OcniBulva komentáře u knih
Jsem v sérii u této čtvrté knížky. Zatím se mi všechny díly líbily. Jediné co mě vykolejí je zřejmě autorky oblíbené slovo MLASKAT. V každém dílu někdo přemýšlivě, pobaveně posměšně a já už nevím jak mlaskl. Už mám strach, kdy na to slovo zase narazím.
Kniha s šachovou tématikou už má u mě 50% šanci na úspěch. A tady se mi i líbila hlavní hrdinka. Co jsem moc dobře nepochopil bylo to zbytečné měření. Jinak dobrá knížka. Od autorky nic staršího ale číst nebudu. Jak jsem napsal hned na začátku otevřel jsem ji kvůli šachovému tématu.
Moc pěkná věc. Starý dobrý Hercules Poirot. I při čtení mi před očima hrály postavy z filmového Poirota s Davidem Suchetem. Pro mě nikdy jiný Poirot nebude.
Opět další čtivá knížka od pana Březiny. Přečetl jsem ji na dva zátahy.
Čekal jsem něco trochu jiného, ale i tak mě mrazí při pomyšlení co to muselo být pro ty hráče za nervy. Některé historické události jsou popsány krátce, jiným je zase věnováno zbytečně moc. Například Karpov vs. Kasparov.
Zvláštní pán ten Carl. Nebyl on anorektik? Byl tak skromný a tak nechtěl otravovat okolí až na to umřel. Smutné, že to je skutečný příběh.
Souhlasím s Sparkling. Navíc kniha, která mě přiměla pátrat po tom, jak že vypadal starý libeňský most, plynojem, přečetl jsem pár článků o Terasách Barrandov, podíval se na staré řečiště Vltavy. Prostě super kniha.
Urban je jediný autor, od kterého si knížky kupuji bez ohledu co to je. Začalo to Sedmikostelím, které jsem četl už dvakrát. Poslední dobou bych ale řekl, že ta neobvyklost knih nějak upadá. Poslední, která stála za řeč byla Lord Mord. Na knížkách se mi líbila grafická úprava (zelený Hastrman, průsvitky v Katedrále ...), která u posledních byla čím dál chudší. Teď k tomu přibyl ještě nudný děj. Dvě třetiny se nic neděje a konec to vzal pro změnu zase hopem. Takže tentokrát bohužel zklamání. Vrátí se tenhle jinak mnou velmi oblíbený autor ke svým starým dobrým tématům?
Knížku jsem přečetl za dva dny. To už se mi dlouho nestalo. Moc se mi líbila a i závěr se povedl i když teda měl být vrahem někdo jiný.
Na seznámení s Ciri dobré, ale jako 1. sága o zaklínači, jak bylo napsáno na obalu knihy to moc nevypadalo. Zaklínač se tam jen sem tam mihl aby asi úplně nevypadl z děje, ale kdyby tam nabyl vyšlo by to nastejno. Tentokrát to bylo na můj vkus moc "čarodějnické" a málo "zaklínačské". Ale asi to je pro další děj potřebné.
Moc pěkné povídky. Hned po pár řádcích jsem se octl v ději. Líbili se mi předělávky klasických pohádek. Teď čtu Krev elfů, ale povídky byly přece jen lepší.
Knížka se mi líbila, ale ten konec nekonec spíš vypadal jako by měl autor v úmyslu napsat pokračování.
Pro mě tahle knížka byla lepší než třeba Zabijáci, ale na první dvě (Vzkaz v láhvi a Žena v kleci) nemá. Carl je tady tak nějak v pozadí a u Asada se začínají objevovat "manýry" z domova. Možná to má nějaký význam pro budoucnost, ale už tu nejsou ty vtipné hlášky jako v předchozích knihách. Uvidíme co bude dál.
Druhý díl se mi líbil víc než první. Nevím, jestli někdo znáte dětskou knížku Kaňkáč řádí v abecedě, ale to putování dětí mi ji alespoň v první půlce připomínalo. I když toho děti hodně zažily díky životu v časové smyčce, dětská naivita z nich nevyprchala a občas mi jich bylo až líto. Obzvlášť Olivy. Trochu mě zklamalo kolik podivných se na konci vyrojilo. "Praktiky" stvůr se zkoumáním duše podivných a válečný Londýn vypadalo, jako by autor popisoval nacisty. Knížka je ale vhodná i pro mládež. Dcera už se začetla.
První polovina knihy neměla vůbec spád. Až jsem si říkal, jestli to vůbec napsal Brown. Druhá polovina už se četla lépe. Konec byl ale divný. Čekal jsem něco trochu jiného.
Po Dumasově klubu, který mě spíše zklamal (na rozdíl od filmu) jsem téměř nevěřil, že tato knížka je od stejného autora. Strhující děj, pěkně propracované postavy a úžasná zápletka. Nepotěšil mě poslední odstavec hodnocení šachové partie od pana Vokáče úplně na konci knížky, protože to co tam píše mě při čtení nenapadlo. Doporučuji přečíst.
Nevím jestli to bylo tím, že jsem nejprve viděl film (ten se mi velmi líbil), ale do 2/3 knížky jsem nebyl schopný si čtený děj představit. Ke konci se to zlepšilo, ale i přes celkem pěkné a zajímavé téma je ta knížka taková nemastná neslaná.
Knížka se čte dobře, ale první část je taková lyricko-epická. Postavy pořád mudrují a mudrování střídá mudrování. Autorka, nevím proč , má oblibu popisovat jak někde něco nebo někdo smrdí nebo páchne. Ještě jsem nevstřebal jeden zápach a už tu byl popis druhého. Ve druhé části po dvaceti letech už autorka popisuje pátrání co se vlastně stalo. Jak jsem psal knížka se četla dobře, ale dějově nic moc.
Téma je zajímavé. Ze začátku mi to trochu připomínalo tím pátráním po nedávné minulosti Hajíčkovo Selské baroko. Občas se témata v knize opakují. Stále dokola se popisuje co se na kopci stalo. To ale není nic proti Milanovi. Toho jsem si bohužel neoblíbil vůbec. Co mohl to zkazil, ale chytrý byl jako radio. Pokud to ale shrnu knížka není vůbec špatná. Určitě se budu zajímat o autorovo druhou pokud ještě nějakou napíše.