lucisa.n komentáře u knih
Příjemné oddechové čtení. Nahlédneme díky němu do dánského pohodového života a trochu se na něj taky naladíme :) Příběh byl pro mě celkem průhledný, začal mě v podstatě bavit až, když se rozvinula romantická linka, ale četl se stejně příjemně. Možná bych více ocenila, kdybych už Kodaň navštívila, měla bych u toho asi více, lepší představu. Ale o to více se tam teď budu chtít podívat :)
Romantika, ale skvělá! Po prvním dílu rozhodně nepřišlo žádné zklamání :) Čte se to úplně samo, člověk se až těší, až ke knížce bude moci opět zasednout. A až mi je líto, že už mám dočteno a další díl zatím v nedohlednu :’) Měla jsem možná ze začátku problém se přeorientovat, že příběh nevypraví Lena, ale Izzy, ale člověk se do toho dostane rychle :)
Čtivá, jednoduše napsaná kniha ze současnosti. Zasmála jsem se, i jsem měla slzy na krajíčku. A emoce, ty já u knihy ocením úplně nejvíc. Tohle by si měl přečíst každý :)
Po knize jsem sáhla díky skvělému seriálu. Ovšem, jsem zklamaná. Seriál už je s dějem samozřejmě mnohem dál, v knize jsem se nic nového nedozvěděla. Nápad sám o sobě je to skvělý, to se autorce upřít nedá, nicméně styl, jakým je kniha napsaná, mi nevyhovoval vůbec. Časté skoky v ději a myšlenkových pochodech, absence přímé řeči mi dělaly dost problémy. Nemohla jsem se vůbec začíst a hůře se mi v knize orientovalo. Seriál rozhodně doporučuji, ale kniha mi v tomto ohledu přijde celkem zbytečná.
Nejpřísnější covidová opatření dělají z malé příhraniční vesničky v Lužických horách doslova konec světa. Ocitá se zde i jedna pražská rodina - Tamara se synem a přítelem. Ten tu má totiž luxusní “chatu, pro místní je to ale ohyzdná, moderní, černá kostka na kopci, která se tam vůbec nehodí. Nemají rádi tu stavbu, nemají rádi dokonce ani Michalovu rodinu. Proč?
A proč se jednu noc Tamara vzbudí za volantem auta, uprostřed lesa a je celá od krve? A proč, když přijde domů, není tam ani její syn, ani Michal. Co se sakra stalo?? Snaží se najít pomoc všude, i u sousedky Betyny, i když jí Michal přes její rodinou spíše varoval..
Když jsem zjistila, že se díky příběhu vrátím do doby covidové, vlastně mi to vůbec nevadilo. Naopak, mám ráda, když se děj odehrává v situacích, které znám nebo si je dokážu přesně představit. Tady jsem se úplně přesně ve vzpomínkách vrátila do roku 2020. Musím říct, že napětí knize nechybělo už od samotného začátku, protože kniha začíná tím hlavním - krvavou scénou. To prostě čtenáře dokáže přilákat. Úplně nevím, jestli bych knihu označila jako detektivku. Samotná vyšetřovací linka tu nebyla zase až tolik vyjádřená. Spíše šlo o vzpomínky, myšlenkové pochody a vyjasňování minulosti, která se vším velmi souvisí. Kapitoly se střídají z pohledu dvou postav - Tamary a Betyny. Skvěle to vykresluje situaci. I když jsem zápletku ve výsledku uhodla, i tak příběh dokázal překvapit. Romantická linka nechyběla ani tady, ale přišla mi naprosto zbytečná. Tohle a chování Tamary se mi moc nepozdávalo - matka od ztraceného, byť náctiletého dítěte se chová prostě jinak. Jinak je to ale velmi povedená a čtivá kniha z českého prostředí. Komu nevadí vzpomínky na lockdown, směle do ní!
Pamatujete si na řetězové dopisy? Když nebudete sdílet dále, něco se vám stane? Tak Řetěz je něco podobného, jen to nabírá absolutně reálných kontur. Rachel a její dcera Kylie se stanou součástí Řetězu, přijdou k tomu jako slepý k houslím… Celý Řetěz funguje na anonymitě, penězích, tajnosti a hlavně, v dalším a dalším unášení dětí… Když je Kylie unesena, Rachel je vyzvána, aby zaplatila nekřesťanské peníze, unesla další dítě a hlavně, byla naprosto zticha.. Ještě stále vás to nezaujalo?
Tohle byla moje první přečtená kniha v roce 2023 :) A že jsem rok nezačala vůbec špatně!
Už po přečtení anotace jsem si říkala “Wow, tohle bude asi hustý”.. a ono to hustý bylo, minimálně první část knihy. Řetěz je opravdu důmyslně vymyšlený a vůbec ne jednoduchý, navíc se s tím autor nemaže a ihned vás vtáhne do děje. Rachel se neustále něco komplikovalo a dost jsem s ní soucítila. Druhá část knihy se pak věnuje vzniku Řetězu. Je tady vše pěkně vysvětleno, ale Wow efekt se už úplně nedostavil, vše bylo tak nějak postupně ozřejmeno v příběhu. Jen si říkáte, jaká zrůda tohle může opravdu vymyslet.. Konec mi přišel trochu přitažený za vlasy.. jako by “to” tam autorů chtě nechtě chtěl vecpat, ale mně to přišlo nemístné a úplně bych se bez toho obešla.
Nádherná a poučná kniha o česko-řecké společné historii, o které většina z nás nemá ano ponětí. Napsáno poutavě, z pohledu několika postav. Autorka dokáže skvěle mlžit a na konci vše velmi dobře objasnit. Sotiria mi byla moc sympatická, v podstatě jsem jí fandila celou knihu. Kdežto mužské postavy - Pavel a Janis, ty mi lezli krkem :D
Tohle vůbec není můj žánr, byl to v podstatě experiment. Po první kapitole jsem myslela, že knihu odložím a nedočtu. Tak moc vulgární a absurdní to bylo. Každou další kapitolou to ale bylo lepší. Méně sexu a vulgarit, více děje a citů. Tak mi to asi vyhovuje :D Štval mě Liam, jak moc se bránil svým otevřít a projevit své city. Ale to bychom nepotřebovali další díly, že :D Vzhledem k tomu, jak to skončilo, tak se asi do dalšího dílu pustím. Ale čtenářka erotických románů se ze mě ani tak nestane :D
Dostala jsem vše, co jsem očekávala. Pohodovou jednohubku, u které jsem se nasmála, nemohla se odtrhnout a místy se i červenala :) Není to kniha, která vás poznamená, nebude ve vás rezonovat nějak dlouho, ale na odpočinek a přiložení vážných témat je naprosto ideální :)
Miluji krátké kapitoly. A naprosto jsem si zamilovala také styl psaní Jany Poncarové! Příběh jsem úplně zhltla, nešlo se od knížky skoro odtrhnout. A po dočtení jsem měla na tváři lehký úsměv. A tak se mi to líbí :)
Franz žije se svou rodinou poklidný život kousek za rakouskými hranicemi. Pro něj se ale změní vše po té, co se svým kamarádem dobrovolně narukuje do armády.
Milena patří do vážené slovenské židovské rodiny. Ještě nějakou dobu po začátku války se jejich osud nenaplňuje. Rodina žije svůj život dál, Milena se dokonce dostává v Bratislavě k tomu, co jí baví - zpívá. Ale jak už to tak bývá, i na její rodinu dojde.
Milena se tak ocitá v koncentračním táboře Osvětim. Stejně tak Franz, který tam jako jeden z esesmanů dozoruje. Oba se setkávají na večírku k oslavě Franzových narozenin, kde Milena má pro zábavu ostatním “náckům zazpívat. Od té doby si Franz Mileny všímá více, než je zdrávo. Dokonce si uvědomuje, že se mu tato židovská dívka opravdu líbí. Dokáže pro ni ale něco udělat?
Válečné knihy vždycky ukrývají silný příběh. Některý se vás dotkne více, některý méně. Tento se mě ale dotknul maximálně a je to pro mě nejlepší válečná kniha, kterou jsem četla! Obsahuje pro mě spoustu nových informací, o kterých jsem vůbec netušila! Zejména z válečného Slovenska a Maďarska. Jsou zde velmi detailně popsány scény z koncentračního tábora, ty určitě nebudou pro všechny. Některé jsou tak barvité, tak nechutné, že se i mně dělalo špatně.. Milena mi je začátku přišla až moc drzá a ambiciózní. Ale nakonec díky právě těmto vlastnostem dokázala v táboře přežívat. Franzův vývoj taktéž stojí za zmínku a ocenění, ne každý by to dokázal. Líbil se mi doslov, který vše dokreslil. Příběh je inspirován skutečností.
Za mě je to kniha, která by měla být zařazena do povinné četby. Dokáže předat opravdu mnoho, a to takovou formou, na kterou jen tak nezapomenete! Moc doporučuji, ale přichystejte se na velkou surovost a autenticitu příběhu.
Kniha je prvním dílem ze série Dark Elements od známé autorky, která mimo jiné napsala třeba sérii Z krve a popela. Jedná se o YA fantasy zasazenou do reálného světa, konkrétně do Washingtonu. Hlavní hrdinka Layla je “míšenka” démona a Strážce. Obě tyto skupiny se jednoduše nemají rádi, Layla je však vychována v rodině Strážců a tak se jím taky cítí a ctí jejich zásady, byť nemá jejich schopnosti. Umí ale něco jiného. Vidí “lidské” duše, konkrétně každá duše má nějakou barvu, která mnohé prozradí.. A svým polibkem Layla umí lidskou duši vzít.. Najednou se ale v jejím životě objeví Roth, jehož duši nevidí, nemůže ji vidět, protože démoni duši nemají… Roth se neobjevil jen tak, něco za tím je… a to už se dozvíte v knize :)
No…. jak začít :D Já u fantasy nemívám žádná očekávání, maximálně jsem zvědavá, co mě čeká, protože s tímto žánrem teprve začínám. Tady jsem ale díky jménu autorky určitá očekávání měla a bohužel se absolutně nenaplnila. Příběh je opravdu pro mladší čtenáře, já si u něj přišla už fakt stará :D Hlavní hrdinové jsou adolescenti a podle toho se taky chovají, hloupě, naivně, dětinsky… Svět démonů, Strážců a spousty dalších bytostí je určitě dobrý nápad, ale tady bylo tak strašně moc poddruhů bytostí, že jsem se absolutně ztratila :D Romantická linka byla celkem příjemná, ale opět… prostě pro mladší čtenáře.. z nenávisti velká láska asi během dvou kapitol… Hlavní zápletku jsem si představovala trochu složitější, bylo to na mě vyřešeno příliš rychle. Do dalšího dílu se pouštět nebudu, nijak mě tento díl nenadchnul… Vlastně nevím, jestli zkoušet aspoň tu známější sérii od autorky, tu tady vidím docela často. No, uvidíme… Každopádně to beru jako další zkušenost a i tak jsem ráda, že jsem knihu přečetla.
Tohle by se jednoduše dalo shrnout jako americký bizár! :D Já se fakt divím, že to má tak vysoké hodnocení, protože já docela trpěla. Obzvlášť, když byl zrovna na scéně Mick, nebo později Brandon. Bože… a ještě samotná ta párty. To už autorka nevěděla, jakou absurditu ještě vymyslet, ne? :D June byla hrozná najivka, ale měla to těžké. Trochu jsem se bála, aby to pro Ninu nebylo stejné, takové déja vu. Ale co se mi moc líbilo, tak to byl vztah všech sourozenců. Ten byl závidění hodný :)
YA fantasy je pro mě docela nový žánr a měla jsem trochu obavy, jestli mě to bude bavit. Ale bavilo mě to moc! :) Příběh je poutavý, dobře predstavitelny i díky nakreslenym mapam. Kiva pro mě byla určitě sympatickou postavou, držela jsem ji palce. Nicméně zápletky byly docela snadno odhadnutelne, ale to mi nevadilo. Možná bych více rozvedla a propracovala jednotlive úkoly ze zkoušky, třeba na úkor zdlouhavého pátrání po záhadné nemoci. Romantická linka fajn, taky poněkud průhledná už od prvního setkání :) Ale proč ne, je to přeci jen YA žánr. Konec super, nalákal na další díl :)
Moje první seznámení s autorkou a jsem spokojená. Kniha je napínavá, skvěle propletená a nakonec to vše dává smysl :)
Bylo pro mě ale velmi těžké číst o minulosti, jak se 11-leté slečny chovaly a jak přemýšlely… to snad ani není možné. Z toho a z osudu Daniela mi bylo opravdu úzko.
Kniha naplnila má očekávání. Čtivý, svižný příběh protkaná humornými i sexy situacemi. Tohle Penelope rozhodně umí a v této míře jsem erotiku schopna akceptovat :) Jediné, co jsem očekávala trochu zamotanější bylo samotné odhalení tajemství. To mi přišlo až příliš jednoduché a přímočaré. Ale i tak se těším na pokračování :)
Nijak zvlášť mě kniha neuchvátila. Hlavní postava velice nesympatická, strká nos úplně do všeho, dostává se k důkazům příliš snadno a ještě je nachází jako první? Úsměvné a těžko uvěřitelné :) Celkově tato kniha byla přehlídkou podivných postav. Závěr mě tedy překvapil, to jsem nečekala ani náhodou. Ale ten samotný konec? Ten mi přišel hodně useklý, čekala jsem nějaké rozuzlení mezi Marianou Zoe. Kniha se četla ale díky velkému písmu a krátkým kapitolám rychle :)
Tato kniha je krásnou ukázkou toho, že přátelství může vzniknout mezi všemi věkovými skupinami. Pan Truluv je velmi inspirativní člověk se srdcem na dlani. Maddy trochu typická náctiletá holka, která se chytne špatného týpka a trochu na to doplatí. Ale postaví se tomu všemu čelem, klobouk dolů. A Lucille, to je ta klasická stará dáma, která nemá co na práci a tak se stará o ostatní :D Myslí to dobře, ale někdy toho je trochu moc :D
Kniha se četla velmi dobře, je inspirativní. Bod strhávám za některé “blbosti”, které tam byly (vážně neposkvrněné početí?).
Velice silný válečný příběh. Ale…. Jsem další u těch, pro které bylo čtení velice náročné. A to díky stylu autorova psaní. Musela jsem se extrémně soustředit, některá souvětí číst i opakovaně. Vlastně se ani nedivím, že jsem ji před několika lety nedočetla. I teď jsem měla nutkání. Ale jsem ráda, že jsem vydržela a knihu dočetla. Do dalších autorových knih se už ale nepustím.
Jedinečná, zajímavá, smutná, přečtena s pachutí vzhledem k současné situaci a na dva zátahy. 50 slov opravdu stačí a vypoví mnohé! Bravo, Lidmilo!