LexiS komentáře u knih
Tak po všech těch vilách jsem konečně sáhla taky po knížce s čarodějnicemi a čtení jsem si moc užila.
Budu možná trochu vyčnívat z davu, ale nejvíc se mi z postav líbila Lou s její prořízlou pusou. Asi jsem zrovna potřebovala trošku divočejší hrdinku.
Jediné, co jsem těžce nedávala, tak to bylo sem tam její nelogické chování. Ten zatracený prsten využila všehovšudy snad jen 2x.
Kámen úrazu byl za mě Reid. Ten mi tam neskutečně nesedí, ale zase měl alespoň nějaký vývoj. A jsem zvědavá, co se z něho ještě vyklube.
Další vedlejší postavy moc prostoru nedostaly, tak uvidíme, jestli se to v dalším díle změní.
Francouzské názvy za mě úplně zbytečné, jen mě rozčilovaly.
Tohle je taková milá výprava za starými známými. Žádná velká akce, ale přesto krásný příběh.
A zase jsem si připomněla, proč se vyhýbám českým autorům.
Už u prvního dílu jsem psala, že autorka nějak zapomíná věci dovysvětlit a u tohoto dílu se to nezlepšilo, možná to bylo naopak ještě horší.
Druhý díl se mi líbil o něco míň než první. Jak tu píše spoustu čtenářů přede mnou, je to nedotažené. Bitva narváná na posledních pár stran, nejasné scény, nedořešené věci... Škoda. Ale tak dalo se to.
Tak jsem po dlouhé době sáhla po české fantasy a na začátku trošku litovala.
Autorka jakoby úplně zapomínala vysvětlovat docela zásadní věci, jako třeba odkud se Raven a kluci znají, co přesně jako měli kontrolovat ve škole a proč, proč nemůžou opouštět Soulcity?
Myslela jsem, že Raven bude v novém městě vlastně jediná, když je téměř nemožné se z toho města dostat a ono ne. Skoro všichni ve škole (vlastně jen kromě Chrisstiana) duše měli. Co znamená být "radar" a čím je zvláštní se vlastně taky úplně nedozvíme.
No musím říct, že jsem z toho byla celá trošku na nervy. Ale abych jen nekritizovala, oceňuji námět - možná lehce inspirovaný Zlatým kompasem (kdo ví), ale bylo super, že duše nebyly jen okrajové doplnění příběhu, ale vystupovaly tam téměř pořád. U toho mě ještě trochu mrzí, že až na jednu opici tam všichni měli jako svou duši šelmu (vím, že je to tam vysvetlené, ale i tak)
Dalším plusem je obálka, takhle pěknou obálku jsem snad u české knihy ještě neviděla.
No a ve finále, když se dostanete přes ten krkolomný začátek a přehlédnete trochu toho klišé, tak dostanete docela fajn nenáročný příběh, který rychle utíká.
Opravdu jsem si to nakonec užila a je to teda na českou fantasy podle mého nadprůměrné. Jsem zvědavá na druhý díl.
Film je parádní a můžu na něj koukat kdykoliv a stále mě nepřestává bavit, tudíž jsem čekala nejspíš něco víc. Bylo to takové strohé.
Jazyk nijaký, věty opravdu jednoduché, no prostě vyloženě pro děti.
Četla jsem jen abych si ověřila jednu teorii o které jsem se dozvěděla a ta se nepotvrdila.
No už dávno nejsem cílovka, ale pro děti to může být fajn čtení.
Myslím, že tady budou komentáře vesměs stejné. Těchto padesát stránek člověk přečte jak nic a pak na ně nejspíš stejně rychle zapomene.
Taryn je pořád dost otravná a tohle můj názor na ni nezmění.
Škoda, že nám autorka nedala víc z toho, co se dělo po její svatbě s Lockem.
Navíc je škoda, že ani obálka neladí s původní sérií.
2,5 hvězdiček.
Na začátku jsem si říkala, že kniha opravdu hezky doplní sérii. Část z Desova mladí je zajímavá a akční (dokonce i víc než originální série).
Jenže tam to nejspíš mohla autorka utnout.
Potom už je to jen vyloženě přepis pár scén z jedničky napsaných Desovým pohledem a eh... Callie je dokonalá, super, ale to jsme se dozvěděli už v těch třech dílech předtím.
Přiznám se, že na konci už jsem přeskakovala a vsadím se, že jsem o nic moc nepřišla.
Takže to byla fajn série, ale už jsem opravdu ráda, že se posunu k něčemu dalšímu.
Asi mám prostě na to náladu, protože mě to fakt baví.
Vůbec to není překombinované, vlastně je kniha dost jednoduchá i předvídatelná, ale ten styl psaní mi tak sedí, že si to užívám.
Z časových důvodu mi přečtení trvalo sice abnormálně dlouho, ale opravdu užitá kniha.
Vyzdvihla bych popisy. Kdo by to byl řekl, že zrovna tohle si nejvíc užiju, ale opravdu se jedná na fantazii, co se týče prostředí, bohatou knihu. Všechny ostrovy a pak i říše flóry jsou moc hezky a rozhodně ne nudně popsané.
Des a Callie jsou na mě místy až moc sladcí, ale přesto pořád tak nějak v pohodě.
Ale kruci, pachatele odhalovali celou knihu, přestože je to jasné už z vlaku projíždějícího vedlejší knihovnou.
Přesto opět užité, perfektní překlad, opravdu ojedinělé překlepy (což se dnes už moc nevidí), nádherná obálka.
Lehce horší než první díl, možná kvůli pomalejšímu startu. Ale pořád spokojenost a proto slabší 4 hvězdičky.
SJM vytvořila jakýsi vzor, podle kterého se teď velká část spisovatelů snaží řídit. Alespoň takový je můj pocit.
Jasně, kdo by nechtěl být tvůrcem tak dokonalé postavy jako je Rhysand, kterého valná většina čtenářů miluje.
Ale marketingové tahy "pro čtenáře SJM" už nejspíš tolik nefungují, protože číst napodobeniny, prostě lidi přestává bavit.
Mě osobně tohle většinou nechává už naprosto chladnou.
Tady jsem taky nejednou převrátila oči v sloup, ale nakonec díky čtivosti nad podobnostmi se Dvory jen přivřu očička.
Ale teď už k samotné knize. Musím říct, že jsem si její čtení dost užila. Opravdu její čtivost je na absolutním vrcholu. Romantická část výborná, ale Callie si mě nějak nedokázala získat.
Co se týče té fantasy části, tak ta značně pokulhává. Kdyby hlavní postavy nebyly nadpřirozené bytosti, tak si myslím, že čtu čistou romantiku.
Mám i pár dalších výtek, a ty se hlavně týkají dluhů od Callie. Protože celou dobu říkala jak je Handlíř strašně krutý a lstivý, ale vůči Callie samozřejmě není. A to ani na začátku. Takže enemies to lovers se nekoná, přestože reklamy hlásaly opak.
Navíc se tady stalo z laskavostí pro Handlíře spíše laskavosti OD Handlíře. Trošku nevyužité no...
*Minispoiler*
Dále přání, kvůli kterému zůstali odloučení těch sedm let? To jsem teda moc nepochopila, ale dobře.
*Konec minispoileru*
Když si to tak po sobě čtu, divím se, že jsem dala čtyři hvězdičky, ale opravdu jsem si to dost užila, možná jsem jen potřebovala změnu a padlo mi to do noty. (Kdo ví...)
Doufám, že další díly budou víc zaměřené na tu fantasy část.
4/5 hvězdiček.
Od knihy jsem čekala trošku něco jiného. Nejspíš kvůli obálce, názvu a pár recenzím, které mě nalákaly.
Nejsem úplně fanda povídkových knih a ani tato kniha to nezmění.
Ovšem povídky byly zajímavé. Některé více než jiné. Některé nebyly tak docela můj šálek čaje a zdály se mi lehce kýčovité.
Avšak u většiny z nich jsem se musela na chvíli zastavit a zamyslet se, jak by to mohlo fungovat v našem světě, nebo jak bych se v dané situaci sama zachovala.
Rozhodně se jedná o zajímavé dílo, ale mě víc než obsah zaujalo provedení.
Naprosto dokonalá obálka, oboustrannost, ilustrace... Klobouk dolů, protože je to opravdu originální.
3,5 z 5 hvězdiček.
Tak tahle kniha je jako řeka. Maličká říčka, která plynule, ale velmi, velmi, velmi pomalu plyne. Sem tam ji rozrazí nějaký kámen, ale ve finále, to velký dojem neudělá.
A když už si člověk myslí, že se teda nic velkolepého dít nebude, tak na samotném konci (doslova) se nachází prudký sráz s vodopádem.
A teď vážně... Ta kniha je dost vleklá, ale přesto stránky docela rychle ubývají. Navíc tam toho moc nepřekvapí, měla jsem jen jeden "to jsem nečekala" moment a to až na samotné finále. Postavy jsou docela ploché. Každá z hlavních postav má charakteristickou činnost, kterou opakuje v průběhu asi tak 150x (třeba prohrabování Hartových úžasných kučer, trojité otočení prstenu atd). A celkově se zde opakují slova a slovní spojení. Pokud bych si měla vsadit, které slovo je v knize nejčastěji s naprostou jistotou můžu říct, že to bude slovo zvonkohra!
Co se týče Harta, opravdu mě fascinuje jeho schopnost zapálit i naprosto zničenou cigaretu. A v údivu mě nechává především fakt, že ještě neměl rakovinu plic, když hulil jednu za druhou.
Ze samotného stylu psaní jsem měla smíšené pocity. Tohle už nejspíš udělal překlad, ale je to místy psané až moc hovorově. Jakoby až na sílu a někdy to už docela rušilo.
A těch cizích slov tam taky hlavně na začátku nebylo zrovna málo, přišlo mi to tady naprosto zbytečné, ale budiž.
Navíc jsou zde některé věci tak trochu nelogicky vyřešené. Oni opravdu mají jako maskota aligátora, ale schovávají těla všude jinde, než do jeho žaludku?!
Navíc "Letní děti" nejsou vůbec vyřešené, kdyby to alespoň bylo, že jen ony mají nadpřirozené schopnosti, ale ne... Tady vlastně celé město v něčem jede. No prostě nápad docela dobrý, ale provedení se bohužel úplně nezdařilo.
Vyzdvihnu obálku, ta je nádherná. A rozhodně cením, že se na ní dostal i Willie Nelson.
Kniha by se spíš měla jmenovat "Temné a kruté nic neříkání" protože o lži teda vůbec nešlo.
Hodnotila bych celkově dvěma a půl hvězdičkami.
Pohodová jednohubka!
Temnyj je moje oblíbená postava, takže jsem knihu měla na TBR už dlouho.
Hezké zpracování, zajímavý příběh, ale strašně kratičké. Zhltla jsem to za 30 minut celé.
Člověk ví, že četl dobrou knihu, když z ní má takový ten nepopsatelný zvláštní pocit a i po dočtení nad ní stále přemýšlí.
A přesně tenhle pocit teď mám. Pořád hledám skulinky, které by vedly k jinému konci. A ne a ne je najít.
Autorčiny knihy mě prostě baví. Nekončí to tak, jak by to vyřešila většina autorů. Místo toho čtenář dostane hořkosladký konec, se kterým se buď spokojí nebo ne.
Ja jsem ovšem spokojená, přestože si nad tím budu dál lámat hlavu a zkoumat, co by mohlo následovat.
Autorčin styl psaní je nádherný, k tomu je kniha krásná i graficky. Deník (a nejen ten) znázorněný uvnitř je jedno velké wow. A přidejte k tomu pochmurnou atmosféru, která doprovází každou stranu a výsledek je perfektní.
Ja jsem moc spokojená. Přesto, že bych to na začátku vůbec nečekala, hodnotím 5 z 5.
Teprve minulý rok jsem se seznámila s autorkou poprvé. Nejdřív jsem se jí z nějakého nevysvětlitelného důvodu vyhýbala. O to větší bylo propadnutí kouzlu jejích knih.
A ačkoli celý Grishaverse zbožňuji, k Devátému spolku mám o dost bližší vztah. Naprosto to miluju a Brána pekel na tom není jinak.
Je to přesně ten typ knihy, u které si říkáte: "Tak ještě jednu kapitolu," a najednou jste o půlku knihy chudší.
Bylo to napínavé, opět promyšlené do posledního detailu, s nádherným a bohatým jazykem.
Galaxy se tímto definitivně zařadila mezi moje nejoblíbenější hrdinky vůbec. Její humor je legendární a líbí se mi i její dospělejší já.
Tentokrát poznáme hlouběji i Alexiny přátele, kteří stejně jako Alex nejsou ani dobří ani špatní. A to mě na tom baví asi nejvíc.
Další perfektní věcí na knize je její vykreslení magie. Sbohem světýlka a mávání hůlkami, tady místo toho najdete spoustu orgánů a tělesných tekutin. A pro mě je to pestré a víc uvěřitelné, než magie, která se poslední dobou objevuje v knihách.
Alex navíc nedostane nic zadarmo a její cesta do Pekla a z něj je jedna překážka za druhou. A když už se zdá, že je konec, tak je zde pořád dost věcí k dokončení. Takže jízda ještě na chvíli nekončí.
Nečekala jsem, že si autorka otevře dveře k dalšímu dílu, ale stálo se. A já se už teď neskutečně těším, protože tohle je dokonalost.
Jediné, co mě zarazilo, byl hlavní padouch, jehož práva podoba je obří bílý králík. Ale proč ne, že?
A Darlingtona bylo strašně málo, doufám, že v příštím díle si ho užijeme víc.
Doporučuji zvlášť na tohle Halloweenské období. Atmosféra je pak ještě lepší.
Jak jinak než 5 z 5.
Tento díl se mi líbil víc než předešlý. Jde vidět aspoň částečný posun postav, jen Belly je stále stejně sobecká jako v prvním díle.
Ale, když to srovnám se seriálem, tak ten se tentokrát hodně držel předlohy, až na to, že něco doplnil a něco zase vynechal. Líbí se mi celé jeho zpracování.
Na letní čtení (a koukání) naprosto dokonalé.
Knihu jsem zaznamenala na zahraničních profilech a vypadala zajímavě, anotace mě taky zaujala, obálka to podtrhla a já knihu objednala.
No a teda, studenti lékařských oborů se buď jen zasmějí a nebo v horším případě knihou hodí vztekle přes celou místnost.
Je to naprosto nereálné. Holčina, která pár měsíců sama studuje se rozhodne, že najde lék na hrůznou nemoc *mini spoiler*a jaká náhoda, že zrovna první kytka na to zabírá. Už jen samotné její učení je poměrně úsměvné. A když začne léčit lidi, tak to už člověk obrací oči.
Části těla se tady vyměňuji jak skládačky, bez jakýchkoli zásad. No prostě, člověk to musí brát hodně s rezervou.
Zklamání totiž přišlo hned na dvou frontách: 1) Pitvání tam bylo opravdu minimálně a trochu (víc) jsem doufala ve šťavnaté popisy. 2) "Příběh lásky" měl asi tolik romantiky, jako když čtěte noviny. Postavy jsou ploché a lásku jim teda vůbec nevěříte, maximálně nějaké mírné okouzlení.
Ve finále, byl ale příběh příjemně čtivý a oddechový. Ideální pokud nechcete nad ničím moc přemýšlet.
Celkově bych hodnotila asi 2,5 hvězdami (den, kdy tady půjde dát půl hvězda, bude jeden z nejlepších v mém životě :D)
Jsem zvědavá, jestli u nás vyjde i druhý díl. Pokud ano, asi bych si ho zase jako oddechovku přečetla. Pokud ne, nic se neděje.
Tak a finále přečtené za dva dny.
Za sebe můžu říct, že dvojka se mi líbila víc. Už jsem si všimla, že tyhle putovací knihy nejsou pro mě to pravé ořechové a další plnění úkolů mě taky zrovna nenadchlo.
Každopádně celá kniha je ve znamení emocí a že těch tam teda bylo! Pomalé rozplétání vztahu mezi Kivou a Jarenem bylo skvělé, i když bych na konci Kivu už trochu propleskala. Ale za to, co si prožila na začátku knihy na ni budu hodná.
Na téhle sérii jsou stejně nejlepší postavy a ať si Kiva klidně nechá Jarena, protože Caldon je úplně nejvíc úžasný, v tomto díle snad ještě víc než v předešlém.
S celou sérií jsem moc spokojená a jednou bych se k ní moc ráda vrátila. Rozhodně doporučuji!
Tohle bylo pohlazení pro mou romantickou duši. Špičkování mezi Feyre a Rhysem bylo naprosto dokonalé.
Po prvním díle jsem se dočkala opět mistrovského díla, které umí napsat snad jen Maasová.
Tak jsem to taky doklepala a můj názor je, že prostě nevím.
Jsem tak ovlivněná filmy, že jsem ty knihy vlastně jen přečetla, ale nic moc z nich neměla. První díl celkem fajn, druhý díl za mě teda nic moc a třetí díl asi nejlepší, nejspíš proto, že se tak strašně moc od filmové adaptace liší.
Prostě už asi taky nejsem cílová skupina, ale na zahnání nudy to stačí. Celou sérii bych zhodnotila 3/5.
A teď se vrhám na divergentní povídky, ať to mám komplet.
Kniha rozhodně neurazí, ale že by to byla nějaká bomba, to se říct nedá. Je pravda, že jsem značně ovlivněna filmem, který se mi (světě div se) líbil o fousek víc než kniha.
Uvidíme jak si povede druhý díl.