misssicccka komentáře u knih
V audioverzi skvele nacteno Jitkou Jezkovou.
Lehke, jednoduche. Jak se pise nize, k poslechu u vareni, venceni, uklizeni, je to znacka ideal.
Odpocinkove, plazove ci chripkove cteni s hlubsimi pasazemi.
Tak moc jsem se na tu knihu tesila a tak moc me navnadila ukazka audioknihy v podani Jany Strykove a nakonec jsem byla neuveritelne zklamana. Do Bagdadu to bylo jeste v pohode a pak najednou zacal vic vynikat zmatek, mnozstvi postav, ktere se trhave objevuji a zase mizi. Mela jsem v tom gulas. A takove to mohlo byt veledilo. Na me malo emoci, ale pani doktorka byla asi k sobe velmi tvrda.
Perfektne napsane.
Perfektne nactene od Veroniky Lazorcakove.
Hodne velkej fialovej hnus v podobe manipulace osoby. Tento pribeh mi neda dlouho spat.
Za me je toto velky prusvih. Jak lakave to zacalo, tak nevalne to pokracovalo. Priserne opakovani vseho. Priserne dialogy. Priserne smsky bez diakritiky (chapu, ze se tak psalo a pise) ctene v audioverzi jsou otravne.
Vycty mest, kteryme projizdime ;) - to je jak z Na samote u lesa.
To cele zabalene do cervene knihovny s neustalym sexualnim bourenim. Jsem rada, ze jsem to doposlouchala a uz asi nikdy vice.
V podani Valerii Zavadske to musi byt pecka.
Bohuzel knizka neni uplne salek skveleho kafe pro me. Dukazem je, ze jsem ji na dva tri dny dokazaj odlozit. Pribeh je to skvely, silny. Je to vyborny napad. U me ale neco drhlo, asi ten fantasy svet. Babicka by treba rekla, ze jsou to fantazijni posuci ;)
Elsa je skvela a nejvic je jeji matka a Alf. Nejlepsi postavy.
Ale pan autor uz me dokazal vic potesit.
Je to ctive. Ma to napad, ma to spad.
Vlastne tam neni nic zbytecneho, zadna vata, zadne zdlouhave vysvetlovaní
Jedine, co mi vadilo, bylo zpocatku pro me necitelne pismo (font) Julietinych dopisu.
Asi chapu, proc je autor jednim z nejctendmjsím na Slovensku. Je to ctive, ma to spad, ma to napad.
Bohuzel ja na takoveto hororove pribehy moc nejsem. Takze me to prijde takove absurdni az usmevne. Ale definice strachu je skvela.
Informacne hodnotne dilo. Skvela reportaz o jednom z hruznych cinu, o kterych vime tak malo.
Strhavam jednu hvezdu za to, ze me to nestrhlo tak, abych u nekterych pasazi neztratila pozornost.
Jinak skvela kniha, jakych je potreba vice. O Vietnamu vime porad malo a tato kniha je plna zvyku, pisni, prislovi, jidel a napoju. A plna informaci v pozadi rodinne tragedie vypravene vnuckou a babickou.
Kniha ma podle me velkou hodnotu. Dozvedela jsem se spoustu noveho o bratrech Capkovych.
Libi se mi autorcin styl, i jeji uvahy o tehdejsi a dnesni spolecnosti.
Jedine, co jsem chtela vytknout, bylo caste opakovani nekterych casti. Jenze pak mi doslo, ze to je presne to, co k tomu morousovi patri.
Je to skvela kniha.
Ove je krizenec meho bratra Brblala a Forresta ;)
Musite cist!
Vzala jsem pana Hartla trosku odzadu, myslim jeho knihy.
Nebyla jsem spokojena, tak jsem sahla po necem starsim a musim rict, ze do pulky za me fakt jeho zatim pro me nej kniha, ale opet to sklouzlo k typickemu hartlovskemu pojeti "obycejneho zivota". Hodne mi vadi to jeho skakani v case v ramci kapitoly a co mi vadilo u teto knihy fakt hodne, tak to neustale prozrazovani, co se stane. (A jak se mela pozdeji dozvedet..., jeste netusil, ze to bude jeste horsi...).
Jinak postavy jsou banda pokryteckych prolhanych erotomanu. Nejcistsi duse je tam fotbalista a (ne)jeho dcera ;).
Prvnich sto stranek jsem misty premyslela, jak tuto knihu budu hodnotit a o cem to jako vlastne je.
Pak me to vcuclo jak vysavac a cetla jsem a cetla jsem.
Pokud je to o zoufalstvi, lasce ve vsech podobach, odrikani, zklamani, nadeji, pak jsem to pochopila.
A take myslim, ze je to o tom, ze nemame soudit chovani druhych, kdyz vime kulovy.
Vlastne chapu vsechny postavy.
Vsichni jsou vlastne nestastni.
Kazdopadne ja miluji tento styl psani. Autorka ty vety jakoby strili. Je to jak strohy skolni sloh z jednoduchych vet, pouhe vykriky, ktere funguji dohromady.
Poslouchala jsem. Moc jsem tomu ve svém věku, kdy vlak mládí už odfuněl, nedávala, ale samotnou mne překvapilo, jak moc mne to bavilo. Načteno to bylo perfektně, tak možná proto.
Jinak ocenuji "sloh" :).
Večery pod lampou....Velmi červená knihovna
A takový by to mohl být krásný příběh, kdyby tam bylo méně rozpolcených dušiček a více napětí.
A to si myslím, že audioverze v podání Jany Švrtecké tomu dodává šarm a jiskru, přesto je to únavné, táhlé a nevím, jestli zvládnu další čtyři díly, přestože nerada opouštím knihy a série. Ale tohle místy vážně bolí.
Bohužel bych to oštítkovala jako Literatura našich babiček.
Ja nejak nevim, co si mam myslet a nevim tim padem ani to, co napsatg
Snad jen, ze jsem rada, ze ma kniha jen 136 stranek.
Napad skvely, nektere postavy genialne vykresleny. Nektere veci mi ale naprosto utekly, bud tam ani nejsou, nebo jsem neduvtipna.
Kniha je to velmi zajimava tematem a nametem. Moc se mi libi napad tech dvou perspektiv.
Ale na me to bylo chvilemi vtipne akorat a chvilemi vtipne az na pest. Byl tam usek, zhruba tretina, ktera me neskutecne nudila az stvala.
Zaver byl skvely.
Uf uf uf.
Zivot a lide v nem umi byt fakt kruti.
Za me je tato kniha asi to nejlepsi, co jsem od autorky cetla.
Jsem moc rada, ze nejsem sama, kdo v necem takovem vyrustal. A ne bez nasledku :(
V kazde casti jsem poznala nekoho z rodiny. Kupodivu se mi styska jen po te vsi, po tom miste.
Proto ocenuji, jak to Petra Dvorakova predala dal. A ocenuji jazyk.
Kdyby to nebyla Jojo, tak reknu super a wow, kdyby to byl neci debu. Ale je to Jojo, od ktere mam vsechny knizky. Je to Jojo, ktera umi strhnout.
Tohle bylo rozvlacne, misty nudne. Nejlepsi bylo poslednich par kapitol. Preji nam, aby Jojo prestala vravorat a slapla zase do toho.