maruska283 komentáře u knih
Vyprávění strohé a s nadhledem, bez sebelítosti, nebo naříkání nad krutým osudem mnoha Romek. Vypravěčka si ostříhá vlasy, udeří matku, odříká bratrovi, uteče před znásilněním, ale celou tu dobu ještě neví, kdo je, nebo co chce. Tuší už ale, co nechce... Těším se, snad bude vydaná celá trilogie Memesa.
Dva lidi spolu nemají být pro štěstí, ale proto, že spolu nemůžou nebýt. A možná by nás tolik nemuselo zajímat v čem má původ naše vzteklost, ale spíše to, jak s ní zacházíme. Jesenská dokáže psát rady, které nepůsobí povýšenecky, a její jazyk je pohlazením...
„Jak dobře bych psal kdybych tu nebyl!“
Je to o čtenáři, o autorovi, o románových postavách, o knize v knize v knize. Děje se to stále, je to ukončeno, a přesto stále na začátku. Tolik rovin, jako když řeknete, že je jedno kudy jdete, stejně někam dojdete.
„Cizí kraje jsou jako negativní zrcadlo. Cestovatel poznává to málo, co je jeho, tím, že objevuje to mnohé, co neměl a nebude mít.“
Básnické, filosofické, příjemně jiné než cokoli, co jsem dosud četla.
Calvino si hraje s protiklady a paradoxy. V krásných obrazných vstupech relativizuje nejen město, ale i člověka a jeho bytí a vnímání.
Knihu jsem s sebou něla na cestách a nemohla jsem si vybrat líp.
„Samota plodí původnost, odvážnou a udivující krásu, báseň. Plodí však také věci zvrácené, neúměrné, absurdní a nedovolené.“
První tři čtvrtiny knížky bomba.
Pak to vyvanulo.
„Žádná kniha o houbách je nedělí na krásné a ošklivé, na vonící a páchnoucí, na příjemné na dotek a nepříjemné, na hříšné a na ty, které rozhřešují. Lidé vidí té, co chtějí vidět, a nakonec mají to, co chtějí mít. Jasné, ale falešné rozdělení. Zatímco ve světě hub není jisté vůbec nic."
„Protože v okně leží všechna naděje po světle, po východu slunce, po obzoru, v okně leží touhy a přání, za dveřmi leží pouze skutečnost."
potom spadl déšť.
spadl jak mladý zedník z lešení
a zůstal ležet.
a pak jsem spadla já a skácela se do stránek mezi slova, na všechna malá nádraží, mezi sveřep a bez.
Sartre říká, že náš život je definován tím, co jsme udělali, ale život Eddyho otce byl jen tím, co neudělal. Ukradl mládí a celou dobu se bál, že není jeho, a pak mu vláda ukradla zdraví, čas, peníze.
Tahle kniha je odvaha být něžný, a přitom se nebát být kritický a ukázat prstem – říct konkrétní jména, protože to oni ho zabili.
Fascinující filosofie zapadající do dnešní doby... tedy, dokud se to nepřehouplo k dokola omílané kritice církve (která by sice taky platila i dnes, ale tolik ve mně nerezonovala. Blázni jsou všichni buddhové a ježíšové světa. Blázni jsou všichni svatí. A to všechno mi povyprávěla sama bláznivost. Těšilo mě, dobrý dnes.
Mít tak možnost zapamatovat si všechny ty nečekané obrazy a vize. Vidět Haňťu, jak si otírá z čela vrstvu mrtvých masařek, jak ho pronásleduje malá myška. Potkat na Václavaku tolik s lidí s obličeji macešek. Slisovat Prahu, celý svět, slisovat sebe a podívat se do svého klína plného hlíny... a macešek.
„V našem novém domě se podlaha lehce svažovala a já se denně bavila závody plechovek. Tuňák vs. Ananas." Mozaika jejího života seskládaná z drobností – dům na pláži, vynášení písku, děti v hamakách, útěky před heroinem. A dopisy - spousta dopisů. Nádhera. (přečteno anglicky, česky nevyšlo)
(Přečteno anglicky - český překlad mě odradil). Knížka je napsána velice vnímavě. Jen málo z vnitřního světa ostatních dokážeme rozeznat – přichází to v malých momentech, v jediné větě, v krátkém pohybu, kdy pochopíme něco nového. Hlavní protagonistka příběhu, Evie, je okouzlena děvčaty, které se potloukají naoboso po městě a vybírají popelnice. Nejsou na ni ani trochu hodné, ale ona se k nim o to víc přimkne. Během příběhu postupně odhalujete víc a víc z toho, co vztah děvčat motivuje.
Jsem vděčná, že oproti Summerhillu, se Peter Gray více obrací k výzkumům, k důkazům. Každý se chce učit, a nemusí ho k tomu nikdo nutit (pokud už ho nezlomilo školství a učení se mu nezhnusilo), a hra je jeden z nejlepších prostředků. Ale pozor, není řeč o řízené hře, ale o svobodné hře. Máme instinkty lepší, než možná tušíme, ale o tom všem si přečtěte v knize. Je to jedna z těch, která by se měla dostat do rukou každému – ne aby byla brána jako dogma, ale aby nabourala zažité přesvědčení ve společnosti.
Kdo může, ať si raději přečte originál. Knížka je opravdu silná. Nesnaží se být dojemná a přesto je, nesnaží se být poučná, a přesto je. Příběh je krutý, ale vypravěčka sama sebe nijak nelituje. Mám před sebou obraz toho rozpadajícího se domu s nedomalovanou žlutou omítkou....
„Tak dlouho se díváš do propasti, až se propast podívá do tebe.“ Mezi tragikou a vtipy se v příběhu občas skryje pocit podobný tomu, kdy si dlouhou dobu nemůžete na něco vzpomenout, a pak najednou zničehonic to víte. A máte radost, ale už jste promarnili šanci, to někomu povědět.
Kromě ostatního, o čem se mi teď nechce tolik psát, jsem hned po přečtení věděla, že žádnou takovou knihu jsem dosud nečetla. Nejblíže by stylem mohl být Herman Hesse (např. Demian), ale přesto do mě kniha nalila něco, co žádná jiná zatím nedokázala (ale co?).
V anglické verzi v předmulvě E. Fromm dobře vystihl, že myšlení A. S. Neilla obsáhlo skutečnou podstatu výchovy dětí (láska, svoboda, přijetí/approval), ale z nějakého důvodu se přehnaně věnuje dětské sexualitě a stejně jako Freud ji bere jako důvod a důlesledek všeho, co člověk dělá a cítí. Navzdory tomu kniha z různých stran pohlíží na dětskou psychiku a obhajuje summerhillský přístup k výchově, navíc konfrontuje křesťanský přístup k hříchu (přeevším tomu dědičnému) a celkově boří různé stereotypy, kterými jsem i já, ač jsem vyrůstala ve 21. století, byla obklopená. Přečíst by so to měl každý pedagog a snad i rodič, a je na něm, co si z knihy odnese – to dobře vystihl i sám autor, když psal, že doufá, že jeho slovo není konečné a další a další lidé budou dál hledat a zlepšovat cesty k dětem a jejich výchově.
Tak si čtu a říkám si, že to bude příběh o neobyčejných životech docela obyčejných lidí. Ne, kniha je příběh neobyčejných lidí, unikátní, oplzlý, démonický, krutý. Ale i tak je kniha předevšímív o lásce a přátelství a o tom, jak se jim naučit.