OcniBulva komentáře u knih
Velmi povedená kniha. Při čtení děj plyne před očima jako byste sledovali film v kině. Hlavní hrdina je vtipný a jeho občasné hlášky vyvolají úsměv. Nejvíce jsem si ale oblíbil pana Penumbru. Moderního laskavého staříka, který mladší přátele zásadně oslovuje chlapče a děvenko.
Opět další čtivá knížka od pana Březiny. Přečetl jsem ji na dva zátahy.
Urban je jediný autor, od kterého si knížky kupuji bez ohledu co to je. Začalo to Sedmikostelím, které jsem četl už dvakrát. Poslední dobou bych ale řekl, že ta neobvyklost knih nějak upadá. Poslední, která stála za řeč byla Lord Mord. Na knížkách se mi líbila grafická úprava (zelený Hastrman, průsvitky v Katedrále ...), která u posledních byla čím dál chudší. Teď k tomu přibyl ještě nudný děj. Dvě třetiny se nic neděje a konec to vzal pro změnu zase hopem. Takže tentokrát bohužel zklamání. Vrátí se tenhle jinak mnou velmi oblíbený autor ke svým starým dobrým tématům?
Knížku jsem přečetl za dva dny. To už se mi dlouho nestalo. Moc se mi líbila a i závěr se povedl i když teda měl být vrahem někdo jiný.
Téma je zajímavé. Ze začátku mi to trochu připomínalo tím pátráním po nedávné minulosti Hajíčkovo Selské baroko. Občas se témata v knize opakují. Stále dokola se popisuje co se na kopci stalo. To ale není nic proti Milanovi. Toho jsem si bohužel neoblíbil vůbec. Co mohl to zkazil, ale chytrý byl jako radio. Pokud to ale shrnu knížka není vůbec špatná. Určitě se budu zajímat o autorovo druhou pokud ještě nějakou napíše.
Knížka se mi líbila. Sice jsem se trochu ztrácel v průběhu vyšetřování, ale dvojice Carl a Asad jsou prostě skvělí. I v pochmurném příběhu jsou místa, kde se člověk zasměje. Např. "Carl ho (Asada) sledoval, jak opustil kancelář s Příručkou kriminalisty a třemi složkami v podpaží. Tohle nedopadne dobře, dělal si starosti." Nebo scéna při zásahu kdy Asad chce použít "nelegální" zbraň vystřelovací nůž což mu Carl vytkne: "Mazácký způsob, jakým Asad nůž sbalil, Carla neuklidnil, spíše naopak." I když to tak není představuji si Asada mladšího hubenějšího než Carla. Někoho jako Apu ze Simpsonů. Pokud zasahuje uklízeč Asad nemůže se nic stát :).
Kniha s šachovou tématikou už má u mě 50% šanci na úspěch. A tady se mi i líbila hlavní hrdinka. Co jsem moc dobře nepochopil bylo to zbytečné měření. Jinak dobrá knížka. Od autorky nic staršího ale číst nebudu. Jak jsem napsal hned na začátku otevřel jsem ji kvůli šachovému tématu.
Moc pěkná věc. Starý dobrý Hercules Poirot. I při čtení mi před očima hrály postavy z filmového Poirota s Davidem Suchetem. Pro mě nikdy jiný Poirot nebude.
Na seznámení s Ciri dobré, ale jako 1. sága o zaklínači, jak bylo napsáno na obalu knihy to moc nevypadalo. Zaklínač se tam jen sem tam mihl aby asi úplně nevypadl z děje, ale kdyby tam nabyl vyšlo by to nastejno. Tentokrát to bylo na můj vkus moc "čarodějnické" a málo "zaklínačské". Ale asi to je pro další děj potřebné.
Přidám se k těm, kteří začali číst sérii také od prostředka. Vybral jsem si tuhle knížku podle názvu a o jiných jsem neměl tušení. Myslím, že mě to ale nijak neomezovalo. Musím říct, že nebýt povedeného tria vyšetřovatelů a jejich svérázného humoru byla by ta knížka dost pochmurná. Nedá se ale přesně určit jestli máte litovat obětí nebo vrahů. I se zápornou postavou musíte během čtení občas soucítit. Doporučuji k přečtení. Začnete a skončíte na konci.
Jsem v sérii u této čtvrté knížky. Zatím se mi všechny díly líbily. Jediné co mě vykolejí je zřejmě autorky oblíbené slovo MLASKAT. V každém dílu někdo přemýšlivě, pobaveně posměšně a já už nevím jak mlaskl. Už mám strach, kdy na to slovo zase narazím.
Zvláštní pán ten Carl. Nebyl on anorektik? Byl tak skromný a tak nechtěl otravovat okolí až na to umřel. Smutné, že to je skutečný příběh.
Souhlasím s Sparkling. Navíc kniha, která mě přiměla pátrat po tom, jak že vypadal starý libeňský most, plynojem, přečetl jsem pár článků o Terasách Barrandov, podíval se na staré řečiště Vltavy. Prostě super kniha.
Moc pěkné povídky. Hned po pár řádcích jsem se octl v ději. Líbili se mi předělávky klasických pohádek. Teď čtu Krev elfů, ale povídky byly přece jen lepší.
Knížka se mi líbila, ale ten konec nekonec spíš vypadal jako by měl autor v úmyslu napsat pokračování.
Pro mě tahle knížka byla lepší než třeba Zabijáci, ale na první dvě (Vzkaz v láhvi a Žena v kleci) nemá. Carl je tady tak nějak v pozadí a u Asada se začínají objevovat "manýry" z domova. Možná to má nějaký význam pro budoucnost, ale už tu nejsou ty vtipné hlášky jako v předchozích knihách. Uvidíme co bude dál.
Po Dumasově klubu, který mě spíše zklamal (na rozdíl od filmu) jsem téměř nevěřil, že tato knížka je od stejného autora. Strhující děj, pěkně propracované postavy a úžasná zápletka. Nepotěšil mě poslední odstavec hodnocení šachové partie od pana Vokáče úplně na konci knížky, protože to co tam píše mě při čtení nenapadlo. Doporučuji přečíst.
Místama trochu zdlouhavé, ale celkem čtivé. Závěr knížky je velmi strhující.
Čekal jsem něco trochu jiného, ale i tak mě mrazí při pomyšlení co to muselo být pro ty hráče za nervy. Některé historické události jsou popsány krátce, jiným je zase věnováno zbytečně moc. Například Karpov vs. Kasparov.