LenaWirus komentáře u knih
Tak zde se mi autorka přímo trefila do vkusu. Už z prvního dílu jsem měla radost, u druhého jsem byla nadšená. Tématiku romantického cestování v čase mám obzvlášť ráda. V Runách osudu se vypráví příběh o Linnee, dceři Haakona z první knihy. Mužský protagonista byl zde naprosto dokonalý (pokud přivřeme oči nad tím, že Linneu uvěznil, udělal z ní otrokyni a pak ji chtěl prodat za vysoký zisk). Nefandím příliš hrdinkám, které jsou vykreslené jako krasavice, po kterých všichni touží a převyšují svou krásou všechny ostatní, ale dokážu toto vzhledem k celkovému dojmu z knihy odpustit. Konečné cestování tam a zpátky a znovu tam a zpátky už bylo trochu moc přitažené za vlasy, ale jinak jsem si užila oddychovou romanci s nebezpečným pohledným vikingem, který se do blonďaté krasavice z budoucnosti samozřejmě nemohl nezamilovat. Nemám ráda série, ale vzhledem k tomu, že se zde jednalo o volné pokračování se zaměřením na jiné postavy než v minulém díle, doufám, že se dočkáme i další knihy s vikingskou tématikou.
Zprvu oceňuji nezvyklé arabské prostředí, jména a zajímavě pojatý retelling Růženky, celkově jsem ale z knihy nadšená nebyla. Od začátku příběhu je neustále zmiňována Sorájina kletba, kterou ale relativně brzo zlomí (opravdu se mi to zdálo jakoby nic na to, že jí měla od útlého věku a byla kvůli ní tak velice nešťastná). A potom se hned dozvíme, že její ctitep vlastně není ctitel, ale příšera, a od té doby je jeho postava pojata jednoduše černobíle - zloduch bez možnosti nápravy a konec. Dále nejsem fanda LGBT tématiky a kdybych věděla, že hlavní hrdinka hned po zklamání od muže přejde na druhý tábor, knihu bych nečetla. Vysvětlení toho, proč bylo na Soráju uvaleno prokletí, je nakonec jednoduché a hloupé, protože náš zloduch nás poté upozorní, že kdyby Soráju nepotkal, tak by si na ni ani její matku nevzpomněl. Pozdější nová varianta kletby s trny a šlahouny byla zajímavější, celkový dojem z knihy to už ale zachránit nemohlo.
Velice čtivé a přínosné. Pro jezdce a milovníky koní ideální kniha.
Autor psal tento díl po dlouhém odstupu od posledního a zdá se mi, že tato pauza celé sérii prospěla. Všechny knihy byly zábavné, ale zde jakoby přišel svěží vzduch. Událo se zde mnoho, něco šťastného, něco smutného, leckdy se autor vyjadřuje jednoduše a stroze, jindy používá dlouhé rozbory a dialogy. Určitě budu v sérii i nadále pokračovat.
(SPOILER) Knihu jsem si koupila po velké propagaci a povedené obálce, čekala jsem ale něco kompletně jiného. Hlavní mužský hrdina Henry - měl být laskavý, sexy, citlivý kluk, pro mě byl ale pouze nudný. To samé Ema - stále si opakuje, jak před ostatními nebrečí a nedává najevo bolest, přitom celý čas pouze fňuká, jak k ní byl život nespravedlivý. Kniha vlastně nemá ani žádný koncept - ona nastoupí na novou školu, aby našla tátu. Zakouká se do kluka, který se pak rozejde s přítelkyní, aby byli spolu. Ona v půlce knihy prostě najednou tátu najde a tato linka končí. Potom se stane smutná událost a dokonce knihy všichni jenom brečí a truchlí. Toto se za mě určitě nepovedlo a pokud by se mě někdo zeptal, o čem kniha byla, tak já popravdě ani nevím. Ona totiž regulérně nebyla o ničem.
Hodnotila bych jako průměrný dovětek série. Některé příběhy byly nudné, jiné překvapivě zábavné, jiné přínosné, další úplně zbytečné. Chápu, že u některých epilogů se mohli takto dokončit nevyřešené otázky, bohužel ale u zbylých působily dodatky tak, že autorka musela nuceně něco vymyslet, aby měl každý sourozenec svoji kapitolu.
Jednoznačně horší než první díl, ale i tak velice čtivé, zábavné a oddechové. Narozdíl od první knihy mi zde nesedla ženská postava a upřímně ani Rhys mě nijak nenadchl. Možná bych dokonce byla více zvědavá na nějakou příběhovou linku Julianiny sestry Mary. A navíc nenávidím otevřené konce, takže se mi zde ty negativa četně sešly, ačkoliv to vcelku není špatné. Určitě si počkám i na další díly série.
Když tahle kniha vyšla, měla na knižních fórech celkem velkou propagaci a velmi kladné recenze. Bohužel nadšení nesdílím - vůbec mě to nebaví a řadím do nedočtených. Možná je problém s hlavní hrdinkou - nevadí mi přidrzlost ani sarkasmus, zde je to pro mě ale moc uměle nucené.
Tak toto mě nudilo už od první stránky. Bohužel dočítat nebudu. Zkusila jsem si dát pauzu, že bych se ke knize vrátila po nějaké době, ale zázrak se nekoná a odkládám.
Tato kniha mě mile překvapila, jednalo se o zajímavě pojmutý příběh z prostředí knihoven, kde knihy ožívají a můžou způsobit spoustu problémů. Také mě pozitivně překvapil systém čarodějnictví - tedy že každý čaroděj potřebuje ke své magii démona, kterému ze sebe musí něco obětovat. Za dlouhou dobu jsem narazila na ženskou hrdinku, která nebyla otravná a naprosto neracionální. Vzhledem k epilogu se bude zřejmě jednat o sérii, což mi přijde zbytečné. Hodnotím kladně.
Omlouvám se, ale tento brak se nedá ani dočíst. To je tak hloupé a přehnané od první stránky, že jsem to nezvládla. A to většinou nemám problém s touto literaturou - stmívání jsem měla ráda i navzdory tomu, že je to blbost. Tohle je ale pouze trapnost a ukázka absolutního autorského netalentu.
Zajímavě a neotřele vymyšlený literární svět, obzvlášť se mi líbilo provázání reálných lidí a knižních postav. Zápletka vypadala ze začátku poutavě, nakonec se ale nejednalo o nic složitého. Hlavní hrdinka mi moc nesedla, byla přehnaně sarkastická a "vtipná", nicméně takovým způsobem, až to působilo uměle. Landsbury byl samozřejmě perfektní bručoun, který neodolá ženskému kouzlu a musí ochránit dámu. Celkově to bylo milé a zábavné, ubírám ale hvězdu za přílišnou jednoduchost.
Na tento kousek jsem netrpělivě čekala - jedná se přesně o můj žánr a styl. Zamilovala jsem si oba mužské hrdiny, mezi dívkami mi ale více sedla Rose. Rozjezd byl pomalejší, jinak se ale stále něco dělo a romantická linka byla kouzelná, ačkoliv jsem doufala, že dostane víc prostoru. Škoda, že se bude jednat opět o sérii - nemám je ráda, ocenila bych spíše jednu obsáhlou knihu.
Zaujala mě Vikingská tématika, kterou mám obecně v oblibě, ačkoliv jsem moc takových knih nečetla. Bez romantické linky není pro mě kniha knihou, proto jsem byla potěšená, že jsou zde vztahy v popředí. Trochu jsem čekala, že bude děj složitější vzhledem k archeologickým nálezům, ale jednalo se o jednoduchou linku, mě to vůbec nevadilo. Původně jsem se domnívala, že bude na konci trochu rozvedená reinkarnace, nicméně hrdinům v současnosti ani nedošlo, že Ceri a Haukr byli oni v minulém životě, tak to mě trochu zklamalo. Jinak jsem ale spokojená.
Na knihu jsem se těšila, jelikož od této autorky zbožňuji Měsíční kroniky. Bohužel jsem zdaleka tak nadšená nebyla. Potěšil mě retelling příběhu Rampelníka a originální pojetí ženské hrdinky i prostředí, nicméně zde nejsou žádné šťastné konce. Prakticky všichni, kdo mohli být zachráněni, umřeli, všechny pokusy a plány nefungovaly. Jedná se spíše o takový YA horror. Alespoň romantické linky jsme trochu dočkali. Moc mě mrzí pojetí zloducha Krále duchců - postava nebyla vůbec komplexní. Král je jednoduše zlý a nic víc, nic míň. Přitom s takovouhle postavou se dalo pracovat mnohem lépe.
Smutný příběh z Irska za doby hladomoru, autorka zdatně popisuje tehdejší způsoby života a strasti vyvolané hladomorem a následnými nemocemi, stejně jako chamtivou vyšší společností a sobeckostí tehdejších Britů. Hlavní hrdinka Grace byla laskavá, statečná a pro rodinu a přátelé by obětovala vše, bohužel musela prožít nepopsatelné životní rány, stejně jako všichni tehdy v Irsku z nižší vrstvy. Velice smutný, na pohled autentický příběh. Hvězdu ubírám za to, že to nebylo moc čtivé a trvalo mi dlouho, než jsem se knihou prokousala.
Byla jsem přesvědčená, že příběh Rhyse a Bridget se mi bude líbit více než první díl, překvapivě to tak ale nebylo. Ačkoliv mám ráda obsáhlé zdlouhavé slowburn romance, tohle bylo zdlouhavé i na mě. A oba hrdinové byli vlastně úplně stejní jako Alex s Avou z předchozí knihy. Dokonce i erotické hlášky byly na chlup stejné. Škoda. Uvidíme, zda další kniha bude obsahovat příběh Jules a Joshe nebo Christiana se Stellou (tyto dvojice předpokládám dle epilogu).
Čtivé, mělo to rychlý spád a sympatické postavy, jinak to ale byla vlastně hrozná blbost. A erotické scény už nemohly být přitaženější za vlasy.
Čtivé, ale velice nereálné. v reálném světě by byl Alex toxický člověk, se kterým by nechtěla většina žen mít nic společného, a to i navzdory jeho perfektnímu zevnějšku. V knize se na tohle samozřejmě nehledí, a tak jsme si mohli užít obsesivního ochranitelského mužského hrdinu bez výčitek svědomí. I konec byl trochu přitažený za vlasy, ale vem to čert. Jsem velmi mile překvapená, že byl závěr příběhu detailněji rozveden a nejednalo se o useknutý konec na dvou stranách. Milostné scény mi moc nesedly - ty sprosté řeči nebyly můj šálek kávy. Každopádně ještě více se těším na příběh Bridget a Rhyse.
Zpočátku jsem uvažovala, že knihu odložím, a to z jednoduchého důvodu - Oliver byl prostě idiot. Kupodivu byla ale ženská hrdinka sympatická, což se moc nestává. Zde byl zřejmě problém, že mám od autora veliká očekávání vzhledem k některým velmi podařeným minulým dílům ( např. Zimní zámek). Postupně se příběh ale začal vyvíjet a podařilo se mi začíst. Odkaz na možné pokračování se mi ale nelíbil - za mě zbytečné.