Květ komentáře u knih
Ahoj krásko... pozdrav, kterým otec zdravil své čtyři dcery, jejichž příběh nám tento román představí. Je to krásná kniha, psychologická, melancholická, dojemná, četla se mi strašně dobře. Postavy a jejich myšlenky jsou do detailu vykreslené, promyšlené, vše směřuje k dramatickému závěru... Prý podle ní bude Netflix natáčet seriál, nevěřím, že se všechny ty emoce do něj vejdou. Knihu doporučuji.
Autorka si mě získala svojí prvotinou Příběh slunečnice, ale Příběh akvamarínu, to nebylo čtení pro mě. Je mi to líto, ale přišlo mi to celé jako slátanina. Autorka se chtěla věnovat tématu roztroušené sklerózy a historie Horní Lomné, propojila to romancí s cestováním v čase... Taková fantasy, velmi oddechová, naivní až slaboduchá.
Tak jsem konečně dočetla Šikmý kostel. Přiznám se, trojka mi dala zabrat, zaujala mě bohužel nejméně. Přišla mi nadstavovaná, zbytečné množství stránek, omílání stejných věcí, opakování se. Přes popisy komunistických návštěv, sjezdů a schůzí se mi vytratilo spojení s jednotlivými postavami. Měla jsem pocit, že se autorka stůj co stůj snaží vměstnat do knihy veškeré historické okamžiky a románové postavy se dostávají do pozadí. Popis reálií je podrobný, historicky se knize snad nedá nic vytknout, ale to pravé románové počtení to pro mě nebylo.
K narozeninám jsem obdržela knížku o Věrce, kterou jsem si moc přála. Už předmluva v podání Kamila Fily mě velice zaujala, poté následuje vyprávění samotné Věry o jejím životě od dětství až po současnost, knížka je protkaná krásnými fotkami. Některé kapitoly mě bavily více, jiné méně, ale celkově mě knížka bavila a hlavně jsem se o Věře dozvěděla víc. Skládám klobouk nad její houževnatostí a zaujetím a tím, co vybudovala.
V sobotu jsem dočetla Umřel jsem v sobotu :) Od autora je to moje první kniha a ze začátku jsem bojovala se stylem. Postupně jsem se ale do knihy dostala a příběh mě zaujal. Je založen na skutečných událostech, osudu jedné rodiny. Trochu duchařiny, více deprese, smutné, ale zajímavé čtení. (3,75*)
Druhý díl ze série o fiktivní rodině Morlandů. Děj nenavazuje plynule, ale přechází na další generaci a mapuje tak vládu Jindřicha VIII. Z této éry mám už načteno hodně knih, tak mě nic nepřekvapilo a stejně jako v první části mi chybělo větší propracování celého příběhu. Není to špatné čtení, ale pokračování už si asi nevypůjčím.
Konec, šlus, poslední (zatím?) díl ze série s Larsem, soukromým očkem, který s humorem sobě vlastním řeší zapeklité případy. Stejně nerozbitný, sarkastický, poblíž Jacka Danielse se vyskytující a s krásnou slečnou v merku. Celá série se odvíjí v jednom duchu, je to v podstatě blbina, ale baví :)
Mnohovrstevný román Vnučka si mě připoutával pozvolna, první třetina mě tolik neoslovila, ale potom už jsem se od knihy nemohla odpoutat. Hlavní postavou je sedmdesátiletý knihkupec Kašpar, který se po smrti své ženy prostřednictvím jejích zápisků dozví, že před jejich seznámením porodila dceru. Zápisky Kašparovy ženy Birgit mapují jejich seznámení, dobu komunismu, rozdělení Berlína a střetu Východu se Západem a posléze jejich život, v němž Birgit nedokáže najít svoje místo. Po přečtení Birgitina deníku se Kašpar rozhodne najít nevlastní dceru, která ovšem zakotvila v neonacistických vodách... v komunitě spolu s manželem vychovávají svoji dceru Sigrun, se kterou se snaží Kašpar navázat vztah a vymanit ji z neonacistického smýšlení...
Třetí díl rudolfinských detektivek a mám pocit, že každá další kniha je lepší a lepší. Propracované, čtivé, napínavé, vtipné, barvité popisy osob i poměrů té doby. Trojice Stein, Barbarič a Jaroš nemá chybu, těším se na další díl :)
První díl epické ságy o fiktivní rodině Morlandů, který je zasazen do skutečných historických událostí. Kniha začíná roku 1434, kdy je urozená, ale nemajetná Eleanor, provdána za jednoho z nejbohatších lidí Yorkshiru, chovatele ovcí. Eleanor svůj odjezd z jihu na sever a vdavky nese těžce, ale její smysl pro povinnost, která ji provází celým životem ji přinese smíření, i když své city k manželovi probudí až na sklonku jeho života. Kniha se čte dobře, ale chyběly mi tam větší emoce, hloubka, přišla mi spíše dějepravná, popisy rodokmenu, sňatky, historické události... Přesto mě zaujala, vyzkouším druhý díl.
Naprosto skvělý horor, kdo se chce bát, jen do něj! Rodinné trio, otec Jack, matka Wendy a pětiletý Danny se ocitají v hotelu Overlook, kde Jack přijímá práci zimního správce. Hotel je v zimě pro nepřízeň počasí zavřený a zcela odříznutý od okolního světa. Jack jako abstinující alkoholik vnímá tuto práci jako poslední příležitost na cestě za lepším životem, také Wendy si od osamělého pobytu slibuje zlepšení rodinných vztahů. Jen Danny, který je obdařen zvláštními schopnostmi, vhledy do budoucnosti, ví, že je něco špatně.... Atmosféra napětí a strachu pozvolna graduje, perfektní čtení zaručeno.
Lars pod palbou si jede na své typické vlně. Drsný humor, ostré hlášky, ještě ostřejší alkohol a do toho pořádná patálie. Řekla bych, že tento díl mi ze série přišel nejlepší. Bezvadná, propracovaná zápletka a pak už jen typický autorův styl, nenáročné, odpočinkové čtení. Už mi zbývá jen poslední díl a ten si nenechám ujít.
Děj Prokletého kraje umístila Klevisová do pošumaví. Do malé vesničky Jelení Hora si s pocitem mírného vyhoření jede odpočinout Linda. Lokalitu si nevybrala náhodou, je to místo, kde vyrůstala její rodina a po počátečních rozpacích z tichého místa a jeho obyvatel, začne pátrat po souvislostech. Jako každá kniha od autorky, tak i tento román se čte krásně, je lehce napínavý, zajímavý, uvěřitelný, prostě kvalitní čtení.
V Pláňatech jde autorka zase na dřeň. Depresivní čtení, bolavé, plné lidského zklamání a selhání. Pláňata jsou etapou jedné vesnické rodiny počínající v roce 1985, končící 2020. Dvořáková umí vtáhnout do děje, skvěle vykreslí prostředí doby za socialismu i dnešní, věrohodně vypráví příběh ze tří úhlů pohledu, v tomto případě dcery, matky a otce. Jako i z jiných jejích knih i z této mě mrazilo. Přehlídka maloměšťáctví, přízemnosti, zbabělosti... velmi smutná kniha.
Knížka útlá rozsahem, nikoli obsahem. Kniha je hodně filozofická, ne strojeně, uměle, ale velice přirozeně, hezky. Vybízí k přemýšlení o otázkách života, smrti, vzpomínek, zapomínání, různých úhlů pohledu... Zprvu vypráví o přátelství tří kamarádů, které obohatí příchod nového spolužáka. Z pohledu vypravěče Tonyho s ním prožijeme mládí chlapců, jejich zájmy, touhy a sny až po dobu, kdy se rozprchnou na vysoké školy. Poté už Tony povídá o svém životě až do chvíle, kdy obdrží pozůstalost po jednom z jeho přátel, která obrátí jeho náhled na jeho dosavadní život. Je to krásné, i když v podstatě smutné čtení, k zamyšlení.
Druhá kniha od Červenáka a stejné nadšení z mé strany jako u prvního dílu. Historická detektivka z rudolfínské Prahy a staří známí vyšetřovatelé rytíř Stein, notář Barbarič a kaprál Jaroš. Bavila jsem se už od prvních stránek, děj je plynulý, bez hluchých míst, zajímavý, vtipný. Těším se na pokračování.
Román pro ženy, ve kterém se protínají dvě časové linky, jedna současná, druhá válečná. Knížka se čte snadno, je chytlavá, probouzí zvědavost. Romantická je tak akorát, žádná prvoplánová červená knihovna. Dobře vystavěný příběh i postavy, bavilo mě to.
Další díl s Larsem, už třetí. Stejně tak cynický, obhroublý, frajírkovský, stejně úsměvný jako ty předtím. Je to taková odpočinková jednohubka, co se čte snadno a rychle. Zatím mě to pořád baví.
Když jsem si tuto knížku půjčovala, neměla jsem žádná očekávání, ale naprosto mě nadchla. Takhle si představuji historickou detektivku. Skvěle vykreslené postavy a dobová atmosféra, dobrodružný děj, napětí, trocha tajemna. Příběh je svižný, bez hluchých míst, lehce se čte. Pokračování už mám vypůjčené a těším se.
Lenka Lanczová patřila k nej spisovatelkám mých náctiletých let, proto, když jsem se dozvěděla o její další knize, přečíst ji byla takřka povinnost :) Autorčin styl zůstal stejný, jen hlavní hrdinka zestárla na třiatřicet. Bohužel musím říct, že na tento věk mi připadá hodně naivní a celkově ne příliš uvěřitelná. Nicméně, román se čte skvěle, je to jednoduché, oddechové čtení, které mě bavilo. (3,5*)