ornemalin komentáře u knih

Právě čtu asi popáté... (2.2.2013) Nevím, čím to je, že O´Brianovy knihy u nás skoro nikdo nečte (doufám, že ZATÍM). Přitom je to velice kvalitní literatura (kdo má možnost dostat se k bonusovému disku z 2DVD vydání filmu Master & Commander a umí aspoň trochu anglicky, ať si poslechne, jak o celé sérii nadšeně hovoří režisér filmu Peter Weir), která má ve světě spousty příznivců. Přiznávám, že jsem první díl (Velitel šalupy) vnutila několika svým přátelům - a - nic. Tomu vážně nerozumím. Jsou to všichni inteligentní, vnímaví jedinci - ale tady se teda projevili jako úplní ignoranti...

úryvek - Jack píše rodičům těžce zraněného člena posádky:

... A protože se musím v tuto chvíli dostavit do Admirality, budu mít to potěšení zmínit se o něm Prvnímu lordovi.
Vyřiďte, prosím, moje nejsrdečnější pozdravy paní Babbingtonové a zůstávám, vážený pane,
srdečně váš, Jno. Aubrey
P.S. Doktor Maturin vzkazuje své uctivé poručení a požádal mě, abych vám vyřidil, že tu paži možná dokonce zachrání. Ale musím dodat, že kdyby se mu to nepodařilo, tak v celém válečném loďstvu nenajdete nikoho, kdo dokáže zručněji zacházet s pilou, což, doufám, uklidní jak vás, tak paní Babbingtonovou.

"Killicku!" zvolal, když dopis složil a zapečetil. "Tohle dejte do pošty. Je doktor připravený?"
"Připravený a čeká na tebe už celých čtrnáct minut," odpověděl Stephen rozmrzele a dosti nahlas. "Na mou duši, tobě to psaní jde tak zoufale pomalu a tak strašně se s tím nadřeš. Škráby, škráb, vzdechy, vzdech. Člověk by za polovinu toho času napsal Illiadu a to ještě s poznámkovým aparátem."

3 22.01.2025

(SPOILER) "Všichni chlapi na záď," nařídil Jack, a zatímco čekali, až se posádka shromáždí, Stephen si všiml, že se mu po tváři rozlévá úsměv - a že se upřímně snaží jej potlačit a vypadat přísně.
"Chlapi," řekl a s uspokojením se po nich rozhlédl. "To je Cacafuego, tam na návětrné straně, jak víte. Podívejte, někteří z vás nebyli moc nadšení, když jsme ji minule nechali odplout bez uctivého pozdravení. Ale teď, když máme nejlepší dělostřelectvo v celém loďstvu, no to už je jiná věc. Takže, pane Dillone, buďte tak laskav a nechte připravit loď k boji!"
Když začal mluvit, možná polovina Sofijanů se na něj dívala s uvolněným radostným vzrušením, možná čtvrtina s trochou obav a zbytek měl sklíčené tváře plné úzkosti. Ale vyrovnané štěstí, jež vyzařovalo z jejich kapitána a jeho poručíka, a spontánní nadšený jásot první poloviny posádky to nádherně změnily. Jak se pustili do vyklízení paluby, nebylo mezi nimi více než čtyři pět nešťastných obličejů - ostatní vypadali, jako když se chystají do lunaparku.
(to, co se událo pak, je inspirováno skutečnou akcí Thomase Cochrana, který takto zaútočil se svou šalupou Speedy na španělskou fregatu El Gamo a zajal ji)

3 22.01.2025

Lunární drak ožívá,

křehce se chová k mému bytí.
S kým jsem chtěl, nemohl jsem býti,
daleko od panny,
od pohozených žen na břehu moře.
Když odcházela, byla nejkrásnější.

Z ediční poznámky: ... Na straně 54 starobabylonský překlad básně 'Lehl jsem si do hnízda slov' v klínovém písmu a na straně 55 jeho výslovnost.

https://www.youtube.com/watch?v=KizH59BHNyA

21.01.2025

193 dopis
REYNEK FLORIANOVI

Petrkov, úterý Křížových dnů (17.5.) 1919

... Dostal jsem balík s Nova et vetera a jiný Vám poslal. Přikládám lístek s několika slůvky s prosbou na p. Tichého, by mi je v některém větším slovníku našel, až bude mít chvíli.
Nedostal jste Jeanne d'Arc en l'Elemagne? Čtu o knize v Feuille de l'Apoc., a teď teprve bych ji velmi chtěl. - Rachildovy (sic) povídky nejsou všecky pěkné. Velice napodobí Villiers de l'Isle Adama; někdy se jí to daří, a dostane-li se námětem do svého živlu, udělá krásnou věc; jindy však po dlouhých přípravách porodí vítr.
Nevím, co mám dělat s p. Markem; nevidím rukopisy v bezpečí u něho - nevím jasně proč. Psal jsem mu asi 2x, upomínaje zlehka, ale on grandseigneursky mlčí. Což mne dožírá.
Dostal jste časopis Die Pletie? Vydává W. Herzfelde, kreslí tam G. Grosz. Ale dělají samou politiku. Nemáte-li, pošlu Vám to. Francouzské časopisy nejdou Vám ze Švýcar?
Pana Durycha bych také rád znal. Snad až pojede někdy do Prahy, mohl by se zde stavit.
Pozdravujte všecky

Váš B. R.

P. S. Zdá se mi, že bych měl psát víc - ale jedl-li jste kdy trnky, víte, že stahují ústa. Já je teď mívám i kolikrát za den. Veni Sancte Spiritus.
Sešit L'Ermitage s Jammesem jsem nedotal.

První zmínka o Suzanne Renaud je na str. 187 (dopisnice 339 z 24. 7. 1923, Reynek Florianovi)

2 21.01.2025

Šéf odboru rovnosti žen a mužů na Úřadu vlády Radan Šafařík kupříkladu v kapitole o znásilnění rozkrývá důvody, proč byla v roce 1991 snížena spodní trestní sazba za znásilnění na dva roky, což nově zavedlo možnost jeho podmíněného trestání, čímž se Česko dodnes odlišuje třeba od sousedního Slovenska. Autorem změny byl poslanec tehdejšího Federálního shromáždění Václav Benda, který měl podle všeho na srdci osudy násilníků, jež vyprovokovala oběť vyzývavým chováním a nedostatečným oblečením, a rovněž manželů, kteří "musí někdy překonat váhání" svých manželek. "V takovém případě - vzhledem k tomu, že jde o manžele - by byl namístě podmíněný trest," argumentoval tehdy Benda. Jinými slovy: podmínkami se znásilnění nezačalo trestat po široké odborné debatě, ale na základě stereotypních představ, které měl o sexuálním násilí jeden zákonodárce. A jak příklady z praxe dokládá advokátka Lucie Hrdá, podmínky tuzemští soudci a soudkyně v trestání znásilnění hojně využívají (padají zhruba ve čtyřiceti procentech případů), mimo jiné proto, že sexuální násilí považují za méně závažné než třeba majetkovou trestnou činnost, i když následky, jež na obětech tyto činy zanechávají, jsou nesrovnatelné.

1 21.01.2025

"Nemáme žádnou agendu, ale máme krédo: existují důkazy, existují i lži - a lidi stále zajímá rozdíl mezi nimi.

Společenská nedůvěra se dnes nevyznačuje pouze pochybnostmi mas o elitách. Občané na své spoluobčany nahlížejí s hlubokým podezřením a každý politický kmen se nachází ve své vlastní informační bublině. Čtenáři knih, jako je tahle, odpůrci dezinformací, musí odolávat pokušení pokládat se za lepší lidi než ti, kdo se nechají ošálit a propadnou konspiračním teoriím. Přesto my všichni do značné míry věříme jen tomu, co nám kdysi řekl někdo jiný. Proto jsou odborníci životně důležití. Ale ti už nestačí. Nemůžeme dovolit, aby se pravda stala záležitostí skupinové loajality, to by byla katastrofa. Dnes musí být tvrzení vyložena tak, aby je viděli všichni. Taková je bellingcatovská metoda: klikněte na odkazy a ověřte si naše závěry sami.
Před lety byl internet propagován jako kvapem nadcházející kyberutopie. V poslední době se veřejné mínění obrátilo opačným směrem. Digitální éra je vnímána jako bourací koule, která rozbíjí žurnalistiku, slušnost, politiku. V Bellingcatu tohle kybernetické rochnění v depresi neuznáváme. Zázraky internetu stále mohou proměnit svět k lepšímu. Střežit společnost a prosazovat pravdu ale už není výhradní doménou institucí. Je to věc nás všech."

1 21.01.2025

"Posedávali jsme před časem ve Filmovém klubu s režisérem Janem Schmidtem a plkali o jeho právě dokončené štorchovské trilogii z pravěku, když přišla řeč na skladatele Zdeňka Lišku. "... a to už vůbec nemluvím o tom, že mi tam vymyslel kroky ve sněhu v C dur!" zakončil svůj mnohaminutový paján na neuvěřitelnou nápaditost brilantního spolupracovníka Schmidt. A už vymýšlel, kdy se za ním rozjedeme a že to bude rozhovor jako stehno. Jenže znáte to, řeč se mluví, já pak jel na nějakou Lyru či co... Dobrák Schmidt mi slib smutně připomněl se zprávou o Liškově vážné nemoci loni. A pak zase přišel, že je mu líp, a že přece jenom... Letošního třináctého července jsem se z novin definitivně dozvěděl, že ten rozhovor s jedenašedesátiletým klasikem české filmové hudby už nikdy neudělám."
Melodie 1983; 21(10): 292

anebo... ale to se sem nevejde, teda vešlo by se, ale nechce se mi to přepisovat celý a žádná část nejde vybrat - teda jde, ale ty ostatní nelze vynechat! - tak jen nadpis: Další blahodárná kúra u Dunaje (The Cure, Kisstadion, Budapešť, 26. května 1989) - já tam totiž byla a najednou se tam zase vracím a vidím se tam v hledišti a cítím to mrazení, když spustili Pictures Of You... atd. To byl opravdu krásnej koncert, neuvěřitelná a nevídaná světelná show - tam třeba plavaly rybičky, chápete? V roce 1989! Když 14 měsíců předtím byli zázračně v Praze Depeche Mode - a pak 'hned' další koncert tohle. A ještě se mi vybaví ta hrozná depka cestou zpátky do komunistickýho Československa, ta cureovská melancholie bylo proti tomu čajíček... jsme netušili, co se stane za půl roku a že pak nebudeme vědět, kam dřív - na kterej koncert - skočit!
https://www.youtube.com/watch?v=4Eqf3zNibkM

1 21.01.2025

Induraine, Induraine,
kdo si k tobě večer hajne?
Kdo si hajne vedle kance,
který vyhrál Tour de France?

21.01.2025

Krásná knížka. Záložku má tlusťoučkou jako tkaničku do boty. Je taková přátelská a nezáludná. Nemám strach ji číst - dokonce ani poté, co jsem včera viděla film Mazací hlava, který jsem, po přečtení Lynchova životopisu Temné stránky duše, byla rozhodnuta nikdy nezhlédnout.

"Dear mom .... . and dad please don't see the film Eraserhead ... ... and don't tell anyone I did." - fotka téhle rukou psané cedulky je na nečíslované str. 629 knihy Místo snění (Room to Dream). Tak si ji tam najděte, je tam fakt dobře schovaná. ZaLynchovaná ... :)

"Ve Spokane jsem měl kamaráda Bobbyho, který bydlel v domě na konci bloku, kde stála taky bytovka. Jednou v zimě jsem tam šel v kombinéze, myslím, že jsem tehdy ještě chodil do školky. Měl jsem kombinézu a kamarád Bobby měl taky kombinézu, a jak jsme tak chodili venku, byla nám strašná zima. Bytovka stála trochu stranou a my jsme si všimli chodby ke dveřím do bytů a jedny dveře byly otevřené. Zamířili jsme tam a vešli do bytu, ale nikdo nebyl doma. Nějak nás napadlo dělat sněhové koule a zavírat je do šuplíků. Dali jsme je do psacího stolu i do všech ostatních zásuvek, na které jsme narazili, do každé jednu ledovku. Potom jsme se pustili do velkých koulí, asi půlmetrových, a pokládali je na postel. Stejně jsme pokračovali v dalších místnostech. Z koupelny jsme vytáhli ručníky a rozložili je po ulici jako dlaždice. Přijela auta a zpomalila, pak nějaký řidič řekl: 'Kašlu na to.' Prostě ty ručníky přejel. Koukali jsme, jak je dva vozy přejíždějí, a potom jsme udělali ještě pár koulí. Nakonec jsme šli domů. Byl jsem zrovna v obýváku, když zazvonil telefon, ale s tím jsem si hlavu nelámal. I když tenkrát telefon zvonil málokdy, nepovažoval jsem to za důvod k panice. Zvedla to máma, jenže když sluchátko převzal táta, z jeho tónu jsem začal mít divný pocit. Myslím, že chudák musel zaplatit dost mastnou škodu. Proč jsme to udělali? To bych taky rád věděl..."

3 20.01.2025

"První odpoledne jsem jsem nedělal nic. Jen jsem seděl na zahrádce hotelu (ve Filadelfii) a kochal se. Zde kvačí dvě Japonečky s houslovými pouzdry, za nimi pobíhá joggující mexický tlouštík, zdařile se vyhýbaje čínskému dědouškovi v kožichu a hispánské matce s dredy do půl zad a miminkem ve vaku, a div neporazí dva jinochy držící se za ručky. Obří číšník vzhledu Morgana Freemana přináší kávu a Jenda z Českých Velenic si to všechno pilně zapisuje a naštěstí víc než tisíc mil jsou mu vzdáleni čeští 'flastenci' a jejich národní zájmy."

19.01.2025

Nejen výtvarno (obrazová příloha tvoří pouze něco přes 10 % knihy):

"I když má liberální demokracie svoje chyby v Česku i jinde, nestává se tím horší než jiné režimy. Ty se jen snaží, a možná navenek úspěšněji, skrývat to, co se v nich skutečně děje, před zveřejňováním. Deziluze spojené s realitou by neměly být důvodem k negaci jejích dobrých vlastností, především zajištění osobní svobody a k tomu ekonomické prosperity, která stačí k zajištění poměrně obecného blahobytu většího než v celé dosavadní historii. Její dobrovolná destrukce by byla její sebevraždou. Strašný omyl českých i francouzských a evropských intelektuálů, básníků a umělců, kteří vsázeli své naděje do tak zločinecké organizace, jakou byla a je komunistická strana, by se neměl v žádné další obměně opakovat."

A kdo to neví - Přemysl Arátor je Brázdův pseudonym.

19.01.2025

"Myšlenky jsou jako ryby.
Pokud chcete chytat ty malé, můžete zůstat na mělčině.
Pokud ale půjdete po těch velkých, musíte za nimi na hloubku.
Hluboko pod hladinou jsou ryby silnější a čistší zároveň.
Jsou obrovské a abstraktní. A jsou nádherné.
(...)
Naprosto všechno, jakákoli věc, která existuje, pochází z nejhlubší vrstvy. Moderní fyzika nazývá tuto úroveň 'jednotné pole'. Čím lépe dokážete rozvíjet své vědomí, svou bdělost, tím se dostáváte hlouběji a zároveň blíže tomuto zdroji a tím větší rybu můžete chytit.
Transcendentální meditaci se věnuju už 33 let a je naprosto zásadní pro veškerou mou filmovou tvorbu, malování i všechny ostatní oblasti života. Vždycky pro mě byla cestou, jak se při hledání velkých ryb ponořit co nejhlouběji. Touto knihou bych se s vámi rád podělil o své zkušenosti."

Po letech jsem se k Velké rybě KONEČNĚ dostala (půjčila jsem si ji v Městské knihovně v Praze - po asi dvouměsíční rezervaci). Zajímalo by mě, kdo je ten ilustrátor Pavel Novák. Nejspíš Lynchovo české alter ego!

1 19.01.2025

"Otázka zní, jak ukázňovat mysl. Potřebujete bdělost, která je jako lano ve všech vašich činnostech, ať jsou tělesné, duševní, či slovní. Lanem bdělosti přivažte slonu podobnou mysl ke sloupu, kterým je předmět vaší meditace. Jinak řečeno, přivažte svou mysl ke ctnostným činnostem a nenechte ji zabloudit ke škodlivým námětům. Věnujte pozornost směru, kterým se mysl bere. Shledáte-li, že vaše mysl se pohybuje pozitivním směrem, měli byste se zaradovat a posílit ji. Jestliže dokážete udržet svou mysl v pozitivní dráze, dokážete překonat každý strach."

19.01.2025

"A když z počítače bolí oči, jdu se podívat do čtvrti Plagwitz plné industriálních architektonických památek, do velkolepé galerie Spinnerei vytvořené ze staré továrny na zpracování bavlny. V té jsou desítky malých galerií a velkolepé papírnictví s uměleckými potřebami. Z těch nic nepotřebuju, jen bloudím mezi regály narvanými barvami, papíry a sešity Moleskine rozmanitých druhů, cen a velikostí.
Ze vší té papírenské rozkoše si rozpačitě odnáším miniaturní razítko ve tvaru dámského střevíčku, za euro dvacet. Večer ho pak tisknu po vystoupení v Domě knih do německého překladu románu o Janu Antonínu Baťovi lidem, kteří si knížku koupili."

(z rubriky "dopis z" Lipska 'Zlaté přítmí' z Respektu 46/2020 - Markéta Pilátová v něm píše ze svého stipendijního pobytu Artist in Residence v Lipsku)

2 19.01.2025

"...Tomáš Němeček: A to jste se od té doby dost zlepšili. Rozsudky Nejvyššího správního soudu mají dnes často živý jazyk. Třeba když jste v roce 2014 - v rozsudku vašeho rozšířeného senátu o zveřejňování platů ve státní správě - napsali na adresu obav, že si lidé budou závidět: 'Závist jako lidská vlastnost vyvěrající z malosti duše není něco, čemu by se dalo právními prostředky čelit; jí musí čelit ti, kteří jí podléhají, svým mravním úsilím, a ti, kteří jsou jejím terčem, svou trpělivostí, vnitřním klidem a odvahou.' Hezké.

Josef Baxa: Teď zrovna v jednom rozhodnutí cituji z Cimrmana. Kolega Zdeněk Kühn říká, že rozhodnutí, u nichž na druhé stránce usnete, jsou napsána špatně. Měl byste otevřít rozsudek a po dvou odstavcích vědět, co čtete: jestli se shrnuje skutkový stav, hodnotí důkazy, nebo se vede právní úvaha. Užvaněnost a nepřehlednost je jednou z příčin nepřesvědčivosti justice.
Michal Bobek jednou připravil analýzu soudních rozhodnutí v Německu, Francii a anglosaském světě. Němci píší rozsudky tak, aby si v nich mohli číst univerzitní profesoři; proto jsou tak komplikované a obsáhlé. Francouzi je píší pro odvolací instanci; proto do nich dají všechno, nač si přezkoumávající soud potrpí (k tomu mají sklon i Češi). V anglosaském světě se nejvíc píší s ohledem na běžnou veřejnost, často i v první osobě, proto jsou tak úžasně srozumitelné. A proto se osobně snažím dívat přes oceán.
Dnes mi samozřejmě pošimrá ego, když od advokátů slyším, že naše rozhodnutí rozpoznají od rozsudků Nejvyššího soudu na první pohled: 'Vy provádíte čtenáře celou úvahou a posuzujete argumenty. Nejvyšší soud často píše autoritativně - je to pravda, protože to říkáme.' ..."

Krásné, zábavné, inspirativní a poučné. Dozvíte se tam třeba i že a proč jsou na webu NSS fotky soudců a jak vznikaly. Tak jsem to hned zkontrolovala - je to pravda, jsou tam! Mimo všechny ostatní mě obzvláště zaujaly kapitoly ZAPPA a ZEMAN.

1 19.01.2025

"Lidská bytost je částí toho, čemu říkáme vesmír, část omezená v prostoru i čase. Domnívá se, že jeho pocity a myšlenky jsou od tohoto celku odděleny - je to cosi jako optická iluze jeho vědomí. Tato iluze je pro nás žalářem, omezuje nás na prožívání sebe sama a několik blízkých jedinců. Naším úkolem je uniknout z tohoto vězení tím, že rozšíříme okruh svého soucítění na všechna žijící stvoření a celou přírodu v její nádheře." - Albert Einstein

1 19.01.2025

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1093836883-na-plovarne/215522160100013/
- to je Na plovárně s Alanem Rickamanem, rozhovor, který se uskutečnil díky Febiofestu a sošce Kristián za přínos světové kinematografii, kterou zde Rickman obdržel v roce 2015: https://www.febiofest.cz/historie/2015
Co mě mimo jiné zaujalo je mírný nesoulad mezi "Deníky" a rozhovorem, týkající se toho, zda Rickman věděl v průběhu natáčení o postavě Severuse Snapea něco víc, než se postupně dozvídal běžný čtenář/divák.
Taky jsem si díky této knize prosvištěla Rickmanovu filmografii (i díky tomu jsem přišla na tu Plovárnu) a doplňuju. Např. Doktora Mesmera, Něco, co stvořil Bůh (krásnej film, je teď v nabídce HBO) a večer si dám Dogma. A brzy si zopáknu Sněhový dort. A víno roku! A cože? Já ještě neviděla Sweeneyho Todda! Tak to budu muset překonat svou nechuť k muzikálům!
Deníky jsou skvělé, ale samozřejmě to není životopis (jak tu někteří žehrají)! Jsou to jen deníky. Psal si je pro sebe. Krásný humor a jízlivosti. Spousta slavných jmen a neuvěřitelně mnoho cest letadlem!

5 19.01.2025

"Přežívající společenský řád sice jednoznačně vychází z tisíce let trvajícího systému mužské dominance, ale jeho finální a zásadní dotvoření se událo až v moderní době - tudíž neplatí "od pradávna", nýbrž relativně krátce. "Nerovnosti mezi postavením obou pohlaví, s nimiž se dodnes potýkáme i v právních systémech, nejsou prastaré a přirozené, ale mají historii starou přibližně jen 250 let," píše Havelková a dodává poznámku klíčovou i pro naše dnešní uvažování: neplatí rozšířená představa, že postavení žen se postupně, krok po kroku a jaksi lineárně a "nevyhnutelně" stále jen zlepšovalo. Důležité je to proto, že hluboké přesvědčení o tom, že železnou logikou dějin směřují ženy ke stále lepším podmínkám pro život, nám brání připustit, že to tak naprosto být nemusí, že naopak může hrozit regres."
- cituje Silvie Lauder z kapitoly "Kořeny genderových právních nerovností v modernitě" z knihy https://www.cbdb.cz/kniha-383087-muzske-pravo-jsou-pravni-pravidla-neutralni Hanu Havelkovou.

19.01.2025

Z rozhovoru s autorkou v časopisu FULL MOON (07-08/2023):

... Chtěla jsem zachovat jistou rozvernost, ale zároveň omezit příval bohatýrských historek a "bulváru". Psala jsem to tak, jako jsem ve dvanácti letech psala kroniku na táboře: Postavili jsme podsady, Jarda se bál na bojovce, Mirek a Eva měli táborovou svatbu, pak následuje vlepený list dubu a flek od čaje.

https://www.youtube.com/watch?v=Js6foXpxNqk

všechny jingly: https://www.youtube.com/watch?v=ihvSnVAxKyE

19.01.2025

Ke knize jsem se dostala až po dohrání Creaks. Přesněji - po prvním dohrání - ihned jsem začla znovu, ale jsem na začátku - a pak přišla kniha, která je nejen nádherná, ale člověk se v ní dozví i takové důležité věci, jako např. že ten kulatý štít, který má na hrudi postava Lovec, je pařáček na knedlíky, nebo že ve světě Půda: "Určitou primitivnost tohoto prostředí se Joe Acheson (Hidden Orchestra) snažil odrazit i v muzice a hodně používal perkuse a podomácku vyrobené nástroje jako laditelnou zvonkohru nebo harfu vyrobenou z kráječe vajec." Takže teď, když hraju podruhé, se budu mnohem víc rozhlížet a kochat (a taky mnohem méně bát).
Je úžasné a radostné sledovat, jak obrovské množství času a práce tvůrci vývoji hry po dobu 8 let jejího vzniku věnovali. A trochu smutné zjišťovat, že spousta nápadů nakonec propadla výběrovým sítem a do hry se nedostaly.
Kdo jste více obeznámeni s dějinami umění a malířství, možná v obrazech z galerie, jejichž 'sbírání' je nepovinným, ale krásným obohacením hry, objevíte motivy, které se inspirují, nebo přímo citují fragmenty obrazů z historie umění. Např. zřejmou předlohou pro obraz s pracovním názvem "Dobrý den, pane ptakotvore" byl známý obraz "Dobrý den, pane Courbete".

1 19.01.2025