužel mi vůbec nesedlo zpracování. Je to takové povídání, skáče se z postavy na postavu, zvláštně se i odskakuje i v rámci historky. O šeptuchách mi přijde to ani moc není, jo povídá se tam kolik jich kde je a jak léčí. Ale asi by se mi líbilo, kdyby to bylo víc propracované do uceleného příběhu o osudech těch lidí. Takto to bylo zvláštní a na vyprávění mladé dívky ponuré. Až to na mě působilo, že tam prostě není nikdo šťastný.
Za mne spokojenost. Bylo to čtivé, napínavé, místy strašidelné, ale naštěstí ne často. Byla to taková detektivka s duchařinou. Hlavní hrdinka mi seděla, atmosféra díla byla jak má být, od knihy se mi těžko odrthávalo. Opravdu milé knižní překvapení, ráda si od autorky ještě něco přečtu.
První dvě třetiny se mi kniha četla dobře. Pak jsem se ale zasekla. Bylo tam nějak málo vyšetřování, moc utíkání před pronásledovateli, kteří byli všude... Sedla by mi větší aktivita vyšetřovatelů. Ale od dalších dílů mě to určitě neodradilo.
To je snad můj nejoblíbenější večerníček. Jediná "nevýhoda" je, že televizní zpracování bylo tak geniálně načteno panem Nárožným, že když to předčítám synovi, neúmyslně imituji jeho přednes. Ale prý mi to jde :)
Kniha je to určitě čtivá, proto jsem přidala jednu hvězdičku. Taky chválím obálku a název mě uhranul. Jinak pro mne nebyla ničím zajímavá. Psána byla jednoduše, postavy mě moc neoslovily. Uvěřitelnost příběhu neřeším, vždyť se jedná o dobrodružství, s tím problém nemám. Ale prostě tomu chybělo něco takového, co člověka strhne. Určitě mě to nenalákalo k dalším autorovým knihám. Ale jako oddychovka, na čtení bez přemýšlení, posloužila dobře.
Musím přiznat, že původní knihu jsem nečetla, znám pouze seriál. Nebudu tedy srovnávat. Kniha je to pohodová a nenáročná. Neustálý obdiv úst slečny Barbory mi trochu lezlo na nervy, ale zvládla jsem to ;) Tím, že se jedná o krátké příběhy, kde nevadí občasná nepozornost, je to ideální čtení do MHD nebo do čekárny u lékaře.
Backman umí psát. Je to hlavně mistr na to správné slovo, na tu správnou větu, ze které Vás mrazí. Možná je ale užívá až moc často... Proto si dám po této opět krásné knize trošku pauzu než se pustím do další od tohoto autora. Krásně se to čte, ale je to třeba pomálu dávkovat.
Nic to ale nemění na tom, že jsem si Britt-Marii zamilovala. I díky ní už vím, co mám dělat, když se ke mně někdy náhodou zakutálí ta podivná kulatá věc :)
Pohádka je opravdu pryč.... A čte se to neuvěřitelně báječně!
Zvláštní styl vyprávění... váhala jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdami, nakonec dávám čtyři, protože se mi vlastně příběh líbil. Jen bych preferovala klasický styl vyprávění. Takto jsem byla chvílemi zmatená, co je příběh a co vložená povídka. Navíc roli Andyho v knize vlastně nechápu, jak se z hlavní postavy stane jen přihazovač. Proč tam byl a jak byl vybrán. Nechápu. Kdyby to byl klasický román, který popisuje nosný příběh, tak by to byla bomba. Takto jsem se vždy trochu bála další kapitoly, co v ní bude a jak to bude napsáno. Navíc mě jejich začátky poněkud unavovaly tím, jak jsem se chvíli neorientovala. Celkově ale po dočtení nejsem nespokojena.
Pro tento styl knihy asi nejsem cílová skupina. Snový, poetický popis děje je v pořádku, ale ne na víc jak 400 strankách, pro mne ten styl pak prostě ztratí kouzlo něčeho výjimečného. A nečetla jsem štítky, ani nic o autorce, což doporučuji, zejména pro asi čtenářské konzervy, jako jsem já :). Každému sedí něco jiného a chápu, že mnohé nadchne. Ovšem popisy lesa jsou zde moc pěkné, ale je to moc dlouhé.
Čekala jsem něco jiného, víc vtipného. Byl to ale smutný přiběh vyprávěný přechytralým psem. Chybělo mi tam víc toho psa, byl to spíš lidský vypravěč v psím těle. Za mne průměrná kniha, která mě příliš neoslovila. Příběh by byl možná zajímavější, kdyby ho vyprávěli lidské postavy, některé jejich postoje by mě docela zajímaly.
Zajímavý životní příběh. Bylo zde mnoho informací o životě v Keni, o jejím osidlování britskými občany a o snaze pomáhat slonům a bojovat proti pytlákům. Některé pasáže ale byly opravdu zdlouhavé, tak jsem trochu přeskakovala. Přesto jsem ráda, že jsem knihu přečetla.
Krásná pohádka. Tak smutná a tak plná naděje a lásky. Doporučuji.
Možná povinná kniha pro věčně zadlužené, s touhou po nejdřív užitku a až pak práci. Ale na to to není lehce napsaná kniha. Zejména první polovina je dost rozvláčná. Ale od svatby to jede, to jsem se nemohla odtrhnout. A ten závěr, uf. Není to lehké čtení, ale je to čtenářský zážitek.
Od autora jsem už četla Lovce knih a řekla si, že od něj už nic nebudu číst. Tuto knihu jsem dostala, tak jsem mu dala ještě jednu šanci. No a už opravdu ne. Knihy mají nádherné obálky, lakavé názvy, výborné anotace. Ale mně prostě nesedí to zjednodušené zpracování. Zvlášť u této, která ukazuje hodně zajímavou snahu o zachranu umění za 2.světové války. Tedy námět hodně lákavý, ale ne od tohoto autora. Ke mně si cestu nenašel.
Kniha, která rozhodně zaujme. Ač jsem čekala něco úplně jiného, děj si mě dostal. Byl to spíš smutný příběh jednoho chlapce, posléze muže, s kterým si osud docela zahrával. Píšu sice smutný, ale podaný tak nějak úsměvně, s ironií, vtipem. Myslím, že si August (kterého si nelze neoblíbit) své místo v knižním světě zaslouží a doporučuji.
Zvláštně, neakčně až obyčejně popsán příběh dvou lidí v nelehké době. Vyhovovalo by mi jiné zpracování. Takto to bylo až nerománově obyčejné, což určitě bylo tím stylem psaní, protože doba to byla nepěkná. Ale od knihy prostě čekám větší zážitek.
Je to humorná kniha, romance nebo horor? Myslím, že by se autor měl rozhodnout. Vtipy tam měl dobré (hlavně na začátku to bylo zábavné), pak to přešlo ve filozofování, pak v hororové prvky... vlastně s každou novou inteligencí přišla změna žánru. A hrdinka spolucestující s geniálním řidičem na konci? Jako co to je za řešení, v tak krátkém úseku knihy? Jakoby se tam snažil za každou cenu nakonec dostat zástupce menšin (nic proti, ale takhle násilně?). Takto zmatená jsem ze čtení dlouho nebyla. Ty změny rytmů, žánrů mi prostě neseděly. Jakoby autor neměl koncept a psal, co mu pod ruku přišlo. Ale jako nápad to mělo. O půl zkrátit, nechat jen humornou a romantickou linku a super. Dramatickou část napsat v druhé knize, a víc propracovat. Obě knihy by pak byly za víc hvězd.
Dle motta knihy jsem čekala něco jako z filmu Univerzální uklízečka. Ale to se nekonalo, vlastně to motto ani z pohledu děje nechápu. Kniha mě spíš nebavila, o napětí, co se tam vkastně stalo, se nedá mluvit. Vlastně šlo o hlavní hrdinku a její "boj" se světem. Za mne zklamání.