martini.ce
komentáře u knih
Jelita & jitrnice
Michaela Janečková
Četlo se to rychle, ale hádám, že mi z toho v hlavě moc nezůstane. Všechno tak nějak povědomé, uměla jsem si jednotlivé postavy představit i v realitě. Zároveň nic, proč bych si to chtěla přečíst znovu. Občas mi "vtipné" popisy přišly tlačené moc na sílu, aby v tom byl ten humor, mrk mrk. Škoda.
Malé tečky světla
Zuzana Švédová
Poprvé jsem na Zuzanu Švédovou narazila na FB. V tom rychlém světě, plném reklam, pospíchání, přeskakování událostí a aktualit... jsem se přistihla, že jsem se najednou zastavila, zastavil se svět i kolem mě... a já jen pozorně čtu slovo za slovem, jednotlivé věty, které se k sobě skládají jak perly v náhrdelníku.
Knížka se mi moc líbila a kdybych ji měla popsat jedním slovem, byla by to laskavost. Způsob, jak se autorka dívá na svět, je mi blízký, oslovuje mě a dojímá. To je knížka, kterou chci mít vždycky po ruce, jako doping v horších dnech a k potěšení v krásných dnech. Děkuju.
Neplavec
Petr Hugo Šlik
Tak ta se mi opravdu líbila. Sympatický kluk, který jen prostě neumí plavat ve světě jako ostatní. Prima sezóna pro dnešní dobu. Silný závěr.
Za pět let
Rebecca Serle
Na začátku mě zaujala zápletka, probuzení na neznámém místě za 5 let. Ale čím dál jsem četla, tím méně mě to bavilo. Hodně slov, pokus o vyždímání hodně emocí a tak jsem přeskakovala, až jsem dolistovala do konce.
Na obtíž
Colleen Hoover
Tak to byla nejvíce crazy rodina, o které jsem kdy četla. Z pohledu čtenáře vtipné uspořádání, ale pro obyvatele Dolaru to muselo být pekelné.
Líbí se mi, že se C.H. věnuje těžším tématům a věřím, že tím může dospívajícím pomoct. Když někdo pojmenuje jejich pocity, trápení a ukáže, že existuje cesta ven.
Život jedna báseň
Colleen Hoover
I když jsem ve věku rodičů hlavních hrdinů, tak se mi knížka opravdu líbila. Layken je sympatická holka, která by ve svých 18 měla řešit jiné věci - ale život se s ní nemazlí. Líbil se mi způsob vyprávění, jednotlivé postavy. A Eddie byla taková kamarádka, kterou bych chtěla taky.
Jen těch chyb co tam bylo.
Krysí ostrov a jiné povídky
Jo Nesbø
HH je můj oblíbenec, ale tady jsem vůbec nepřemýšlela o tom, že jde o stejného autora. Jiné světy a prostředí, skvěle vystavěné. Většinou temně a depresivně. Moc se mi to líbilo, Nesbo je pro mě pan Spisovatel.
Nerez
Marek Epstein
Výborně popsané postavy, uvěřitelné charaktery i situace. Moc se mi to líbilo.
Před povodní
Anna Bolavá (p)
Neobyčejná kniha. Posledních asi 30 stran se nedala odložit, finále bylo strhující.
Ke dnu
Anna Bolavá (p)
Nikdo neumí popsat mlhu tak, jako Anna Bolavá. Člověk ji při čtení úplně vidí před sebou a cítí na kůži. Pro mě je tato autorka český objev roku. Výborný zážitek, doporučuju.
Dárek
Sebastian Fitzek
Taková ta knížka, co je dobré ji přečíst na jeden zátah. Ve které je tolik zvratů, změn a wow/wtf momentů, že člověk přemýšlí, jestli je spisovatel blázen nebo ho tahá za nos. Napínavé čtení, chytře rozdělené do kratších kapitol, aby se knížka nedala odložit.
Italské léto
Jennifer Probst
Sáhla jsem po ní, abych se aspoň v myšlenkách mohla ze zimy přenést do milejšího prostředí. A to se povedlo. Tři ženy cestující po Itálii, které sice řeší svoje vztahy a životy, ale hlavně tam svítí slunce, teče víno, voní bazalka a rajčata s mozzarellou jsou na talíři. To mě bavilo.
Ale těch chyb a zmatlaných překladatelských obratů, ach jo.
Taxikář
Petr Čepek
Seržant je moje oblíbená postava už z předchozí knihy, tak jsem si ji moc ráda přečetla. A setkání stálo za to. Díky.
Bezceler
Erik Decimus
Půl na půl přečteno a prolistováno za jedno odpoledne, nenáročné čtení. Ale podle ostatních oslavných komentářů asi nejsem ta pravá cílovka :-)
Vypravěč
Anna Bolavá (p)
Hodně zvláštní kniha. Příběhy čtyř dětí, kamarádů, letní zážitky s pokračováním do dospělosti - to mě bavilo hodně. Ale linka s vypravěčem, červem, záhadným skleníkem a strážcem tajemství pro mě byla někdy těžko pochopitelná a někdy skoro hororová. Hlavně v TU sobotu.
Vesnice
Kristýna Trpková
Velmi dobrá detektivka s temnou zápletkou. Pár otázek mi zůstává i po přečtení, ale asi to tak prostě je, že někdy nemůžeme poznat a najít všechny souvislosti. Laura s Adamem i jejich vztah mě bavil a i popis vyšetřování byl podařený.
Jablka ze stromu nepadají
Liane Moriarty
Dárek, u kterého jsem vůbec nevěděla, do čeho jdu. A líbilo se mi to. Jednoduché odpočinkové čtení na zimní večery, u kterého se nemusí moc přemýšlet. Jen těch chyb, co tam bylo...
Učitelka angličtiny
Magda Váňová
První půlka mě bavila tak, že jsem knížku nemohla odložit. Úplně jiný styl psaní než znám, zajímavé zápletky a rychlé zvraty. Ale od doby, kdy Ninel odešla do Prahy to bylo slabší. Místo dřívějších zvratů se děj táhl popisem dalších a dalších postav a studentů. Občas mě překvapil skok v čase, přemýšlela jsem, kolik teď Ninel zrovna je. Linka s Maxem pro mě byla nepochopitelná a závěrečné prozření jsem Ninel nevěřila. Asi jedinou pozitivní postavou pro mě byl soused Josef.
Přijde mi, že popis knihy obsahu neodpovídá, podle něj bych čekala něco jiného. A chyb bylo v knize zbytečně moc.
Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
(SPOILER) Pro mě velká kniha se silným příběhem. Werner a Marie-Laure měli moje sympatie od začátku, líbilo se mi, jak se jejich cesty k sobě pomalu přibližují. A pak na straně 488 jsem nevěřícně hleděla na to, co čtu, a jak je to jako možné?!?
Ale ve čtení jsem pokračovala a dočítala s dojetím. Jaká je válka svinstvo, co ovlivňuje generace lidí, kolik lidí se nechá svést na špatnou cestu, jak je život křehký.
A moc se mi na konci v poděkování líbilo poděkování autorovým dvojčatům a manželce, o kterých jsem četla v knize Čtvero ročních období v Římě.
Byl to pro mě zážitek, doporučuju a řadím mezi mých top10.