Nikoll2
komentáře u knih
Jsem ráda, že moje matka zemřela
Jennette McCurdy
I já jsem se nechala zlákat kontroverzním názvem knihy, navíc mi ani herečka není cizí, sama jsem ji v seriálu iCarly sledovala. V posledních několika letech se v médiích objevují tehdejší dětské herečky, které odkrývají nehezké okolnosti jejich působení ve filmovém průmyslu. V případě Jennete McCurdy jsme navíc seznámeni s jejím dětstvím a dospíváním pod vedením její matky. A ačkoliv můžeme z názvu odhadovat podobu jejich vztahu, dokud si knihu nepřečteme, tak jejich vztah a myšlení malé dívky nemůžeme pochopit.
Nejen že se jedná o silný a smutný příběh malé dívky, ale zároveň je to povedená kniha i po jazykové a literární stránce. Ačkoliv čteme o osobních a náročných tématech, kniha se čte téměř sama.
Rapsodie
Laura Thalassa
"Pro fanoušky Sarah J. Maas." Tak toto prohlášení mě k přečtení přesvědčilo, jelikož Maas je má nejoblíbenější autorka tohoto žánru. Určitě nejsem jediná čtenářka, která se tím nechal přesvědčit. V několika pasážích jsem si říkala, že je autorčina inspirace opravdu zřejmá: druhové, dvory, zákeřné i obměkčené víly,...ačkoliv tyto motivy samozřejmě najdeme v mnoha knihách.
Příběh se četl velmi dobře a určitě patří mezi ty lepší tohoto žánru. Na prvním místě je zde rozvoj vzájemných vztahů postav a psychické rozpoložení hlavní hrdinky. Větší akce, řešení oné záhady a poznání vílího světa je zde upozaděno. Pokud se rozhodnu v sérii pokračovat, tak doufám, že již tomu bude dán větší prostor. Co mi při čtení vadilo byly "lehké" vulgarismy a jisté přezdívky postav, bez čehož by se příběh určitě obešel.
Černobylské dívky
Anne Blankman
Opravdu velmi dobře napsaná kniha, která prostřednictvím silného příběhu seznamuje čtenáře nejen s tragickou událostí Černobylu a s politickou situací tehdejší doby, ale také s odlišnými rodinnými situacemi a s vnímáním složitých situací pohledem nevinných mladých dívek, které často nemohou jednotlivé události propojit jako dospělí. Určitě se jedná o knihu nejen pro mládež, ale i pro dospělé čtenáře. Všem mohu knihu jen doporučit.
Řvi potichu, brácho
Ivona Březinová
Když jsem na knihu náhodou narazila v knihovně, věděla jsem, že se o ní několik let zpátky hodně mluvilo. Teď už vím proč. Autorce se opravdu daří čtenáře seznámit s poruchou autistického spektra, a to z více úhlů pohledu. Příběh je vyprávěn dospívající dívkou, jejíž dvojče touto nemocí trpí a my se skrze ni dozvídáme, jaké to je nejen pro ni samotnou, ale i pro její maminku a blízké okolí. Představeno je nám také spektrum této nemoci, tedy jaké podoby může tato nemoc mít a že je tato škála opravdu široká.
Jedná se tedy o velmi povedenou knihu, která je určitě nejen pro děti, ale i dospělé.
Návod na vraždu pro hodné holky
Holly Jackson
Velmi povedená YoungAdult detektivka, která si udrží vaši plnou pozornost od začátku až do úplného konce. Tomu napomáhají i samotné postavy, které je opravdu jednoduché si oblíbit. Získaná paranoia vás však pravděpodobně donutí na každého alespoň jednou ukázat prstem. Troufám si tvrdit, že konec umí překvapit.
Pláž v Chorvatsku
Julie Caplin
Směr, kterým se děj ubírá pravděpodobně nikoho nepřekvapí, ale od toho tyto příběhy ani nejsou. Stejně jako u předcházejících příběhů, i prostřednictvím tohoto nám jsou představovány krásy dané země, což se i v tomto případě autorce povedlo. Vždy si dá záležet na tom, aby nám alespoň krátce představila trochu historie, tradic a památek daného místa. V kombinaci s jednoduchým romantickým příběhem se jedná o opravdu příjemné a lehké čtení.
Avšak je tu i něco, co mi na příběhu vadilo. Jsem ráda, když se v knihách objevují rozličné postavy, a to nejen po stránce charakteru, ale i zevnějšku. Zde se však na můj vkus příliš často opakovalo srovnávání žen dle jejich vzhledu. Opakovaně byla srovnávána postava modelky a postava "pravé ženy". V souvislosti s modelkou se navíc otevřelo téma bulimie, které však nebylo dále rozebráno, což mi přišlo jako velká škoda.
I tak ale příběh Maddie zapadá do dalších příběhů a v rámci série by se neměl vynechat.:) Mému pozitivnímu hodnocení možná napomáhá fakt, že jsem příběh četla přímo na "své pláži v Chorvatku". :D
Rod nebes a dechu
Sarah J. Maas
Čtení jsem musela přerušit kvůli studijním povinnostem a musím přiznat, že mi nějakou chvíli trvalo, než jsem se do děje opět začetla....ALE Sarah si mě opět získala. Opět mi potvrdila, že je jednou z mých oblíbených autorek a že bych její knihy mohla číst stále dokola.
Jedním z hlavních důvodů jsou postavy a jejich vzájemné vztahy. Sarah umí ze všech postav udělat alespoň na chvíli tu hlavní (odhalení identity Dne je samostatnou detektivkou uvnitř většího příběhu). Úžasně pracuje s jejich vzájemnými vztahy, ať už pozitivními či negativními. Upřímně si myslím, že žádná postava není v knize navíc, ačkoliv postavu Daniky už bych nechala odpočívat, a to i s jejími tajemstvími.
Nehledě na prostor, který je věnován vztahům mezi postavami, samotný děj samozřejmě není zanedbaný (vzhledem k počtu stran by to bylo i velmi smutné). Opět se jedná o příběh plný akce a zvratů, který si naplno získá a udrží vaší pozornost.
Závěr knihy je taková velká třešnička na dortu této knihy. Myslím si, že všichni nutně potřebujeme pokračování, a to co nejdříve. :D
Probudím se na Šibuji
Anna Cima
Vzhledem k tomu, že jsem o knize před jejím pořízením nic nevěděla, neměla jsem od ní ani žádná velká očekávání. Z antikvariátu jsem si ji odnesla kvůli její zajímavé obálce a anotaci, která mě osobně nalákala na prostředí pražské univerzity. Během čtení jsem byla tedy velmi mile překvapena. Samotný děj je zajímavý a z mého pohledu originální. Na čtivosti přidává také autorčin styl psaní, kterým si mě autorka získala již na počátku knihy. Dokáže opravdu zaujmout a příjemně provést příběhem. K mému pozitivnímu hodnocení přispívá také kombinace známého prostředí pražské univerzity s cizím prostředím japonské Šibuje. A konec knihy?.....ten si musí každý přečíst a vyložit sám.
Jedná se tedy o příjemné čtení, které rozhodně doporučuji.:)
Dvůr mrazu a hvězd
Sarah J. Maas
Myslím si, že kniha potěší každého milovníka tohoto světa, obzvláště tedy Nočního dvora. Jelikož se jedná o novelu, nemůžeme očekávat plno zvratů a nových postav. Můžeme se však díky ní opět setkat s našimi oblíbenými postavami a vyplnit tak čas, který nás dělí od další, více obsáhlé, knihy z tohoto světa.
Fanouškům Sarah rozhodně doporučuji, příjemné čtení.:)
Celou tu dobu
Rachael Lippincott
Ihned po dočtení bych knize dala celých 5*, jelikož poslední třetina knihy byla opravdu silná a vyvolala ve mně mnoho emocí, i slza ukápla. Bohužel je nutné upřímně uznat, že poslední část nezachrání celou knihu...Opět, stejně jako u Pět kroků od sebe, se jedná o netypický a složitější romantický příběh dvou mladých lidí, kteří se navzájem poznávají a tím zároveň poznávají blíž i sebe samotné. Příběh je tedy svým způsobem originální a nese v sobě důležitá témata/myšlenky, například jak se každý z nás se ztrátou blízké osoby vyrovnává jinak. Na rozdíl od Pět kroků od sebe je zde však děj příliš táhlý a není tolik poutavý. Proto knihu, jako celek, hodnotím takto.
Dlouhá trať
Viktorie Hanišová
Asi dokážu pochopit, proč se kniha líbí tolika čtenářům. Skrze příběhy nám autorka představuje možné strasti a problémy, se kterými se mohou lidé okolo nás potýkat. Jak tyto různorodé situace na jedince mohou působit a k čemu mohou vést. Na mě osobně však kniha nezapůsobila tak silně, jak pravděpodobně měla.
Kulka
Mary Louise Kelly
Kniha vychází z originálního nápadu a čte se velmi dobře. Bohužel v určitém bodě mi přišlo, že se autorka trochu "utrhla ze řetězu" a hlavní postava se začala chovala jako jiná osoba. Samozřejmě chápu, že určité situace člověka změní, ale v tomto případě mi to přišlo velmi nereálné. Jako celek však kniha nebyla špatná.
Hana
Alena Mornštajnová
První přečtená kniha od této autorky, ale rozhodně není poslední. Alena Mornštajnová opravdu umí knihu napsat způsobem, který vás "chytne a nepustí".
Hana je kniha s opravdu silnými příběhy, které nám jsou vyprávěny z několika pohledů a v rámci několika časových období. Je opravdu zajímavé dozvídat se tyto příběhy kousek po kousku a stejně tak odkrývat skutečnou podobu jednotlivých postav. Konkrétně příběh Hany je velmi silný a ukazuje nám, že zkrátka nemůžeme vědět, co se lidem okolo nás honí hlavou a čím vším si možná prošli.
Rozhodně knihu doporučuji!
Dívky z trajektu
Lone Theils
Kniha je napsaná způsobem, který vám nedovolí ji odložit. Líbilo se mi postupovat příběhem z pohledu hlavní hrdinky, novinářky Nory. Jakožto hlavní postavu jsem si ji opravdu oblíbila. Osobně si ale myslím, že samotný případ měl několik "much" a mohl být propracovaný lépe. Například s jediným podezřelým jsme byli seznámeni celkem rychle a dalších možností se nám nedostalo. Jako celek se mi kniha ale líbila.
Kroniky prachu
Lin Rina
Krásná kniha na pohled a ještě krásnější na přečtení.
Opravdu se nedivím těm velkým pozitivním ohlasům, které jsem na knihu všude četla, a sama se k nim musím přidat. Již po několika prvních stranách jsem věděla, že si mě kniha získá, a to především kvůli hlavní postavě, Animant. Svou láskou ke knihám, humorem a svými názory si mě zkrátka získala a já od té chvíle hltala každý kousek jejího příběhu. Nebyla jedinou postavou, která si mě získala, bylo jich opravdu mnoho. Prostředí, ve kterém se příběh odehrává, také nemohlo být snad zvoleno lépe. Do samotné knihovny bych se ihned nastěhovala, a pan Reed by mi tam rozhodně nevadil. :D
Co se týče samotného příběhu, na počátku mě zarazilo množství stran. Historické romány totiž běžně nečtu, a proto jsem byla zvědavá, co se na tolika stranách může odehrát. Samozřejmě je hlavním tématem láska a hledání toho pravého, avšak není to zdaleka všechno. Čteme o tématech tehdejší doby. Především o postavení žen ve společnosti a také o různorodosti životů různých společenských vrstev. Zkrátka kniha nám toho nabízí opravdu mnoho.
Knihu řadím mezi své oblíbence a dá se tedy očekávat, že mohu knihu určitě doporučit, nebudete litovat. :)
Pět kroků od sebe
Rachael Lippincott
Kniha se četla jedním dechem a probouzela ve mně opravdu hodně emocí. I když plní svůj cíl, informovat co nejvíce lidí o cystické fibróze, nejsou informace předávány ''násilným způsobem'', ale prostřednictvím příběhů několika silných mladých lidí, které si čtenáře zkrátka získají. Rozhodně doporučuji si knihu přečíst.
Bez šance
Neal Shusterman
Po několika prvních stranách jsem se obávala, že kniha nesplní moje očekávání, ale Neal Shusterman nakonec opět nezklamal. Stejně jako u jeho ostatních knih, i v této používá skryté narážky na aktuální dění ve světě. Mimo to se mi líbí, že nás autor seznamuje se životem nejen hlavních postav, ale i postav vedlejších. Tímto způsobem se dozvídáme různorodé postoje k zákonu o životě a k dění, které přináší. Stejně jako hlavní postavy, ani čtenář si na dlouhou chvíli neoddechne, protože je děj neustále v pohybu. Trochu jsem se obávala otevřeného konce, jelikož v originále je více dílů, ale konec uzavírá tento příběh a pouze dává možnost k otevření dalšího.
Kniha se mi tedy velmi líbila a rozhodně ji doporučuji, stejně jako i ostatní knihy od tohoto autora.
Lada u ledu
Ema Labudová
Nějakou chvilku mi trvalo, než jsem si zvykla na autorčin styl psaní. Považuji ho za originální, ale umím si představit, že to některým čtenářům nemusí úplně ''sednout''. Já osobně si na styl zvykla a zpětně si myslím, že určitým způsobem příběhu dodal něco navíc. Co se týče příběhu, musím říct, že byl opravdu silný. Téma anorexie je samo o sobě složité. Ti, co s touto nemocí nemají vlastní zkušenosti, jsou povětšinou velmi chytří a za nemocné by to jednoduše vyřešili. Avšak pro ty, které tato nemoc potkala, je to zcela něco jiného, nepopsatelného a těžkého. To nám příběh Lady, mimo jiné, ukazuje. Autorka se ponořila do jejích myšlenek, a to bez jakýchkoliv zábran. Proto není tato kniha lehké čtení a je třeba jí dát určitý čas. Knize dávám 3* kvůli druhé části knihy, kdy je Lada z toho nejhoršího venku a začíná život dospělé ženy. Stále se setkáváme s náznaky z její minulosti, avšak není to již hlavním tématem. Spíše sledujeme ženu, která hledá samu sebe a nahlíží do své budoucnosti. Přes to, že i tato část byla čtivá, něco mi v ní zkrátka chybělo. I přes to však knihu doporučuji a jsem za její přečtení ráda.
Dědictví krve
Amélie Wen Zhao
Na knihu jsem se velmi těšila, protože jsem slyšela samá pozitivní hodnocení a podobné knihy patří mezi mé oblíbené. Bohužel kniha má očekávání nesplnila.
S hlavní postavou, princeznou Anastázií, jsem se za celou knihu nesžila, i když mě velmi zaujal její druh ''magie'' a její příběh měl velký potenciál. Co se týče příběhu, je pravdou, že není nudný a o překážky není nouze. Na můj vkus je zde však akce přespříliš. V podobných knihách totiž oceňuji i odlehčené pasáže, při kterých se postavy navzájem poznávají, a to ne jen v situacích, kdy jim jde o život. Tento druh vzájemné interakce postav mi zde tak chyběl a mám pocit, že jsem neměla šanci se s jednotlivými postavami opravdu seznámit a sžít se s nimi.
Avšak kniha rozhodně není propadák a má co nabídnout. Líbila se mi různorodost magie, Přízně, a také to, že má své hranice. Přičemž moc umožňující manipulovat s krví je rozhodně originální. Prostředí, ve kterém se děj odehrává, se mi také líbilo a děj do něj skvěle zapadal. (Nevím, zda to byl záměr či jsem jediná, ale jména, názvy a prostředí ve mě vyvolávaly představu Ruska :D)
I přes smíšené pocity budu pravděpodobně v sérii pokračovat, snad mě další díly mile překvapí.
Pravda, nebo lež
Colleen Hoover
Obyčejně tento žánr nečtu, ale autorku mám velmi ráda, proto jsem po knize sáhla. A po přečtení musím říct, že toho rozhodně nelituju. Hlavní postava se mi zamlouvala a stejně jako ona, jsem i já byla často šokovaná a s napětím očekávala, co se ještě může odehrát. Opravdu si mě kniha získala a ten konec....no nemám slov.
Určitě doporučuji přečíst, a to i těm, kteří thrillery obyčejně nevyhledávají.
