Mialll komentáře u knih
Líbila se mi autorčina předchozí kniha Kdo se postará o Annu, ale tohle bylo zklamání. Jsou zde příběhy několika lidí, ale většina není ukončena. Líbí se mi autorčin styl psaní (až na zbytečné a trochu trapné promluvy ke čtenářstvu), ale celá kniha působí nedomyšleně.
Tohle bylo utrpení. Všechny postavy v knize jsou nesympatické, neumí komunikovat a chovají se k sobě hnusně. "Intelektuálně náročné" je asi to, že hrdinky znají slovo kapitalismus. Celé je to o ničem, naštěstí to aspoň rychle uteče.
Absurdní a depresivní. Ubíjející atmosféra postupného rozkladu a zároveň předstíraný klid, že se nic neděje. Plíseň. A taky humor nad karikaturami postav, které si v každé větě protiřečí. Jak přibývají praskliny v domech, rozklad dostává rychlý spád a konečně se dozvídáme "co se stalo".
Knihu jsem si koupila náhodně kvůli obálce (a Blechoncé) a byla jsem příjemně překvapená. Moc se mi líbil humorný a zároveň citlivý styl, kterým autorka píše o duševních onemocněních.
Čekala jsem něco jiného. Se spoustou myšlenek se ztotožňuju, ale celé je to příšerně dlouhé a rozvleklé.
Are the straights ok?
Tuhle depku jsem přečetla za dva dny, ale opravdu mě děsí, že se v tom lidi poznávají. Snad to mladší generace změní.
Velmi poutavý román o ženách tří generací se skvěle vygradovaným závěrem. Byla jsem nadšená a knihu jsem přečetla za dva dny.
Wow. Tara Westover je obdivuhodná. Kniha má trochu pomalejší začátek, ale od druhé poloviny jsem se nemohla odtrhnout. Držela jsem Taře palce, aby se vymanila z vlivu toxických rodičů, kteří pohrdají vzděláním, chrání násilného bratra a není pro ně nic horšího než říct pravdu.
Zajímavý a originální námět, ale ne moc dobře napsáno. Kniha mohla být klidně o polovinu kratší.
Tato kniha od Mornštajnové patří k těm slabším. Čekala jsem strhující román jako byla Hana a dostala jsem červenou knihovnu. Což by mi nevadilo, pokud by byla kniha dobře napsaná, ale z některých přihlouplých dialogů a zbytečného sexismu mi bylo trapně. Prosím tohle ne.
Doporučuji všem ženám, které měly tu smůlu potkat v životě odporné manipulátory a misogyny jako je knižní Steven. Pomsta je sladká.
Jaroslav Havlíček si nebere servítky a přesně vystihuje jak hlavní charaktery, tak nemilosrdnou maloměstskou společnost. Jaký jiný život mohla Štěpka mít, kdyby se nemusela přizpůsobovat očekávání ostatních.
Krátká kniha, která ve mně na dlouho zanechala pocit melancholie.
Tak dlouho jsem si chtěla přečíst tuto knihu, až jsem dřív viděla seriál. Ten je neméně podařený, ale vyznívá optimističtěji než kniha. Příběh služebnice líčí naprosto děsivou totalitní společnost, v níž jsou ženy degradovány na stroje na rození dětí. Doufám, že se tento příběh z mrazivé budoucnosti jednou nestane realitou.
Kniha na úrovni „příběhů ze života“ ze stránek laciných dámských časopisů. Jednoduchý text s množstvím postav, které ale jednají a přemýšlí úplně stejně, takže je jedno, jestli se v nich nemůžete vyznat. Zápletky (pokud se tomu tak dá říkat) pitomé, náhody a zvraty neuvěřitelné. Ironii, humor ani zajímavá rozuzlení jsem v textu nepostřehla, zato bolest jsem při čtení zažívala. Když už jsem se rozhodla, že knihu nedočtu, byl najednou zčistajasna konec.
Plytký příběh, z oblíbených postav jsou v lepším případě karikatury (Ron), v horším ubozí zoufalci (Harry) a k tomu všemu spousta vaty v podobě prázdných citových výlevů. Tři hvězdičky z nostalgie.
Silný jako to nejčernější kafe... A za tu pasáž o kočkách dávám ještě jednu hvězdičku navíc.
Čtivá a napínavá nenáročná fantasy, která potěší většinu fanoušků Warcraftu. Den draka doporučuji i těm, kdo by se rádi pustili do knižního světa Warcraftu a neví, jakým svazkem začít.