mařinka.vonná
komentáře u knih

Pro mě čtenářský zážitek, barvitě vylíčený život v Povolží, osud německých osadníků v soukolí historie, barvy, vůně, chutě, pohádky i bolesti... autorka míchá reálnou historii se snovostí, historický román s magickým realismem... tak nějak nelze nemyslet na paralelu se současností...


Prvotina Hůlové a jednoznačně její nejlepší kniha doposud vůbec. Silná a osobitá kniha. Krásně popisuje rozpad tradiční mongolské společnosti směrem k duševní prázdnotě a materiálním hodnotám. Je poznat, že autorka Mongolsko navštívila, skvěle vykreslená atmosféra stepní krajiny. Lehce magická a tajuplná, zároveň nechybí psychologie postav. Miluji tuto knihu.


Naprosto souhlasím s pil a sumcickou, hodně plytce napsané, na hranici kýče.


Archetypální příběh o pouti životem, hledání a návratu... jak je v něčem tahle kniha originální, tak je zároveň i stejná, člověk má pocit, že tohle už někde četl.. Příběhy se zkrátka opakují a jsou stejně staré jako lidstvo samo.


Velmi silná kniha! Syrový autentický zážitek z koncentračního tábora. Vše naprosto skvěle popsáno, od emocí, doby, charakterů. Kniha je napsána trhujícím, čtivým stylem, který klade hodně důraz na vizuální stránku věci. Knihu jsem vnímala skoro jako film, v obrazech. Jako bych všechno spoluprožívala s autorem. Navíc je to místy opravdu skoro až thriller, bohužel thriller o skutečný život.


Depresivní psycho. Někde sem se dočetla, že autor napsal na drogách. Silné a emotivní, nervy drásající. Nemohla jsem se od ní odtrhnout a zároveň jsem si oddychla, až jsem ji měla za sebou.


Olga Tokaczuk patří mezi moje nejoblíbenější spisovatele. Miluji její styl psaní, magično prolínané psychologií. Běguni jsou naprosto nádhernou knihou, tajuplnou a čarovnou, která však není pro nenáročného čtenáře. Silná koláž obrazů, představ a vzpomínek. Kniha, která není pouze pro jedno přečtení a je zapotřebí se k ní vracet.


Taková hodně americká kniha.. bavil mě svět slonů, Afrika, ale trošku moc přehnané dramatiky a ta duchařina do toho.. námět pro Hollywood?


Kniha vyšla letos v novém překladu v nakladatelství Dobrovský... Pro mě opravdu hodně silný zážitek.. Zároveň je to kniha, která opravdu vyžaduje tu správnou náladu a soustředění. Autorka má hodně osobitý styl, magický až čarovný. Leckdy jsem se musela ve čtení vracet, abych s novými událostmi pochopila správně ty už přečtené.. Výsledný zážitek ovšem stojí za to. Není to jenom o ději, ale také o všem to obrazovém podání, o různých příměrech a hraní se slovy.


Spíš motivační knížka než román. Oddychovka, která vás má povzbudit.

Dobře napsané, líbí se mi styl autora, když do knihy vkládá jednotlivé vizuální obrazy a vyvolává dojem filmovosti. Ovšem ke konci těch zvratů bylo už přespíliš a místy mi to přišlo trochu plytké a slabé. Jak tady někdo píše, vrah se dá celkem snadno odhadnout. Též mi vadila překombinovanost. Váhám mezi hodnocením 2 a 3.


Další ze slabších knih Hůlové. Chybí tomu lepší propracovanost, psychologie, uvěřitelnost.


U téhle knížky mě trošku mrzí nevzhledná obálka a grafická stránka, nevypadá příliš lákavě. Navíc měla být trošku líp zpropagovaná a třeba by se svezla na neapolsko-ferrantovské vlně... chvíli to trvá, než se do ní člověk zahloubá, není to dílo na první dobrou... musím říct, že moc oceňuji, že to není o klišé učitel/studentka, ale víc o psychologii postav... kterým ne vždy dobře rozumíme... ale kdo rozumí dokonale sám sobě? které vztahy jsou jednoduché? Na závěr jeden pohled doplní dva další, možná ten záhadný, nevyřčený konec může vadit... Tahle kniha mi připomíná život, tak jak je...


Dokonale popsala knihu veronique, pro mě osobně jedna z perel literatury.


Knihu jsem asi po 40 stránkách odložila, protože mi začalo připadat vrstvení slovních hříček a glos jako nějaká manýra, která nestojí na pevných základech. Automatický styl psaní mi nevadí, za předpokladu že má autor co říci, tady mi začíná připomínat duševní výlev. Ad. anotace, ano mám pocit, že nás měla autorka ohromit omračujícími jazykovými schopnostmi, které ale plavou příliš po povrchu. Celkem pěkný komenář ke knize vyšel v květnovém Hostu - rozhodně stojí za přečtení.


Tuhle knihu jsem kdysi náhodou objevila v Levných knihách, bylo to dlouho před tím, než byl natočen film. Velmi mě nadchla a můj výtisk se stal posléze putovní knihou, kterou přečetlo x dalších lidí. Už je to tak dvanáct let, možná i víc, tak si to úplně napamatuji, nicméně velmi silný pohled na život homosexuála na Kubě, kterému odchod do USA nepřinesl příliš štěstí.


Celkem dobrá detektivka, sice nechápu tu mánii kolem severských detektivek, ale proč ne. Rozhodně lepší než Sněhulák, který mi přišel moc překombinovaný. Oceňuji styl psaní s filmovým viděním.


Vyšlo původně pod názvem Vůně Kalahari. Milá, odpočinková kniha napsaná laskavým pohledem. Vhodná na dovolenou.


Magická kniha. Nádherně vykreslená krajina, pocity, emoce. Silná svým prožitkem.


Nejslabší kniha Petry Hůlové. Téma o sobě je zajímavé, ovšem zpracování pokulhává. Jediným plus je vtipnost a nadsázka. Chybí jí ovšem uvěřitelnost a nějaký hlubší prožitek, autorka se dost plácá na povrchu a nejde vůbec do hloubky a psychologie postav.
