morava komentáře u knih

Je tezke se vypsat z neceho, co jste docetli dnes rano v 6 hodin. Z neceho, co vas totalne zasahlo. A co to bylo ? Zasahla me nadherna a kruta aljasska priroda. Zasahnul me ten silny pribeh , tak krasny, dojemny, ale i smutny.Pribeh plny dobrodruzstvi, sily a odvahy, ale take pribeh plny bolesti a v neposledni rade plny lasky. Lasky, ktera dovede byt tak sladka, ale take bolestiva. Nekdy nestaci poslouchat jen sve srdce, nekdy je dobre ridit se i rozumem.V tomto pribehu mame ruzne podoby lasky, materskou, rodicovskou, lasku mezi dvema mladymi lidmi, je tu laska pochroumana pobytem a navratem z valky ve Vietnamu, laska k prirode a k mistu, kde zijete. Knihu velmi doporucuji, a radim k tem nejlepsim, co jsem letos zatim cetla.

"Priroda nas neklame,
to my klameme sami sebe."

Jean-Jacques Rousseau

42 16.06.2020

Tento pribeh jsem si poslechla jako audioknihu vcera pred spanim, a musim rict, ze si ji urcite jeste parkrat za zivot bud poslechnu, nebo prectu, protoze se ji chystam poridit i v papirove podobe. Pribeh, ktery Vas chytne za srdicko, a to vubec nemusite byt pejskar. Pribeh pejska, ktery neni zrovna vesely, ale v knize se najdou i mistecka, u kterych se zasmejete. Ja musim zminit i to, ze pan Ivan Trojan tuto knihu krasne namluvil.Takze za me velke doporuceni, at uz si ji poridite papirove, ci do ouska, urcite se bude libit. Je smutne, ze takovych pribehu , jako je ten, co nam vypravi Gump, psi fesak s satkem kolem krku,je v realnem zivote urcite vice.

41 01.07.2020

Nechtelo se mi opoustet Sumavu, lesy, houbareni, ale na druhe strane jsem byla rada,ze mam ten smutek, ktery se mne drzel pri zjisteni neceho, co by se nemelo dit, ale bohuzel stalo,konecne za sebou.Nejdrive jsem zacala cist pribeh, ktery mi tak pripominal detstvi, letni prazdniny u babicky na vesnici, a chozeni s tatou a braskou na houby, brzy rano, do hlubokych lesu v Jesenikach.Pripomela jsem si ta jeste chladna rana, orosenou travu podel cesty do lesa, ten cerstvy vzduch a klid.A pak to prislo, kapitola, ktera mne rozsekala na kousky, a ja byla tolik rada, ze ten muj pribeh o houbareni s tatou se tomu od Sary uz nepodobal vubec v nicem.Mrazive tema.Autorka mne svym stylem psani urcite zaujala natolik, ze si prectu i neco dalsiho z jeji tvorby.

41 26.08.2019

Nejlepe je nemit od knih velka ocekavani, hlavne u tech s nalepkou :-) Nekdy totiz prijdou zklamani. U teto knihy jsem zadna vysoka ocekavani nemela, a zklamani take neprislo. Naopak, pribeh odehravajici se za druhe svetove, v Nemecku, v horach v zime, jsem si uzivala. Nechybelo napeti, a co me bavilo, tak to bylo psychologicke mysleni Franky. Sice se v knize najdou pasaze, u kterych jsem si rikala, ze tak by to asi neslo, ale vysledny pocit ze cteni mi to vubec nezkazilo. Urcite mohu doporucit k precteni.

40 17.07.2020

Tak tady se opet nemusim rozmyslet nad hodnocenim knihy.Stejne jako Hermankove udoli , tak i Hlas kukacky me chytil za srdicko, a ja si opet uzivala cely pribeh. Pribeh, ktery rozhodne neni vesely, a i doba , ve ktere se odehrava, nebyla vubec lehka.Pribeh, ve kterem vyplouvaji na povrch rodinna tajemstvi. Opet jsem si uzila krasne cestiny a stylu psani teto skvele autorky.

40 03.02.2020

Jsem rada, ze jsem objevila dalsi ceskou autorku, ktera me oslovila svym stylem psani. Do knihy jsem se zacetla okamzite, a bavilo me pozorovat zivot jedne rodinky, jejich kazdodenni radosti i starosti, jejich rozhodovani, proste takovy normalni pribeh ze zivota. Jaka rozhodnuti jsou spravna ?A ktere je to nejlepsi ?A pro koho je nejlepsi? A co je nejlepsi pro vsechny? V zivote jsou situace, kdy je pro nas rozhodnuti hracka, ale jsou i takove, ktere nas dovedou dosti potrapit, a my nevime, jak se rozhodnout, ci jak se zachovat. Nekdy se rozhodneme dobre, nekdy spatne, tak uz to v zivote chodi. Nekomu se zda, ze je jeho rozhodnuti spravne, ale nekomu jinemu muze poradne prevratit zivot naruby. No , koncim s uvahami, ale knihu muzu vrele doporucit a urcite si prectu i neco dalsiho z tvorby teto autorky.

40 30.11.2019

Me pocity shrnu asi takto : emoce, emoce, emoce.
Jestli me kniha " Medvedin " zasahla, tak pokracovani "My proti vam " me dorazilo. Radim k tomu nejlepsimu, co jsem letos precetla.

39 15.12.2020

Urcite to pozna spousta z Vas. Male predmesti, sousede, kteri presne vedi kdy odjizdite do prace, a v kolik se vracite domu, vsichni maji o vsech prehled. A presto ma kazdy sva tajemstvi, a ze ho neni malo. A vy se zactete, hned ze zacatku zjistite, ze nekdo ze sousedu dostal anonymni dopis, ve kterem se prijemce dozvi, ze se mu do jeho domu vloupal neci potomek, a ze se za nej odesilatel omlouva. Ale to neni vse, hned na zacatku se take dozvite, ze se stala vrazda, a pak uz to jen zacina nabirat obratky.Vysetrovatelska dvojka chodi po sousedech, ktere vyslicha, vy si lamete hlavu nad tim, kdo ze by mohl byt ten vrah, a ctete, a ctete, a ctete, protoze uz konecne chcete vedet, kdo z nich to je. Je to jeden z nich?. Kdo? To uz si musite precist sami. Ja si cteni uzila.

39 22.06.2020

Jsem velmi rada, ze si Fredrik Backman zapsal sve myslenky ,a ze je z nich tato knizecka a ja jsem si ty myslenky, ktere puvodne vubec knihou nemely byt, mohla precist.
Rika se, ze vzpominky nam nikdo nevezme.Ale co kdyz se zacnou vytracet samy ? Potom musime jen doufat, ze nam bude nekdo nablizku , a bude nam je trpelive a s laskou pripominat.

39 17.05.2019

Vetsinou si prectu nejdrive knihu, nez zhlednu film. U teto to bylo naopak.Ja se zacetla, a i presto, ze jsem vedela o cem budu cist, jsem se od knihy nemohla odtrhnout.Ba co vic.Nadchla mne tak, ze si poridim i mluvenou verzi, protoze pribeh maleho Edy a jeho kamaradu proste potrebuji slyset z ust pana Sveraka. A myslim si, ze to bude takova tresnicka na dortu, nebo jak se rika do tretice vseho dobreho. I pres dobu , ve ktere se vse odehrava, jsem se usmivala a vychutnavala si jazyk a styl, ktery proste neni treba ani komentovat. A castokrat jsem se i ja v mysli prenasela do doby meho detstvi, kdy jsme kazde letni prazdniny jezdili k babicce a dedovi na vesnici, a tesili se na nase kamarady a na ruzna dobrodruzstvi. Uzila jsem si s knihou, diky panu Sverakovi, prijemne nedelni odpoledne :-)

39 17.03.2019

Tak se priznam, ze mi pani Klevisova zase pekne zamotala hlavu, protoze proste v kazde kapitole podezirate pokazde nekoho jineho, a stejne na konci zjistite, ze jste vedle , jak ta jedle :-)
A to me proste bavi. Dalsi povedeny dil s kriminalistou Bergmanem, a tentokrat v krasne Beskydske krajine.

37 30.04.2023

Opet jedna z knih, ktere se mi z hlavy jen tak nevykouri.Pribeh, ktery me dokazal chytnout za srdicko. Urcite si od autorky prectu i dalsi knihy, a tuto mohu doporucit. Jsem moc rada, ze jsem objevila dalsi ceskou autorku, ktera me zaujala svym stylem psani :-)

37 16.11.2021

Laska na cely zivot :-).Mohla by jsem ji cist porad dokola. V detstvi jsem se teto knihy nemohla nabazit, a nemuzu se ji nabazit ani ted. A ilustrace pana Trnky, byly, jsou a budou mou velkou motivaci ke kresleni.

37 24.05.2021

Jak zacit ? Hmm, asi priznanim, ze do knihy jsem se nejak nutila , a to kvuli tematu hokeje. Rikala jsem si, jestli me to vubec bude bavit. Ale pamatuji si, ze po docteni knihy " A každé ráno je cesta domů delší a delší " , prvni co bylo, tak jsem si rikala, ze si od tohoto autora rozhodne potrebuji precist neco dalsiho. No a tak jsem si rikala, ze to zkusim, ze odlozit to mohu vzdycky. A malem k tomu po par strankach i doslo, a ja si rikala, ze to asi opravdu nebude nic pro me. Ale rekla jsem si vydrz, treba to " neco " teprve prijde. A taky ze jo. Ona ta kniha neni jen o hokeji, najdete v ni mnohem, mnohem, mnohem vice. A ti co cetli urcite chapou, ze se potrebuji pustit do druheho dilu. A tem co necetli, mohu jen doporucit.

" Jediny, co nam sport dava, jsou okamziky. Ale co je asi tak zivot jinyho, je snad vic nez jen okamziky ?

" Lide se trapi. A duse jako by se scvrkavaly."

37 28.11.2020

Ktery knihomol by odolal tak krasnemu nazvu knihy ? Ja tedy rozhodne neodolala a udelala jsem dobre.A jelikoz sama pecu mrizkovany kolac z brambor, potreny vetsinou domaci marmeladou ( recept mam od babicky ), tim padem byl nazev knihy dvojnasobne velkym lakadlem :-)
Styl psani mne kupodivu chytnul hned od zacatku a ja se zacetla tak, ze bych byla schopna knihu docist na jeden zatah. Ale nechtelo se mi tak rychle opoustet ostrov Guernsey, chtela jsem si dele vychutnavat jeho atmosferu. Chtela jsem dale cist dopisy, a chtela jsem dale pronikat do vzpominek clenu literarniho spolku.Cteni jsem si uzila na plne care. Jsem si jista, ze se zase nekdy do tohoto pribehu zactu znovu.

37 26.12.2018

Opet jsem si uzila krasneho vypravecskeho stylu pani Mornstajnove.Ja sama si pamatuji casy, kdy jsem oblekala pionyrsky kroj, ktery se mi vubec nelibil a cerveny satek, pri jehoz zavazovani jsem vzdy mela nervy nadranc. Na zakladni skole jsem chodila do peveckeho sboru, a kdyz jsme meli nekde vystoupeni, tak prave v techto krojich. I zde, stejne jako u Hany a Slepe mapy, jsem knihu jen nerada odkladala. Ted jen doufam, ze se brzy objevi nejaky novy pribeh z pera teto autorky, protoze uz od ni nemam co cist. Teda pokud nepocitam jeji novou detskou knizku Strasidylko Strasa, kterou si mimochodem take rada prectu.

37 13.07.2018

No tak nejak ve zkratce, kniha se mi libila. Bavila mne zapletka, a autorka pise tak, ze proste potrebujete rozecist dalsi kapitolu. No a knihy, ve kterych podezrivate uplne vsechny, ty ja muzu, takze za mne bezva poctenicko, a urcite mohu doporucit.

36 14.09.2022

Pomalu, ale jiste, zacinam byt zavisla na detektivkach pani Klevisove :-)
Tento dil jsem si uzila po vsech strankach, at uz jazykove, detektivni, vykresleni postav,popisy prirody, zkratka tento dil me bavil od zacatku ,az do konce. Dokonce si myslim, ze za me osobne z tech co jsem do ted precetla, nectu je totiz v poradi za sebou, asi zatim nejlepsi :-)
Proste velka spokojenost, a urcite doporucuji.

35 12.06.2023

Tak tentokrat zacinam vetou :" Ufff..., konecne mam docteno ."
Ale zaroven hned musim pripsat, ze uz ted se nesmirne tesim, az se, snad jiz v brzske dobe, na pultech knihkupectvi objevi dalsi kniha me velmi oblibene autorky, a ja si ji
s nadsenim budu chtit poridit. Protoze pani Mornstajnova proste psat umi. No, ale at objasnim tu mou vetu zacinajici "Uff".
Vsechny predchozi knihy autorky jsem si uzivala, uzivala jsem si styl psani, proste jsem je nechtela docist moc rychle, tak jsem si je kouskovala, i kdyz jsem mela chut zhltnout je najednou. A to i presto, ze i predchozi knihy nejsou zrovna tematicky vesele.
Tato kniha, tento pribeh, proste toto tema bylo pro me mrazenim po zadech uz jen pri predstave, ze se neco takoveho nekde deje. Proste ta bezmoc a bolest na dusi. Nerada se poustim do tak bolestivych pribehu, a i kdyz jsem z anotace a recenzi na knihu tusila, co mohu ocekavat, tak jsem po celou dobu cteni mela to "uff" a "au. "
Opravdu jsem rada, ze mam cteni za sebou. Knihu jsem cetla v elektronicke podobe, a vsechny predchozi od pani Mornstajnove jsem musela mit i v papirove podobe, nektere se chystam precist jeste jednou, mozna i vickrat, kdo vi, ale o teto vim jiste, ze si ji v te papirove verzi porizovat urcite nebudu, protoze proste jednou stacilo. Podruhe by jsem to uz nezvladla.

35 31.05.2023

Budu pokracovat v teto serii ? No jasne ze jo. Bavilo me to, pachatele jsem neodhadla, trklo me to az ke konci, ale to uz muselo trknout kazdeho :-)
No a dokonce jsem se pri cteni pristihla, ze se sama snazim rozlustit ty kody. Samozrejme, ze jsem je nerozlustila. Bezva cteni, a ja se budu tesit na to, az dostanu chut na dalsi dil.

35 27.07.2022