lydie7986
komentáře u knih
Žalm pro divostrojné
Becky Chambers (p)
Tuhle knížku jsem si chtěla přečíst kvůli překladu Lucie Bregantové, který byl letos oceněn od Obce překladatelů. Nic od Becky Chambersové jsem předtím nečetla a asi bych se do toho ani nepustila. A byla by to velká škoda!
Chvíli mi trvalo, než jsem pochopila zákonitosti planety a to, že sourozenectvo je jedna osoba, ale když jsem se začetla, tak mě to pohltilo. Ta asociace je možná trochu mimo, ale možná taky ne, prostě mi to celé hodně připomíná Malého prince, jen trochu jinak a na jiné planetě... a je to robot, což je bizarní, ale funguje to.
Je to příběh o hledání vlastní identity, pocitu uspokojení a naplnění. Něco, co prožívají všichni a logicky na to neexistuje univerzální odpověď, protože každý to máme trochu jinak. Velmi lidský příběh v zajímavých kulisách planety, která byla zachráněna před ropnými produkty a stroje dostaly(i) svobodu.
Škoda, že je knížka tak útlá, je to čtení na dva večery. Rozhodně si nenechám ujít další díl :-)
Šepot z lesa
Kateřina Surmanová
(SPOILER) Každý spisovatel je takové specifické božstvo, které dává život rozličným postavám a zároveň má nad nimi moc jim ten život, když se jim zlíbí, různým způsobem i brát. Je to zcela trestně nenapadnutelné a ty papírové hrdiny to nebolí. Ale může to bolet čtenáře. A to se tu stalo.
První dvě třetiny knížky byly na 5 hvězdiček. Čtivé, napínavé, nápadité, skvělý příběh a až na postavu Káji - která se chová jako šestiletá, pak se na straně 135 dozvíte, že jí bude 10 a na straně 416 už jí je 12 (mýlí se matka nebo policie?) - neměla bych výhrad. Poslední třetina knížky ale všechno pokazila. Najednou je tam spousta podivností, hlavní hrdina se chová nesmyslně a to, co platilo před 100 stranami už neplatí. Policisti najdou hrob, který údajně může najít jen někdo s dětským smýšlením... to je vlastně dobrý vtip :-D A dobrovolná oběť už nemusí být dobrovolná... Happyend není záchrana dítěte, ale zachráněný pes...
Zvedá se vítr je o několik levelů lepší, promyšlenější a bez formálních chyb.
S pokorou a nadějí
Becky Chambers (p)
S pokorou smekám před znalostmi Becky Chambersové. Skvěle napsaná sci-fi s přesahem do etické i ekologické roviny. Citlivé, poetické a zároveň velmi uvěřitelné.
Jezero
Tadej Golob
Povedená detektivka. Věřím, že pro našince nezůstane pouhou ochutnávkou "jižanské detektivky" a budeme se moct těšit na překlad dalšího případu z této série.
Probudím se na Šibuji
Anna Cima
Dlouho mi trvalo, než jsem se začetla, po prvních asi 50 stranách jsem chtěla knížku odložit nedočtenou. Nakonec mi to nedalo a dočetla jsem ji. Ale patrně nejsem cílovou skupinou, které byla určena.
Nicméně dávám 4 z 5, protože příběh je to zajímavý a dobře propracovaný.
Jen některé chyby v knížce jsou dost brutální, jako že jeden z otcových synů není bratr, ale strýc. Nebo, že se jí povídka čte těžce, tak přečetla zatím jen asi tři třetiny.
A láska samotná
Drago Jančar
Je to ten typ knížky, která vám po přečtení ještě pár dní rezonuje v hlavě. Pořád si říkáte, co by bylo, kdyby a proč to dopadlo tak, jak to dopadlo.
Z původního téměř nevinného plánu mladé dívky přimluvit se za svého milého zatčeného gestapem, se stává příběh ženy a muže, které válka nejen od sebe oddělila, ale udělala z nich úplně jiné lidi. Ozubená kola fašistické mašinerie semelou nejen samotnou zamilovanou studentku, ale i všechny v jejím okolí. Z lásky, která měla být až za hrob, se stává pouhá vzpomínka na něco, co snad ani nemohla být pravda. Na všech frontách vítězí nenávist, zloba, nedůvěra a hlavně nespravedlnost. Nespravedlivě jsou zabíjeni lidé, kteří se do soukolí dostali bez vlastního většího přičinění. Je jedno, na které jsou straně fronty, protože zabíjení probíhá i ve vlastních řadách při vyhledávání zrádců, potenciálních zrádců, podezřelých. Stačí nosit na krku nevhodný medailonek.
Když dočtete první tři části knížky a říkáte si, že přece zlo musí být po zásluze potrestáno, tedy ten, kdo tohle všechno způsobil, určitě sám trestu neunikl a po právu tedy očekáváte, že v poslední, čtvrté části knížky se dočtete o vojenském soudu nad fašistickým přisluhovačem, jehož zásluhou byly zničeny osudy hlavních dvou hrdinů, budete překvapeni. Za sebe mohu napsat, že se mi závěr líbil z celé knížky nejvíc. Jako by to byl samostatný, trochu detektivní, příběh, kdybychom ovšem neznali některé osoby z předchozího vyprávění. Po válce se vše obrátilo, ti co rozkazovali a pohrávali si s lidskými osudy, jsou naráz hračkami v rukou vítězů. Někteří spravedlivě, jiní ne. Bude-li zlo potrestáno, je otázkou. Větší otázkou je, co se tím spraví.
Osm
Radka Třeštíková
Dobře napsané. Zajímavě vystavěný příběh. Trochu mi vadila ta rozhozená posloupnost děje. Nevím, jak ostatní čtenáři, ale já v druhé části knížky pořád listovala dopředu, abych si ujasnila, kdo je kdo. Chápu autorčin záměr a kdyby to byl film a zapamatovala bych si tváře hlavních aktérů, tak bych to brala jako super nápad, v knížce to moc nefunguje.
Závěrka aneb ztížená možnost happy-endu
Miloš Urban
Kdyby pod knížkou nebyl podepsaný Miloš Urban, neuhodla bych, že to je jeho dílo. A to ho mám načteného slušně. Špatné to nebylo, ale nejsem fotografka, modelka a ani neholduju volné morálce. Téma mě tudíž trochu míjí. Pokud to celé mělo být o lásce, tak bych s tím happy-endem byla lehce na rozpacích...
Nejlepší víkend
Patrik Hartl
Četlo se to dobře, ale je to taková červená knihovna. Konec už skoro nudil, jak muselo všechno v rámci vánoční pohody v slzavém údolí dobře dopadnout...
Purpurový ibišek
Chimamanda Ngozi Adichie
Velmi dobře zpracované téma despotické výchovy a jejího dopadu na křehké dětské duše. Poutavý příběh, kterému není co vytknout.
Děti chovatelů slonů
Peter Høeg
Dobře se to četlo. Høegův humor mi sedne a v tomto případě se hodně vyřádil i překladatel. Oceňuji překlad vlastních jmen, bylo to na místě. Ne úplně jsem pochopila některé zápletky, konkrétně tu s nevěstincem, něco mi uniklo... Díky této zápletce si taky myslím, že to není (samotnou knihou prezentované) čtení pro všechny generace a taky kvůli těm drogám vlastně o:-)
Někde jsem narazila na recenzi, že autor se knihou vysmívá snahám a různorodosti náboženství, což by mi asi fakt vadilo, kdyby to byla pravda. Naštěstí není. Je to velmi tolerantní knížka.
A taky bych chtěla být jako Tilte :-)
Praskliny
Klára Vlasáková
Je to bomba. V létě na dovolené jsem jedním dechem přečetla Těla Kláry Vlasákové a říkala jsem si, že si od ní musím ještě něco přečíst. Forma je zcela jiná, ale opět se to čte skvěle. Umím si představit perfektní filmové zpracování s excelentními hereckými výkony. Oto by musel být Ivan Trojan :-D
Depresívní to opravdu trochu je, ale je to taková za vlasy přitažená reflexe našich životů. Nepochopitelné, že mladá autorka má takový nadhled. Za mě pět hvězdiček nestačí ;-)
Letný príbeh
Mieko Kawakami
Je to trochu nesourodý příběh a taky rozsah knížky je poněkud větší než tomu je u Nebe, takže srovnávat je spolu není na místě. Nicméně knížka se čte velmi dobře. Jak bylo avizováno, jde o feministický román a s tím je potřeba ho číst. Jako muž bych s ním patrně měla problémy :-D Jako ženu mě to bavilo a překvapovala mě otevřenost výpovědi o intimních záležitostech hlavní hrdinky. Doposud jsem byla přesvědčená, že Japonci jsou v tomto duchu ještě konzervativnější než Češi.
Modlitba pro samorostlé
Becky Chambers (p)
Pro mě je tento druhý díl série docela zklamáním. První knížka byla doslova nabitá emocemi, nápady, duchovnem, vyššími cíli a hlubokými myšlenkami. Tady to je jen jakýsi cestopis, jehož hrdinové se sice snaží o nalezení jakési obecné pravdy, ale jejich snaha vyzní zcela do prázdna. Škoda... tak snad do třetice...?
Poslední migrace
Charlotte McConaghy
To byl jedním slovem nářez. Chvíli jsem váhala, zda je to na 4 nebo 5 hvězd, ale dávám plný počet, protože se četla velmi dobře, ač to není pohodové čtení. Původně jsem věřila, že mám v ruce ekologický román, po několika desítkách stran už to byl román psychologický, pak thriller a psychiatrická příručka pro pokročilé... Prostě nářez.
Město v mlze
Jaroslav Konáš
Tak já nějak nevím, jestli se mi to líbilo nebo ne. První třetina je psaná s lehkostí, humorem a nadsázkou, která mě opravdu bavila. Velmi malebná, velmi čtivá. Pak se začnou vršit zápletky, které už tak vtipné nejsou, najednou je knížka plná zoufalství a násilí. A poslední třetina ten humor a lehkost úplně zabije, když už jde hrdinovi - a nejen jemu - o holé přežití.
Možná jsem příliš outlocitná...
Kafka na pobřeží
Haruki Murakami
Můj první Murakami a obávám se, že i poslední. Ne že by mě to nebavilo, nenudila jsem se, ale prostě mi to nesedlo. Nějak mi vadilo, jak se ti lidé chovají, nejen hlavní hrdina, ale i ti další. A to hlavně pokud jde o morálku - od vraždy po incest.
Spomenieš si na Trenčín?
Lukáš Cabala
Já tenhle styl psaní miluju. Cabala u mě prostě boduje a mám pocit, že je knížku od knížky lepší a lepší. A ilustrace jsou opět překrásné.
Zítřek ti nikdo neslíbil
Kateřina Karolová
Kateřina umí psát dobře a poutavě, jen neví o čem. A tak hledá inspiraci v amerických filmech a aby o tom čtenář neměl pochyb, tak je v knížce i všechny vyjmenuje v rámci konverzací typu: "To je jako ve filmu ..., viděla jsi ho?"
Četla jsem od Kateřiny Odbočku v lesích a označila jsem ji za českého Kariku. Těšila jsem se, že v tomto duchu se ponese i tato kniha, ale není to ani horror ani sci-fi, možná jako komiks by to někoho pobavilo. Dvě hvězdičky za první třetinu, tedy než vše pokazil Adam...
Šest čtyři
Hideo Yokoyama
Kdyby měla knížka rozsah 350 stran, tedy půlku toho, co má, dala bych 5 hvězdiček. Ale rozvláčné pasáže o Mikamiho denní rutině a podrobné popisy situací, které jsou pouhými odbočkami od hlavního děje, čtenáře zatěžují především přívalem dalších a dalších postav s podobnými jmény. Vážně všechna japonská jména začínají na M nebo A...? Ať budu od této chvíle číst cokoli, nebudu si už nikdy stěžovat, že tam je moc postav :-D