martini.ce
komentáře u knih
Vesnice
Kristýna Trpková
Velmi dobrá detektivka s temnou zápletkou. Pár otázek mi zůstává i po přečtení, ale asi to tak prostě je, že někdy nemůžeme poznat a najít všechny souvislosti. Laura s Adamem i jejich vztah mě bavil a i popis vyšetřování byl podařený.
Jablka ze stromu nepadají
Liane Moriarty
Dárek, u kterého jsem vůbec nevěděla, do čeho jdu. A líbilo se mi to. Jednoduché odpočinkové čtení na zimní večery, u kterého se nemusí moc přemýšlet. Jen těch chyb, co tam bylo...
Učitelka angličtiny
Magda Váňová
První půlka mě bavila tak, že jsem knížku nemohla odložit. Úplně jiný styl psaní než znám, zajímavé zápletky a rychlé zvraty. Ale od doby, kdy Ninel odešla do Prahy to bylo slabší. Místo dřívějších zvratů se děj táhl popisem dalších a dalších postav a studentů. Občas mě překvapil skok v čase, přemýšlela jsem, kolik teď Ninel zrovna je. Linka s Maxem pro mě byla nepochopitelná a závěrečné prozření jsem Ninel nevěřila. Asi jedinou pozitivní postavou pro mě byl soused Josef.
Přijde mi, že popis knihy obsahu neodpovídá, podle něj bych čekala něco jiného. A chyb bylo v knize zbytečně moc.
Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
(SPOILER) Pro mě velká kniha se silným příběhem. Werner a Marie-Laure měli moje sympatie od začátku, líbilo se mi, jak se jejich cesty k sobě pomalu přibližují. A pak na straně 488 jsem nevěřícně hleděla na to, co čtu, a jak je to jako možné?!?
Ale ve čtení jsem pokračovala a dočítala s dojetím. Jaká je válka svinstvo, co ovlivňuje generace lidí, kolik lidí se nechá svést na špatnou cestu, jak je život křehký.
A moc se mi na konci v poděkování líbilo poděkování autorovým dvojčatům a manželce, o kterých jsem četla v knize Čtvero ročních období v Římě.
Byl to pro mě zážitek, doporučuju a řadím mezi mých top10.
Jizva
Danuta Chlupová
Pro mě největší přínos v tom, že jsem se vůbec o událostech v Životicích dozvěděla. Líbilo se mi střídání dvou časových rovin, ale jinak mě příběh moc neoslovil. V historii jsem nerozuměla Martě a jejímu chování, pletli se mi bratranci a sousedé. A v současnosti mi přišla podivná linka s otevíráním pobočky v Ostravě, která sloužila jen k tomu, aby měla Katka důvod v Ostravě být a pátrat.
Labyrint pohybu
Pavel Kolář
Musela jsem některé části přeskakovat, protože kvůli oslavným částem a názoru na výchovu bych jinak knihu odložila. Což by byla škoda, protože příběhy pacientů byly zajímavé. Líbil se mi popis provázanosti zdraví, psychiky a života vůbec. To je podle mě zásadní sdělení, které by se mělo dostat k co nejvíce lidem.
Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii
Ladislav Zibura
Trochu mi v knížce chyběla mapa, tak jsem občas Ladislavovy výlety a přesuny googlila. O vztahu k alkoholu na Kavkazu jsem tak něco tušila, ale že je to až taková součást života, mě zaskočilo. Historky, setkání a popis lidí se mi moc líbil. Někdy jsem se smála, až mi tekly slzy, a někdy jsem jen překvapeně zírala na to, co čtu. Hlavně okénka do historie byly dechberoucí.
Přitažlivost planety Krypton
Jiří Mádl
Zvláštní kniha. Bavilo mě prostředí - škola v Rakousku, Budějice (Piaristické náměstí mám moc ráda), Itálie. A více mě bavila první polovina knihy, prolínání skutečného života a online chatu. Ke konci už jsem přestávala rozumět motivaci Martina i Veroniky a už jsem to chtěla "mít za sebou".
Vraní oko
Michaela Klevisová
Bergman s kolegyní Sedlákovou mě baví. Prima tip na podzimní večery.
Opuštěný dům
Mirka Skočílková
Knížka se četla dobře, žádné velké drama nebo překvapení. Anička byla sympatická postava a tak jsem s ní vydržela až do konce knihy. Ale jinak na mě až moc červená knihovna.
Čtvero ročních období v Římě
Anthony Doerr
Anotace knihy je úplně mimo. Nejsou to mimořádné postřehy, ani dobrodružství, ani hlučné příběhy řezníků nebo výchovné rady. To musel psát někdo, kdo knihu nečetl.
Je to popis jednoho roku, který v Římě stráví americký spisovatel, s ženou a malými dvojčaty. Jsou to obyčejné dny, pokouší se psát, nerozumí italsky a je fascinován Římem a tím, co vidí kolem sebe. Vnímá to s pokorou, s obdivem, ale nikdy se mu nepodaří přejít "hranici" k Italům a úplně si s nimi rozumět.
Řím mám ráda a právě ten obyčejný život se mi líbil, popis vůní, jídel, ale i památek a historie. Není to encyklopedie, ani cestopis, spíše deník, který si autor píše. A bavilo mě vyprávění o dětech, s láskou a laskavostí. Přenesla jsem se v myšlenkách do Itálie, a za to děkuji.
Tržiště
Petr Hugo Šlik
Hodně mě bavila, bylo to příjemné čtení. Normální lidi, s lepšími i horšími vlastnostmi a příběhem, propojení na jednom místě. Četla jsem od začátku do konce a jsem ráda, že jsem žádný příběh nevynechala.
Země
Marek Epstein
Nemám slov. Smršť emocí. Silná kniha. Jedna z nejlepších, co jsem kdy četla.
S prominutím řečeno
Michael Žantovský
Pohled na menší i větší politické a společenské události očima Michaela Žantovského mě moc bavil. Psáno s vtipem, nadhledem. Občas jsem přemýšlela, co z toho je pravda a co nadsázka. A vlastně na tom úplně nezáleží :-)
Kroky vraha
Michaela Klevisová
Detektivky Michaely Klevisové mě baví. A Josef Bergman taky.
Slyšet jeleny zpívat
František Šmehlík
Povedená knížka. V knihovně jsem si ji vybrala podle obálky a toho, že je od nás, z Beskyd. A byla jsem spokojená. Líbila se mi hned od začátku, popis z pohledu malého kluka byl super. A ostravská mordparta taky, bavili mě asi všichni kolegové. Zápletka, motiv a časová posloupnost na některých místech skřípala, ale stejně jsem byla napjatá, jak to dopadne.
Strach nad Bobří řekou
Jaroslav Foglar
Čteno s 10letým synem. Na začátku radost, že jsme se s Rikitanem a hochy nemuseli rozloučit a znovu můžeme být u jejich dobrodružství. Pak napětí, jak a jestli se jim nepřihodí ve zlé době něco zlého. A na závěr trochu lítost, že konec je - z dětského pohledu - neuzavřený.
Zatmění
Jo Nesbø
Četla jsem detektivky od různých autorů, ale Harry Hole je jen jeden. Zápletka zamotaná, ale hlavně je to pro mě od první stránky setkání se starým známým. Harry a jeho kolegové, kamarádi, město nebo oblíbená hudba. Na mě to pořád funguje.
Ohníčky všude kolem
Celeste Ng
Nějak nevím. Na začátku mě to oslovilo a bavilo. Zajímavý příběh, postavy, hezky rozehrané. Ale jak šly stránky dále, přestávala jsem postavám rozumět, chovaly se nelogicky. A občas momenty, kdy jsem si říkala, jestli to autorka myslí vážně?! Do konce jsem to už jenom dolistovala, abych věděla, jak to dopadlo. A zůstalo ve mně... nic.
Nelíbil se mi překlad, z některých slov nebo obratů mě bolely oči.