Michla76 komentáře u knih
Tedy, klobouk dolů. A to nejen proto, kolik práce a práce to všechno objevit, nastudovat, vypátrat, skloubit a napsat jako román jistě dalo. Především pro odvahu autorky!!! Když si vzpomenu, jaký hon na ni po vydání Žítkovských bohyní uspořádal ten divný cholerický mužík, ten kněz (říkám si, je to vůbec kněz???) jehož jméno si narozdíl od jména autorky těžko někdo pamatuje. A teď, téma žen - kněží v !katolické! církvi. Jsem zvědavá na ohlasy. Velmi. "Tisíciletá" by reformu totiž nutně potřebovala. Tak jak je to nyní, by mě, neznaboha, rozhodně nepřesvědčila. Ale to sem trochu nepatří.
Jako celek vyvážené, čtivé a především skutečně boží konec. Neufňukaný, neukřivděný, plný lásky naděje a odpuštění a smíření. A klidně to mohlo být ještě delší, aspoň bych si teď nelámala hlavu s tím co číst dál. Po Bílé vodě.
P. s.: kolikpak čtenářů opět osočí autorku z toho, že se nedrží faktů? A to i přes to, že jasně uvádí, že se nejedná o dokument, nýbrž o dílo pracující se skutečnými událostmi více či méně.
Za mě 4,5 hvězd; tohle je bohužel prokletí pětibodového hodnocení.
Hlavně, po dlouhé době překlad, který není pouhým přetlumočením originálu do češtiny. Bravo!
V každém případě krásná s něhou psaná kniha, kterou stojí za to číst. Chybějící hvězdička mně docela vadí. Možná ještě přehodnotím. Jenže jsou tam rušivější pasáže, které jakoby do knihy ani nepatřily.
Od teď, pokaždé když jedu šalinou po Cejlu, je mně tak trochu teskno. Zklamáním je konec knihy - celý příběh to zjedndušilo do jediného pocitu křivdy, a nejsem si jistá, že to je dobře. V každém případě snad už potisící přemýšlím o tom, jak je až neskutečné, jaké hrůzy dokázalo způsobit v podstatě jediné, omezené, fanatické hovado. V podobě Židů i Němců zmizela z republiky značná část inteligence a kultury, která (kromě ruské fronty) umožnila nástup jiných omezených hovad a další odchody lidí z nejschopnějších, na což doplácíme dodnes.
O to víc bychom si měli vážit proslulého Havlovského "nebudeme jako oni".
Nepamatuju, kdy mě čtení tak odrovnalo. Pokud vůbec kdy.
Popisem "tatínka" snad https://www.databazeknih.cz/knihy/zahrada-mrtvych-dusi-493058, která se ale kvalitou psaní s "Lesem" nedá srovnat.
Zajímalo by mě, kolik lidí zaměřených stejně jako hlavní postava tohoto příběhu, se chová opravdu nepřijatelně, tedy kolik z nich dopustí, aby to došlo tak daleko, že by, slovy Jaroslava, způsobili katastrofu. Kolik z nás zná skutečná fakta k této problematice? Téměř nikdo? A přesto se tu v komentářích objevuje téměř vždycky souhlas s odsudkem takového člověka. To není dobrý.
Trochu jsem se stala posedlou spánkem a když nedám 8 hodin denně, jsem z toho na nervy :) Výborně napsaná poučná kniha, četla jsem jedním dechem. Samozřejmě ne v době, kdy mám spát, že.
Nikdo, kdo má dar si všechny ty absurdní situace v průběhu četby představovat nemůže napsat, že zas taková bomba to není. Je. Styl, forma, děj, který vždy perfektně navazuje, nevzpomenu si na jediné prázdné místo.
(SPOILER) Dost dobrá kniha a super konec. To se u podobně náročného a spousty faktů obsahujícího příběhu hned tak nepovede. Jinými slovy žádnej trapnej deus ex machina.
Dál nečíst před přečtením knihy!!!
Surmena to řekla jasně. Teď se z trumfu, který Josifčenu dokázal držet stranou, stane nástroj té kletby....
Tož tak je, když si někdo zahrává se svým osudem tím, že chce prozradit něco, co podle jiného musí zůstat skryto. I za cenu života.
Svatá prostoto! Moje mínění sice není nic, s čím by padal a vstával svět, ale po přečtení některých komentářů opravdu marně přemýšlím, kam se vytrácí kulturnost. Že je to krátké a jednoduché? Ano je, a v tom to právě vězí. Jak kouzelně a silně E. Hemingway popsal a vylíčil úplně jednoduchý příběh. Ještě dnes si pamatuju naládu tehdejšího odpoledne; na TEN dojem.
Ach, to zas bylo slzí... Masacre! 50. léta naší "boží" vlasti. A voni furt budou mlet, jak jsme měli všichni dobře. Leda h...!
Místy přefabulováno, nicméně nikoli na úkor podstatného. A věřte, že je toho hodně.
Tak jako i Heřmánkové údolí mě kniha nadchla schopností autorky sdělit moudro způsobem, který není ani trochu tuctový, což není jednoduché. Většina těch, kteří se o to kdy pokusili, skončili jako Jirotkova teta Kateřina.
Jediná výtka, zpočátku jsem měla pocit, jakoby to ani nepsala autorka, bylo to jak román z předválečných let. Naštěstí skutečně jen začátek. A možná to mohl být záměr, mně to nesedlo. Jinak opravdu opět pecka.
Zase jsem prolila slzy veselí. Místy jsem musela dát pauzu a ulevit bránici. A byla ráda, že nečtu na veřejnosti ;)
Jako lebky na plaňkách plotu a baba v moždířu, to byl ráj a sen mé už v dětství lehce, ale citlivě morbidní duše. Krásně a moc jsem se pokaždé bála o to, aby to dobře dopadlo a milovala jsem Finista jasného sokola. Ruské pohádky jsou myslím potěchou čtenáře v každém věku.
(SPOILER) Překlad masacre, bo zaměnit ledviny za játra (oči, později i kůže žloutnou v důsledku hyperbilirubinemie, tedy zvýšené hladiny volného bilirubinu v krvi. Lidově žloutenka) ... alespoň doufám, že ta záměna byla kvůli chybnému překladu.
Jinak další srágora, tentokrát takového kalibru, že na konci už mě to skoro kroutilo palce u noh. Na jedné straně knihy se neví, zda oběť neutrpěla poškození mozku a na druhé už chce co nejrychleji domů, a tak.
Naráží se tu v komentářích na vztah Luca a Avy. No, Ava je protivná blbka, co neví co chce a Luc patlal, co holt miluje protivnou blbku, co neví co chce. Víc v tom netřeba hledat. Což tak sáhnout po některém z vy
vynikajících děl R. Pilcherové :))))))))))
Dala bych i jen 3 hvězdy, ovšem za geniální vylíčení otce, by kniha zasloužila hvězd 5. Takže jsou to poctivé 4. A přečtěte si to sami a ne tady v komentářích.
"V lese visí anděl" je a doufám, že u toho i zůstane, nejspíš autorovým "vrcholem". Pokud se ovšem můžeme o čemkoli takovém bavit v případě moderních a hojně vycházejících severských blbin, ze kterých "Sovu" určitě nevyjmu.
Kvalitou srovanetelné s K. J. Erbenem a E. A. Poem. Větší hold vzdát už nejde.
První a poslední kniha, kterou jsem od S. Kinga četla, protože mám strach, aby ty ostatní nebyly už jen horší. Tohle hned tak někdo další nenapíše. A už vůbec ne v době jednoduchých a unylých "detektivek" a "thrillerů" současných severských béček. Pardon, autorů.
Pokud není zamýšleno jako "dílo" pro mládež do 15 let, nezbývá než doporučit autorce, ať už pro kristovyrany do teho lesa nechodí, bo to je strašné totok. A i pak bude Chata v Jezerní kotlině od Foglara 100x lepší.