luciella10 komentáře u knih
Mám ráda Thelmu a Lousiu, kniha jela na podobných obrátkách. Trošku se to zvrtlo na závěr, který mě zklamal v tom, že byl příliš "fantazijní" a neuvěřitelný. Tak jak jsem půlku knihy věřila v vnímala postavy realisticky, ten konec to zkazil. Ale určitě milá kniha k přečtení, budete fandit do posledního momentu.
(SPOILER) Zajímavý pohled na realitu a na to, zda to co žijeme je simulace nebo reálný svět. Čekala jsem něco trošku jiného podle anotace, ale i tato varianta kniha mě bavila. Nejlepší je popis amerického prezidenta, myslím, že tam se autor dokonale strefil.
Nečekala jsem nic a dostala tak nádherný příběh, který mě dokázal i rozplakat. A to už je co říct. Tři lidé a jeden kocour, tři osudy, které se prolnout. Pomalu se rozvíjí příběh jak květ růže a na konci máte před sebou něco tak krásného, že vás to dojme. Doporučuji pro zamyšlení i pro ty, kteří doslova chtějí nakrmit duši.
Hutná atmosféra, nenávist a zloba, tím je kniha prostoupena do posledního místa. Myšlenka, že autorka čerpala z rodinné historie, ve mě vyvolává velké otázky. Třídní boj, zoufalství a zároveň nějaká forma nadřazenosti. Kniha určitě stojí za přečtení, jsou emoce, které u mě vyvolala a na které jen tak nezapomenu. Ale mám z ní takové zatím neurčité pocity, které potřebují nechat odležet.
Životní cesty jsou nevyzpytatelné a nikdy nevíme, kam nás zavedou. Citlivost a laskavost tváří v tvář jedné z největších katastrof, které postily Anglii. Čekala jsem, že kniha bude trošku o něčem jiném, ale jsem spokojená. Krásný příběh s bolestnou laskavostí.
Asi jsem čekala víc, milá, hodně předvídatelná kniha. Znovu bych po ní nesáhla, ale věřím, že si své čtenáře najde.
Lesk a bída českých filharmoniků. Smutný a realistický pohled do života lidí, kteří dělají hudbou ostatním lidem životy krásnější, ale třou bídu z nouzí. Bohužel to od pár přátel, kteří hrají vážnou hudbu znám. Tempo moc pomalé, s hlavním hrdinou jsem nedokázala moc sympatizovat. Ale určitě, pro vhled do života filharmoniků je fajn si to přečíst.
Prostě Japonsko na několika stránkách. Milý příběh, žádné zbytečné věci navíc a prostor pro přemýšlení. Za mě milá kniha na jeden večer, kdy si chcete přečíst něco, co vás donutí se zamyslet, ale není to něco, co ve vás zůstane dlouho.
Kdyby šlo dát hvězdiček šest, dala bych je. Je to kniha, na kterou nezapomenu. Dobu, o které se píše si pamatuji jako malá holka a pamatuji si i popravu Nicolase Ceauşesca a jeho ženy. Dost mě to tenkrát zasáhlo. Kniha Musím tě zradit by měla být povinná četba o zlu a politice jedné strany a diktátorství. O tom, jak rychle se může ze svobody stát nesvoboda a jak rychle na to lidé přistoupí a stanou se z nich žijící mrtvoly. Zvláště za okolností posledních dní a let toto mějme jako výstrahu.
(SPOILER) Taylor mě jako spisovatelka hodně baví, její Daisy nebo Evelyn Hugo jsou koncert. Nemohu si pomoct, toto byla jen pračka na emoce. Ke všemu, aspoň pro mě, hodně plytká. Mít fyzický kontakt jeden večer s jedním mužem, za pár dní s druhým a být úplně v pohodě a in love s oběma. Nevím, možná to jde. Jen mi to přišlo už hodně.
Tragický příběh města Smyrny, silný a smutný příběh jedné dívky/ ženy. Měla jsem velký problém se knihou prokousat. Ale určitě je to příběh, který stojí za přečtení, už jen pro porozumění zemi, která není od nás zas tak daleko.
Celá serie je skvělá, klobouk dolů za přesah, který knihy mají. Baví mě příběh, baví mě, kam až to může zajít a taky to, že to člověk opravdu nečeká. Smrtka mě zatím bavila úplně nejvíc. Nimbus je důstojné pokračování, které graduje příběh k velkému finále.
Dobrá duchařská kniha, nemohla jsem se začíst, ale pak už jsem se neodtrhla. Pokud máte rádi příjemné mrazení během čtení, doporučuji.
I válčená kniha může být laskavá a milá, tady máme důkaz. Životy čtyř žen, které se díky soutěži různě propojí. Nechybí smutné části následovány těmi veselými. Milá a laskavá kniha, která stojí za přečtení.
Autorka je mistryně slova. Tak nádherná hra, kterou s nimi předvedla, ty popisy podzimní krajiny, lidských charakterů a všudy přítomné nemoci ve slezském sanotoriu roku 1913. A překlad je taky velká lahůdka. Mizogynské názory, to byl pro mě ten horor, i když jsem původně očekávala něco úplně jiného. Kniha není pro každého. Myslím, že i po přečtení v nás musí "dozrát" a usadit se. A na její plnou sílu si musíme počkat. Za mě 3,5/5.
Kniha, která stojí za přečtení. Nečtu moc autobiografie, tady jsem se nechala zlákat názvem a velkým boomem okolo knihy a jsem ráda. Toxický vztah matka, dcera, který rozpoutá kolotoč dalších více či méně toxických vztahů. Nejvíc poznamená vztah k ní samotné. Chvílemi člověk neví, zda to může ještě jít dál a ono jde. Pro některé může být takto kniha až terapeutická. Pro někoho noční můrou. Každopádně, přečtení stojí za to.
Autorka jede ve stejném tempu, jako u první knihy Šepot z lesa, která mě bavila o něco více, než takto. Na druhou stranu, je Zvedá se vítr (více reálný i tím propojením se skutečnými tragédiemi a celým dějem) než předchozí kniha, která sice byla čtivější, ale měla mnohem více chyb a nesrovnalostí v ději. Myslím, že kdo se nechá nést energií tornáda, bude ho kniha bavit.
Kniha má 600 stran, ale když končí, přejete si, aby měla aspoň 1000. Osudy jedné šlechtické rodiny na jihu Anglie, silný vztah tří sourozenců a válka. Silná a krásná kniha, kde chvíli sníte a chvíli se vám tečou slzy. Kniha, na kterou se nezapomíná.
(SPOILER) Mám pocit, že jsem četla asi jinou knihu, než jak vypadá podle hodnocení ostatních. Čekala jsem trošku nové "Kde zpívají raci", ale nekonalo se. Musím říct, že tak toxickou a zvláštní knihu jsem dlouho nečetla. Pokřivené vztahy, pokřivené osobonosti, s žádnou z hlavních postav nešlo sympatizovat a šlo jen litovat okolí. Autorka se zvláštní zálibou rozepisuje v detailech různých tělesných projevů. Popisy strupů, krvácení atd. A divná surovost s jako popisuje zabíjení zvířat mě rozhodně nepřesvědčila o tom, že je takto kniha "ok". Přišlo mi to jako snaha být za každou cenu zvrácený, divný, krutý a za hranou. A pak zvláštní "happy" end a všichni dobrý.
Kniha, která mě pohladila po duši. Pokud máte rádi severský "humor" i jejich dávky deprese, strohost a zároveň přímost, bude tato kniha pro vás. Od pohřbů k početí dítěte. Strasti mladých i těch, kteří stárnou a umírají jim blízcí. Boj s každodenností a nároky, které na nás klade svět i my sami a že není vše zlato, co se třpytí. A že ono i ti blogeři, nežijí ten vysněný život, který ukazují. Za mě kniha, která rozhodně za to stojí a pokud ji někdo zfilmuje, hodně ráda se na ni podívám.