Mikkinnen komentáře u knih

Nádherná knihu o nesmírně těžkých životech. Je strašné dnes vidět jak dopadl Afghánistán a číst o tom jak krásná byla tato země před okupaci Ruskem. Kniha se čte téměř sama. Kamarád mi doporučil film podle této knižní předlohy a já se rozhodl si nejprve přečíst onu předlohu a až následně shlédnout film. Ale po takto nádherné knize, kde vám autor dokáže vše skvělě popsat a navodit danou atmosféru, jsem se rozhodl, že si film nechám ujít (navzdory velmi dobrým recenzím) a tento příběh si nechám uloženy "jen" v knižní podobě. Všem, kteří mají rádi opravdu kvalitní literaturu mohu tento román jen a jen doporučit.

11 19.11.2015

Knize dávám čtyři hvězdičky. Nebudou to nějak dlouze rozepisovat. Líbil se mi autorův styl psaní, líbily se mi charaktery postav, líbily se mi úsporné kapitoly, které rychle posouvaly děj, líbily se mi obě časově linie a i to jak se spojily. Co se mi ale nelíbilo, tak byla emoční plochost celého románu. V knize se děje velké množství emočně vypjatých a dramatických chvil, ale nedokázal jsem plně vnímat jejich skutečnost. Autor má celou knihu plně pod kontrolou, ale bohužel to jí činí prázdnou. Veškerý děj je velmi průhledný a předvídatelný. Poslední třetina knihy už je jak na objednávku z červené knihovny, kdy zlo prohrává a dobro žije. Vlastně celá ta kniha člověku připomíná spíše pohádku, než generační drama rámované dějinami 20.století. Nicméně pod 4 hvězdičky bych nešel. Knihu považuji za velmi dobrou, byť ne dokonalou.

10 02.04.2024

Na můj vkus trochu moc zvratů, ale kvituji, že nic tam není jen tak nějaká náhoda a vše je tam skvěle promyšlené. Takže nemohu jinak než 5*. Krásná oddychovka.

10 31.03.2021

Velmi zajímavý úsporný styl psaní, kterým autorka docílila popisu těžkých životních osudů, bez patosu a nánosu sentimentu. Úžasná kniha, v které je spousta okamžiků, u kterých si řekneme "to znám". Jistěže svým dějem je kniha náročná, ale takový už je život. Jak autorka zkrze jednu postavu říká "Bůh dal lidem ramena, aby ne nich mohli nosit břemena". A tak to je. Tohle je prostě život. Každopádně kniha si rozhodně právem zaslouží 5*. Skvělý literární počin na naší knižní scéně!

10 28.12.2020

Tak nějak nevím. Právě jsem jí dočetl dětem ve školce a mám pocit, že i babička a děda z knihy jsou tak nějak družstevní a honzík se o ně musí dělit s celou socialistickou společností. Jako kdyby si nemohli vzít na těch pár dní dovolenou a být s Honzou. Ale jinak je to taková milá kniha. I když dětem se mnohem víc líbilo čtení z Deníku kocoura modroočka.

10 08.04.2020

Jako jednodenní vtipně sepsána oddechová jednohubka ok. Ke konci se některé scény opakovaly, ale vzhledem k tomu, ze se nejedná o tisíci strankový opus, tak to až tak nevadí. Po dlouhé době jsem sáhl po české současnosti a nebyl jsem zklamán a docela jsem se i nasmál. Ovšem já v tomto smeru nejsem zcela směroplatný, neb preferuji spíše depresivní knihy. Ale jako vsuvka mezi náročnější knih úplně ideální. Rozhodně 100x lepší než třeba Viewegh!

10 16.12.2015

Bohužel nemohu jinak, než dát dvě hvězdičky. Pro mě osobně se jedná o nejpřeceňovanější knihu současnosti. Nerad dávám knihám špatná hodnocení, protože věřím, že jiné cílové skupině, než jsem já, se kniha může líbit. Netvrdím, že je tato kniha špatná, ale mě bohužel vůbec neoslovila a po 200 str. jsem jí odložil :-(

10 24.11.2015

Člověk by si myslel, že ho komunismus už nemůže překvapit a že o něm ví dost. Tato kniha vyvádí čtenáře z omylu. Literárně to není žádný diamant, ale po informativní stránce z pohledu insidera se jedná o poklad pro budoucí generace, nebo pro ty co už zapomněli.

9 16.02.2022

Velice dobře napsaná a chytrá detektivka. Trochu těžší orientace v historických odbočkách a různých časových liniích. Doporučuji číst v kuse. Co mi trochu vadilo, byla na sílu vložená kauza Kramný (patrně s autorčiným osobním názorem) ale budiž. Každopádně oceňuji autorčinu kvalitní přípravu, která je v knize patrná na každé stránce. Budu se těšit na její další knihy.

9 30.12.2021

Tak bohužel se zázrak nekonal. Možná jsem od toho očekával víc. Pasáže o filosofii byly fajn, ale ten příběh? Tak prázdné postavy se jen tak v románech nevidí. A dopisy starého muže patnáctileté holce? Minimálně divné. Škoda! 3* za filozofii a snahu.

9 31.07.2018

Nádherná kniha! Ač muž, tak jsem nedočkavě hltal jednu stránku za druhou, až byl najednou konec (bohužel). Neuvěřitelné, že Jane Austen nám má i po 200 letech co dát. Rozhodně bych tuto knihu všem doporučil. A chlapy, nebojte se, není to červená knihovna. Je to prostě skvělá kniha o životě, o lidech a o době, kdy lidé se k sobě chovali zcela jinak, než dnes.

9 27.11.2015

Právě jsem knihu dočetl a přemýšlím co o ní vlastně napsat. Knihu jsem si koupil zejména kvůli výborným recenzim, ať už u nás či v zahraničí. Musím uznat, že autor zcela jistě umí skvěle psát. Jeho jazyková vybavenost jde ruku v ruce s jeho výborným vypravěčským stylem. Bohužel, z mého mého pohledu, knize velice škodí minimalistické pojetí jednotlivých kapitol. Kapitoly v rozsahu 2-4 stran jsou opravdu přehnaně krátké. Po celou dobu čtení knihy jsem se nedokázal pořádně začít. Což je opravdu škoda. Ale možná je chyba na mé straně a již jsem moc přivykl nekonečným monologům a odstavcům Dostojevského a jemu podobných autorů. Možná prostě je tato doba uspěchaná i v literatuře. A také jsem očekával mnohem méně války. V recenzích bylo často zmiňováno, že válka je jen kulisou. Ale musím konstatovat, že války je tam opravdu hodně. Ale možná jsem jen přesycen tou záplavou románů s tématikou druhé světové války. Rozhodně, ale nechci nikoho zrazovat od přečtení této knihy. A navzdory mým výtkám knihu určitě doporučuji.

9 24.11.2015

Jedná se o takové lehčí sci-fi, kde je sice velké množství různých vědeckých poznatků, informací a zajímavostí, ale ve výsledku to trochu zapadne v jisté naivitě celého příběhu. Knihu bych rozdělil do tří částí, z nichž první dvě se prolínají. Jedna se týká reminiscencí před dobu startu rakety. Druhá je samotná mise a třetí (pro mě) velmi rychlé ukončení knihy. Vlastně celá kniha mi přišla taková, jako z rychlíku. Přitom ta část, kdy se hlavní hrdina učí komunikovat s mimozemšťanem, je možné až příliš utahaná. Dávám 3* za čtivou oddychovku s fajn postřehy, ale pro milovníky hard sci-fi bych doporučil jiné knihy. Je vidět, že autor si dal práci a vědecké informace si našel. Ale přitom mu uteklo to podstatné - lepší a uvěřitelnější dějová linie.

8 11.05.2022

Pojítko mezi jednotlivými povídkami není jen téma sebevraždy, ale hlavně autorčin styl psaní. A ten se mi moc líbil. Nicméně, jak už to u sbírek povídek bývá, některé povídky byly výrazně lepší, než zbytek. Za mě osobně nejlepší povídky jsou "Pozůstalost", "Manažerka" a "Vrátíš se? Jednu hvězdičku si dovolím strhnout, za poslední povídku "Brácha", která (pouze má domněnka!) je autorčina poněkud osobnější, ale pro čtenáře nejnudnější. Možná i proto, že toto téma, je již x-krát recyklováno a postrádá originalitu, předchozích povídek.

8 21.10.2020

Povinnost pro každého, kdo není lhostejný k druhým a konečně i sám k sobě. Výborná kniha na domácí čtení do ušáku s šálkem dobré Brazilské kávy.

8 11.02.2018

Ano i ne. První kapitola jak Mexická telenovela. Následovalo několik slušných a napínavých kapitol. Druhou polovinu knihy bych zhodnotil jako ctrl-c, ctrl-v. A konec? Ten ponechám raději bez komentáře. Jen zmíním, že v ten moment jsem měl chuť dát tak 30%. Ale nakonec 50% za celkem napínavé a čtivé dva večery.

8 28.09.2017

Jedná se určitě i kvalitní knihu, která má v podstatě vše, co od dobré knihy očekávám. A jako bonus je kniha opravdu čtivá. Nicméně jednu hvězdičku musím chtě nechtě ubrat. To, že je v knize hodně odboček a různých postav, které úplně nesouvisí s hlavním dějem, by mi až tak nevadilo. Ba pravě naopak. Kniha tím získala určitou košatost. Nicméně mi dost vadil celkový rámec knihy. Tedy ona současnost a pátrání po minulosti. Domnívám se, že příběh samotný (tedy období 30 a 40 let) je sám o sobě natolik silný a natolik zajímavý, že podobné berličky v podobě současnosti, jsou zcela zbytečné.

8 10.08.2017

Klasika klasik. Waltari byl Pan spisovatel. O tom žádná. Ale k pěti hvězdičkam mi tam něco chybělo.

8 28.06.2016

Je to kniha o dvou, pro mě rozdílných, polovinách. Zhruba v polovině knihy jsem zvažoval, že knihu na nějaký čas odložím, nebo ji nedočtu vůbec. Což o to, první polovina je napsaná stylisticky krásně a spisovatel prokázal velký spisovatelský um, ale... Nejsem vyznavač akcích knih. Dej pro mě není vždy to hlavní co u knihy hledám, ale ten téměř nulový pohyb děje v první části knihy, mě naplňoval, respektive nenaplňoval ničím. Bylo to krásné něco o ničem. Ale NAŠTĚSTÍ, a to musím zvýraznit, jsem knihu neodložil. Dopustil bych se tak jednoho ze svých největších literárních omylu.
Druhá polovina kniha je fascinující. Tak nějak pozvolna se jednotlivé postavy začnou vzájemně více proplétat a ovlivňovat, až se člověku začne tajit dech. Vlastně v průběhu celé knihy se nemůžete zbavit pocitu, že tam stále visí ve vzduchu něco neurčitého, něco co se nedá dost dobře popsat, ale jde z toho strach.
Co bylo pro mě osobně úžasné, tak je to vykreslení poválečného pařížského života. Ta atmosféra je autorem skvělě zachycena a předána čtenáři.
Rozhodně mohu knihu s klidným svědomím doporučit k přečtení s poznámkou, aby čtenář neváhal a knihu dočetl až do konce, byť může podobné jako já v průběhu čtení poněkud váhat.
P.s. Opět se mi potvrdilo mé životní motto. Tedy, že optimismus je nedostatek informací. Ač všichni členové klubu optimistu, jsou skutečnými optimisty, tak pro zachování tohoto optimismu si vlastně založili tento "uzavreny" klub jako jakousi bublinu před okolním světem. Pozvedli tak štít, kterým se brání průniku informací a žijí si sami ve svém optimistickém světě. Ale okolní svět je neúprosný a postupně se vkrada do klubu v podobě informací, myšlenek, a v závěru i lidi. Nakonec zjistíte, že optimismus je jen iluze, lež. A pesimismus není ničím jiným, než pravdou. Než skutečnosti, která není příjemná ani jednoduchá, ale je reálná.

8 23.06.2016

Dlouho jsem zvažoval kolik dát hvězdiček. V průběhu čtení jsem osciloval mezi třemi a pěti. Nakonec jsem našel logicky kompromis v podobě 4*.
V první řadě musím říct, že knihu jsem rozhodně nečetl naposledy. Urcite se k ní za pár let vrátím a srovnám se svým současným hodnocením.
V první řadě musím říct, že se u mě nekonal žádný ohňostroj, jako již mnohokrát v minulosti u knih od kterých jsem měl velká očekávání.
Příběh sám o sobě by možná spíše slušel novele, než klasickému románu. Ale o tom později. Co nemohu autorce upřít, je jeji nesporný vypravěčský talent, díky kterému drží otěže postav a strukturu příběhu pevně ve svých rukách a neuhne v celém románu ani o milimetr. Bohužel tato překontrolovanost, která je v přímé uměře, k její postavě Atika, působí poněkud sterilně a někdy fádně. Podotýkám, že ne nudně!
První polovina knihy je jakási mozaika krátkých epizod několika lidí, jenž spolu sousedí v až nezdravé blízkosti amerického maloměsta. Stále čekáte, který z těch mnoha minipribehu bude ten pravý, jenz vyústí v hlavní téma. Toto očekávání ale neplní svůj účel v podobě napínání čtenáře, ale spíš jej vyčerpává. (Skoro se zdá jakoby kniha neměla 300 stran, ale přinejmenším 500.) Jediný důvod toho všeho, autorka použila k představení mnoha postav, které sice tvoří jasný obraz společnosti, ale pro příběh samotný jsou až zbytečné. Druhá polovina knihy rozhodně nabere na zajímavosti, kdy přichází onen očekávaný okamžik hlavního příběhu, jenž je mistrný! Zajímavé ale je, že autorka ani v této fázi netlačí nikterak na pilu a dej plyne ve stejném metru jako první polovina. A to opět díky Atikovi. Výsledek, tedy rozuzlení knihy je víceméně očekávatelné a asi nikoho až tak nepřekvapí. Ale o to tu nejde. Autorka nám zcela účinně předkládá tezkopadnost a neochotu společnosti měnit své tradice, názory, zlozvyky. A to navzdory demonstrativnimu soudnímu přelíčení, které nastaví společnosti ono známé zrcadlo. V tomto kontextu vypadá současný první černošský prezident spojených státu Obama, jako utopie a věřím, že i dnes pro mnoho lidí, zli sen.
Nicméně se nemohu ubránit několika kritickým poznámkam. Ono tolik vyzdvihovane vyprávění příběhu z dětského pohledu hlavní "hrdinky" nevnímám jako pohled dítěte na svět dospělých. Zejména pak její vztah s Atikem je pro mě sice ukázkou slušného jednání a příkladu správné výchovy dětí, ale z celého toho mám pocit, že autorka "vyuzila" této možnosti k mentorování, moralizování společnosti a také k polopatickemu vysvětlování. A také jsem patrně očekával jistou nadčasovost celého románu. Místo toho, se mi dostalo "jen" přesného vylíčení dané doby v úseku krátkych amerických dějin. Místy jsem měl pocit, že čtu knihu pro mládež, která má ale naštěstí vysokou literárně stylistickou úroveň.
Jsem rad, ze jsem si tuto knihu přečetl a rád se k ní časem vrátím a porovnám své dojmy.
Knihu, ale určitě doporučuji. Donutí člověka přemýšlet o lidech a světě jako takovém.

8 10.04.2016