loolee
komentáře u knih
Chladnokrevně
Robert Bryndza
(SPOILER) Jak zpívá Harlej: Protože Hej!
Hodný holky zlý kluky chtěj...
A o tom to je. Milá Nina se nudila, zapojila do přemýšlení jiný orgán, než který je k tomu původně určen a pletla si pojmy s dojmy (fyzickou přitažlivost s láskou). Kdyby šla na univerzitu, tak by autor musel angažovat jinou slečnu. Všechno uvedené pochopím, ale strpět omezování ...to už ne.
Tohle byl tedy trochu jinak vystavěný příběh, Erika a její kolegové tentokrát četbu rodných listů nepodcenili, asi autor čte komentáře :-).
Fajn oddychová detektivka, i když o dvojčata jsem se bála.
Do posledního dechu
Robert Bryndza
Líbí se mi osvětová aktivita a aktuálnost autora - tentokrát ohledně seznamování na internetu. Pachatel je znám docela brzo a náhled do jeho duševního stavu sice pomůže ho pochopit, ale neomlouvá. Přiznávám se, že vedle detektivní linky mě srovnatelně baví i ta vztahová.
Temné hlubiny
Robert Bryndza
(SPOILER) Hvězdy 4/5...jako protřelou čtenářku detektivek mě samozřejmě zaujala "nenápadná" zmínka o tom, kde se v době zmizení nacházela Laura a Oscar, i když se tou dobou Oscar v příběhu chová na nezúčastněného pozorovatele celkem nápadně. Ovšem pointa je nakonec celkem prostá a jestli mě něco zamrzelo, tak je smrt Amandy, která by se klíďo mohla objevit i v dalších příbězích (tak, a už do toho autorovi nebudu kecat). Shrnuto, podtrženo - tenhle díl se mi líbil a pokud jde o to, co mi minule vadilo (uvádění značek produktů), tak to tady bylo myslím jen jednou :). Slovy klasika...co to dalo pachateli/ům práce a přitom na začátku byla vlastně blbost, nešťastná náhoda.
A pokud jde o Eriku - doufám, že v rozjeté lince se bude něco dít, protože workoholismus a asociálnost musí mít taky své meze. :)
Páté jablko
Lenka Chalupová
(SPOILER) Prostřednictvím osudů jedné rodiny autorka vylíčila poválečný vývoj na Hané. V dobrý konec kvůli znalosti historie člověk moc nedoufá, na Valje se pěkně ukázalo, jak nešťastné mohou být záměry rodičů s dětmi ohledně jejich sňatků. Rozuzlení v této části mě překvapilo, upřímně zrovna tady jsem doufala v happyendy dokonce dva (že se Betty s rodinou nakonec podaří uprchnout do Anglie a že se Valja usadí s Metodějem). A popis nástupu komunistů k moci a kolektivizace mě vždycky znovu spolehlivě popudí.
Výborná kniha, přečetla jsem ji v podstatě za dva dny.
Kde jsi, když nejsi
Radka Třeštíková
(SPOILER) Strašně by mě zajímalo, nakolik autorka do knihy přenesla své vlastní prožitky. Nebo je vážně tak skvělá pozorovatelka života a chování lidí kolem sebe. Ten příběh je úlet. Na úletu je postaven.
Hlavní hrdinku chápu a neodsuzuju jí, na druhou stranu svým trpitelským přístupem mě vytáčí a o takové zacházení si u Marka (či jiného podobného typu muže) úplně říká (sorry, victim blaming, já vím). Vrstvení lží. Pohyb ode zdi ke zdi - nejdřív poslušná holka, pak se postaví na zadní.
Řazení kapitol odráží zmatek v hlavě Dáši. A že tu někteří čtenáři čekali větší konec? Jako pardon, ale mně se teda tenhle konec zdá velkej až dost, vlastně úplně největší....a nejhorší z možných - nikoliv ve smyslu toho, že to takhle autorka uzavřela, ale že to došlo až sem...a proč...
Líbí se mi styl, jakým Radka Třeštíková píše. Jak zachází s jazykem, jakou dokáže vytvořit náladu. Když její knížky čtu, vlastně se dívám na film...
Ptačí žena
Lenka Chalupová
Teda, tolik toho autorka na jednu rodinu naložila. Líbilo, moc. A mlčeti je sice zlato, ale jen někdy.
Noční lov
Robert Bryndza
Zápletka se mi líbila, postava Eriky trochu sedí mému naturelu, i když jde více do konfliktu. Co mi teda ale fakt vadí, je to explicitní "značkování" - zámek značky "Yale", boty značky jiné atp. A ještě jedna věc mi vadí, ale s jejím hodnocením si počkám, až si přečtu další knihu ze série :).
Potrhaná křídla
Ruta Sepetys
Rutu Sepetys mám ráda, ale....tady mi nesedělo prostředí, lokalita, mentalita hlavní hrdinky (ta mě střídavě popouzela a střídavě jsem jí fandila a obdivovala)....Není to špatné čtení, jen já buď nejsem správný čtenář pro tuhle knihu nebo jsem ji četla v nesprávnou dobu.
Modré stíny
Michal Sýkora
První čtené setkání s Michalem Sýkorou - doposud jsem ho (a Velkou Sovu) znala jen z poslechu na ČRo. A nejdřív se mi to teda nelíbilo. O politiku se zajímám, nejsem skeptik, ale realista a myslím, že pravdu měl můj děda, který pravil, že kdo s čím dělá, to mu zůstává za nehty. Zcela eliminovat to nejde, jen je potřeba mít zavedeny mechanismy, které to omezí a udrží v nějaké míře.
Takže číst ve volném čase o machinacích, které mají politické pozadí, mě nejdřív moc nebavilo. Nicméně příběh dostane takové linie, že to není nuda. Skutečné události, které posloužily jako inspirace příběhu jsem si nevyhledávala, závěr koresponduje s dějem. Není třeba se nad tím příliš rozohňovat, tak to prostě je. Jen se to s tím účelem, který světí prostředky, nesmí přehánět a je třeba neztratit snahu dělat věci lépe a chovat se jinak.
Vraní oko
Michaela Klevisová
Touto knihou jsem dokončila všechna detektivní díla autorky. Mám ji tedy přečtenou doslova i přeneseně a přesto jsem pachatele neuhodla....tedy vlastně jsem ho ani nehádala. Opakovaně už mi ale některé zvraty přijdou trošku přitažené za vlasy, ať už negativní (tragické/špatné řešení) a nebo pozitivní (šťastná náhoda či pozitivní záměr konání některé z postav). Přesto je to pořád nadprůměrné dílo, čtení mě bavilo. A doufám, že se komisaře Bergmana ještě dočkáme.
Drak spí
Michaela Klevisová
Poblíž Nové Bystřice jsem během jedné dovolené najezdila dost km na kole, v Hůrkách jsem byla taky a vědět, že budu číst detektivku, která je tu umístěna, dávala bych při cestách větší pozor ;-). I tak jsem měla pocit, že cestuji společně s Josefem Bergmanem a Sylvií Sedlákovou.
Michaelu Klevisovou jsem objevila před měsícem a už ji mám v podstatě přečtenou (problém všech mých oblíbených autorů - píšou výrazně pomaleji, než já čtu). I v tomto díle oceňuju nejen detektivní zápletku, ale rozehrání orchestru postav a jejich vztahů. A stejně, jako v reálném životě, i tady se vraždí v podstatě pro blbost.
Dobrá detektivka, doufám, že další budou přibývat.
Šikmý kostel 3
Karin Lednická
Třetí díl se mi četl neméně dobře, než předchozí, ale....asi kvůli tomu, v jaké době se odehrává, působil na mě děj hrozně šedě a beznadějně, stejně, jako pocity některých postav na soužití s dobou a vývoj poválečné Karviné. Tolik jsem si přála, aby Ženka zdrhla za kopečky.
S povděkem jsem přijala obrazovou a dokumentovou přílohu, i v průběhu četby jsem si vyhledávala, jak některá místa dopadla či vypadají dnes, protože od místa děje jsem velmi vzdálena.
Zlodějka příběhů
Michaela Klevisová
Zajímavá zápletka, jen některá odhalení byla až možná překvapivá a ne nezbytná? Prostředí (zákulisí) děje mi sympatické nebylo, proto se mi knížka proti jiným autorčiným tolik nelíbila.
Sněžný měsíc
Michaela Klevisová
České detektivky mám ráda a knížky téhle autorky se dobře čtou, odsýpají a líbí se mi popis reálií.
Zmizela v mlze
Michaela Klevisová
Tohle mě bavilo. Česká severská krimi :). Zajímavě vypointované, líbily se mi i popisy lokality.
Rozvod šestkrát jinak
* antologie
Těm, co nemají osobní zkušenost dítěte, které prošlo rozvodem rodičů, možná přijde kniha málo rozmanitá, monotematická a děti bez názoru. Ehm. Moje vlastní zkušenost je, že je to právě takové, možná s drobnými obměnami, jak se v knížce píše. Knížku jsem zlouskla během dvouhodinového letu a nebylo mi z ní dobře, na druhou stranu psycholog velmi vhodně okomentoval jednotlivé příběhy.
Takže: 1. ano, jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá (dopad na vztahy s rodiči v dospělosti), 2. možná je to teď jiné, ale před x lety, když se naši rozváděli, se mě na názor nikdo neptal a když jo, stejně to bylo každému jedno, a úplně nejvíc rodičům, 3. ano, bránit druhému rodiči v kontaktu s dětmi je ta největší podlost, kterou znám (a ano, dítě se bojí dát najevo své opravdové city, pokud jsou přítomni oba - i ten, co je s ním povětšinou i ten druhý, co ho má pořád rádo) a pokud se tak děje za "pomoci" státu, je to ještě horší, 4. moc toho dítě ani nevypráví sociálním pracovnicím (prostě se stydí, i menší dítě má celkem jasno v tom, co je běžné a má představy a obavy, co ještě horšího by se mohlo stát - třeba odebrání do dětského domova, taky oblíbená výhrůžka).
Pokud se tedy zrovna rozvádíte nebo se k tomu chystáte, buďte prosím tak hodní a nedělejte z dítěte nástroj pomsty. To dítě na to totiž jednou přijde a děkovat vám opravdu nebude (s výjimkou případů, kdy je druhý rodič násilník nebo tak něco podobného).
Severka
Nina Špitálníková
Poslouchala jsem jako audioknihu na Českém rozhlase. O Severní Koreu se zajímám dlouhodobě. Za podstatnou považuji hlavně závěrečnou část, protože jestli nebylo jednoduché sjednocení Německa, pak po takové době sjednotit dvě tak rozdílné země je zřejmě asi úkol pro několik generací, je-li vůbec splnitelný. Názory a pocity Severky na život v Jižní Koreji a zacházení s ní bezprostředně poté, co se tam dostane a během "vstupních pohovorů" a "aklimatizace" v mých očích odrážely boj mezi podstatou toho, v čem byla vychována a má na to zapomenout a vyjádřily i obtíže, které patrně někteří zažívali u nás po převratu. Stejně tak řešení, které pro sebe nakonec Severka zvolila.
Hrad ve Skotsku
Julie Caplin
Knihy Julie Caplin beru jako romantickou oddechovku, ale tohle je spíš kuchařka, tady se pořád jenom jí. Jen ty recepty a obrazová příloha chybí. Skotsko je krásné, ale narozdíl od Čajovny v Tokiu jsem neměla chuť zkoumat, kde se vlastně hrdinka pohybuje, některé pasáže jsem přeskakovala či je přečetla rychločtením. Nebavilo.
Tsunami blues
Markéta Pilátová
Zajímavě uchopený a vyprávěný příběh. Pěkný jazyk, kterým je kniha napsána. Díky trubce jsem si vzpomněla na návštěvy jazzových koncertů U Malého Glenna kdysi dávno...
Já, Poutník
Terry Hayes
Knížku jsem četla tak dávno, že už jsem na to zapomněla. Ale zhruba na desáté stránce jsem si uvědomila, že příběh znám a vím, jak to skončí. Nicméně i tak jsem byla napnutá z děje a poněkud nervózní z toho, že proměna ve skutečnost není nemožná.
Děj má spád, knížka se dobře čte.