Mánička178 komentáře u knih

Páni... tohle jsem tedy fakt nečekala. Titul mi byl znám, ale jeho obsah vůbec ne, a musím říct, že to je teda hodně zajímavá jízda. Ale vůbec ne veselá, proto jsem se snažila přečíst celý román raději rychle. Absolutně jsem nečekala tak neobyčejný příběh, strašně mě bolelo osamění, které musel Charlie prožívat, bylo to až mučivé :( Bože, kolik takových opuštěných a nemocných lidí asi tak je... :( Paradoxně získal přátele, když se dostal na svůj počátek... Nezapomenutelný příběh.

14 19.02.2024

Tuto knihu jsem si ke čtení vybrala kvůli tak přízemním důvodům jako je úderný název a idylicky vymalovaná obálka (:D), jednoduše mě primárně zaujalo vizuální pojetí celé této románové série pro ženy. Až na pár neuvěřitelných náhod, zvláštních motivací postav a za vlasy přitažených situací se to dalo číst... Průběh očekávatelný, ale právě pro tuto předvídatelnost po tomto druhu literatury asi ženy sahají :D Očekávání tudíž splněna :)

10 16.02.2024

Autorka se narodila v roce 1908, popisuje svůj vlastní prostý život na farmě, který je plný těžkostí, dřiny, kdy vše ve svém životě musí doslova vykřesat ze země - domov, obživu, vztahy. Jestliže jde o autobiografický román té doby, pak nemůžeme čekat, že autorčin život bude pln dnešní pokrokovosti nebo tolerance. Muži se chovali ke svým ženám jak se chovali, vztah k Indiánům byl jaký byl... To je jednoduše realita, proto bych nechtěla soudit - psala o svém životě, o životě, který se nám dnes zdá zpátečnický, ale jde o pouze odraz poválečné doby, kdy to tak "prostě bylo". Jde v podstatě o sebrané historky, popisy krajiny, života, vypořádávání se s krizovými situacemi v drsné přírodě. Necítila jsem, že by došlo během příběhu k nějaké zápletce, vyvrcholení, rozuzlení, proto může Vejce a já působit nudně (o ničem)... ale snaha psát s nadhledem se autorce upřít nedá, i když dnes považujeme za humor zřejmě úplně něco jiného. Mrzí mě, že ji dnes tolik lidí odsuzuje za něco, za co nemohla...

7 12.02.2024

Top knížka: plná zážitků z cestování po kolejích, plná jídla, plná tipů, co si přečíst/poslechnout/na co se podívat, plná různých lidí ze všech koutů Evropy. Autor je velice znalý železničního prostředí, cestoval po evropských zemích, které miluju. Už proto se ke knížce chci určitě vracet, nadchlo mě to do železničního cestování ještě víc, než kdy dřív :D Moc bych si přála někdy ho potkat při cestování a moct si s ním dát pivo v jídelním voze :) Moc díky, úžasná knížka :)

6 19.01.2024

Nádhera, moci se přenést do Itálie té doby, tak dramatické a plné zvratů, plné takovým množstvím významných jmen... Nejvíce se mi líbila linka Michelangelova příběhu, poprvé jsem se dověděla o muži jménem Savonarola... Občas jsem u takto komplexního díla upadala do módu "čtu, ale nevím co", ale po chvíli jsem byla opět "vytažena" do příběhu, který mě tak fascinuje. Úžasné a už teď se těším, že se ke knize někdy znovu vrátím.

10 19.01.2024

Pokaždé, když tuto knihu čtu, tak si vzpomenu na film z roku 2000, který je prostě skvělý a Kytici mi hodně přiblížil. Ale číst i samotné balady byl tentokrát zážitek - pokaždé v nich objevím něco nového... Krásně děsivá klasika :)

20 01.01.2024

Ilustrace moc krásné, knížka se snaží být i trochu interaktivní, po některých kapitolkách následují otázky na čtenáře... Občas se ovšem knížka snaží asi přiblížit dnešní mluvě, ale v celkovém kontextu to působí spíš rušivě, nesourodě a opravdu dost divně, že člověk pozvedne spíš obočí... škoda, do knížky se mi to vážně vůbec nehodí...

1 21.12.2023

Tuto veselohru jsem četla někdy na střední škole, ale už se mi nějak vypařila z hlavy. A teď, po několika letech, jsem se do Revizora pustila znovu a jsem nadšená! Tehdy jsem to zřejmě nedokázala tak docenit, ale tentokrát jsem se skutečně při čtení musela smát :D Skvělá hra, mnohovrstevnatá... Když jsem četla doslov a reflexi, pobavilo mě i to, že údajně car Mikuláš s carevnou raději během divadelní premiéry opustili sál, neboť je hra pohoršila... Puškin se prý ale smál! :D Je prostě zábavné, jak někteří lidé postrádají smysl pro humor... a jak se nedokážou dívat sami na sebe do zrcadla, které jim někdo nastavuje. Perfektní, nadčasové, tolik aktuální v současné době! :)

13 12.12.2023

Lehko soudit autorku, která se narodila v roce 1775. Ale nevypovídá něco o kvalitách románu fakt, že se čte ještě v 21. století? Prostě věrně líčený obraz anglického venkovského života, obraz tehdejší střední vrstvy, starostí děvčat, a také pokrokovost druhorozené Elisabeth... Malý záblesk a jakési proroctví toho, že ženské pokolení bude s dalšími desetiletími uhánět kupředu.

20 10.12.2023

Tento román se řadí mezi legendy české literatury, ale možná je trochu škoda, že celou knihu se mi před očima odehrával ten slavný film :) Zajímalo by mě, jestli existují lidé, kteří to mají jinak :D Bylo by docela fajn představovat si hrdiny příběhu trochu jinak, po svém :)

13 04.12.2023

Krásná kniha, která opravdu dokázala knížete velmi přiblížit. Někdy mi ale trošku vadilo, že autorka občas zatahovala do otázek své vlastní postoje.
Nicméně - jde především o Karla, který pro mě zůstane vždy pozoruhodnou osobností. Jsem opravdu moc šťastná, že jsem mohla nahlédnout do jeho života - jak by řekl "kromobyčejně" zajímavý život! Fascinuje mě jeho noblesa, inteligence, politické vlohy, pokora, víra, vztah k odkazu předků, láska k této zemi... ale i jeho raubířství, humor. Tahle země by vypadala úplně jinak, kdyby se býval stal prezidentem... veliká škoda, že se to bohužel nestalo. A veliká škoda, že už opustil tento svět, bude mi skutečně moc chybět...

10 01.12.2023

Kdyby existoval film, možná by se z toho "vytřískalo" víc, opravdu je to těžké srovnávat, ale celé mi to přišlo takové nějaké ploché, nedotažené a pointa opravdu hodně podobná prvním dvěma dílům. Už to tedy tak moc nepřekvapilo - tatínek pořád pryč, maminka sama s dítětem, o Vaškovi se často mluví, ale je bájnou postavou, která snad ani jednou v příběhu nepromluví s někým z rodiny naživo. Samé dopisy, čekání, zamlčování a andílek místo vodníka... ale jsem ráda, že jsem to četla :) A já si jdu pustit legendární filmy :)

5 27.11.2023

Toto drama mě vyloženě nadchlo. Potěšilo mě, že jsem poměrně dobře rozuměla nářečí, objevovala jsem zde totiž slova, která znám díky své babičce :D Ale i ta drsná surovost je pro mě fascinující... Obsahem se počítá drama na desítky stran, a přece toho stihne říci tolik... Opravdu úžasné dílo!

6 24.11.2023

Volba období, do kterého příběh spadá, mě oslovila. Děj samotný mi však přišel chvílemi slabší, méně uvěřitelný, i když stavba románu byla pěkná... Občas mě to už trochu nudilo, a proto jsem po dalších dílech nesáhla - co mám zkušenost, s každým dalším dílem nějaké ságy jde kvalita většinou dolů... třeba příště :)

3 24.11.2023

David Borek je můj nejoblíbenější zahraniční zpravodaj ČT - miluju jeho komentáře, zasazování do kontextu, přímost, schopnost stav věcí srozumitelně zprostředkovat. Vždy vše zasvěceně a detailně ilustruje, vážně profík. Proto jsem se moc těšila na tuto knihu a doufala jsem, že o trochu víc porozumím tolik aktuálnímu konfliktu v Izraeli. Mimochodem, poslední kapitola se datuje k prosinci 2022 a neuplynul ani rok, a čtení této knihy nabralo po událostech ze 7. října 2023 další, nový, rozměr. Musím říct, že tento kus země mě opravdu neskutečně fascinuje, především tedy ten koktejl lidí a názorů, kteří způsobují, že zdejší konflikt se zdá velmi těžko řešitelným... Člověk o to víc docení, že opravdu žije v té části světa, kde je (aspoň, a doufejme napořád) stále klid. I když u nás to "vyřešila" předminulá generace - kdyby zde Němci zůstali, kdo ví, jak by to tady teď taky mohlo vypadat... Ale historie nezná "kdyby". Buďme rádi za to, co je... Knížka je skvěle napsaná, a tomu, kdo by se rád blíže seznámil s pozadím celého palestinsko-izraelského konfliktu, nezbývá než ji doporučit.

8 08.11.2023

V těžkém okamžiku života, kdy lidé nenachází slov kvůli bolesti ze ztráty, dokázal Miloš Doležal tato muka vzít a přetavit je, překovat v hluboce niterné verše, které se můžou dotýkat i našich niter. Bolest, láska, stesk, vztek, strádání... a spousta květin - toho všeho je plna tato útlá sbírka. Ocenění mu moc přeju, stejně jako lásku, kterou zase našel :)

10 06.11.2023

Chtěla bych být znovu malá, dostat tuhle knížku a nechat se vtáhnout do toho tajemného světa staré zahrady, kde vše je možné. Představit si tu starou branku a představit si dětskou fantazií, co se za tou brankou může stát... V dospělosti už mi to nejde tak lehce, ale pořád se mi kniha moc líbí, tak snad bude dělat radost dětem v rodině a ony si budou představovat ta dobrodružství, která se tam skrývají :)

9 04.11.2023

Milovník knih Miloslava Nevrlého by si tento rozhovor určitě neměl nechat ujít. Pokud však chcete nahlédnout do nitra Náčelníka a skutečně se dotknout toho, proč je tak jedinečným člověkem, pak bych spíše doporučila: přečtěte si přímo jeho knihy - ty vám dají mnohem víc a o panu Nevrlém vám i více řeknou. Přišlo mi, že až ke konci tohoto rozhovoru se Miloslavu Nevrlému nějak asi rozvázal jazyk a začala jsem ho v tom rozhovoru víc "cítit", tak jako v jeho knihách... teprve tehdy začala tu a tam prosakovat jeho citlivost, láska ke všemu, jeho jedinečnost, schopnost souznět se všehomírem, prostě až tehdy jsem ucítila tu sílu ducha. Předtím se mi ten rozhovor zdál tak nějak opravdu hodně faktografický, popisný, jako by nevyužil potenciálu Náčelníkovy osobnosti a nevymámil z něj víc mouder :) Asi je těžké takový rozhovor vést, chápu... Stejně jako naplnit očekávání každého čtenáře :) Každopádně mě to docela mrzí, nutno dodat, že u Aleše Palána již podruhé - u knihy Člověk musí hořeti o opatu Tajovském jsem měla ten samý problém... zajeďte víc na hlubinu u lidí, kteří za to stojí!

6 04.11.2023

Šokující svědectví o traumatickém zážitku, boji o vlastní život... člověk žije nějaký život a pak stačí pár chvil a dnů na to, aby se tento zaběhnutý život naprosto změnil... Silná žena.

2 24.10.2023

Ten konec mi přišel tak nějak useknutý... :-/ Jinak pěkná idea, jak zprostředkovat dětem, proč nebýt zlý :)

1 11.10.2023