Meg1 komentáře u knih
Smutný, bolestivý, silný, poučný, napínavý, melancholický.To všechno jsou slova která mě k tomuto příběhu napadají.Pri čtení jsem prožila širokou paletu emocí. Rozhodně to není obyčejný román a už vůbec ne jen pro ženy. Přečíst tuto knihu byl pro mě zážitek na dlouho a pravděpodobně bude jednou z knih, kterou si budu pamatovat celý život.
Pro všechny Knihomoly by to měla být povinná četba a nejen pro ně, ale i pro jejich okolí, aby konečně pochopilo, že knihomolové knihy nečtou, oni jimi žijí!
Je to nejmilejší komiks na světě :-)
Po přečtení anotace knihy jsem na ní nebyla nijak zvlášť zvědavá, ale recenze nebyly tak špatné, tak jsem se do ní přece jen pustila.... a přečetla ji jedním dechem. Při čtení jsem měla několikrát silnou potřebu strčit ruku do knihy Sáru vytáhnout a pevně obejmout. Stejně jako nakopnout její ustrašenou nanicovatou matku kamsi a otce... o tom raději ani nemluvím.
A o to jde. Výborně napsaný příběh, který čtenáře dokáže vtáhnout do děje tak, že chce být součástí, chce zasáhnout, nejen číst a čekat jak to celé dopadne. Téma je samo o sobě dost emotivní, ale ve spojení se způsobem jakým autorka píše z toho vznikla skvělá kniha, kterou bych určitě k přečtení doporučila. Byť i jen k zamyšlení.
Při čtení této knihy mnou prostoupil hluboký klid a veliký pocit dobra. Všechny hlavní postavy v knize jsou kladné, takže člověčí duše s nimi tak nějak souzní. Vše plyne svým tempem, někdy smutně někdy šťastně, ale vždy poklidně. Námět možná v mnohých vyvolává představu spíše napínavého příběhu, ale v tomto jde spíše o určité zastavení se a zamyšlení nad tím, že bychom se měli do minulosti vracet, abychom se poučili a nikoliv proto, abychom ji změnili. Knihu doporučuji, snad vás obohatí.
Farář byl v mých představách vždy postavou ztělesňující moudrost a úctu. Byl to otec, který dokáže poskytnout jistotu a bezpečí v těžkých chvílích. Jeho energie je klidná a tichá, posilující a objímající. Pod pojmenováním farář se mi rozhodně nevybavila vysmátá holka co čte Vogue....
Ale teď už ano:-) Farářka Martina odporuje všem zažitým stereotypům, které nám servírují naše představy. Dělá věci po svém celým srdcem i duší. Je příkladem všem, kteří se bojí být sami sebou, ušlapává cestu a dokazuje, že žít svůj život v souladu se sebou samým, se svými potřebami JE v pořádku. I když na Vás ostatní mohou koukat skrz prsty. Její odvaha a upřímnost je inspirující. A to ji podle mě katapultuje do best of farářů a farářek.
A teď kniha :-) - Je to hezky napsané, taková oddechovka se spoustou zajímavých myšlenek a náhledů. Některé pasáže, zejména kázání mě ale příliš nebavili. (kromě toho s Rychlými šípy). Jedna hvězda za to dolů.
Nuda. Nuda s neustálým fnukanim hlavní hrdinky o tom jak ráda by skončila v posteli s hlavním hrdinou. Autorka má hezky styl psaní, ale možná kdyby psala o něčem a ne o ničem....
Kniha ve mě vyvolala obrovské množství emocí od melancholie přes radost až po smutek, který se usadil i v životě Anny. Ráno s ním vstává, večer usíná, ale tak nějak smířená. Děj knihy se odehrává spíše na pozadí každodenniho boje o plný pytel bylin. Sem tam vyplave nějaká odpověď, která nás postupně seznamuje s tím kdo Anna je. A také proč.
Jsem ráda že jsem si přečetla komentáře zde na Databázi, protože jinak bych po pár stránkách knihu odložila a to by byla škoda.Poznat Eleanor v celé její nevsedni kráse, byl zážitek k zamyšlení, smíchu i slzam.
Z knihy ve mě zbyla trochu hořkost. Dlouho jsem nečetla příběh ve kterém vystupuje téměř jen smutek na jedné straně a vztek na straně druhé. Ani to mi ale nezabránilo přečíst knihu jedním dechem. Obě hlavní postavy jsou ztělesněním negativního přístupu k životu i když musím přiznat že napsáno výborně a soucit s oběma hlavními hrdinkami byl velký. Kniha mě nutí k zamyšlení např. jak by vypadal stejný příběh kdyby obě hlavní hrdinky vyměnili smutek a zlost za radost a odhodlání? A co můj přístup k životu, mohu psát já sama jiný příběh jen tím že změním svůj postoj?
Nejkrásnější poklona knihám a člověku, který je nadevše miluje.
Co na tom, že je Carl Kollhoff jen vymyšlený, milujete-li knihy, budete mu rozumět.
Hezká, lehká dobrodružná kniha, která se čte úplně sama :-).
Přečetla jsem celou sérii a musím říct, že po tolika dobrodružstvích, které jsem s Wilem a dalšími prožila mi budou chybět. Wilovo neustálé dotazovaní, Haltovo brblání a Horácova milá naivita.
Knihu doporučuji všem věkovým kategoriím a hlavně těm, kteří mají rádi, když dobro zvítězí nad zlem.
Myslím, že jsem z této knihy tak trochu zklamaná :-( Po "Samotářích" jsem čekala další knihu nabitou energií a moudrostí těch, kteří žijí jinak. Životní příběhy které mi otevřou srdce a oči. Navíc se jednalo o ženy! Do knihovny jsem téměř běžela, ale už po prvním rozhovoru mi bylo jasné, že tentokrát mi husí kůže při čtení nenaběhne. Ve finále mi trvalo týden než jsem se knihou prokousala a v některých okamžicích jsem už neměla ani chuť číst dál. Omlouvám se pane Paláne, tuto knihu nedokážu pravděpodobně docenit....
Po dlouhé době kniha, která mi totálně vyrazila dech. Pan Palán, kterému se tímto klaním, úžasně vystihl podstatu člověka a to proč jsme vlastně na světě. Šumavští samotáři to už pochopili i když k pochopení je vedla většinou dlouhá a obtížná cesta. Úžasný je i druhý díl Návrat do divočiny, ve kterém jsou ty podstatné věci ještě lépe pojmenovány a doufám, že hodně lidí si po přečtení knihy(knih) uvědomí, co je v životě opravdu důležité. Palec nahoru!
Z knihy jsem si odnesla spoustu porozumění, uzdravení a pohlazení po duši. Pochopení toho, že žít život podle svých představ není sobeckost, ale jediný možný způsob, jak být doopravdy šťastná a svobodná ve svých rozhodnutích i plánech. Pochopení, že být DOSPĚLÁ neznamená mít v občance napsáno, že je mi 18 a také to že zodpovědnost není jen slovo zasunuté kdesi v naší mysli.
Šiřte dál, protože knih jako Božidara je nemnoho, dospělých naopak zase mnoho.
Nora a její paralelni životy... Velmi zajímavý nápad na knihu, nicméně se mi zdála taková nedotažená, místy nudná a totálně předvídatelná. Stále jsem čekala na nějaký zvrat nebo překvápko, které by čtenáři dodalo ten správný popud k zamyšlení se, ba přímo k hloubání, nad tím, jak to s těmi našimi výčitkami a přáními vlastně je... ale možná to tak nebylo myšleno, možná že to byl prostě jen příběh k přečtení a lehkému zasněni se, co kdybych tenkrát...
Kdybych měla dědečka, chtěla bych, aby byl jako on. Kdybych byla muž, chtěla bych být jako on. Moc krásná a něžná kniha o tom jak stáří může být moudré, citlivé a chápavé a zároveň barevné i se svými smutky a bolestmi nahromaděnými za celý život.
Skvělá kniha o jedné skvělé ženě. Velmi kladně hodnotím i popis života začátku 20 století. Jaká byla tehdy politika ale i myšlení lidí. Vše je na pozadí života této malířky moc pěkně zpracováno včetně dalších významných osob tehdejší doby ať už se jedná o literáty z Devětsilu nebo jiné malíře. Osobně se mi velmi líbily i úryvky snů jednotlivých postav, kterými autorka knihu obohatila.
S ostatními recenzisty souhlasím v tom, že mi v knize chyběly fotografie především děl Toyen ale i Štýrského.
Stejně jako Naslouchač se kniha čte sama. Po delší době jsem se vrátila k žánru fantasy a nemohla jsem si vybrat lépe. Netrpělivě očekávám vydání následné knihy s názvem Nasterea. Z počátku jsem k ní měla trochu nedůvěru, ale po pár prvních stránkách jsem se už neodtrhla. Milovníkům napínavých fantasy rozhodně doporučuji.
Velké zklamání! Celou sérii jsem přečetla jedním dechem, ale tato mě zklamala:-(.Byl to tak jednoduchý, předvídatelný příběh,žádná pořádná zápletka,napětí...Will a Maddy, dostali úkol, šli tam splnili ho a šli domů.
Ten kdo trpí, nedokáže udělat šťastné ani ostatní. Rozsévá kolem sebe jen další bolest a tím se stává ještě smutnější. Příběh Wiliama je krásnou ukázkou toho, jak důležité je umět dávat věci do pořádku a zavírat dveře za tím, co už bychom neměli dál nést.