majc
komentáře u knih
Terry Pratchett: Život v poznámkách pod čarou
Rob Wilkins
Ještě mám slzy v očích. Pratchetta a jeho styl jsem obdivovala od první přečtené knížky v pubertě. Toničku zbožňuju. K siru Terrymu jsem vzhlížela a vzhlížím i nadále, akorát teď ještě s větší úctou. Byl to neskutečný člověk. A stále je, dokud budeme číst jeho knihy. A ty budu číst, dokud budu moci. Děkuju. A děkuju Robovi, že nám všem umožnil náhled do života tak úžasného člověka.
Inheritance
Christopher Paolini
Wow, to bylo úžasný.
Jak už někdo zmiňoval, konec vezme za srdíčko. Byla jsem dojatá, šťastná, nadšená i smutná. Celou sérii moc doporučuji a teď je mi trochu smutno, že už je konec.
Všechny cesty vedou do Santiaga
Ladislav Zibura
Ze začátku se mi knížka četla těžce, protože bylo léto a já hrozně toužila se také vydat někam na cestu.
Jakmile přišel studený podzim a deštivé dny, už jsem se začetla snáz a užívala jsem si knihu plnými doušky. Moc doporučuju, je to báječná kniha plná myšlenek, humoru a hlavně takového nějakého odkazu. Mám teď v hlavě vykřičník, abych si víc vážila svého zdraví, svých možností a netrápila se zbytečnostmi. Zítra totiž může být vše jinak.
Doufám, že se jednou také vydám na svou pouť. :) A moc se mi líbila myšlenka, dát si v každé vesnici kávu. To bych praktikovala taky. :D
Brisingr
Christopher Paolini
Na třetí díl jsem se vrhla ihned po dočtení předchozího dílu. Nicméně nevím, jestli je to tím, že jsem si nedala mezi knihami žádnou pauzu, nebo byla kniha pomalejší, ale straaašně dlouho mi trvalo se začíst a přelouskat první polovinu knihy. Moc se mi do čtení nechtělo a ani jsem necítila vnitřní napětí jako u předchozích dílů, které by mě nutilo dál ke čtení. Tak nějak jsem stagnovala.
Což se změnilo až při posledních asi 250 stránkách, kdy jsem najednou najela na vlnu napětí a děj se posouval a začal mě děsně bavit a dokázala jsem se konečně začíst a knihu jsem si opět užívala!
A ten konec knihy, jakože WTF. Dočetla jsem to v noci, o půl jedné, a nemohla jsem z toho usnout a neustále jsem nad tím přemítala. Teď mě svrbí ruce, abych místo práce nakoukla do čtvrtého, posledního, dílu :D
Eragon
Christopher Paolini
Nechápu, proč mi tuhle knížku nedoporučila knihovnice, když jsem jako puberťačka už nevěděla, co v té knihovně číst!
Eragon byl tehdy v mých očích obrovská bichle, na kterou jsem sama od sebe neměla odvahu.
Teď na to koukám a říkám si, vždyť těch stránek vůbec nemá tolik!
Pustila jsem se do čtení a těžko se mi přestávalo. :)
Velice čtivá kniha, děj hezky plyne, mám pocit, že stále se tam něco dělo. Eragon se mi zalíbil, i když jsem z něj měla dlouho pocit, že je to ťulpásek :D Líbí se mi, že vše se musí naučit, a je to i v knize popsáno. Prostě když chce něco umět a ovládnout, musí se tomu věnovat a je to dřina. Zároveň z něj cítím, že je to takový ten dobrák od kosti. Něco jako Spiderman - s velkou mocí přichází velká zodpovědnost. :D Jdu číst Eldesta a jsem zvědavá, jak to všechno bude dál!
Btw, Murtagha zbožňuju :D
Před svatbou
Julia Quinn
Celou sérii beru jako oddechovku, a tohle nebyla výjimka. Jako vždy je dej dost předvídatelný a člověk má jasno, jak to asi skončí. Ale na oddech fajn. :)
Gregory mi byl docela sympatický, docela mu závidím jeho lehkovážný život :D ostatní bratři mají nějakou "práci", ale on si jen tak žije a čeká na lásku. To by mě taky bavilo. :D
Co mě nebavilo bylo ke konci furt dokola číst jméno Lucy, které vyslovil tak tisíckrát snad. Už jsem přeskakovala řádky, když jsem viděla to jméno. :D
Heřmánkové údolí
Hana Marie Körnerová (p)
To se tak dobře četlo, dej ubíhal jedna báseň.
A byl zajímavý! Moc mě čtení bavilo, chvílemi jsem byla napjatá, chvílemi smutná a jindy se jen usmívala.
Moc hezky odvyprávěn jeden těžký ale za to krásný životní příběh.
Najednou mi spousta mých problémů přijde tak malicherná.
Pastýřská koruna
Terry Pratchett
Plný počet hvězdiček dávám spíš z nostalgie.
Na knížce jde bohužel poznat, že ji bohužel Terry nestihl dotáhnout úplně tak, jak si představoval a jak by si zasloužila, bohužel.
Nicméně jsem ráda, že ji máme alespoň v této podobě a hrozně těžko se mi četla, protože jsem měla v hlavě zvoneček, že je poslední. A prostě se mi nechtělo opouštět Toničku a svět čarodějek.
Ale vše jednou končí, bohužel.
Jsem panu Pratchettovi neskutečně vděčná za knihy, které vytvořil. Hodně mi během puberty pomohly a obzvlášť Tonička mě doprovází dodnes. Moc ráda se k ní vracím, četla jsem celý její příběh už podruhé, a určitě ne naposledy.
Obléknu si půlnoc
Terry Pratchett
Četla jsem podruhé a opět mi to vzalo dech. Miluju tu knihu.
"Přesto"
Klobouk s oblohou
Terry Pratchett
Přečteno podruhé. Ani nevím co napsat... Já prostě Toničku, Bábi Zlopočasnou a celý tenhle příběh prostě miluju.
Na Větrné hůrce
Emily Brontë
Zatím nehodnotím, nezvládla jsem dočíst.
Po devadesáti stránkách jsem to vzdala, ztrácela jsem se v postavách a nedařilo se mi pořádně začíst.
Zkusím někdy jindy, až budu mít víc náladu na komplikovanější knížku. Úplně mi to teď nesedlo, ale zajímá mě, jak bude příběh pokračovat dál. :)
Kde jsi, když nejsi
Radka Třeštíková
Knížku jsem na své poměry přečetla dost rychle. Četla se totiž dobře. Vyprávění z první osoby, kdy vypravěčka měla nutkání odbíhat do tématu, míchat do děje další "nepodstatné" příhody, to mě moc bavilo. Když něco vyprávím, zní to podobně :D nicméně tady v každém odběhnutí byla nějaká informace, ždibíček skládačky. Z knížky jsem byla napnutá jak kšandy a přemýšlela jsem i mimo čtení, co se to tam děje a co bude asi následovat.
Asi dvakrát se mi stalo, že jsem si musela od knížky odpočinout a nemohla jsem pokračovat dál - bylo mi z toho špatně. Jak se k sobě dokáží lidí chovat, jak dokáží být toxičtí a jak to vlastně všechno odnáší hlavně děti pak.
Několikrát jsem se při čtení otočila k příteli a říkala mu, takhle my nedopadneme, nebudeme se k sobě chovat ošklivě.
Nejhorší je, když si ti lidi ani neuvědomují, že se k sobě chovají toxicky a zle, až to u jednoho z nich překročí hranici únosnosti a začne vidět skrz ty brejle každodenního stereotypu a bouchne a... No jako tady v knížce.
Knížku rozhodně doporučuji, myslím, že je to poučné čtení o vztazích a člověk se nad tím může docela dost zamyslet.
Jediné, co bych vytkla, je, že jsem se ztrácela v čase. Kapitoly jsou zpřeházené, což mě ze začátku bavilo, ale postupně jsem zapomínala, co se v jaké kapitole dělo a kde se časově vlastně nacházíme a měla jsem v tom docela zmatky pak.
Poznáš to z polibků
Julia Quinn
Čím dál silněji si uvědomuju, co mi na těchto knížkách nesedí. Sice je to fajn oddych, ale hrozně mě během čtení frustruje, jak je v knížkách pro ty ženský cokoliv úplně nemožný - ani nemůže jít sama po ulici!
A zrovna v této knížce mi to hrozně vadilo a úplně mi byl mužský hrdina Gareth nesympatický. Jak chce furt někoho vlastnit. Už mi to lezlo na nervy.
Hyacinth je naopak supr, inteligentní a odvážná. Zavřená ve zlaté klícce a očividně ji v životě chybí ždibec dobrodružství, vzrušení a vlastně nějaký cíl, co dělat, jak se vymanit ze stereotypu, který si dlouho ani neuvědomuje. Jen ten chlap mi to tam kazí.
A mám radost, že člověk zas více pozná lady Danburyovou. Působí i v seriálu majestátně, velice silný ženský charakter, autoritativní a všechno tohle, a přitom romantička, co si ráda nechá předčítat naivní dívčí romány.
I přesto to byl pro mě ale slabší díl oproti ostatním, kde se mi většinou líbil pár celkově, tady mi Gareth vůbec ale vůbec nesedl.
Dračí oči
Stephen King
Kdybych nevěděla, že knížku napsal King, vůbec by mě to nenapadlo, že je autorem této knihy. Zatím jsem od něj četla jen horory a tohle bylo docela něco jiného.
Moc se mi líbil styl vyprávění s vypravěčem. Postavy mi byly sympatické, i s tím Tomášem jsem soucítila. :)
Příběh mi utíkal, četlo se to svižně a i jsem zažila chvilky napětí, kdy jsem nechtěla přestat číst!
Konec byl takový... No, v určitý okamžik jsem začala tušit, co se stane a ono se to stalo, vypravěč mi k tomu odhadu dál spoustu indicií. :)
Nicméně za mě supr kniha. První knížka tento rok! :)
Farma zvířat
George Orwell (p)
Četla jsem podruhé, a i tak na mě knížka udělala silný dojem jako při prvním čtení. Má prostě sílu.
Postupné měnění přikázání, historie a celkové myšlenky animalismu, z toho mi šel mráz po zádech.
Cyklus vlkodlaka
Stephen King
Fajn jednohubka před spaním, navíc s hezkými ilustracemi. :)
Svědectví
Stephen King
Za mě opět skvělá kniha. Žádná pasáž mi nepřišla zbytečná, zdlouhavé a nudné mi přišlo jen zasedání výboru, to mi fakt lezlo na nervy. :D
Každá postava, každý okamžik popsaný v knize budoval atmosféru. Klidně bych v knize oželela všechno nadpřirozené, ale i tak to bylo fajn. :)
I když je kniha fakt dost dlouhá, tak mě moc bavila a po dočtení jsem cítila takové prázdno.. jakože co teď budu po večerech číst? Tak moc jsem si navykla na svou rutinu přečíst si pár stránek před spaním z tohoto příběhu a měla jsem pak několik dní čtecí krizi, kdy se mi nechtělo číst nic nového a vstřebávala jsem ten příběh.
Knížku jsem četla dlouho taky proto, že jsem onemocněla během čtení a to jsem číst nezvládala, ani s rýmou, měla jsem takový skličující pocit z toho. Obzvlášť, když byli nemocní všichni kolem mě, to jsem si taky musela dát pauzu, abych po večerech nemyslela na dění v knize a co když to opravdu přijde i do reality?
Píšu tento komentář po několika dnech po přečtení a stále mám myšlenky rozběhané a nedokážu napsat smysluplně svůj pohled na tento příběh, ještě ho stále vstřebávám. Skvělá kniha za mě.
Restaurant na konci vesmíru
Douglas Adams
Jak jsem zjistila, na tento styl vyprávění musím mít náladu, jinak se mi to čte strašně dlouze a nechytám se.
Dnes jsem jako lusknutím prstů přečetla sto stran a utíkalo mi to. Ten humor mám prostě ráda. Mám nutkání se vrhnout na další díl, abych věděla, jak se některé věci budou dál odehrávat. Bohužel ten zatím v knihovně nemám.
Humor v knize je dost specifický a nemusí sednout každému. Mě však baví a jsem ráda, že nejsem sama. :)
Kříďák
C. J. Tudor
Jak už tu pár lidí zmiňuje, také mi to až moc urputně připomínalo IT od Kinga.
Co autorce nemůžu upírat je to, že kniha se čte vcelku dobře. Děj utíkal a oproti Kingovi zde nebyla hromada popisů, bohužel ale ani přílišné budování charakterů, které u Kinga tolik obdivuju.
Kdybych měla vzít některou z postav, klidně i hlavního hrdinu, a popsat, jaký je. Tak je to pro mě velmi obtížné. Vlastně jsem tam ani neměla komu fandit, ani mě netrápilo, co se s postavami děje a co prožívají. Ve čtení jsem pokračovala jen z čiré zvědavosti, jestli ten Kříďák bude obdobný klaunovi, nebo autorka přijde s něčím novým.
Co mě po přečtení knihy dokáže nakrknout je, když některé věci zůstanou nevysvětleny a člověk si říká. Dobře, skončilo to takto, ale tohle nedává smysl, tak jak to bylo.
MOŽNÝ SPOILER!!!!!!!!!!!!
Konec knihy mě ani moc nešokoval. Spíš mi to přišlo chvílemi matoucí. Ed skáče od jednoho známeho ke druhému a sbírá nitky vzpomínek. A konec jakoby se autorka rozhodla, že to teda nějak uzavře a hledala koho kam napasovat, kdo co udělal a hlavně co nejvíc šokovat. Nevím, jsem z toho docela zklamaná. Čekala jsem něco mnohem víc.
Les v domě
Alena Mornštajnová
(SPOILER) Od knížky jsem se nemohla odtrhnout. Paní Mornštajnová umí prostě vyprávět.
Až tak, že jsem z toho teď v mírně depresi. Musela jsem si dávat kratší přestávky během čtení a zatlačovat slzičky.
Aneb jak jeden člověk zničí hned několik životů. Na malou lež se postupně nabalují další. A koloběh utrpení je téměř nezastavitelný.
Příběh je z pohledu napřed malé holčičky, která potom čtenáři před očima vyrůstá.
Sledovat, jak jí nikdo nedává lásku, nikdo jí neobejme, nikdo si s ní nepovídá a nezajímá se. Trhalo mi to srdce.
Tolik nezájmu, obviňování, lhostejnosti. A všechno kladeno na bedra malého děvčátka.
A pak člověk dál vidí, jak všechny bolesti dětství se promítají do puberty a dospělosti. I když se zdá, že je tělo v pořádku, duše dál trpí.
Marně jsem doufala, že sebere všechnu odvahu a sílu a půjde na policii a všechno tam poví. Na druhou stranu - uvěřil by jí to po těch letech někdo?
Zoufalství, které z knížky na mě dopadalo, mě postupně zabalovalo a teď tu jen sedím a nadávám na svět a chce se mi brečet, jak to není fér!
A myšlenka, co mi nedá spát - co se stalo s jejím tátou, co sice nebyl táta, ale byl to jediný táta, kterého poznala?