Maud22 komentáře u knih

Obě hlavní postavy, polský alchymista Rudnicki a bývalý ruský generál Samarin, žijí své životy, jsou vzdáleni, ale stále ve spojení. Oba si velmi přejí zůstat stranou politických i válečných záměrů soupeřících stran, což se jim ale úplně nedaří. Ačkoli třetí díl Materie primy začíná jako detektivka, ocitneme se záhy uprostřed intrik ať v carském paláci nebo ve Varšavské republice, ke slovu se dostanou i ženy, a to krásné, chytré, oddané i mrchy. A v neposlední řadě musíme počítat s Prokletými, již se snaží pronikat skrz enklávy. Líbilo se mi to hodně právě pro tu pestrost dobrodružství, tajemnosti a také smyslu pro čest, jež u hlavních hrdinů vždy převáží bez ohledu na to, ke které straně patří.

14 28.04.2024

Celá antologie je ochutnávkou slovenské produkce na poli fantastiky. Témata byla pestrá a zpracování rovněž. Sice bych dala přednost originálu, ale překlad může autory více přiblížit českým čtenářům. Líbilo se mi uspořádání, kdy každý autor dostal prostor, aby se sám uvedl, načež v závěru knihy jsou k nim přidány i malé medailonky shrnující dosavadní tvorbu. Některé autory znám, k jiným bych se možná dostala časem, každopádně to bylo dobré počtení.

14 21.04.2024

Vždycky říkám, že mám ráda povídky. Platí to i o těchto osmi, které v sobě skrývají motiv druhé šance a lásky v různých podobách. Najdeme tu romantiku, dobrodružný příběh, trochu nostalgie, něco magie a tajemna i nádech smutku, ale také vtip. Vystupují zde lidé s neobyčejnými schopnostmi, démoni i kočky. Co víc si přát.

14 23.02.2024

Na knihu Svitky z Londýnského mostu volně navazuje další krásný exemplář z dílny nakladatelství Straky na vrbě z pera Jany Maffet šouflové. Příběhy obsahují vyšetřování úmrtí způsobených nadpřirozenými silami či úkladnými vrahy. Lionet z Glastonbury, koroner z Londýnského mostu, příběhy spojuje, ať už je přímým aktérem nebo třeba autorem několika receptů, z nichž se pak vyklube nápoj lásky, či poradce v případě použití olova. Časová osa zahrnuje 8 měst v průběhu čtyř století, což nás nepřekvapuje, neboť Lionet je věru pozoruhodnou osobností s překvapivými znalostmi a schopnostmi. Vyprávění nás zavedou do středověké společnosti anglických měst, irského Kilkenny a také Prahy, kterou měl Lionet rád pro její obyvatele i podnebí. Hezky se to četlo, nechyběl vtip a leckdy zajímavé rozuzlení záhad.

14 07.02.2024

Jana Maffet Šouflová je mi známa především jako ilustrátorka, ale díky doporučení uživatele Jan8470 (pracovně mu přezdívám Ďábel našeptavač) jsem se dostala i k její literární tvorbě. Věděli jste, že bydlet se dá nejen pod mostem, ale na mostě samém? Ve středověkém Londýně spojuje takový most oba břehy řeky Temže a najdeme na něm pestrou společnost i osídlení. Domky měšťanů střídají paláce šlechticů, ba i kostel s kryptou v mostním pilíři tu stojí. Hlavní postavou je konstábl Thomas, který má na starosti udržování pořádku a vzhledem k tomu, že o násilné činy není nouze, tak vyšetřuje vraždy za pomoci přítele starého koronera Lioneta. Příběhy jsou zalidněné množstvím postav, také je přítomna magie a tajemno a je to veskrze příjemné čtení. Kniha samotná je velmi krásná, je opatřená mapou, ilustracemi a parádní obálkou od samotné autorky. A protože se ráda vrátím do tohoto světa, tak na poličce čeká další kniha z dílny paní Šouflové - Lionet.

14 10.01.2024

Jak se dostat do budoucnosti o téměř 180 let dál bez použití stroje času? No nechat se zmrazit a chvíli počkat, až vynaleznou lék na do té doby nevyléčitelnou chorobu. Akorát ten lék měl být do půl roku hotový. Nějak se to vymklo. A my už sledujeme příběh poněkud opožděně rozmrazené a vyléčené (s nepatrnými vedlejšími účinky) Sofie. Nikdo na ni nebere ohledy, pro jedny je skvělý genetický materiál pro zregenerování oslabeného zbytku lidstva (no čtvrtá světová udělala svoje) a pro další zase pokusný objekt pro testování interakce s biorody páté generace (jsou jen dva, zatím). Ichiro, bioroid téměř k nerozeznání od člověka, je Sofii přidělen, aby ji seznámil s pro ni novou podobou světa a jeho fungováním díky technologiím, robotům a biorodům. Vzájemně k sobě hledají cestu a vzájemně se obohacují. Není to ale žádná love story, je to pěkně akční, postav je tu více a každá má své cíle nebo svá tajemství. Sofie se snaží zjistit, proč ji zapomněli ve stázi. Smála jsem se nahlas při popisu byrokratických postupů, kdy vám hoří koudel u zadku, ale bez ID se pomoci nedomůžete.... Málem jsem se dusila pod vodou rezervoáru, kde číhá nebezpečí. A vzhledem k tomu, že mám slabost pro R2D2 a BB-8, tak jsem zamáčkla i slzu. Super knížka!

14 06.08.2023

Klára je zvláštní holka, vymyká se hlavně tím, že má schopnost vidět duchy. Své štěstí hledá v Mexiku, kde jako dítě pobývala s tatínkem, který zde údajně zemřel. Klára ale naváže kontakt s člověkem, jenž tvrdí, že zpráva o otcově smrti nemusí být pravdivá. No a pak už se to rozjede. V podstatě nejde o nic menšího než konec světa, apokalypsu, již má rozpoutat démon uvnitř mayské pyramidy. Je to psáno z pohledu Kláry, jazykem hustě nespisovným, nepostrádajícím vtipné prvky. I o dobrodružné, napínavé a veselé situace není nouze. Jako třeba setkání se zombiemi. Závěr, ač se nabízí klišé, není takový, jak by se dalo očekávat. Fajn oddychová četba.

14 18.06.2023

Že přece jen něco zůstalo a bylo to tak dávno, že je z toho již mýtus podléhající zkoumání, interpretaci a učené disputaci, poznáme z jednotlivých úryvků o Zvonu. Ty prokládají děj společně s dialogy Nimba s někým... S kým, zjistíme až v samotném závěru. Všemocná AI Nimbus je přece jen omezená ve vztahu ke smrtkám, ale i ona, ačkoliv událostem nedokáže zabránit, pochopí jejich obludnost a přestane s lidmi komunikovat, jak byli zvyklí, a na světě zůstane jediný člověk, který s ní může mluvit - Zvon. V předchozích dílech trousil autor drobečky, podle nichž nakonec najdeme cestu i vysvětlení a všechno do sebe zapadne. Jaké bude jednou lidstvo? Jaký dokáže mít vztah k odlišnostem a menšinám, dokáže tohle ukočírovat umělá inteligence a bude vždycky sloužit, až si uvědomí sama sebe a zatouží mít víc pocitů a možností, než jen schopnost řídit stroje a procesy, počítat pravděpodobnosti? To jsou otázky, které mě napadají po přečtení tohoto originálního díla.

14 16.05.2023

Tak jo, přece jen našli, co hledali - Archu a v ní lidi. Vše je ukryto v podzemí a zdárně odolává hnusným vražedným tvorům nepocházejícím ze Země. Ale i v Arše rezonuje jedno jediné téma - návrat na povrch! Tam ale nebude možno žít, dokud se lidé nevypořádají s mimozemskými vetřelci, které si v podstatě vpustili díky vynálezu bran na Zemi sami. Seznámíme se s dalším městem v oblacích, a to na Islandu, a islandští vyslanci spolu se starými (přeživšími) známými z německého města i z Visegrádu a lidé z Archy se vydají zničit Matku. Ta cesta je velmi dobrodružná a neobejde se bez ztrát. To celé se neobejde bez ztrát. Přistihla jsem se, jak s úzkostí čekám další problém a jak si tiše přeju, aby to dobře dopadlo. Líbily se mi všechny tři díly, to dávkované objevování souvislostí, vykreslené různé světy v podobě měst v oblacích a jejich politiky a také povrchu a osad na povrchu, hrdinové, již mají své životy a osudy, a v neposlední řadě akční scény a plíživý strach a napětí. Moc dobře se to četlo.

14 11.02.2023

Závěrečná část série je věnována dalšímu tažení knížete Svjatoslava a osudu Simery z rodu Alanů a Davida z chazarského vládnoucího rodu. Štěstí se přelévá na jednu i druhou stranu a občas se nám strany vzájemně promíchají, podle toho, jak se kmeny přidávají ke Svjatoslavovi, aby vzápětí zradily. Baví mě, jak se projevuje náboženské cítění, kdy původní bohové nahrazení jiným pohanským pantheonem, křesťanstvím, islámem či judaismem, jsou pak ve chvílích, kdy jde o život, opět vzýváni, případně se hrdinové modlí ke všem těmto bohům... pro jistotu... Konečně zjistíme, že cesta Ilji Muromce byla předurčena a on naplnil své poslání. Naštěstí, neboť zlo je na konec poraženo.

14 09.11.2022

Tomáš Kosek, odborník na magii, řeší různé případy zavánějící magií, a tak je pozván na Kubu, aby vyšetřil záhadné vraždy. Setkáváme s dalším druhem magie, kdy křesťanství je navenek a pod ním se skrývají původní rituály. Romská magie přijde na řadu v další povídce, pak i japonští démoni v Dlouhé noci v Tokiu a s magií Blízkého východu se potkáme, světe div se, v Paříži. Vtipně podané příběhy jsou okořeněny magií sexuální i sexem jako takovým. A to se neobejde bez následků. Už teď mi je hlavního hrdiny líto. :-)

14 29.12.2021

Rogan, potomek Černoboha, putuje s vědmou bojovnicí Mirenou a Goryvladem, obrovským vlkem, k Dagomirovi, aby pomohl v boji o svatyni Krvavého ohně. Na cestě se dostane k bývalému spolubojovníkovi knížeti Vlastislavovi, ten se však změnil v krutého vládce, jenž provádí lidské oběti a chystá se zmasakrovat kmen Čechů. Družina se rozroste o Dagomira (lesovika - že by lesní muž? Nevím, jak je to česky, radostně totiž pokračuju v četbě ve slovenštině) s magickými schopnostmi a o Lučany zajatou válečnou kořist Češku Běloslavu, vědmu. V Černém Roganovi se rozvíjejí zděděné černokněžnické dovednosti a získáním Radegastova meče s démonem zakletým uvnitř mu dává novou sílu, ale zároveň se démon zkouší zmocnit jeho duše. Je to parádní zapracování českých pověstí (o lucké válce, Neklanovi a tak podobně) do slovanské fantasy. No zatím Rogan do svatyně nedošel, ale jeho vztah s Mirenou doznal určitého zvratu a následně i pokroku, a to nejen po stránce tělesné. Těším se na další pokračování (a jak jinak, než ve slovenštině). :-)

14 16.10.2021

Mám ráda povídky. Antologie mi připomíná velkou bonboniéru v krásné krabičce (Musím se pochlubit, ano mám limitovanou edici s obálkou, na níž nahatý týpek svírá v ruce lahev nějakého moku, v podpaží má zřejmě bonbošku a v druhé vztyčené ruce třímá kytici a kráčí vstříc nějakému objektu touhy jiného druhu. Na to, že jsem to objednávala ve spěchu a netušila jsem, která ze tří obálek to bude, tak skvělá volba.). A není to fádní bonboniéra, ale báječná směs bonbónů, které mají každý jinou náplň. Šmákla jsem si. (Komenty jsou u jednotlivých povídek.)

14 05.10.2021

Koncentrace velkého množství božských artefaktů vede také k velké koncentraci moci, a to, jak víme, není nikdy dobře. Obzvlášť, když se soustřeďuje v rukou mrchy měsíční bohyně Chors. Je nutno s tím něco udělat, což včas pochopí i někteří slovanští bohové či jejich služebníci a potomci. Tak v tom hlavní hrdina nejede sám, ačkoli konečné řešení je hlavně na něm. Postavy i scény jsou velmi barvité a musím říct, že jsem chechtala při představě průvodu bojovníků, v němž na zmijí ženě sedí válečný invalida a sviští podzemím... I s bohy se dá skoncovat, takže slovanský pantheon notně zeštíhlel, ale vzhledem k tomu, jak se dočteme v poznámce, že o slovanské mytologii toho moc nevíme, tak to nemůže nikomu vadit. :-))))

14 17.07.2021

Odboj posledních upírů proti mimozemšťanům pokračuje. Za cenu různých zranění a na pokraji smrti se jim daří unikat a škodit. Vše komplikuje vědomí nejstarší z nejstarších uhnízděné v těle upírky Petry. Barvitý děj se přelévá z Jižní Ameriky zpět do Evropy, kam jinam než do Čech (a na Moravu). Oblíbila jsem si postavu Germána Gerharda, ostatně, kdo by toho, slovy Jana Bezzemka, starého skopčáka, neměl rád! :-) A vzhledem k tomu, že druhý díl obsahuje kromě sexu i lásku, tak lovestory bude zřejmě pokračovat i ve třetím díle. Spád ani humor nepolevují. :-)

14 08.06.2021

Výborné čtení dedikované Jiřímu Kulhánkovi. Je to svižné, dobrodružné, vtipné i lechtivé. Co je pro lidstvo horší než upíři? Mimozemšťané. A co je pro lidstvo horší než mimozemšťané? Upíři spojení s mimozemšťany. Teda upíři zrádci. Takže hlavní hrdina upír Jan Bezzemek se pod tlakem událostí spojí s hlavou germánského klanu Gerhardem, jehož nikdy nemusel a jehož bojový pokřik se mění s dobou (už neřve Heil Hitler, ale Odííín) a společně vedou odboj. Mimochodem Kotletovi upíři se lidské krve neodříkají (upíří regeneraci pomáhá lidská krev - nejlépe panenská: "Jenže sežeňte v Itálii pannu, které je alespoň třináct."). Já samozřejmě na upíry věřím. Dost mi jich pilo a někteří ještě pijí krev! :-))))

14 05.06.2021

Další díl série Kladivo na čaroděje se odehrává na Slovensku. Felix s Klaudií pracují pro tajemného pána Alice, neboť se nechali najmout týpkem, který si nechává říkat Oz, aby se v nitranském archeologickém ústavu zúčastnili dražby několika chybějících stránek Voinychova rukopisu. Zájemců je více, nechybějí ani zástupci Vatikánu. Začnou se dít věci, protože v tom má prsty i jeden z knížat pekel. Ačkoliv se většina příběhu odehrává v režii Felixe a Klaudie, není zapomenuto ani na dva zbývající ze čtveřice. Sbližování Vincence a Waltra je sice pouhým intermezzem, ale stojí za to. Opět jsem se výborně bavila.

13 13.10.2024

Dvě z povídek z této sbírky jsem znala už z dřívějška, přečetla jsem je tehdy ještě za tepla, proto jsem byla zvědavá i na ostatní. Taky je fakt, že jsem k nim přistupovala obezřetně, protože autorka umí zatnout dráp hrůzy do mozku čtenáře, aniž by použila expresivní prvoplánovou hrůzu. Některé povídky mi přišly jako zárodky celého románu, který bych si okamžitě pořidila. U některých jsem dychtivě obracela stránky, abych se co nejdříve dozvěděla, jak to dopadlo, a u některých mi ukápla slza. Myslím, že podstatnou devizou tvorby je vnitřní život těch postav, ty myšlenky, jež proudí v myslích každého z nás, ty situace, které důvěrně známe a které ona umí suše až syrově zprostředkovat. Doporučuji!

13 06.10.2024

Mně to bylo hned divné, že je to pokračování Mrtví kráčí po zemi. Opakovaně jsem se dívala na roky vydání. No ano, prostě takový prequel. Velmi zdařilý! Nicméně zatímco první kniha byla spíše industriální, toto dílo je zase farmářské. :-) Hlavní postavou je opět Kovboj na své cestě. Není na tom úplně nejlíp a má štěstí, že se dostane k opevněné osadě, před níž je cesta lemována eliminovanými zombiemi. V knize se střídá akce a klidné dny ve vesnici, jež přežívá díky vlastnímu autarknímu hospodaření a díky silnému jedinci Ernestovi. Je tu spousta jídla, je tu bezpečí, prostě ráj. Kovbojovi, kterého přijímají osadníci s krajní obezřetností, se to ale nezdá. Že se v ráji objeví had nebo je tam schovaný, to už víme. Následky jsou děsivé. Kovboj rozhodně není zcela kladný hrdina, ale vyvažuje to smyslem pro humor a úpornou snahou o přežití, v tom "posunutém" světě to získává další rozměr.

13 06.08.2024

K autorce jsem se dostala přes antologii Krev, monstra a cukroví, kde měla povídku Náhradník, pracující sice s mimozemským prvkem, ale řešící lidské vztahy. A podruhé jsem na ni narazila ve sbírce povídek Na neVěčné časy, tady mě pobavila povídkou Kdo neumí milovat s démonem v hlavní roli. Takto navnaděna jsem nezaváhala a pořídila si Nejasné hranice a nelitovala jsem. Sci-fi rozehrává možný střet civilizací, který je odstartován proniknutím pozemské kosmické lodi do vesmírného prostoru ovládaného šatchrany. Hlavními postavami jsou obyčejná lidská navigátorka Erin a geneticky upravený šatchranský voják Ikcherat (Kchrat). Jejich vztah a případná spolupráce obou ras je komplikovaný proces. Není to o tom - bum a je tu cizí kosmická loď, křehká žena, hrozivě vypadající mimozemšťan a jedni hodní a druzí zlí. Autorka v těchto kulisách zpracovává situace, které by mohly vzniknout při setkání s jinou kulturou, jinými hodnotami, prioritami, city, vztahy uprostřed společenství. Nahlíží do vnitřního světa tak odlišných postav, do jejich myšlení a traumat. Líbilo se mi, že postavy nejsou černobílé, že jsem si k nim hledala vztah a snažila se je pochopit. Děj měl své zvraty, nebylo to přímočaré, popisy techniky a technologií byly tak akorát, nechyběla akce. Jediné, co bych malinko vytkla je opakování slova, ale rozhodně to neubralo na čtivosti. Je to ten typ příběhů, který chytí a nepustí. Moc se těším na pokračování osudů Kchrata a Erin.

13 07.05.2024