Litocha komentáře u knih

Nesedlo mi to. Rádobyvtipné situace mi moc vtipné nepřišly, Simon, zastydlý puberťák, byl polovinu času na proplesknutí, Bridget se rozhodně nechovala jako třiatřicetiletá matka, děj byl stereotypní a nudný, až už jsem si říkala "tak se spolu konečně vyspěte". Knížku bez jakýchkoliv výčitek přesouvám do nedočtených.

Moje možná nejoblíbenější Nořina kniha. V době, kdy jsem ji četla, na mě zápletka působila neotřepaně, zobrazovaný svět starožitností je pro mě atraktivní, Dořina excentrická rodina milá, sama Dora veskrze sympatická, Jed je správný, životem trochu pomuchlaný, mužný hrdina, který si během knihy srovná priority. A k tomu docela napínavá kriminální zápletka a atmosféra Vánoc. Dořin krámek bych docela ráda navštívila.

Výborný nápad, výborné provedení. Mnohé básničky pobavily a potěšily, jen je škoda, že je knížečka tak útlá. Kdyby tak měla aspoň trojnásobný rozsah...

3 02.02.2019

Spojení básníka, věčného kluka a táty v jedné osobě. Verše psané s pochopením pro dětský svět, nápadité, poetické, přitom odkazující k běžným, konkrétním věcem, čisté, nepodbízivé, bez snahy o křečovitý humor. Některé možná dnes působí už trochu zastarale, ale když vezmu v úvahu ilustrace Oty Janečka a úžasnou miniaturku Poučení synovské, nemůžu dát jiný než plný počet hvězd.

Když probudí se hlína, je to myš.
Je-li sklu zima, zaroste větvičkama.
Ryba je hastrmaní lžička. Víš.
A slza? Slza je voda, co je sama.

9 02.02.2019

S Norou mám ten problém, že už notně dlouho vykrádá sama sebe, její knížky (zvlášť ty s magií) jsou jak přes kopírák (ať už charaktery postav, vztahy mezi nimi nebo samotným dějem). S nostalgií jsem vzpomínala na knihy ze série Zrozená z..., které se taky odehrávaly v Irsku. Tohle byl proti tomu bohužel slabý odvar.
Ale zase - tentokrát mi hrdinka nelezla na nervy (zato Branna mě poněkud dráždila), Nora pořád umí psát celkem poutavě, příběh docela pěkně plyne a je dostatečně jednoduchý, aby nevyžadoval žádnou intelektuální aktivitu - to se po celém dni v práci hodí. Za mě tedy průměrné tři hvězdy, a i když už se k téhle knížce nemám důvod vracet, po pokračování možná časem sáhnu.

4 02.02.2019

Vycizelovaný jazyk, působivé obrazy, upřímnost a naléhavost, ze které mi běhá mráz po zádech. Někdy nemusí být poezie psaná ve verších...

10 25.01.2019

Havla mám zaškatulkovaného jako básníka, takže jsem očekávala více poezie a méně kvízů. Některé nápady a hříčky jsou ale dost zajímavé.

2 25.01.2019

Už Helenin příběh (který jsem četla jako třetí v sérii) se mi líbil, ale tenhle ho ještě překonal. Hrdinka přesně podle mého gusta, mužný hrdina, který ji krásně doplňuje, romantika, akce i vtip, postavy, které jsem si oblíbila v předchozích knihách (a konečně taky historická romance, kde není ani jeden z ústřední dvojice šlechtic - i když...). Ani těch milostných scén nebylo tentokrát přes míru a ta pohádka (mám na mysli operaci) k tomu tak nějak patří. Jen tak dál.

10 25.01.2019

Nevím, tyhle knížky/tahle autorka asi už vážně nejsou pro mě. Oproti Možná jednou je to sice krok nahoru, ale to je asi tak jediný klad. Ufňukaná Lily, nereálný nesympatický Ryle (to vážně nikomu nepřijdou na hlavu postavené jeho láskyplné výlevy a neustálé obavy a hroucení se - u neurochirurga! - no vážně, který normální chlap se takhle chová?), banality podávané s pořádnou dávkou patosu jako hlubokomyslná moudra, přeslazenost, nereálnost (co třeba ten okamžitý úspěch v podnikání a bohatá nejlepší kamarádka, která spadla z nebe?)...
Vlastně mě bavily jen deníkové záznamy (ovšem s vyjadřováním a úvahami jen stěží odpovídajícími patnáctileté holce) a reálné mi připadaly jen matčiny pocity ohledně novorozeného dítěte. Škoda, že se takovéhle téma rozbředlo v plytkou romanci.
(Vzhledem k tomu, že už je to třetí Colleenina knížka, která mě nijak nenadchla, asi si její další pokusy nechám ujít.)

21 25.01.2019

V knížce se dá najít několik pěkných nápadů, jak si hrát s jazykem, část z nich ale není nijak objevná a celkově jsem tak nějak čekala víc.

2 20.01.2019

Na začátku jsem se ke knize stavěla celkem vlažně, ale přibližně od chvíle, kdy se Tomáš vymotal z podzemí, jsem už byla chycena na udičku. Bavila jsem se čím dál víc a poslední asi třetinu knihy jsem už vyloženě hltala.
Podobností s Harrym Potterem je poměrně dost (a kvůli tomu se dají některé věci vytušit předem), ale zároveň autor představuje vlastní promyšlený svět, který čtenáře s jen trochu objevitelským duchem (bez rozdílu věku) zaujme.
Oceňuji hodnověrné (dětské) postavy a popis jejich chování, dobře vybraná jména i to, že se autor docela šikovně vyhnul některým klišé (ne že by tam tedy nebyla vůbec žádná), dočkáme se i několika překvapivých momentů. Tomášovy motivace jsou pochopitelné a Lucinka přidává příběhu neobvyklost - budování jejich vztahu se mi moc líbilo.
Knížka není okatě výchovná, ale ani to není jen dobrodružný příběh. Písečníkům určitě prospělo, že se jim autor věnoval několik let. Zachytila jsem pár míst, která by si zasloužila dotáhnout nebo vysvětlit (doufám, že se toho dočkáme v dalším dílu, knížka si o něj vyloženě říká).
Jsem ráda, že něco takového vzniklo i v českém prostředí (a v našem kraji, protože bez toho bych se o knize asi nedozvěděla a byla bych ochuzena o krásný čtenářský zážitek), na prvotinu úctyhodný výkon!

5 20.01.2019

Po některých slabších kouscích mě tady autorka zase bavila, kriminální složka byla napínavá s nečekanými zvraty a překvapeními, které už čtenář u Sandry Brown očekává a oceňuje. Bohužel se ale dá očekávat i naprosto předvídatelný vývoj vztahu mezi ústřední dvojicí, ten jsem naopak neocenila. Moc mi nesedělo, že Amelia sice proklamuje nehynoucí lásku a oddanost svým synům, ale nemá problém je za traumatických okolností na několik dní odložit k přátelům nebo je svěřit lidem, které sotva znají. A taky Dawson z té své posttraumatické stresové poruchy a závislosti vybruslil nečekaně snadno.

9 05.01.2019

Vizuální podobu miluji od dětství (ze samotného večerníčku jsem si ale moc nepamatovala), pan Smetana se tady opravdu vytáhl. Hlavní myšlenku příběhu oceňuji a konec je povedený, ale děj je na mě příliš epizodický (čekala jsem větší provázanost) a průběh jednotlivých příhod dost jednotvárný. Z Preusslerových knih u mě vede Čarodějův učeň, ale nějakou další ještě ráda zkusím.

3 05.01.2019

Tahle autorka je pro mě sázka na jistotu. U jejích romancí se nemusím ošívat trapností a obracet oči v sloup, nejsou přeslazené a konání a pohnutky hlavních hrdinů bývají celkem uvěřitelné. Možná tady nebylo tolik špičkování jako v jiných knihách, ale líbilo se mi vylíčení světa vína. Z dvojic u mě sice pořád vede Cameron s Jackem a thrillerem bych knížku opravdu nenazvala, ale i tak to bylo hezké čtení.

12 05.01.2019

Nenáročné (na nenáročné je důraz), nijak originální, ale docela milé čtení. Nejsem příliš příznivcem trapasů (Bridget mi moc neseděla), takže plus za to, že jich nebylo zas tak strašně moc a že nebyly zas tak strašně trapné. Když pominu obskurní povolání hlavní hrdinky (které prezentuje jako smrtelně vážnou záležitost), byla mi vlastně celkem sympatická (teda až na tu zabejčenost ke konci), k tomu některé zajímavé figurky a atraktivní prostředí, zidealizovaný hrdina - jako čtení do tramvaje ideální.

4 28.12.2018

Po dlouhé době zase jedna Nořina kniha (když nepočítám Evu Dallasovou), která mě bavila. Kriminální zápletka je pro mě přijatelnější než alternativa (duchařiny, magie a jiné nadpřirozeno) a tady se to autorce povedlo docela hezky propojit s milostným příběhem a celkem zajímavým (i když dost přikrášleným) líčením práce fotografa.
Výše ale nemůžu hodnotit, protože Nora už drahnou dobu vykrádá sebe sama, takže už předem víme, že nás čeká jistý typ hrdinky, jistý typ hrdiny, přátelské vztahy podle zaběhlé šablony atd. Dokonce i ten zloduch je tak nějak zaměnitelný za jiné. Žádná obměna, žádné překvapení, prostě jen celkem příjemná (pokud čtenářce vyhovuje autorčin styl) knížka, která se od podobných liší snad jen tím povoláním hlavní hrdinky. (Docela by mě ale zajímal Masonův příběh.)

5 28.12.2018

Hezký, jednoduchý příběh s neotřelými ilustracemi, oceňuji i hru s jazykem, se rčeními. Námět - strašidlo, které se bojí - je výborný, ale určitě by se dal vytěžit ještě líp. Líbil se mi pěkně promyšlený svět strašidel. Ocenila bych ale trochu košatější příběh, místy to bylo až zkratkovité a vlastně se tam toho moc neděje. Celkově je to ale milý, místy vtipný příběh, který za přečtení stojí.

8 24.12.2018

Jednoduchý, předvídatelný příběh. Emily má ale některé sympatické osobnostní rysy (snahu si nezadat a podceňování se přehlížím a připisuji věku hrdinky, k dospívání to prostě patří), třeba schopnost nebrat se smrtelně vážně (aspoň někdy). Je tady několik fakt absurdních situací (ale jo, zasmála jsem se). Nečekejte žádné hlubokomyslné dílo, ale myslím, že pro mladší čtenářky to může být příjemné čtení (jen by si možná knížka zasloužila zdařilejší překlad a pečlivější korekturu).

4 13.11.2018

Ke knížce jsem se - jako spousta dalších - dostala díky seriálu, nevím ale, jestli byl nejlepší nápad číst a sledovat paralelně. Zatímco na začátku u mě vyhrával seriál a knihou jsem se poměrně nesnadno prokousávala, časem se vše obrátilo. První půlka knihy byla totiž dost rozvláčná, neustálé popisy Dianina bádání a rozebírání jídla a vína a dokola se točící úvahy byly úmorné, navíc se Diana chovala jako puberťačka a chvílemi byla neskutečně naivní a působila neschopně. Překáželo mi i poměrně velké množství chyb (korektura už je zřejmě přežitek).
Později to ale přece jen nabralo spád a přibližně od střetu se Satu už mě knížka bavila. Líbila se mi část odehrávající se v domě tety (čarodějnický dům si mě získal). Začala jsem oceňovat promyšlenost tohohle fantastického světa, díky informacím o Matthewově osobnosti a minulosti působí příběh propracovaněji a upír tady naštěstí nevychází tak "normálně" jako v seriálu.

5 09.11.2018

V mnoha směrech fascinující a čtivě napsané shrnutí starověkých římských dějin. Poutavý je přerod a proměny římské říše i osudy císařů, ale neméně zajímavé pro mě bylo si uvědomit, do jak velké míry závisel osud Říma na válečném umění, jak ovlivnil celou Evropu a jaká to byla nemilosrdná doba. Škoda jen, že nebylo více prostoru na to, aby se autor více věnoval umění (hlavně slovesnému) nebo běžnému každodennímu životu. Vzhledem k obsáhlosti tématu působí někdy text trochu zkratkovitě.