martini.ce komentáře u knih

Zvláštní kniha. Bavilo mě prostředí - škola v Rakousku, Budějice (Piaristické náměstí mám moc ráda), Itálie. A více mě bavila první polovina knihy, prolínání skutečného života a online chatu. Ke konci už jsem přestávala rozumět motivaci Martina i Veroniky a už jsem to chtěla "mít za sebou".

5 21.11.2023

Anotace knihy je úplně mimo. Nejsou to mimořádné postřehy, ani dobrodružství, ani hlučné příběhy řezníků nebo výchovné rady. To musel psát někdo, kdo knihu nečetl.

Je to popis jednoho roku, který v Římě stráví americký spisovatel, s ženou a malými dvojčaty. Jsou to obyčejné dny, pokouší se psát, nerozumí italsky a je fascinován Římem a tím, co vidí kolem sebe. Vnímá to s pokorou, s obdivem, ale nikdy se mu nepodaří přejít "hranici" k Italům a úplně si s nimi rozumět.

Řím mám ráda a právě ten obyčejný život se mi líbil, popis vůní, jídel, ale i památek a historie. Není to encyklopedie, ani cestopis, spíše deník, který si autor píše. A bavilo mě vyprávění o dětech, s láskou a laskavostí. Přenesla jsem se v myšlenkách do Itálie, a za to děkuji.

5 22.10.2023

Nějak nevím. Na začátku mě to oslovilo a bavilo. Zajímavý příběh, postavy, hezky rozehrané. Ale jak šly stránky dále, přestávala jsem postavám rozumět, chovaly se nelogicky. A občas momenty, kdy jsem si říkala, jestli to autorka myslí vážně?! Do konce jsem to už jenom dolistovala, abych věděla, jak to dopadlo. A zůstalo ve mně... nic.
Nelíbil se mi překlad, z některých slov nebo obratů mě bolely oči.

5 10.08.2023

Poslední díl mě bavil nejméně. Hlavní hrdinky jsou dospělé a stárnou, děti odchází, Lenu jako spisovatelka je pořád někde na cestách. A vztah s Lilou se mění, vyvíjí, občas mu nerozumím, někdy fandím více jedné a pak druhé. Do toho Itálie, Neapol a příběhy dávných kamarádů.

První díl mě chytil za srdce, pohled malých holčiček mi přišel geniálně napsaný. A od knihy jsem se nemohla odtrhnout. Teď už jsem se těšila na konec a přiznávám, že jsem ho čekala jiný. Že tam bude nějaká pecka, která vysvětlí, doplní nebo úplně obrátí některé dřívější události. Tak jsem byla mírně zklamaná. Ale opravdu jen mírně.

Byl to výjimečný příběh a geniální přítelkyně se na pár týdnů staly součástí mého života.

5 16.07.2023

Nestává se mi to často, ale musela jsem ji odložit, cca na 30 straně. Vím, že nejde zavírat oči před historií, ale bylo to pro mě tak těžké téma, že mi bylo při čtení fyzicky špatně.

Při prvním čtení mě oslovil příběh Piláta. Bylo to pro mě poprvé, kdy jsem měla možnost představit si ho jako "obyčejného" člověka s bolestí hlavy. Některé další části pro mě byly složité a zamotané. Asi je třeba ji přečíst víckrát a mám to v plánu.

5 02.11.2019

Přečteno už před delší dobou. Tenkrát se četla dobře a rychle, v hlavě mi z ní nezůstalo nic. A mám pocit, že stejný komentář můžu zkopírovat i k dalším knihám RT.

5 02.11.2019

Temný případ, zajímavě popsaný. Tomáš Volf je můj oblíbený detektiv.

4 24.11.2024

Výborně popsané postavy, uvěřitelné charaktery i situace. Moc se mi to líbilo.

4 01.04.2024

Musela jsem některé části přeskakovat, protože kvůli oslavným částem a názoru na výchovu bych jinak knihu odložila. Což by byla škoda, protože příběhy pacientů byly zajímavé. Líbil se mi popis provázanosti zdraví, psychiky a života vůbec. To je podle mě zásadní sdělení, které by se mělo dostat k co nejvíce lidem.

4 23.11.2023

V některých částech se snižuje intenzita vztahu obou přítelkyň, ale o to více má prostor zachycení společenského a politického vývoje i ostatních postav. Solarova famílie mě baví, člověk neví, co od nich čekat. Vývoj u Eleny by mohl patřit do červené knihovny, ale je popsán tak realisticky a přesně, že je uvěřitelný. Dočteno a musím hned navázat dalším dílem, tady se přestávky nedělají :-)

4 05.07.2023

Byla to silná kniha. Místy temná, zahalená v mlze, ale s pokračujícím dějem se mlha začínala rozpouštět. Lence jsem její pocity věřila, uměla jsem si často představit, co prožívá. A fandila jsem jí. Přečteno za den a půl, protože jsem se od ní nemohla odtrhnout.

4 19.05.2023

Podle popisu jsem myslela, že hlavní dění bude kolem srazu, tak mě překvapil velký prostor pro školní minulost. Ale bylo to hezky popsané, přišlo mi to realistické a na rozdíl od holek (které mi dlouho splývaly a nepamatovala jsem si, která je která) jsem fandila Kryštofovi. Část v přítomnosti byla taky uvěřitelná, otevřený konec mi nevadil. Odpočinkové čtení.

4 26.03.2023

Zajímavá knížka. Místy mrazivá a temná, se spoustou momentů k přemýšlení.

4 16.06.2022

Tak na půl :) Líbily se mi různé časové roviny i náhled do budoucnosti, navrácení paměti u Barbory. Vadily mi nesrovnalosti v čase, podivné "náhody" a štvala mě Magda.

4 05.03.2022

Nevýhoda této knihy byla u mě v tom, že jsem ji četla až po Haně Aleny Mornštajnové. Život před válkou, koncentrační tábory, pokus vrátit se zpátky do života a světa, který je úplně jiný. Neseděl mi způsob vyprávění a místy i chování jednotlivých postav.

4 14.07.2021

Když konečně dorazila k nám domů, měla jsem z ní velkou radost. Mám ráda styl, jakým Flo píše, recepty zkouším postupně a kuchařka má u nás v kuchyni svoje důležité místo.

4 20.03.2021

Laskavé a jednoduché školkovní příběhy, které můžou pomoci rodičům a dětem při řešení vlastních situací. Když se dítě něčeho bojí, když mu ve školce někdo ubližuje, atd. Pro školkovní děti ideální.

4 02.11.2019

Knížku jsem dostala od kamarádky, jako vzpomínku na její oblíbenou část dětství. A začala jsem ji číst až s vlastními dětmi. Každá pohádka je jiná, smutné, vtipné, nelogické, některé podivné... Ale v postýlkách je vždycky ticho nebo chichotání nebo dohadování, kterou budeme číst teď. A je to naše nejoblíbenější kniha před spaním už asi 5 let. Baví děti i maminku (což se u všech dětských knížek říct nedá :))

4 31.10.2019

Je poznat, že JR železnice učarovala. Ví tolik informací, zajímavostí, faktů, že je to obdivuhodné. Ačkoliv vlakem jezdím ráda, postupem jsem těmi všemi údaji už byla přehlcena. Ale všem milovníkům dráhy doporučuju, ti z ní budou nadšeni.

3 05.01.2025